Vjeerus komentáře u knih

Tohle je asi první kniha, kdy mě hlavní postava vytáčela s každou stranou víc a víc. Většinou mívám jen nějakou část příběhu, kdy ji nemůžu vystát, ale nakonec jí i většinou fandím, ať dojde k tomu svému štěstí. Ale tady? Ne, ne, ne, tisíckrát ne.
Hlavní hrdinka se nedá jednoduše popsat ani definovat. Protože dost často popírá to, co jí má definovat. Nesnáší tajemství, potřebuje všechno hned vědět, ale o odstavec dál mávne nad něčím rukou s tím, že "kdo se moc ptá, moc se dozví". Stejně tak její přístup k lhaní. To ona přece nedělá a neumí to. Až na to, že celá kniha je o tom, jak někomu lže a zatajuje věci. Do třetice bych zmínila to, že v první třetině knihy se vzdá po prvním nezdaru, ale v poslední třetině je přece hrdinka, co se nikdy nevzdává.
To, že kniha obsahuje snad všechna klišé a stereotypy středoškolských filmů vydaných kolem roku 2005 jsem ochotná skousnout, stejně jako zjevnou inspiraci z videoklipu jedné písničky od Taylor Swift. Co mě ale už vadí je ta údajná Hate-To-Love romantická linka. Ano, vidíte správně, údajná, protože jsem se za celou knihu nedozvěděla důvod té ultrasilné nenávisti, takže jsem spíš měla pocit umělého dramatu.
Za mě nejpodařenější části knihy jsou ty chatové konverzace a nebýt toho, že kniha je psaná tak pro třináctky (i když je postavám zhruba 17!, na což se vůbec nechovají) a díky tomu se snadno čte, tak by aspirovala na jednu z nejhorších knih roku.

5 16.08.2023

Na mé cestě ve čtení klasik jsem tentokrát sáhla po Vánočních příbězích v nové edici od CooBoo. Musím říct, že ty obálky jsou opravdu nádherné. Co se týká obsahu, opět mám rozporuplné pocity.
Nelituji, že jsem si knihu přečetla, pořád si říkám, že alespoň budu moct za několik let svým dětem pomoct s výběrem k maturitě. Ale kniha je soubor povídek, takže to se prostě špatně hodnotí. Jediný společný rys jsem cítila ve velmi důrazném ukazování, jak se má chudá vrstva tehdejší společnosti.
Vánoční koleda mě vlastně i bavila, i když jsem zpočátku byla šokovaná tou ponurostí. Jasně, příběh obsahuje na mě několik až moc melodramatických pasáží, ale ty jsou na dobu psaní pochopitelné. I tak jsem si příběh užila a odsýpal a já se těšila na další povídku.
Zvonoví bylo opravdu, ale opravdu depresivní. A o dost víc vleklé, než Vánoční koleda. Celkově mi bylo až smutno z toho, co se hlavnímu hrdinovi dělo.
Cvrček u krbu byl za mě asi nejhorší povídkou. Ta se tak neskutečně táhla, že jsem ji četla stejně dlouho, jako předchozí dva příběhy. A ve výsledku jsem zjistila, že by mi k uspokojení toho, co mi chtěl autor asi říct, stačilo tak posledních 15-20 stran.
Bitva o život měla být milostnou povídkou. Za sebe si představuji asi něco jiného, ale to rodinné obětování mě vzalo u srdce. Jen opět dost táhlý začátek.
Prokletí aneb ujednání s duchem mi hodně připomnělo příběh o Faustovi, i když mnohem víc krkolomější a tak ji řadím také mezi ty horší.

