Vixiene komentáře u knih

Úžasná kniha, která ukazuje šílenou ironii osudu jedné ženy. Je až neuvěřitelné, čeho všeho byla tato žena vědomky či nevědomky strůjcem. Kniha je velice čtivě napsaná, popis situací z druhé světové války nešel nikterak do hloubky (což je dobře, vzhledem k tomu, jaké množství knih s touto tematikou v poslední době vychází), ale autorka vybudovala takovou atmosféru, že jsem celou dobu jen trnula, co se dalšího pokazí. Doporučuji k přečtení a snad se bude líbit tak, jako se líbila mně.

25 27.09.2020

U knih paní Mornštajnové ani nečtu anotaci, prostě rovnou kupuji. A opět se potvrdilo, že jsem nesáhla vedle.

Čtení to není rozhodně veselé ani lehké, nedoporučuji lidem, kteří jsou nějak citliví na děti a podobná témata jim nedělají dobře. Celá kniha je protkaná smutkem, zoufalství, bezmocí a já se nemohu rozhodnout, která postava ve mně zanechala negativnější pocity, která byla zkažená nejvíce. Ubližovat je jedna věc, ale nechat ubližovat a úmyslně přehlížet, je věc druhá.

Připravte se na záplavu negativních emocí, rozhodně knihu ale doporučuji.

20 16.09.2023

Četli jste někdy nějakou knihu, u které jste doslova cítili na vlastní kůži bezmoc hlavních postav? Pokud ne, přečtěte si Lustr pro papeže. Krátké, ale úderné povídání přečtete za jedno odpoledne, ale znechucení z ne tak dávné minulosti vám vydrží ještě dlouhou
dobu po přečtení.

Děj se odehrává na našem území, kdy je jeden mladík nešťastnou náhodou uzavřen do vězení/normalizačního lágru a z původních pár měsíců uvěznění se stává x let bídy, šikany, boje o přežití. Já bych byla rozhodně ráda, kdyby kniha byla delší a řešilo se tam toho více, takto byl příběh zaměřený opravdu pouze na ten osud vězňů, ale i tak byla kniha neuvěřitelně silná a člověk se nestačil divit, že toto se odehrávalo opravdu u nás.

Ovšem nejvíc znechucená jsem byla z úplně poslední strany této knihy. Asi nemusím říkat, jak moc pohrdám některými lidmi a nebudu zastírat, že jedním z nich je naše fascinující hlava státu. To, že většina těch lidských zrůd, která měla na svědomí tyranii v těchto otřesných táborech vyvázla ze všeho bez postihu, ba dokonce na všem ještě profitovali a v konečném výsledku jsou na tom lépe, než mnoho jiných, z toho je mi zle.

Zde by bylo jakékoliv množství slov málo, raději se pusťte do čtení. Dobrou náladu z toho určitě mít nebudete, ale aspoň si člověk připomene, jaký lidský odpad jsme mezi sebou měli/máme.

18 09.05.2021

Přijde mi, že čtenáři se dělí na dva světy: část z nich zbožňuje tvorbu pana Kinga a část z nich nudí k smrti. Musím se přiznat, že já jsem se řadila do druhé kategorie. Snažila jsem se číst několik Kingovek, ale neúspěšně. Nikdy jsem se nezvládla přenést přes sáhodlouhé popisy a (pro mě) nudné začátky. Pak ale přišla kamarádka a podstrčila mi Pohádku s opravdu přesvědčivými argumenty, proč si ji přečíst. Tak jsem se do ní dala a světe div se, hltala jsem ji od začátku do konce. Miluju ten svět, miluju Radar, pana Bowditche, Šárlího. Zbožňuju každého cvrčka v tomto příběhu. Už jen to, že se zde protíná reálný svět v tím pohádkovým byl pro mě dost přesvědčivý argument (vzalo mě to zpět k mému milovanému Nekonečnému příběhu).

