Gyula Krúdy

maďarská, 1878 - 1933

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u autorových knih

Příběhy Sindibádovy Příběhy Sindibádovy

Poměrně vzácný, málo známý výbor povídek kdysi velmi slavného maďarského autora z dob monarchie. Jeho život byl ostatně skoro stejně dramatický, jako polozapomenuté dílo, znovuobjevené v roce 1940 Šándorem Maraiem, který publikoval s velikým úspěchem román "Sindibád se vrací domů", beletristicky popisující poslední údobí spisovatelova života. A stal se malý zázrak, neboť Krúdyho znova začali číst a vydávat... Povídky ve výboru (jedná se opravdu jen o skromný zlomek ohromného korpusu, vždyť Krúdy jich napsal doslova stovky) jsou většinou krátké, v podstatě lyrické imprese, vzájemně propojené jen postavou "Sindibáda" - zvolna stárnoucího dekadentního milovníka žen, bezcílně putujícího však nikoli po mořích, nýbrž po soumračných městech staré Rakousko-uherské říše a zažívajícího znova a znova krátké milostné epizody. Povídky jsou psychologicky vytříbené, jemně vybroušené klenoty, s citlivým zachycením filigránských detailů dávno zemřelého životního stylu, které dávají procítit život velice specifické vrstvy maďarské gentry a drobné buržoasie. Jako když otevřete dveře do jiného světa... světa kočárů a parních vlaků, těžkých závěsů, zdobných secesních fresek, květin, vůně lilií, vytříbeného chování, šepotu i dívčího smíchu, tichého šustění zažloutlých fotografií, se stoly, jejichž zásuvky jsou plny hedvábnými stužkami převázaných milostných dopisů psaných kaligrafickým rukopisem, vonící liliemi... a sexem. Sindibádovy lásky tam někde stále marně čekají na návrat svého milence. Leč vítr se opět opřel do plachet korábu a Sindibád opět vyplouvá na své nekonečné putování. Tentokrát již asi definitivně do zapomění... Dodejme, že s nesmírným estetickým citem zdánlivě nezfilmovatelné téma adaptoval pro stříbrné plátno v roce 1971 Zoltán Huszárik. Hlavní roli si tehdy zahrál tehdy již slavný, předčasně za tragických okolností zemřelý maďarský herec Zoltán Latinovits.... celý text
PeterRainhard


Podolínske strašidlo Podolínske strašidlo

Všetkým milovníkom temných viktoriánskych príbehov dávam do pozornosti Podolínske strašidlo. Mestečká, lesy a staré spišské hrady sú v Krúdyho podaní rovnako temné a tajomné ako neosvetlené ulice Londýna. Ani hornouhorská šľachta neskrýva o nič menšie a závažnejšie tajomstvá ako anglická aristokracia. A že hlavnou hrdinkou nie je žiadna Mary ale akási Ančurka? No a? Treba skúsiť aj trochu karpatských mystérií, Podolínske strašidlo rozhodne za námahu stojí.... celý text
bondula