Vlastina67 komentáře u knih

Simmela čtu ráda, ale tahle knížka mě moc nebavila.

03.01.2017

Dvojka mě moc nebavila. Asi jsem od ní čekala mnohem víc - u prvního dílu jsem se smála nahlas, tady mě pobavily pouze pantofle oslintané od psů a tatínek, který na koni vypadal, jako by projel skartovačkou. Jinak natahování děje - přesně jak píše Vesmich. Jsem zvědavá na díl třetí - doufám, že bude lepší :-)

1 30.12.2016

Třetí díl se mi zatím líbil nejvíc. Bavily mě vztahy mezi hlavními postavami. Ve službách zla je dobře napsaná detektivka - připomíná mi to knížky Jeferyho Deavera.

4 20.12.2016

Věřím, že ve filmové branži (a nejen tam) to chodí přesně tak, jak autor popsal (však má v této oblasti své zkušenosti – pane spisovateli – jak se má komparsista Vítek? – pobavilo mě, jak jste ho zakomponoval do děje :-) :-) :-). No a že politika je jenom o tom, kdo má větší moc, to všichni víme. Knížka se mi líbila a už se těším na další tituly, které mám v knihovně zamluvené.

1 15.11.2016

Skvělý román. Nejen, že jde o dobře napsanou detektivku, ale knížka se zabývá také závažným tématem života v Německu 20 let po 2. světové válce, kdy je spousta válečných zločinců ještě na svobodě a lidé, kteří jim pomáhají spravedlnosti unikat se zároveň snaží zpochybnit zvěrstva, která byla během válečných let spáchána. Nevadily mi různé časové roviny, ve kterých autor popisuje životy postav – docela dobře jsem se v nich orientovala. A díky tomuto podrobnému popisu se dalo pochopit jejich budoucí jednání. Všichni lidé bratry jsou druhou knihou J. M. Simmela, kterou jsem přečetla (první byla Láska je jen slovo) a zjišťuji, že si budu muset půjčit i další, protože mě příběhy, které píše, dost baví.

6 15.11.2016

Povídky moc nečtu (výjimkou byly Povídky od pana Svěráka), ale tyhle mě přesvědčily, že občas stojí za to, odložit romány a pustit se do něčeho kratšího. Líbilo se mi, že všechny povídky spojoval ďábel v podobě pána Vonka, a zároveň, že některé měly společné postavy. Povídky měly neotřelé náměty – zvlášť se mi líbil začátek povídky, ve které se chovali andělé strážní jako domácí mazlíčci – skvělý nápad. Povídka Stará remingtonka je hodna velkého zamyšlení – bylo by strašné, kdyby někdo dostal tak obrovskou moc, že může proměnit ve skutečnost vše, co si usmyslí pouhým stisknutím jediné klávesy!!! Pane Jareši, knížka Zloději času se Vám opravdu povedla.

3 02.11.2016

První čtvrtinu knížky jsem si říkala, co jsem si to půjčila za příšernost, ve které bohatá panička, která nemá co na práci, utrácí tisíce dolarů mávnutím ruky, nemá čas na výchovu svých dětí, protože se stará o to, co si řeknou sousedky – rádobykamarádky. Knížku jsem ale neodložila a přišlo milé překvapení. Přece jenom to nebylo tak nesmyslné, jak to ze začátku vypadalo. Amber se dokázala vymanit z postavení jedné ze zelených vdov „vrhajících se do svých výborů, Lig, schůzí, které jsou odhodlané být co nejlepší, mít nejlepší děti, být nejchytřejší, nejhezčí, nejtrénovanější , nejhubenější, prostě nej- a když to mají, pořád jim to nestačí“ a spolu s manželem dokázala začít žít jinak a jinde. A z jejích dětí nebudou „děti bohatých rodičů, které nemají nic na práci a kráčejí po městě s pocitem, že jim všechno patří“. Držela jsem jí pěsti, aby se jí podařilo svůj život změnit a jsem ráda, že knížka skončila hapy-endem 

02.11.2016

Dlouhá cesta je nejslabším dílem série. Příběh se nikam dějově neposunul, připadá mi naprosto zbytečný. Jediné, co bylo v knížce zajímavé, byl popis historických událostí, život ve Francii 2 roky po revoluci a následné svržení a smrt Robespierra. Pokud je napsán další díl, už ho číst nebudu.

2 31.10.2016

Věřím, že tajné služby fungují způsobem, který je v knize popsán. Vadí mi jen velké množství dějových linií, ale k dobru autora musím přičíst, že jsem se neztrácela v postavách, jak se mi někdy u špionážních nebo detektivních románů stává. Autor vždy připomene, o jakou postavu se jedná – Wood – srostlé prsty, Roselli – ten, kterého unesli z kasina, atd. Ale poslední čtvrtina knížky už mě přestávala bavit, protože se zaplétaly další příběhy a postavy a tady bych řekla, že někdy méně je více.

26.10.2016

Velice se mi líbily kapitoly týkající se života vlků, jejich chování, hierarchie ve smečce - k přírodě mám hodně blízko a toto mi přišlo hodně zajímavé. "Zbytek" knihy se mi také líbil a nutí nás k přemýšlení, jak bychom se v takové situaci zachovali my - těžké rozhodování.

3 14.10.2016

První dvě části knihy mě bavily, ale třetí mi přišla už moc překombinovaná a nepravděpodobná. Ta celkový dojem trochu pokazila. Ale přesto to nebyla ztráta času.

10.10.2016

Ofélie mě vytáčela svou sebestředností - ona jediná je dokonalá, nejkrásnější, nejštíhlejší, všichni, kdo se na ní podívají, padnou na zadek - tohle opravdu není můj šálek čaje.

29.09.2016

Kniha se mi moc líbila - pěkný příběh a popis přírody na horách ve všech ročních obdobích mě úplně nabíjel. Docela mě zarazil systém zdravotního pojištění v USA. Ale jinak se mi knížka moc hezky četla a mrzelo mě, že skončila. A vlastním jeden srdcový kámen! :-)

3 23.09.2016

Knížka mě vůbec nebavila. Povídky byly divné.

1 16.09.2016

Souhlasím s předchozími komentáři - knížka nám pomůže (pokud jsme ochotni naslouchat a na sobě pracovat) ujasnit si co jsme, kam v životě směřujeme a třeba i splnit si sny, které se nám v této chvíli zdají nedosažitelné. Je dobré se k ní ve chvílích, kdy nám není nejlépe, vracet.

15.09.2016

Při čtení se mi dělalo zle z toho, co se tady děje!!!

04.09.2016

Jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Vůbec mě to nebavilo stejně jako Stůl v koutě - Michael Ondaatje nebude můj šálek čaje.

1 04.09.2016

Souhlasím s komentářem Eloorky - také mi vadily francouzské texty bez překladu. Bylo to příjemné oddechové čtení, ale ty dopisy mi připadaly, jako by je psala spíš žena, která by takové chtěla dostat, než muž. Ale pokud je to psáno podle skutečnosti, tak klobouk dolů před mužem, který je napsal :-)

1 01.09.2016

Opět příjemné letní čtení - líbí se mi zasazení do českých reálií. Jak píše někdo níže - takové spíš pohádkové, ale hezky se to čte.

29.08.2016

Moc mě nebavila část z 1. světové války. Ta současná, týkající se restitucí už byla zajímavější. Doufám, že ostatní knížky této autorky budou trochu lepší.

1 21.08.2016