Jistě, nedělám si naděje, že jako zázrakem mě bude bavit každé Kingovo dílo, přeci jen se tato kniha vymyká jeho standardu. Nicméně bych řekla, že mě navedla správným směrem a naučila mě pana autora vnímat.

14 08.01.2024

After all this time? Always.

Sérii Harryho Pottera má v srdíčku mnoho čtenářů napříč mnoha generacemi. Já jsem měla chuť se do Bradavického dobrodružství pustit znovu a pořád je to stejně parádní, nadčasové čtení. A něco mi říká, že jakmile dočtu, budu pro změnu potřebovat celou sérii znovu vidět ve filmové podobě :)

14 19.03.2023

Popravčí se mnou procestoval Island a tím se mi zapsal do srdíčka ještě více. Po první Hunterovi jsem si dala opravdu dlooooouhou pauzu, o to lepší bylo se k sérii vrátit. Opět drsně popsané vraždy, vrah tentokrát zabíjí podle největších strachů svých obětí. Příběh nemá slepá místa, nenudíte se, odsýpá to. Chris Carter prostě umí.

13 23.08.2023

Řadím se mezi ty, kdo tématiku Harryho Pottera milují. Když jsem viděla, že vyšla zrovna tato kniha, nemohla jsem si ji nechat ujít. Četla se naprosto sama a jde z ní cítit taková skromnost a pokora, že jsem se většinu z těch 400 stran jen culila od ucha k uchu, zvlášť když jsem sama sobě přiznala, že herec na mě dříve působil všelijak, jen ne tak, jak se popsal v této autobiografii. Nebudu lhát, občas mi i zvlhlo oko (občas dokonce obě :D). Herec nám povyprávěl o jeho dětství, jak se potýkal s náhlou "slávou" v tak mladém věku a jaké radosti i strasti mu život přichystal. Vyjevil nám i situace, na které zcela jistě není pyšný, a které by jiné celebrity milerády zatajovaly.

Musím říct, že mám sto chutí se podívat od začátku do konce na všechny filmy HP, jen abych si do některých scén promítla Dracovo vyprávění.

Konec Tomova vyprávění mě zahřál u srdíčka a o to víc se nyní těším i na nové Deníky Alana Rickmana, které nás čekají snad již v květnu příštího roku.

Jediná věc, kterou musím vytknout je opravdu velké množství překlepů a dokonce hrubek, které v knize jsou. Kniha korekturu neviděla ani z vlaku, jinak si nedovedu vysvětlit tu šlamastiku, která zde byla napáchána.

13 28.12.2022

Hned po dočtení jsem se koukla i na film a obojí se mi moc líbilo. Pořád jsem to já je smutná kniha bez špetky naděje, která přiblíží život inteligentní a úspěšné Alice, které byl diagnostikován Alzheimer s velice rychlým nástupem. Sledujeme, jak se s ním vyrovnává nejen ona, ale i celá její rodina, přátelé, kolegové v zaměstnání. Kniha mě hodně zasáhla, myslím, že dovede porozumět, čemu lidé s tímto onemocněním procházejí.

12 19.09.2021

Jméno Terry Pratchett zná asi drtivá většina milovníků fantasy. Mnoho let jsem jej měla v podvědomí, věděla jsem, že si chci od autora zkusit něco přečíst, ale jeho dlouhosáhlá tvorba mě odrazovala. Knih má opravdu spoustu a jen série Úžasná zeměplocha má pár desítek dílů. Konečně jsem si k jeho tvorbě našla ale cestu a odhodlala se ke koupi prvního dílu Zeměplochy a - wow! Terry píše skoro až poeticky, ale ne v tom (pro mě) nudném slova smyslu. Číst tento příběh bylo... nadnášející? Hodně těžko se mi hledají slova a můžu s klidnou duší říct, že nic podobného jsem ještě nečetla. Fascinující a vtipný příběh od rostlin, které zrají až před svým zasazením přes ťapkající Zavazadlo, které je věrnější než pes, až po dychtivého Smrtě. Magično, které se v této knize objevuje a všechna ta roztodivná stvoření snad ani nejdou pořádně vyjádřit, proto doporučuji všemi dvaceti k přečtení.

