ZÓNA komentáře u knih

Ač jsem na detektivních příbězích jako čtenář prakticky vyrůstal, tato kniha mi zůstane záhadou, už pro svoji přílišnou obsáhlost a nevěrohodnost děje.
Neporozuměl jsem záměru spisovatele Simmonse, jeho knihu beru jako významnou exhibici podtrhující jeho řemeslné kvality. Ovšem na místo zábavnosti, jakou většinou taková přehlídka jakéhokoliv umu provází, sledujeme vlekoucí se děj, mnohdy okořeněný až o absurdními detaily, které rozhodně nepodporují čtivost mnohostránkového románu.
Snažil jsem se naladit na počátek 20. století a vmísit svoji účast mezi postavu tak literárně známou, takřka dokonalou ve své historii. Ale vše mi přišlo nevhodně vykonstruované, až blazeované, s důrazem na efekt samotného Sherlocka Holmese, kterému tak moc chyběl Dr. Watson.
Román si určitě najde svoje čtenáře, ale moje aura detektivního románu je již dávno ztracena, nebo se jen nepotkala s autorovým záměrem vytvořit fenomenální případ, kterému každý podlehne.
Příště raději zkusím paní Klevisovou, nebo staré dobré autory detektivního žánru... )

136 25.09.2022

Rytmus Seifertových milostných veršů někdy může až utrhnout hlavu...
Možná kruté přirovnání vzhledem k tématu, jež vytváří jen jemné a libé představy.
Jenže Seifert tvořil v revoluční době a jeho verše, byť milostné, takový kolorit mají.
A rozhodně není na škodu, i když nejkrásnější básně se dokonale oprošťují od jakýchkoliv příkras revolučnosti.
Je jich zde hned několik a jsou známé a dá se směle tvrdit, že jde o české klenoty milostné poezie.
Seifert nebyl jen milostný. Jeho společenské básně rovněž ohromují, ale zde takové nenajdete.
Začíst se do milostné poezie je snadné. Stačí si představit lásku ve své nejčistší podobě.
A takovou uměl pan Seifert vykreslit dokonale...

161 23.09.2022

Konzistentní poezie narážející na osudovost veršů.
Spousta smutných básní o Boženě Němcové, až epická první báseň Já se tam vrátím a prolínání se lásky se smrtí ve sbírce TVÁŘ.
Několik skvělých básní se přesto najde...
Ale většina rýmů mě neoslovila, jsou příliš obyčejnými, nemají v sobě tolik hravosti, lásky a poetičnosti.
Jedná se o trudnomyslnou sonátu z pera našeho velkého básníka a zřejmě dramaturgie nakladatelství věděla, do čeho se pouští a co mezi čtenářskou obec vpustí.
Každý z nás je nastaven (žena i muž) na jistý stupeň vnímání nejistot a smrti.
Halasovu kompilaci předkládám na zvážení všem příznivcům české poezie...

134 21.09.2022

Naprosto neotřelým způsobem napsané sci-fi.
Děj se táhne jako žvýkací guma, ale té nejvyšší kvality.
V příběhu od začátku něco nesedí, ale netušíte, o co by mohlo jít. Možností je celá řada a pro zkušené čtenáře detektivních příběhů jde možná o výzvu z kategorie vzácných odhalení (sám jsem naprosto pohořel). Ale na svoji obhajobu musím uvést, že nejsem čtenář z kategorie důvtipných, spíše se snažím knihu vstřebávat postupně a s radostí.
Pokud se do knihy pustíte, budete s úžasem sledovat komornost příběhu v jeho vratké podobě, jisté tajuplnosti a nejasnosti, až dospějete k závěru vlastně velice dojemnému, lidskému a (pro mě) naprosto nečekanému.
Atmosféra knihy je dokonalá, postavy díky komornímu pojetí velice charismatické a pro čtenáře blízké.
Budete mít i strach. Šimrající, kradmý, neurčitý pocit nejistoty.
Kniha na vysoké úrovni lidského vnímání světa. Paranoidní vztahové schizma...