15.08.2023

Musím říct, že jak jsem knihu četla docela s odstupem po celém příběhu, chvilku mi trvalo se chytit, v jakém čase se vlastně nacházím.
Svým způsobem jsem si užila jednotlivé kapitoly od všech přátel, kde bylo krásně ukázáno, jaké maličkosti stačí pro radost druhých. Kakeruovi části knihy byli zajímavé, protože jsme měli možnost nahlédnout za oponu konce, který se v knihách dost často jeví jako žili šťastně až do smrti. Takže jo, za mě fajn ukázka vnitřního boje po konci příběhu.
Nejvíc mi ale asi dal závěrečný dopis od autorky. Krásně v něm shrnula myšlenku celého Orange a proto tuto sérii budu řadit mezi ty hodně povedené.
Bonusový příběh mě asi úplně nenadchnul, asi mi chyběl nějaký širší kontext. Takže jo, bonusovou knihu jsem si užila, ale nenadchla mě na sto procent, jako prvních pět svazků.

15.08.2023

Na návrat do světa lovců stínů jsem se těšila a jsem víc než mile překvapená. Po zkušenostech z ostatních sérií jsem se bála, jak mi sedne hlavní hrdinka, protože k těm od Cassie mám obecně spíš negativní vztah. Ale Kordélie je za mě ta nejzajímavější napříč sériemi.
Co si asi nikdy nezvyknu a vždy mě to ubíjí, tak je to množství postav. Musím říct, že u této knihy jsem byla ztracená snad nejvíc a nejdýl, protože jak jsou propojení jako bratranci a sestřenice a tak se i oslovují a mluví o sobě, tak to v guláši v hlavě nepomáhá. A pak taky nejsem fanouškem dlouhých kapitol a autorka očividně fanoušek je.
Romantická linka je řádně zamotaná. Možná až příliš, tak jsem zvědavá, jak se to rozmotá, protože ta horská dráha je zběsilá. Musím ale říct, že jsem se bavila. A moc. Kniha má vtip a dost propracované a různorodé postavy. První polovinu se seznamujeme se světem a noříme se do démoního problému. V druhé polovině ale dojde ke spoustě zvratů a ne jen ve vztahové rovině.
Části z minulosti jsou perfektní a přinášejí do děje tu správnou dávku zvědavosti.
Největší výtku mám ale k tomu, že se autorce moc nepodařilo spojit začátek 20. stol. v Londýně s LGBT komunitou. Prostě v té době to bylo skandální (a nejen to), lovci stínů jsou upjatá komunita (aspoň podle Nástrojů smrti odehrávající se o 100 let později) a to jejich v podstatě stoické a bezproblémové přijímání mi tam nesedělo.

3 14.08.2023

U mě se příběh setkal bohužel spíš s mírnějším zklamáním. Anotace zní opravdu skvěle, to prostředí samo o sobě vyvolá husí kůži a je tak netradiční, že prostě zaujme. A tak člověk, pln nadšení, začne číst.
A bohužel se první polovina knihy tak vleče, čtenář se nic nedozví a hrdinka se plácá v podstatě v kruzích, že pak chvilku trvá, než člověk zjistí, že to začíná být i zajímavé.
Postavy sami o sobě byli dost osobité a s ohledem na jejich schopnosti se některým nedivím, že potřebovali upouštět páru v alkoholu. Upřímně jsem trošku nechápala zaláskovanost hlavní hrdinky i přes ty všechny věci, které jí druhá osoba provedla, takže s finálním rozuzlením romantické linky naprosto souhlasím.
Co se týká vraha, dlouho jsem tápala. Ty, na které bylo ukazováno nejvíc, jsem tam osobně nezařadila, ale zároveň mě nenapadal, kdo jiný by to mohl být. To opravdu přišlo až ke konci, kdy se příběh začal odvíjet rychlostí blížícího se hurikánu. Městečko mělo opravdu děsivou historii a konec byl taková pěkná tečka za vším.
Takže opravdu škoda toho začátku, jinak jsem si knihu dost užívala.