10 12.09.2022

Jak moc velká ostuda jsem, že jsem se k této knize dostala až nyní? :-) Film jsem samozřejmě viděla před přečtením knihy a pamatuji si, že mě rozbil na kousíčky a to samo jsem čekala od knihy. Dobře jsem udělala, že jsem měla po ruce kapesníčky a nečetla ji na veřejnosti :-D

Samozřejmě jde při čtení cítit, že je cílena na mladší čtenáře, ale příběh je krásný a tak moc smutný.. Myslím, že drtivá většina lidí už má ve svém okolí někoho, kdo se potýkal nebo potýká s rakovinou. Kdybych si mohla vybrat, jakou nemoc bych úplně nechala nějakým zázrakem vymizet ze světa, byla by to právě ona.

Dojemný příběh vypráví o dvou až příliš mladých lidech - Hazel a Augustovi. Hazel trpí nevyléčitelnou formou rakoviny a Gus je relativně čerstvě vyléčený a po amputaci nohy. Společně se seznámí v podpůrné skupině pro lidi s rakovinou, zamilovávají se do sebe a snaží se žít přítomným okamžikem, protože Hazel ví, že brzy odejde..

Gus je prostě skvělý, naprosto mi učaroval jeho pohled na svět, jeho šarm a vtip. A stávalo se dosti často, že jsem se u knihy i (kromě slzavého údolí) smála. :-D

Takže pokud máte chuť na čtivou romantiku, která vám zaručeně zlomí srdce, směle do ní.

9 07.04.2021

Toto byl přešlap, hrůza všech hrůz. Mléko a med se představuje jako sbírka moderní poezie. Já samozřejmě nejsem žádný odborník na poezii, ale napsat přisprostlý text bez špetky "něčeho" pod povrchem, přičemž věty rozdělit do řádků jakožto do veršů a vydávat to za poezii... To opravdu neocením. Přemýšlím, čím to je, že je kniha relativně oblíbená? Ale nic mě nenapadá.

V knihovně česká verze nebyla, tak jsem sáhla po slovenské, ale ani příjemně znějící slovenština mi nepomohla.

Vrcholem všeho bylo, když nám autorka "poeticky" sdělila, že je na každém, jestli si holí chlupy, nebo ne. Wow. Tleskám.

Samozřejmě jsem nečekala, že budu kdovíjak odvařená, po knize jsem sáhla hlavně z důvodu čtenářské výzvy, ale ani jsem nečekala, že to bude až tak špatné.

Ani se mi nechce k tomu psát cokoliv dalšího. Bohužel hodnotím jako odpad a Mléko a med se pro mě stává jednou z nejvíce přeceňovaných knih, s jakými jsem se doposud setkala.

(SPOILER) Velice naivní, nebojím se říct až "hloupoučká" romantická kniha, která vám do života nepřinese nic nového, ale i přesto mezi čtenáři (čtenářkami) poměrně oblíbená, dle hodnocení na databázi knih. Za mě to byla unáhlená koupě v levných knihách a kdybych si přečetla jen začátek a konec knihy, vlastně bych ani o nich nepřišla. Kdyby neměla tak málo stran a nebyla relativně čtivě napsaná, tak to asi vzdám.

Příběh začíná tak, že si Emma Blairová vezme Jesseho - muže, do kteréhose už ve škole zamilovala na první pohled. Osud je ale krutý a Jesse rok po svatbě zmizí při havárii letadla a po nějaké době je prohlášen za mrtvého. Emma se zhroutí, ale po nějaké době začíná znovu žít a znovu se chystá vdát, tentokrát za dobrého kamaráda z mládí Sama. Než se tak ale stane, objeví se Jesse, živý a relativně zdravý a Emma stojí před těžkým životním rozhodnutím, s kým vlastně zůstane.

