Alan Shepard

americká, 1923 - 1998

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Cíl Měsíc Cíl Měsíc

„„Chvíle soumraku je prostě nádherná. Obloha vesmíru je tmavá a nad horizontem se táhne tenký pás modré. Slunce zapadne rychle, ale zase ne tak rychle, jak jsem předpokládal. Světelná intenzita se tak pět až šest minut zmenšovala a po obou stranách slunce se začaly šířit pod úhlem čtyřiceti pěti až šedesáti stupňů jasně oranžovomodré vrstvy, postupně se vytrácející směrem k horizontu.“ – John Glenn Polozapomenutý skvost jakoby z jiné doby, ze zapomenuté éry. Z doby, kdy lidé, považte!, létali na Měsíc, a někteří po něm dokonce chodili! Trocha nostalgie je zde na místě, byla to skvělá doba, doba odvahy a vůle dělat odvážné kroky a velké skoky. Doba naděje z nových objevů. Doba velkých vizí a odhodlání posouvat hranice a tyto vize uskutečňovat, a třeba při tom riskovat zdraví a život. Kniha popisuje americký kosmický program, od počátků do přibližně poloviny sedmdesátých let. Od prvních pokusů s raketami Redstone po misi Apollo – Sojuz. Jak napovídá název, hlavní důraz je cesta na Měsíc. Jako autoři jsou uváděni Alan Shepard a Deke Slayton, dva z původních „Mercury 7“, sedmi vybraných zkušebních pilotů / prvních astronautů programu Mercury s cílem dostat první Američany do kosmu. Příběh je tedy vyprávěn primárně z jejich pohledu, včetně osobních poznámek a názorů. Čtenář by neměl čekat historicky exaktní a analytický popis událostí, výčet politických rozhodnutí apod., je to pohled od spodu, pohled očima astronautů, včetně jejich pocitů, radostí a strastí. Kniha začíná na počátku padesátých let, příběh postupně prochází přes první družice, přes program Mercury, program Gemini až konečně po program Apollo. Jako přímí účastníci událostí mají autoři mnoho zajímavých komentářů. Například u prvních družic a programu Mercury vysvětlují – a s oprávněným rozhořčením – politické pozadí tehdejších vítězství Sovětů – první družice, první kosmonaut. Popisují, jak se z první sedmičky v podstatě přes noc stali národní hrdinové a celebrity, se všemi pro a proti. Popisují výběr prvních posádek a volbu prvního Američana ve vesmíru. Shepard samozřejmě v detailu vypráví průběh svého prvního letu. Příběh postupně přechází k programu Gemini. Mercury byly dětské krůčky, první nesmělé pokusy, a je okamžitě zřejmé, že Gemini je již dospělý program, navržený s cílem splnit Kennedyho závazek dostat Američany před koncem desetiletí na Měsíc. Stejně tak je okamžitě zřejmé, že již během programu Gemini začínají Rusové ztrácet dech. První družici a prvního člověka na orbitě jim nikdo nevezme, ale následně se velmi rychle výčet prvenství překlápí na stranu Ameriky. Komunistická propaganda se sice snaží, seč může, ale je zcela neoddiskutovatelné, že se svobodným světem dlouhodobě soupeřit nemůže. Kniha ukazuje, jak intenzivní to byla doba, jak rychle vše postupovalo. Deset let se zdá dostatečně dlouhá doba, dokud si člověk neuvědomí, co vše bylo třeba vymyslet, vyvinout, vynalézt a nakonec vyrobit a postavit, a to nejen vlastní rakety a kosmické lodě, ale i kompletní infrastrukturu. Programy běžely paralelně a uvádí se, že dostat člověka na Měsíc zaměstnalo celkově nějakých čtyři sta tisíc lidí, vědců, inženýrů, manažerů, techniků, dělníků. Ti všichni se zasloužili o úspěch. Od Gemini text plynule přechází k vrcholu příběhu – programu Apollo. Autoři popisují postupné kroky, první zkoušky, důkladné testování, tragédii Apollo 1 a zásadní dopady, které tato událost měla na další vývoj. Dále postupně první mise, první lety, ikonický příběh Apolla 8 a prvního obletu Měsíce, velký prostor je pochopitelně věnován legendárnímu Apollu 11, následují další mise, další prostor je pak věnován Shepardově Apollu 14. Příběh se nicméně chýlí ke konci a posledním třem Apollům je věnováno podstatně méně prostoru. V textu je zřejmé jisté rozhořčení ze změny veřejné nálady, ztráty zájmu, ztráty financování a s tím souvisejícího zrušení dalších výprav v pořadí 18, 19, 20. Poslední kapitola je věnována misi Apollo – Sojuz, misi Deka Slaytona, který na svoji šanci čekal v podstatě celý život. Příběh je to skvělý a skvěle se čte, jakkoliv je občas trochu sebestředný ve vztahu k autorům, lze to pochopit. Lehkou kritiku bych věnoval provedení a překladu, v textu je množství překlepů a překlad je místy dost kostrbatý. Jeden vtipný příklad za všechny: „Stovky těžkých raket byly umístěny pod hladinami oceánů v odpalovacích rourách Sherwooda Forresta v nukleárních ponorkách, neustále připraveny okamžitě zaútočit.“ Je to epický příběh, zájemcům o kosmonautiku rozhodně doporučuju. Lze jen litovat, že těch memoárů od pamětníků amerického kosmického programu u nás nevyšlo víc. A s ohledem na současný stav lze stejně tak doufat, že se na ten Měsíc člověk opět brzo vrátí. Na Měsíc a dál.“... celý text
— thorir

Cíl Měsíc Cíl Měsíc

„Hezká kniha. Četla jsem ji jedním dechem. Myslím, že pro ty co program Apollo zajímá je to skvělá kniha.“
— Pert

Cíl Měsíc Cíl Měsíc

„Vypadá to jako další z řady popisných knih o kosmonautické historii, ale ve skutečnosti je to dílko o buldočím úsilí autorů dostat se s Menierovým syndromem na Měsíc (Shepard) a se srdeční arytmií do vesmíru vůbec (Slayton). A člověk jim nemůže nedržet palce, zvlášť když kniha končí mojí neoblíbenější kosmickou misí (Apollo - Soyuz).“... celý text
— SONP

Přejít na knížky autora