08.08.2023

Tahle kniha se moc nepovedla. Děj se neskutečně vleče a kdybych vyzobala ty nejzajímavější části, dali by tak na čtvrtinu knihy.
Hlavní hrdinka je jeden velký červený vykřičník. Hazarduje s vlastním životem, kdy sama sobě vsugerovává, že to tak přece není. Propadá se do depresivních stavů, nikdo to neřeší a když už tam ta pohnutka je, Bella se zachová jak malý hysterický spratek ohánějící se dospělostí na papíře. O jejím nízkém, spíš nulovém, sebevědomí není třeba mluvit, to už ukázala v díle předchozím. Ta její závislost na jedné osobě je také dost nebezpečná. Ještě krůček a byl by z ní dokonalý stalker (asi jako Edík).
Jacob je v této knize trošku chudák. Je to mladý kuře, který se snaží dorovnat starším osobám. Někdy mu to vyjde, někdy ne. Každopádně se na něj vrší jeden kopanec za druhým od hlavní hrdinky, která ho při první příležitosti odhodí jak proděravělý a špinavý hadr na podlahu.
Konec knihy se postaral o řádné drama, kdy si hlavní hrdinka prostě nutně potřebovala prosadit svou, bez ohledu na její nejbližší okolí. Vlastně se jí do krámu návštěva Itálie hodila.
Knihu jsem poslouchala jako audio v podání Renaty Wolfové. Z prvního dílu už jsem očekávala, že mi její tón hlasu a výslovnost tolik nesedí, ale už jsem si zvykla a tak jsem dokázala víc ocenit, že autorka příběhu umí i přes všechna negativa psát svižně.

2 31.07.2023

Kupodivu mě tento díl bavil víc, než ten předchozí, který byl rozhodně víc nadupaný akcí. Avšak ve svazku 14 se dozvídáme hromadu informací o charakterech postav a jejich vztazích k ostatním.
Kočka Joruiči se nám konečně pořádně ukázala a jistě způsobila nejednomu čtenáři šok. Její postava mě opravdu baví a vždy se na její výstupy těším.
Blázen tohoto dílu je rozhodně kapitán výzkumné jednotky, Kurocuči, avšak ne tak sympatický, jako Zaraki. I tak se na ten souboj těším, protože v animované podobě byl opravdu hodně působivý.

31.07.2023

Moje první setkání s Joe Hillem, druhé s rodinou Kingových. Mám pocit, že mě Maine asi pronásleduje, nebo prostě netuším, co proti němu autoři mají, když se tam děje tolik hrůzných a divných věcí. Očividně je tato oblast dost prohnilá.
Chvilku mi trvalo se začíst, příběh jsem si začala pořádně užívat až s příchodem druhé hlavy. Co musím vyzdvihnout je humor v knize, často dost černý. Jako říct useknuté hlavě, aby neztrácela hlavu, to zacuká koutky skoro každému.
Hlavní hrdinka se s nastalou situací vyrovnala dost obdivuhodně a počas celého příběhu jsem čekala, kdy u ní dojde k tomu zhroucení. Její improvizace a logické uvažování mi bylo opravdu sympatické. Trošku jsem válčila s kresbou, kdy jsem si nemohla nějak ukotvit její vzhled, protože někdy vypadala jak chlapatka. Ale musím uznat, že já celkově nepreferuji tento typ oldschool kresby, i když k příběhu mi vlastně docela pasoval.
Knihu jsem dostala od @crew_komiks na jejich akci Crwecon. Sama bych po knize rozhodně nesáhla, ale musím uznat, že to byl nakonec fajn výstup z mé komfortní čtecí zóny. Děkuji.