148 03.09.2022

Poslední plnohodnotný román pana Houellebecqa vydaný u nás.
A nechci napsat nejslabší.
Najdete v něm totiž spoustu chytrých úvah, filozofická zamyšlení a také neotřelé nahlížení na lidskou sexualitu. I když zde jde pravděpodobně spíše o mírně zvrácený, ale lidský umělcův pohled.
Neatraktivní a těžce stravitelná zábava autora. Myslím si, že Houellebecq si ve své současné pozici může vydat cokoliv, důvěra čtenáře bude bezmezná.
Doporučil bych autorovo extempore komplikovaným lidem, povahám s tendencemi hloubat nad textem a sexuálně založeným lidem, i když tentokrát je Houellebecq ne až tak explicitní (avšak vkus každého má jiný rozměr).
I když je moje hodnocení nízké, pokaždé když otevřu jakýkoliv román tohoto francouzského prozaika, žasnu nad jeho sečtělostí a stylem, který dokáže člověka jak uspat, tak i vyprovokovat.
Kvalita a fundovanost je jedna věc, čtivost a obsažnost textu věc druhá.
Příště, prosím, více děje a smyslu pro realizmus...

161 27.08.2022

Moderní pojetí...
Velice propracované a citlivě psané.
Přesto se nemohu zbavit jisté nedotaženosti a zkreslení, zejména v částech příběhu z pohledu dětského vypravěče. Vyprávění potom působí nevěrohodně.
Velice silná je prostřední část příběhu, z které naskakuje husí kůže, vcítění se do vypravěče je extrémní a způsobuje tzv. chorobné čtení, kdy nejste schopni se odtrhnout od vytištěného textu.
Tato forma vyprávění je v současnosti často používána a nese sebou jistá úskalí, o kterých jsem psal výše. Jedna z postav je barvitější, zajímavější a emočnější a zastíní postavu druhou. Je těžké docílit rovnováhy a vymyslet pointu, jež překvapí a ohromí.
Přes konkrétní výtku je kniha opravdu silná ve svém sdělení a dobře se čte.
Postava Štěpána je sice méně uvěřitelná, ale díky němu je v knize zastoupen i jemný humor, čímž často odlehčí bolestivý děj.
Autorka je bezesporu velice talentovaná a mám velkou chuť začíst se do jejích dalších románů.

177 24.08.2022

Obálkou vplujeme do příběhu a již nevyjdeme z úžasu.
Popisovaná chmurná období jedné irské rodiny skrze několik generací, vystihují zcela osobitě a pravdivě krutý život na přelomu 19. a 20. století, přičemž dovedou plně korespondovat s utrpením a nástrahami života, oproštěné od jakékoli doby.
Síla tohoto románu je ve slovech dobře poskládaných do vět, zaplňují mysl a umí vytvořit silný obraz chudoby, nelásky, bolesti a zároveň rodinné soudržnosti, která současnému světu tolik chybí.
Čtete dlouhé odstavce protkané dokonalými dialogy, nechcete se s žádnou z postav románu loučit, ale již z názvu románu předem víte, že není jiné cesty.
Závěr knihy musí dolehnout na každého, je velice sugestivní a emoční a i když jsem nepřečetl všechny knihy světa, dovolím si tvrdit, že právě tohle je pravá literatura, umění, které neumí každý...
Můžete plakat pro tak těžký život všech hrdinů románu, ale zároveň pochopíte, že oni žili život skutečný, neměnný ve své podstatě a možná by nikdy neměnili.
Jak těžké je takový fakt přijmout a zůstat šťastný...

149 19.08.2022

Pokud si chcete číst téměř o ničem, pak jde o nejsprávnější volbu.
Máte-li rádi vyprávění z oblasti, kde na vás dýchá především zaujatost sebou samým, pak jste v dokonalém inhalačním prostředí.
Líbí-li se vám literární styl, který využívá k co nejbohatšímu menu spoustu odboček, pouček a zalévání zajímavých nápadů nejhustší omáčkou, pak jste rovněž na správné adrese.
Chcete-li objevit něco z vnitřního trápení člověka, budete navýsost spokojeni.
Neodhadl jsem hloubku nabízeného.
A nebylo mi příjemné brodit se zimou v člověku.
Myslel jsem, že na mě z knihy vyleze mráz. Mráz v podobě zajímavých příběhů. Propojování jej s okolním světem.
Nalezl jsem jen přespříliš slov, která mi vůbec nezalezla za nehty.
Což mi bylo velmi líto...

