vlcka komentáře u knih

Krásný a originální svět. Skvělý nápad. Ale nakonec to celé vypadá jenom jako krátké shrnutí něčeho mnohem většího, jako kdyby autorka měla omezený počet stran k dispozici a tak všechno jenom zlehka načrtla. Bavilo mě představovat si, jak by příběh vypadal, kdyby tenhle svět dostal ke stvoření třeba Miéville... Ale nedostal, nápad přišel jinam. Je to lehké čtení na pár hodin, surreálno jako příjemné plus, ale dohromady mě kniha nijak neuchvátila.

1 29.10.2018

Ocenila jsem celkovou náladu, podivnost a pocit cizoty. I to, že nic není úplně jasně řečeno a můžete si domýšlet. Ale stylem mi kniha moc nesedla a dočítala jsem spíše ze zvědavosti. Jinak, na podobné téma a dle mého o několik tříd výš: Piknik u cesty od bratrů Strugackých.

1 26.09.2018

Ve všech rozměrech fascinující. Nevím, co víc napsat, autorova fantazie je neuvěřitelná. Snad jen, že je dobře, že lidé zůstali lidmi se všemi klady i zápory až do konce. A celá série na mě působila tak realisticky, že jsem musela přemýšlet, nakolik jsou samotné knihy pohádkami, v nichž je zašifrováno poselství pro lidstvo.

5 15.09.2018

Ta kniha je tak moc divná, že se mi až líbila. Opravdu neobvyklé, dobře vymyšlené, plné neuvěřitelných scén a obrazů. Moje první kniha od Palahniuka a určitě ne poslední.

2 06.08.2018

Nic zvláštního se nestalo. Je to škoda a je to dobře. Je to zkrátka "jenom" zvláštní kniha.

2 31.07.2018

Už dlouho jsem žádné románové hrdince tak dobře nerozuměla. Ginnyin pohled na svět je krásně napsaný, opravdový a originální. Literárně to pro mě sice není "hvězdná" kniha, ovšem Ginny sama ji výrazně zvedá. Chápu i postoj a úhel pohledu mámy a táty napořád včetně těch chyb a strachů. I když neexistují, obdivuji jiné, kteří jistě existují a takové situace dokážou ustát.

1 30.07.2018

Naprosto skvěle napsaný antihrdina, kterého jsem nemohla snést od začátku do konce. Vlastně v celé té knize jsem nenašla jedinou postavu, která by mi byla sympatická. A za to rozhodně body přidávám. Jinak mi kniha přišla taková nijaká, nedokázala jsem se pořádně začíst, ani ten příběh prožít. Jinak souhlasím, že anotace jde opravdu trochu mimo. Předchozí komentáře vystihují příběh i jeho vyznění lépe.

2 30.07.2018

Skvělé příběhy. Nabité energií a přes ty neradostné osudy i obdivuhodnou silou všech tří protagonistek. Střídání příběhů po kapitolách udržuje napětí, jejich propojení je velice jemné a nápadité. A nakonec z knihy o hrůzách a starostech září optimismus. Rozhodně doporučuji!

7 30.07.2018

Kdybych neporovnávala s Marťanem, asi by mě Artemis bavila víc. Nechybí akce, napětí, věda ani humor prvního dílu. Jenomže, jako zaujatý čtenář musím říci, že Mark je zkrátka sympatičtější a opravdovější než Jazz. Mám sice ráda, když postava dokáže vzbudit i negativní emoce, ale Jazz... tak trochu rádoby drsná puberťačka, tak trochu supermozek, těžko uvěřitelná. Nicméně, knihu jsem přečetla za pár hodin a měsíční město za to rozhodně stálo!

1 08.07.2018

Nevěřila bych, že někdy budu hltat fyziku, matematiku a chemii. Ne, že bych byla schopná pochopit všechny výpočty, reakce a procesy, ale moc mě to bavilo. Napínavé čtení okořeněné vědou a odlehčené humorem. Skvělá kombinace!