3 31.07.2023

Můj první dojem z knihy byl, že ta obálka je strašně divná a jak tohle mohl někdo zvolit. Ale po přečtení ji chápu a dává naprostý a dokonalý smysl, protože perfektně odráží pocity z příběhu.
Užila jsem si vlastně všechny postavy, protože ani jedna se nedrží nějakého hodný nebo zlý. Jsou naprosto přirození se svými dobrými i špatnými vlastnostmi, osobními pohnutkami, které jsou někdy dost sobecké, ale sedí do charakteru hrdiny, který je konstantní, takže se jeden člověk nestane najednou ze sobce samaritán.
Ve světě, který autorka vytvořila, de fakto neexistují nemoci, protože je k dispozici zázračný lék. Ale takový Zázrak musí mít prostě háček a mi jsme vrhnuti do společnosti, která se začíná hroutit pod tlakem kruté reality, když se nemožné stane možným. A jak tato situace rozevře pomyslné nůžky mezi těmi nahoře a těmi dole.
Sledujeme bláznivý příběh, který od první strany prostě jede a bohužel na konci nezastaví. Kniha má tak moc otevřený konec, že nikdy nepřestanu věřit v nějaký druhý díl, protože mám opravdu hromadu otázek, obzvláště pak, jestli se příběh knihy O dracích a sedmi spojí s příběhem knihy O dracích a lidech. Aktuálně mají obě společný tak maximálně svět a asi dva tři drobečky, které si třeba jen představuji.
Příběh je o všem možném, o obětování, přátelství, zradě, rodině, závislosti, lásce. O osobní i kolektivní síle. O důvěře ve všech podobách - té slepé, té se zadními vrátky a únikovým plánem i té hrané. Takže až na ten konec jsem si knihu opravdu užila, i když je velmi těžké o ní mluvit, vzhledem k tomu, jak je obsáhlá (tématy, ne na počet stran) a bláznivá.

5 28.07.2023

Už obálka napovídá, že hlavní bod tohoto dílu bude Zaraki Kenpachi, bláznivý velitel bojové jednotky. A to bláznivý je možná slabé slovo.
I když se z počátku zdá, že by se měl spíš řadit k těm záporným postavám, protože přeci jen brání hlavnímu hrdinovi v jeho cíli, velmi brzo nás přesvědčí, že tomu tak není. Jen je prostě svým způsobem dost soutěživý a vůbec mu nesejde na to, zda si zabojuje s přítelem či nepřítelem. Jde mu o tu zábavu. Miluju tu postavu.
Díl je akční, zaměřený právě na souboj dvou hrdinů a pak na vnitřní rozpoložení Ichiga. Dozvídáme se pár dalších střípků o Zanpakutou a o celkovém žití mimo zdi Soul Society. Ale krom střetů ostří na ostří se v knize děj nikam neposune a tak je pro mě trošku slabší. Tyhle bojové scény mi většinou líp vyznějí v animované podobě.
Závěr knihy je opět ukončen v tom cože momentu, takže mi nezbývá nic jiného, než sáhnout pro další díl a doufat ve vysvětlení.

28.07.2023

Závěrečný díl duchařské trilogie s Cassidy Blakeovou nás zavedl do New Orleans. Kniha se opět skvěle četla, ale považuju ji za nejslabší díl, protože mi přijde tak nějak nejmíň strašidelný. Nejlepší pro mě bude stále ten předchozí.
Vzhledem k tomu, že cílová skupina jsou děti kolem 12 let, považuji příběh za velmi kvalitní. Pro mě osobně chybí větší hloubka postav a nějaký jejich vývoj. Trošku mi nesedí ta volnost, kterou mají hrdinové od dospělých, ale díky ní si čtenář může užít pořádnou dávku dobrodružství při záchraně vlastních životů.
Autorce se opět povedlo krásně popsat prostředí města, i toho za Závojem. Překrývající se roviny podtrhávají složitost historie a jsem ráda, že k tomuto kroku došlo, protože někdy je jedno místo prostě poznamenané víc, než jiné.
Docela se mi líbilo i rozřešení problému Jacoba. I když to může působit trochu smutně, za mě rozhodně lepší, než druhá možnost s vykřičníkem. Všichni dostali více méně to, co si přáli, jsou spokojení a myslím, že je příběh opravdu pěkně ukončen.

