Vlastina67 komentáře u knih
Příběh byl napínavý, ale nebyl moc uvěřitelný. Nemyslím postoj lidí k čarodějnicím - věřím, že lidé měli strach z inkvizice, ale kat lidumil - to mi moc nesedělo. Ostatně to napsal autor i v epilogu, že by si přál, aby jeho prapraprapradědeček takový byl.
Příjemné čtení, jen mě trochu vadily popisy přípravy jídel francouzské a bulharské kuchyně. Jinak to byl hezký příběh.
letní čtení u kterého se vůbec nemusí přemýšlet :-)
Velice silný příběh. Je obdivuhodné, že autorka byla schopná knihu napsat, ale pokud bylo vše tak, jak píše, nemohu se pochopit, že po tom všem, co prožila, mohla nechat svou "matku" týrat další děti a rozhodla se nesvědčit u soudu proti ní. Vím, že nemohu soudit - nežiji její život, ale jsem si jistá, že tohle bych nedopustila.
Pán prstenů se ke mě dostal před pár lety jako audiokniha. Poté jsem ho letos poprvé úplnou náhodou shlédla jako film. Silný příběh, nádherná krajina Nového Zélandu a úchvatná hudba, to dohromady mě úplně sebralo, takže jsem našla odvahu a vypůjčila si knížky, o kterých jsem kdysi četla, že jsou nezfilmovatelné. Byla jsem zvědavá, jak ten příběh vypadá v originále. Tolkien byl génius, který stvořil úplně nový svět, dokonalý příběh o věčném boji dobra se zlem.
Také bych chtěla vyzdvihnout překlad Stanislavy Pošustové, která přeložila všechny Tolkienovy knihy. Zvláště u Silmarillionu to nemohlo být jednoduché.
Jelikož překládala i dialogy u filmového zpracování, líbilo se mi, že rozhovory v knížkách i ve filmu jsou totožné.
Knížka je dobrým pokračováním Společenstva prstenu - nezklamala. Stejně jako SirMartinius jsem prvně viděla film, takže jsem ho porovnávala s knižní předlohou a ta se mi líbila. Jen pasáž s enty je trochu nudná.
Knížka, u které jsem se smála nahlas, až mi občas tekly slzy. Protože doma máme psí smečku, dost jsem se nasmála u výcviku Olina a Ladi :-))) Doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit.
RPŽ moc nemusím, ale knížky H. M Körnerové jsou takové lehké letní čtení, při kterém se nemusí vůbec přemýšlet. Faktem je, že autorka píše poutavě a knížky jsou i napínavé.
Plně souhlasím s předchozím komentářem - mluví mi z duše. Mou nejoblíbenější postavou je Sam, který prokázal obrovskou odvahu a statečnost. Ve chvílích, kdy byl na pokraji svých sil a mnohý z nás by to vzdal, se zvedl a šel dál. Bez něj by Frodo ve svém poslání selhal. Sam se z naivního chlapce stal silným mužem (hobitem :-)).
Trilogie je silným příběhem a ačkoliv to Tolkien ve své předmluvě popírá, pro mě má mnohem hlubší význam.
Kniha byla díky obrovskému množství poznámek dost nepřehledná.
Zajímavé bylo zjištění, která díla Tolkiena inspirovala. Nebylo to marné čtení.
Velice mě zaujala problematika života v Německu 15 let po válce - to jak se ke zvěrstvům, která nacisté napáchali, stavěli jejich potomci. To bylo zajímavější, než příběh "lásky" Vereny a Olivera. Láska to byla opravdu v uvozovkách, alespoň pro Verenu, která by nikdy neopustila svou zlatou klec. Ostatně to vystihuje název knihy - Láska je jen slovo....
Dobrá a napínavá detektivka, jen mě překvapil pachatel - vůbec jsem nechápala, kde se tam vzal - Deaver napsal mnohem lepší knihy.
Jsem ráda, že jsem si Silmarillion přečetla. Mám ráda, když znám všechny souvislosti a toto byl vlastně úplný začátek. Dozvíme se o Sauronovi a Sarumanovi, kde se vzali balrogové, kdo byla Elbereth, apod. Možná by nebylo od věci přečíst si jí dříve, než Pána prstenů. Zvláště Akallabeth, protože ten (nebo ta :-)) vypráví o Númenorejcích - předcích Aragorna, o Gandalfovi, Elrondovi, paní Galadriel, vzniku Minas Tirith apod. Faktem ale zůstává, že ze začátku to vůbec nebylo lehké čtení - v tom obrovském množství jmen jsem se dost často ztrácela, zvláště, když hrdinové svá jména v průběhu věků měnili.