10 29.06.2018

Autentický vhled do izraelské (téměř) současnosti. Posoudit nějak objektivně celý irzaelsko-palestinský spor a vytvořit si jednoznačný názor na věc jsem ani po několika knihách na toto téma nedokázala. A kdo ví, jestli to vůbec jde. Osada na pahorku se o nic takového ani nesnaží, nabízí pohled "zevnitř", lidské příběhy. Občas je čtení pohlcující, občas trochu zdlouhavé. Ale spousty toho přináší a to nejen ve smyslu "exotiky" prostředí. (Ačkoli třeba přírodní scenérie jsou popsané úchvatně.) Poslední část v maskách, zmatená, trochu hysterická, komická a naprosto absurdní pro mě byla opravdu třešničkou na... románu:)). Rozhodně doporučuji přečíst!

3 02.06.2018

Dobře a poutavě napsaná kniha. Nutí k přemýšlení, způsobuje smutek a hrůzu, přináší naději. Naprosto souhlasím s prvním komentářem.
Jediné, co mě zklamalo: odfláknuté korektury. Uznávám, ne každému chyby vadí. Ale mě to štve. Čekala bych trochu lépe odvedenou práci, zvlášť u knihy (populárně) naučné, zvlášť u díla, které s sebou nese různá ocenění. Bohužel to nebyly jenom překlepy, ale místy i kostrbaté věty a špatné koncovky ve shodě podmětu s přísudkem. Některé stránky, jako by nikdo ani nekontroloval. Škoda.

3 02.06.2018

Z téhle knihy mi lezl mráz po zádech. Z obyčejných vzpomínek na školu, kamarády a dospívání pomalu vylézá děsivá budoucnost. Jenomže taky obyčejně. Nekoná se žádné odhalení, prozření ani drama. Od začátku je vlastně jasné o co jde a jak to dopadne, ale... To ale je v tom nejděsivější. Ale stejně tihle Dárci doufají. Stejně žijí, dýchají, tvoří, myslí a cítí a při tom tápou v prázdnotě. Společnost odsouvá nepříjemné věci na okraj. Občas to někdo neunese. Ale to je všechno. Zbytek je pohodlí, konzum, povrchnost, odvrácený pohled, ne-lidskost. A celé je to až moc opravdové. Sci-fi? Nezdálo se mi.

11 14.05.2018

Ač jsou názory lidí, se kterými jsem se na stránkách této knihy setkala, naprosto různorodé a často navzájem v přímém rozporu, dokážu je (alespoň z toho lidského hlediska) všechny pochopit. Nemůžu zapomenout obzvlášť na setkání Izraelských a Palestinských žen, během kterého jedny druhým řekly: bojíme se vás. Skvěle napsané reportáže. Autor nehodnotí, neodsuzuje, pouze předkládá příběhy a fakta.

4 30.04.2018

Kniha, která je jako film. Trochu moc zkratkovitá, trochu moc přebuzená. Hodně akce, hodně romance a málo logiky a hloubky.
A jak už píše níže Makropulos, do jedné knihy se dá nacpat opravdu neuvěřitelné spektrum problémů. Němý sirotek, amazonské pralesy, studená válka, špioni, vědci, vojáci, problémy rasismu, homosexuality, emancipace, chudoby, násilí, týrání dětí, závislosti, posttraumatického stresu i šílenství, móda, design, umění, reklama. A nad tím vším setkání se světem unikátní božské bytosti, kterou někteří milují a druzí ji touží rozpitvat, týrat a zabít.
Prvních sto stránek jsem neustále přemýšlela, jestli to mám vůbec číst. Ale dočetla jsem. Přecejenom jsem holka, takže jsem se trochu dojala a byla zvědavá. Navíc to nebylo nijak náročné čtení.
Body mínus za: přílišné využití náhody, díky čemuž není příběh přesvědčivý, za to, že si děj místy protiřečil, za očividné nesmysly a nelogičnosti, za překonstruovaný „filmový“ konec, kdy se nešetří kulkami, zázraky ani vteřinovým načasováním všeho a čehokoli (a kterému jsem věřila ze všeho nejméně).
Body plus za: krásný popis Tvora, opravdu realistické ztvárnění Gilesova uměleckého vytržení, drobné detaily Elisina světa.