134 06.08.2022

Sdělením potřebnější.
Literárně až tolik neoslní.
Příběh, který je vyprávěn dvěma vypravěči. Každý z jiného věkového rozhraní, přesto podobně uvažující, až se zdá být nevěrohodné.
Přesto je kniha velice čtivá, postupuje rychle k svému závěru, navíc s mementy vran, které jsou velmi povedené, až umělecky kontrastní k jednoduše psanému příběhu.
Pocit z knihy je trýznivý. Musí zasáhnout každého rodiče, dospělého, pedagoga.
Vlastně jde o důraznou výtku k společnosti. Upozornění pro všechny budoucí rodiče, protože láska k dětem nemusí být vždy podmanivá a příkladná. I když by být měla.
Lidé jsou prostě různí.
A protože každý chce umanutě potomka i s nesprávným partnerem, vzniká poté na světě tolik bolesti a bezpráví. A o tom je tato kniha...

201 04.08.2022

Netuším, s jakou vizí pracovala a psala paní Ježková, ani nemám ponětí o záměrech nakladatelství Práh.
Za mě jsou RUCE HOUSLISTY kredibilním románem se vším všudy. Zvolená forma vyprávění jen zvýrazňuje odvahu autorky, zaobalit epický rozměr románu do lidského hávu a vyprávěním v mnoha tóninách jej povýšit na literární skvost, který dokáže stvořit jen skutečný virtuos...
Velice inteligentní jazyk, ani špetka pyšného psaní, které mnohdy v knihách lze nalézt.
Autorka spojuje historická fakta s osudy postav velice jemným způsobem a čtenář musí mít pocit naprostého zapojení se do příběhu, stává se nečinným spolupozorovatelem všeho a nezbývá mu nic jiného, než plakat nad osudy všech členů rodiny Schillerových.
Paní Ježková též mistrovsky prohnětla nacisty s komunisty, udělila jim stejný punc ohavnosti a nelidského chování.
Její styl je přímočarý, precizní, ale zároveň citlivý a vnímavý k záměru, s kterým napsala celou knihu.
A nakonec chci ještě jednou upozornit na fakt, který je zavádějící a pro mě nepochopitelný. Na přebale knihy je uvedeno, že se jedná o na sebe volně navazující povídky.
Nenechte se tím zmást a přečtěte si jedinečný román, který ze sebe budete sestřásat ještě měsíce po jeho přečtení...
Mistrovské dílo, paní Ježková...
Děkuji.

148 03.08.2022

Koncepční dokonalost!
Český spisovatel odvedl bezchybnou práci, ať již z hlediska propojenosti děje, tak zejména barvitým, až vytříbeným pojetím jazyka.
Zejména časová linie ze současnosti je ohromující, nenechává vydechnout, je velmi aktuální a způsob vyjadřování hlavní postavy celého příběhu je nejen zábavný, ale hlavně přímočaře současný.
Prozrazovat cokoli s dějových souvislostí je na škodu. Autor dovede držet napětí jako málokdo a popisuje pocitové i dějinné události naprosto lehce, s bravurou umělce.
Někomu se bude zdát, že pan Štifter zachází příliš daleko, pohrává si s nereálnem, ale vše do sebe nakonec zapadne a jeho vyprávění je natolik kouzelné a lidsky hodnotné, že se nenajde snad nikdo, koho by nezaujalo.
Malý formát knihy navíc umocňuje tempo četby.
A román je sžíravě štiplavý, občas melancholický, smutně nemravný a kousavý ve svém pojetí.
Každý čtenář má rád zajímavé vyprávění. Zde je navíc okořeněno kvalitou spisovatelova umu.
Zamilujete se...

181 30.07.2022

Příběh poskládaný skutečným spisovatelem.
Jeho hloubka se nachází v šedém svetru, síla v myšlenkách bohatého muže a láska v holčičce, která si malovala židličku na červeno.
Útlá knížka by mohla být podrazem na čtenáře, ale po jejím přečtení každý zjistí, že má přesně tolik stran, aby mu poskytla službu, sdělila nesdělitelné a zaujala svou něhou a upřímností.
Vhodně zvolená grafika knihy zjemňuje magický realismus, který má velmi ostré rysy.
Velmi chytré vyprávění.
Láska v každém slově.
Svým zpsobem geniální...