23.07.2023

Musím říct, že mě naprosto nadchlo prostředí. Perfektně promyšlený svět, který měl jasná pravidla a hranice. Neexistovali výjimky a i když jste strašně moc chtěli, život s vámi prostě zametl. Opravdu dlouho jsem si tak moc neužila to čekání na zázrak, protože hlavní hrdinové vždy dojdou ke svému cíli. Alespoň to mi tvrdí spousta knížek.
Postavy mi byli sympatické, líbilo se mi, jak se měnila jejich osobnost s tím, jak se z lidí stávali nadpřirozené bytosti. Celkově i kontrast mezi dušemi ne jen v oblasti ty hodné a ty zlé, ale i celkově na poli těch špatných.
Autorce se krásně povedlo zapracovat do příběhu vážnější témata, která podtrhávala příběh, ale nedělala z něj depresivní čtení. Vždy jsem se těšila na úvodní části kapitol, které poodhalovali střípky ze života hlavní hrdinky.
Jediné, co mi trošku nesedělo na knize, byla romantická linka. Jestli se o ní dá vůbec mluvit, protože ten vztah se tam vybudoval na můj vkus opravdu z ničeho a kvůli tomu na mě konec knihy působil možná až moc pohádkově a nepasoval mi do toho striktního světa.

1 23.07.2023

Stejně jako předchozí díly, i tento byl opravdu emočně silný. V první polovině jsme se podívali na příběh hlavní hrdinky očima někoho mimo její svět, někoho, kdo se dívá. Kdo vnímá, že existuje, nebo spíš přežívá a hybernuje. Tím se nám malinko poodhalil i sám hrdina, spolu s pohnutkami vztahujícími se k X.
Další část knihy na mě působila možná i depresivněji, než celá hrůzná minulost. Přišlo mi, že koukám na oba hrdiny, kteří jsou mentálně ohlodaní na kost a vlastně nemají co ztratit. Jen jeden druhého. Sači už asi trochu chápu, i když někdy mě dokáže šokovat, jak nemá žádný pud sebezáchovy. U hlavního hrdiny si stále nejsem jistá, co mám cítit, protože je sice brán jako únosce, nejspíš jím i je, ale... Ano, je tam to slůvko ale.
Konec svazku slibuje velké propojení děje s vyšetřovateli a já jsem opravdu zvědavá, jak se tohle celé rozmotá. Mangu si užívám, emocí vyvolá opravdu hodně, stejně jako rozhýbává morální kompas, který se ne a ne uklidnit.

14.07.2023

Další strhující příběh ze světa vampýrské akademie. Musím říct, že zatím pociťuji stoupavou tendenci v kvalitě příběhu. Z toho mám opravdu radost, že nemám pocit umělého natahování.
Hlavní hrdinky Rose mi začíná být víc a víc líto. A i když se opravdu občas chová jak malé děcko (wow, jaké překvapení, když je sotva dospělá, pozn. ode mě pro mě), svým způsobem ji obdivuju za to, jak vše nakonec zvládne se vztyčenou hlavou a o kus silnější.
Lisa, údajně nejlepší kamarádka Rose, je pro mě stále ta stejná husička, která myslí jen na sebe a vůbec není tak hodná, jak všichni tvrdí. Minimálně ne právě ke svojí kamarádce a za finální scénu jen tleskám.
Nejvíc mě však baví scény s Christianem a Adrianem. Oba dostali víc prostoru a nestačím se divit, kolik překvapení ještě skrývají. Mají srdce na pravém místě a v kooperaci s hlavní hrdinkou skvěle fungují jako prvek humoru, který doplňuje jinak vcelku ponurou atmosféru tohoto dílu.
Každopádně největší pecku si autorka opravdu nechala na konec a i když se ke mně jisté informace dostali, stále jsem nevěřila, že k tomu dojde. Utrhlo mi to kus srdce, ale vlastně klobouk dolu za tento krok a jsem opravdu zvědavá, jak se s nastalým rozložením hrdinové poperou.

