Jan Kratochvíl

česká, 1978

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Lidská práva v praxi obecných soudů Lidská práva v praxi obecných soudů

Hm… ale jo, proč ne. Knize (knížečce) vlastně nelze nic vytknout. Poskytuje v části prvé vcelku přehledný teoretický úvod do problematiky aplikace základních práv obecnými osudy (tedy věnuje se jak přímému, tak nepřímému užití, hlavně pak ústavněkonformní interpretaci a mezinárodněprávním přesahům. Upřímně? Tato část není nijak překvapivá, není objevná, není nikterak komplikovaná. Ale to není problém, to je vlastně vcelku sympatické. Druhá část poskytuje kvantitativní i kvalitativní analýzu dat týkajících se soudů stupňů okresních, krajských a vrchních. Mimochodem, bavme se o tom, do jaké míry byl vyhovující užitý vzorek, ale v tomto kontextu neměl autor beztak příliš na výběr. Datová analýza je vcelku slušná, závěry opatrné a střídmé. V této části najdeme jak kvantitativní analýzu dat, tak kratší kvalitativní analýzu rozhovorů se soudci trestního úseku těch kterých soudů. Proč je kniha zajímavá? Při občasném rozhovoru se soudními praktiky dostávám se k diskusi o použití ústavního práva na úrovní běžného procesu. Sám se orientuji na právo veřejné, hlavně ústavní, potenciálně správní. Nu… Člověk je z těch rozhovorů až zhrozen. Ústavní právo by mělo být základnou dalších právních odvětví a základní práva korektivem občanského zákoníku méně, rozhodně však v plné míře trestního zákoníku, trestního procesu i procesu civilního. Zkrátka, základní práva tu jsou a všechny soudy je mají za úkol chránit. Nejvíce pak ve správním a trestním úseku, kde stát primárně zasahuje do lidských práv. Soudy tak nemohou přistoupit k premise, že tu máme zákon, zákon přijal Parlament a za tím už nic není. Musí to být v pořádku. Soudy tak ignorují své povinnosti vyplývající pro ně nejen ze zákona o ústavním soudu, ale i z ústavního pořádku vůbec. A ti soudci říkají: nám běžné zákony stačí, nic jiného nepotřebujeme. Doslova jsem slyšel „základní práva jsou zbytečná.“ Řidkost využívání základních práv před soudy tato publikace ukazuje poměrně jasně a děsivě. Tím spíše pak, když to jsou soudci trestního úseku, kteří zpochybňují judikaturu Ústavního soudu a trestní řád považují za jakousi dokonalou nadnormu, která je vlastně perfektní a nic jiného jim netřeba. S takovým přístupem aby se člověk místní justice opravdu obával. Ignorování základních práv na obecných soudech je vadou a to zásadní vadou našeho soudního systému a je očividně třeba přehodnotit vzdělávání soudců.... celý text
Set123