162 23.07.2022

Zajímavé téma, nepovedená ich forma, amatérský styl psaní.
Asi těmito třemi charakteristikami lze shrnout právě přečtené stránky.
Hlavním problémem knihy je určitá citová přepjatost a nevěrohodně popsané emoční scény.
Samotná dějová linka je sice jednoduchá, ale dala by se rozhodně více vytěžit, rozvinout.
Sympatickým postavám by slušelo více přirozenosti a ochoty působit na čtenáře s větší grandiozitou.
Někdy se autorovi nepodaří, dobrý nápad skloubit s literární kvalitou.
V tomto případě dvojnásobná škoda, protože téma slibovalo podnětné čtení.

122 23.07.2022

Moderní esej s kompozicí mlhavé a smutné melodie.
Přes veškerý smutek, který na vás padne při geniálních dialozích mezi pár osobami, máte pocit naplnění a nepromarněného života, skutečné lásky mezi lidmi, obyčejném lidském bytí, které je nad všechny výdobytky světa.
Dokonale zvolené tempo vyprávění a důmyslné rozmělnění jednotlivých částí rozhovorů, které znovu ožijí v dalších láskyplných slovech.
Na pár stránkách stvořený svět nemocného člověka, který přes všechna negativa postižení i nadále žije dobrý život, protože má kolem sebe milující rodinu.
Přestože nejsme dokonalí, měli bychom mít kolem sebe vždy pár lidí, kteří nás budou do konce života milovat. A my je...

194 17.07.2022

Nabízí se srovnání s románem od paní Mornštajnové; Hana.
Ale přímou konfrontaci si oba romány nezaslouží. Podobají se atmosférou a ostrým vedením příběhu.
S obnaženou bolestí se čtou všechny tři části knihy, každá má svůj jiný půdorys.
Knihy jako ZUZANIN DECH se nikdy neomrzí. Jen na ně musíte být připraveni, být silní a odolní vůči děsivému sdělení.
Zuzanin dech, ten skutečný, opravdový, by zřejmě miloval každý muž. O to více děsu vyvolávajjí již potolikáté popsané situace, kterým se člověk vzpírá uvěřit. Navíc okořeněné o psychopata, který není schopný lásky, dělá z románu ještě zákeřnější studii skutečného pekla, kterým si musí za svého života projít jediný člověk, navíc žena.
Dalo by se uvažovat o faktu, že láska je veškerým strůjcem touhy po přežití...
Ale po přečtení všech slov, které paní Katalpa uvedla v život, mi na mysli vyvstává jiná nadstavba umíněnosti člověka žít.... Nenávist...
Buďte stateční a vydržte číst až do konce. Odměnou za přemíru nelidskosti vám bude naplnění jednoho téměř zmařeného života...
Velice dobře a zkušeně napsaný příběh.
Bude se vám točit hlava...

210 17.07.2022

Nejde mít výhrady k lásce...
O to čistší nám připadá, když ji vytváří na stránkách knihy nevinný chlapec a zvířata, jež jsou svým způsobem pohádková.
Poetická rozmluva cestou k naplnění srdcí je milá. Rušivě působí vyspělost chlapce, některé jeho otázky a vnímání odpovědí. Naopak moudrý kůň a chytrá liška krásně vystihují obraz těchto tvorů. Pomyslně slepý krtek je naopak velice věrohodný ve své výřečnosti a přátelském duchu.
Ne každému může forma příběhu vyhovovat. Je jednoduchá, heslovitá a nepříliš něčím objevná. Ale podání je žensky jemné, až něžné...
Autor nabádá k určité přepjatosti okolo užívání knihy. Může se stát i vhodnou omalovánkou pro děti, moderní s texty, které u běžných omalovánek nenajdete.
A vybarvovat s dospělým? Výborná, mimořádná zábava.
Kniha je o míru mezi lidmi. Potlačuje nelidskost a takovou ji je potřeba vnímat.
Potřeba probudit lidstvo je nutná. Ovšem vím, že takováto kniha nemá až tak vysoké ambice.
Ale drobnými krůčky třeba jednou lidé pochopí, že mají přestat zrazovat své milé, naopak je objímat a myslet nejen na druhé, ale i na sebe, a to především...