14.07.2023

Opravdu nevím, kde začít, protože tahle kniha, vlastně celá série, je za mě opravdu perfektní. Co víc si od YA fantasy příběhu přát, než je plynulost děje, milou romantiku, přátelství, těžká rozhodnutí a dávná tajemství.
Na knize nejvíc miluju postavy. Autorka si s nimi dala opravdu práci, každá je originální, a ani jedna není úplně tupá. Takže i když kdokoliv udělá nějakou chybu, poučí se z ní a přijímá (ne)odpovídající trest. To, co často vyčítám u YA knih je, že postavy spolu nemluví a domýšlí si něco z ničeho, tak v Zrádcích krve všechny pasáže, od nemluvím, přes nevím co říct, až po mluvím, krásně plynou a navazují. A také dávají smysl a z dostupných informací se jejich myšlenky ubíhají pochopitelným směrem.
Rozšíření světa na téměř celý kontinent se mi líbil, rozhodně mě potěšil víc, než prostředí paláce z druhého dílu. Užila jsem si tu kulturní diverzitu, stejně jako jednotlivé zkoušky, které na hrdiny čekaly.
Závěr knihy mě v některých věcech nepřekvapil, těšila jsem se na ně v podstatě od první stránky celé trilogie, ale i tak jsem byla spokojená se završením. Musím ale uznat, že jiná odhalení mě opravdu překvapila. O to víc, že v průběhu knihy jsme indicie dostali, ale já si to za boha nespojila.

3 14.07.2023

V tomto díle spíš napětí jen graduje, ale finále se nedočkáme. To se pravděpodobně ukáže až v dalším svazku, kde si užijeme dlouho očekávaný zápas Ichiga.
Ale rozhodně jsme se nové informace dozvěděli. Většina je formou jmen do toho obřího seznamu postav, stejně jako naťuknutí velké škály různých charakterů. Vražda jednoho z kapitánů přileje další olej do už tak velkého zmatku, který způsobil Ichigo a jeho přátelé.
Vzpomínkové pasáže mi zpočátku přišli dost nudné, ale čím víc jich bylo, tím víc mi došlo, jak jsou důležité pro Sadovo odhodlání.
Sice slabší díl, ale nikdo nemůže od každého očekávat plné hodnocení, protože někdy je potřeba zvolnit a nebo naopak utvořit napětí pro další knihy. A já jsem rozhodně spokojená a těším se na další díl.

03.07.2023

Přečíst si historický román byl pro mě dost velký výstup z komfortní zóny. Ale musím říct, že jsem příjemně překvapená. Kniha je silná, srdce mi rozdrtila fakt mockrát a to hlavně svými částmi týkající se dětí.
Autorka zvolila opravdu perfektní hlavní hrdiny a i když se ze začátku zdá, že je jich možná až moc, člověk si rychle zvykne a díky tolika různým charakterům je krásně proveden příběhem. Střípky událostí jsou sdělovány od různých postav a dohromady dávají velmi děsivé a mrazivé svědectví o tom, jak se lidem z různých společenských vrstev a rodinných zázemí asi žilo za vlády Franca.
Vím, že příběh je fikce, ale postavena na mnoha skutečností. A právě tyto reálné střípky dodávají příběhu perfektní atmosféru se spoustou emocí. Chápu to vychvalování nejen knihy, ale hlavně i autorky. Tolik let, které věnovala rešerším, je znát a jsem opravdu vděčná za obohacení svých znalostí ze Španělské historie.

11 03.07.2023

(SPOILER) Čtveřice dětí se po roce vrací do Narnie, ale velmi brzy zjistí, že v jejich milovaném království uplynulo mnohem víc let. Po počátečním zmatení se děti rychle zorientují a vydávají se vstříc dobrodružství na opětovné zachránění jejich milované země a pomoc princi Kaspianovi.
Překvapilo mě, jak málo Kaspiana tam vlastně je, ale to příběhu nijak neškodí, protože je opravdu akční a stále se tam něco děje. Autor nám opět ukázal, jak silná je víra a rozdíl mezi pohledem dětí a dospívajících na její formu v podobě Aslana. Postavy mi dokonce přišli v tomto díle propracovanější s mnohem větší diverzitou charakterů.
Já jsem si příběh opravdu užila a těším se na poslech dalších dílů.
Chci víc poslouchat audioknihy a rozhodla jsem se tímto stylem pro návrat ke knihám, které už jsem četla kdysi dávno, ale není prostor se do nich pustit znova. Pan Táborský má skvělý hlas pro příběh Narnie a zaujme mě, jakožto dospělou, takže věřím, že i děti budou nadšené. Příběhu propůjčil neskutečné kouzlo.