4 26.04.2018

Houbařka se srovnávání s románem Do tmy od Anny Bolavé asi nevyhne. Ani mně se od sběračky bylin nepodařilo zcela odpoutat. A kdybych měla hodnotit, myslím, že Do tmy je lepší. Má jiskru, náboj, více atmosféry, originálnější styl a jazyk. Přesto mě Houbařka do svého světa vtáhla a už nepustila, napsaná je, dle mého, dobře a ačkoli se žádné dějové překvapení nekoná (psychicky poznamenaná mladá žena žije sama v rozpadající se chatě, živí se sběrem hub, ve vzpomínkách se vrací do temné minulosti a to je vlastně všechno) stejně mě Sářin příběh zajímal, chtěla jsem s ní chodit po lese, zjistit, co přesně se jí kdysi stalo, za jakých okolností. Nastěhovat se do chaty a poznávat houby fantastických názvů, snad se i schovat do neměnného rituálu a držet se jistoty té jedné trasy lesem. “Něco“ na té knize bylo a ačkoli zatím nejsem schopná to pojmenovat, myslím si, že za přečtení rozhodně stojí. A musí se nechat, že Viktorie Hanišová své postavy opravdu umí nechat trpět a dusit v zoufalství (i v případě Anežky).

3 17.04.2018

Z druhých a dalších dílů mívám obavy. Dost často se totiž stane, že počáteční jiskra zmizí a příběh se rozplizne do neurčita v pokusu o natažení něčeho, co bylo původně pevné a stabilní. Temný les nejen, že počáteční kvalitu udržel, dokonce se mi zdál být ještě o něco lepší, než Problém tří těles. Nevadily mi ani některé pomalejší pasáže a odbočky od hlavního proudu. Projekt Mandala mě dokázal udržet ve střehu, líbila se mi sociologie (v rámci lidstva i ta vesmírná) psychologie jednotlivých postav, bavilo mě u knihy přemýšlet, uvažovat nad plány i vývojem a vlastní předpoklady pak srovnávat s přečteným. A už se těším na třetí díl!

3 17.04.2018

Nedivím se, že kniha vyvolala senzaci. Na mě té intimity, otevřenosti a syrovosti bylo místy až moc. Nejsem žádný puritán, ale myslím, že by kniha stejně dobře fungovala i bez detailního popisu některých fyzických aspektů celé věci (v takovém množství). I když otevřenost bez jakýchkoli zábran je jistě právě tím, co vzbuzuje tolik emocí a snaží se šokovat (jenže místy jsem se nemohla zbavit dojmu, že Eddymu stál někdo za zády a říkal: přidej ještě trochu sexu, dobře se to prodává..). Myslím si, že důležitý je na tomto příběhu Eddyho vnitřní boj s okolnostmi, předsudky, stereotypy i se sebou samým. To je, spolu s téměř neuvěřitelným prostředím a životem na francouzské vesnici 21. století, to opravdu bolestné a silné, ten důvod, proč si myslím, že je dobré si knihu přečíst a že je dobře, že byla napsána. Líbil se mi styl. Úplná absence přímé řeči a vzpomínkové vyprávění. Líbil se mi překlad, krásně živý.

1 19.02.2018

Román je přímo nabitý lidskostí v nejrůznějších podobách. Ukáže, že i v těch nejhorších možných podmínkách se najde místo pro něco dobrého. Nečekejte žádné úžasné prozření hlavní hrdinky, spíš jen okolnostmi vnucenou novou sílu. V průběhu převezmou podstatnou část příběhu další postavy. K vykreslení dějových zvratů i obrovských citových hnutí stačí mnohdy jen několik málo slov. Nechci srovnávat s ruskými klasiky. Ani hodnotit historickou a věcnou hodnověrnost (neb tomu stejně pořádně nerozumím), ale bez jakékoli pochyby tuhle knihu doporučím dál. Je krásně napsaná, plná hrůzy i lásky. Jakési naděje.

8 19.02.2018

Psychologický thriller na jeden večer. Neoslnil, nebyl strhující ani napínavý, žádná překvapení se nekonala. Měl však v sobě okamžiky, které dokázaly zahrát na city a vzbudit úzkost. Děj plyne pomalu, lehce, ale pod povrchem se jako struna napíná Louisin psychický stav vykreslovaný v drobných detailech a záchvěvech. Mně takové klouzání po povrchu věcí s vědomím, že někde dole se to pomalu přepíná a hroutí celkem vyhovovalo. Dokázalo mě u knihy udržet.

1 16.02.2018