151 13.06.2022

Nakažlivý styl psaní...
Dějová látka, podobně jako u Jezera, tajemná a nekonkrétní.
Silné popisy a roztroušený příběh...
Čtenář si v něm cestuje a hledá správný směr.
Postavy, jež vystupují v knize jsou popsány naprosto neotřele, postupně s nimi soucítíte a nacházíte v nich jejich odlišnosti, sny, rozpory, lásku i smrt.
Vše v jednom skvělém balení, které nabízí paní Bellová.
Nepopiratelně velice důležitá kniha, která by měla učit veškeré lidstvo k pokoře a lásce.
Utopil jsem se v slzách Mony a v hořkosti Hání....
V osudech, jenž nikdy nepřestanou být aktuální, dokud člověk nepochopí, že není na světe proto, aby trpěl...

147 06.06.2022

Milovníky záhad a tajemství zřejmě román nepotěší.
Ano, knihou se vine linie tajemství a je postupně rozkrývána, až nakonec dospěje k řešení.
Ale primárním cílem knihy je ukázat lásku, ztrátu a přesto znovu nalezené štěstí. Alespoň tak já chápu odkaz textu, který je napsán sofistikovaně, ale citlivě, až s mateřským zaujetím...
Je zde nastolena otázka viny a jistého trestu, ale takový odkaz se nabízí spíše ezotericky vnímajícím čtenářům. Ostatním učaruje dětský, posléze dospělý svět výjimečné Ady, ztraceného člověka ve světě dospělých, který nakonec pozná pravdu, resp. i štěstí.
Kniha se čte velice dobře, jedná se o pravověrný román, kterých se na pultech knihkupectví moc nenalézá. S krásnými postavami a příběhem, jež nemá větších vad.
K dokonalosti schází určitý druh nonšalance, která by text povýšila a učinila jej zábavnějším a přístupnějším širší čtenářské obci.
Přesto pociťuji radost z přečteného a rád bych si přečetl další romány od této skvěle píšící autorky.

142 05.06.2022

Bylo poměrně jednoduché vstoupit do příběhu, který uhrančivě popisuje prazvláštní souboj několika lidí a odvíjí jejich osudy z mnoha pohledů a odboček. Mezi postavami se utváří jisté propletení a retrospektivami odhaluje jejich minulost.
Zkušený publicista Martin Uhlíř vstoupil na nelehkou beletristickou cestu a jeho debut se vydařil. Vybral si nejednoduchý styl, nejednoznačný příběh, který od první stránky baví a pohlcuje. Vykouzlil charismatické hrdiny, atmosféru zahraniční dovolené s příměsí minulosti, odehrávající se naopak v domácím, dobře známém prostředí.
Nebudu hodnotit dosaženou hloubku psychologie, ani politickou zápletku, která je vzhledem k profesi spisovatele poměrně úsměvná.
Chci vyzdvihnout kvalitu celku, docílenou čtivost a napětí příběhu, který se mohl stát snadno bezvýznamným, kdyby jej někdo pojal s cílem vysvětlit.
Pokud si libujete v inteligentním čtení, které ovšem neosciluje v intelektuální chaos, budete mile překvapeni a po přečtení knihy si ji buď přečtete znovu, nebo budete žádat o její pokračování...

144 08.05.2022

Když uvedu, že bych povídky Biancy Bellové chtěl číst na pokračování, nevyjádřím přesněji nepojmenovaný pocit, který ve mně vyvolávají.
Jednoduchost s jakou vás každá povídka obejme je mimo náš časoprostor. Vytrhne vás z úvah, podvolíte se jí a netrpělivě čtete o životě, o jeho nuancích a nesplněných snech.
Paní Bellová používá barvitý jazyk. Přizpůsobuje svoje vyprávění jednotlivým charakterům a postavám, prokládá slova vtipem, sarkasmem i smutným cynismem.
Často jsem se během čtení smál a vnímal lidskou stránku psaného slova.
Nebudu zde vyzdvihovat jednotlivé povídky, protože ani jedna si nezaslouží stát nad ostatními. Každá má svoji sílu, myšlenku a směr.
Každá povídka sděluje. Jste jí vždy hozeni někam, odkud nechcete zpět. Tak si vás dokáže podmanit situace, postavy, nebo nálada textu.
Jakoby Bianca Bellová byla čarodějnice. A její slova kouzelným lektvarem.
Substanci zná pouze ona...
Měla by si nechat patentovat...

146 18.04.2022