Uf, nevím, jak moc si svým názorem podřežu větev pod sebou, ale vážně nechápu, co je na této knize tak skvělé, že dostala nálepku humbook tip a celkově tolik reklamy.
Začnu tím, co mi fakt vadilo a to jsou postavy. Hlavní hrdina nám hned na začátku řekne, do koho je zamilovaný a že je rozhodnutý mu to okamžitě říct. Tedy až poté, co se nají. Vykoupe. Vyspí. Prohlédne hrad. Promluví s milionem jiných lidí. Zabije chobotnici. Bude mít jistotu, že ten druhý to cítí stejně... Ano, za mě prostě hledal výmluvy, proč to neudělat. A aby toho nebylo málo, tak jakákoliv konverzace mezi postavami byla tak zamotaná, aby se náhodou nic neřeklo přímo a aby ti ostatní neměli šanci pochopit, co cítím, chci atd. Ale! Cokoliv zmatený účastník konverzace řekl, bylo bráno jako odmítnutí.
Tři stovky stran o tom, jak spolu lidi neumí komunikovat zaobalené do nálepky retellingu na artušovskou legendu, kterou by člověk nenašel ani pod lupou. Do toho se tam opravdu nic zajímavého nestalo, protože na začátku je zabit padouch a z "Co bylo dál?" se nic nevykřesalo. Žádné seznamování s postavami, historií království nebo jak se vůbec vládne.
Tahounem knihy měla být LGBT+ témata, ale ta byla také zazděna, protože hned od začátku víte, že v tomto světě se na nějaké utlačování nejede a hetero páry by člověk taky těžko hledal. Myšlenka krásná, ale mě mrzí, že svět, který byl představen, by v této formě velmi brzo zanikl na nedostatek populace.
Jediné plus je, že se mi kniha opravdu dobře četla a věřím, že se dá slupnout za jeden večer. Konec byl na mě strašně cukrkandlový, protože na to čekáte 300 stran a pak si to postavy vyříkají na dvou stránkách a dalších deset jsou nejzamilovanější pár pod sluncem.

6 29.06.2023

Tento příběh je krásná ukázka toho, že i běžný život studentů může být zajímavý. Hlavní hrdinka Nanami nastoupila na střední školu. Do třídy, kde nikoho nezná a snaží se najít si hlavně přátele.
Začátek mangy byl trošku zmatečný, než člověk naskočil do školního režimu s klasickými problémy, jako je matematika nebo školní výlet.
Manga ukazuje několik různých charakterů a že opravdu není jednoduché zapadnout. Že na první pohled nemusejí být lidé takoví, jací se zdají a že se každý vyrovnává s problémy a ztrátou jinak. O to je to občas těžší, když jste plaší a do života vám vpadne kluk, jehož nálady se mění jak aprílové počasí.
Hlavní hrdinka mi je sympatická tím, že není ta dokonalá a skvělá, ale je opravdu průměrná a proto je velmi snadné se ztotožnit s jejím zmatkem ohledně citů, s tím, když plácne nějakou pitomost nebo udělá chybu. Zastupuje tu velkou skupinu lidí, kteří si nepřipadají nijak zvlášť zajímaví, protože to zajímavé se přece děje lidem okolo.
Budování vztahu hlavních hrdinů je chytlavé a nenásilně vás dostane na vlnu pohody, a vy jim z celého srdce fandíte. Jediné mínus, které mě z té pohody vytrhávalo, je absence nějaké časové roviny, protože není zcela zřejé, zda se příběh odehrál během podzimu, roku, či týdne?
Za knihu moc děkuji @humbook a @humbook_blogeri v rámci spolupráce.

2 23.06.2023