Emma mi teda byla krajně nesympatická svou sobeckostí, některé části jsem i přeskakovala, protože to byly nudné a povrchní myšlenky Emmy nad tím, do koho že je to vlastně zamilovaná, co ona si zaslouží a nezaslouží, kdo vlastně je, prostě samé JÁ JÁ JÁ jenom JÁ, ohled na ostatní naprosto žádný. Ono se vlastně v knize kromě Emminých myšlenkových pochodů ani nic moc neděje.

Já už se ke knize určitě nevrátím, ale pokud chcete něco vyloženě oddechového, u čeho nemusíte zapojit mozkové buňky (ale naopak vám jich možná pár odumře), tak vzhůru do ní.

POZOR SPOILER!
Fakt jsem si přála, aby nakonec Emmu odkopli oba, Jesse i Sam, bohužel má kniha dobrý konec, proto jsem z původně plánovaných dvou hvězdiček stáhla na jednu. :-D

9 18.12.2020

Nemohla jsem se vůbec rozhodnout, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Nejprve je nutno podotknout, že je to velice chytře napsaná kniha, plná detailů, které tomu všemu dodávají ten mrazivý "feeling". Atmosféru autor tedy vybudoval výborně. Hlavní hrdinka Sandrine se ocitá na ostrově, aby převzala věci po své zemřelé babičce, která zde žila. A to je asi tak vše, co bych k ději řekla, Útočiště je totiž nejlepší číst, aniž byste o něm COKOLIV věděli. Během čtení jsem měla různé teorie o rozuzlení, nakonec ale žádná víceméně nebyla správná. Na konci je totiž zvrat, který celou knihu naprosto otočí. A právě u toho zvratu pro mě nastává problém, že nevím, jestli to už nebylo AŽ moc. Když se na konci knihy ohlédnete zpátky, většina věcí tam samozřejmě dává smysl. Hlavně určité vzorce, či detaily, které doprovází celý příběh. Něco mi tam ale nesedí, něco je nedovysvětleno, pravděpodobně si to má čtenář domyslet sám. Námět knihy a samotná myšlenka je skvělá, autor si hraje s vaší hlavou od začátku do konce. Konec se mi zkrátka už tak moc nelíbil, ale přemýšlela jsem nad tím, jaký jiný by mi tam vlastně seděl? A na nic jsem nepřišla. :-D Jsem z této knihy prostě rozpolcená a pravděpodobně to potvrzuje i tento mnou psaný zmatený příspěvek :-D

Nicméně to, že už x dnů nad knihou musím přemýšlet také o něčem vypovídá ne? :-) Každopádně knihu k přečtení doporučuji a také při ní doporučuji co největší soustředění a třeba se vám podaří odhalit závěr již dříve :-) Osobně si myslím, že je to jedna z mála knih, u nichž si druhé čtení užiju více, než to první (právě kvůli tomu, že budu mnohem více vnímat ty detaily a budu vědět, co znamenají).

9 02.12.2020

4,5/5
Pecka! Konečně jsem se dostala k prvnímu dílu Chrise Cartera a rozhodně nelituji. Syrový a drsný thriller naprosto naplnil všechna očekávání, knihu jsem zhltla prakticky během 24 hodin :-D Roberta Huntera jakožto hlavního detektiva jsem si oblíbila hned na prvních pár stranách, stejně jako mě bavilo vzájemné popichování s jeho novým partnerem Carlosem Garciou. Závěr byl sice docela předvídatelný a pár věcí mi tam nesedělo, proto půl hvězdičky dolů, ale i tak doporučuji všem k přečtení :-) A teda někdy ten překlad... :D zní mi strašně divně, když vyšetřovatelé, pracující na brutálních vraždách říkají "jejda" :D, kterým tam bylo relativně běžným citoslovcem a mně to hrozně trhalo oči :-D těším se na další díly!

8 23.12.2020

Pravda, nebo lež byla mou první knihou od Colleen, protože žánr, který obvykle píše nevyhledávám. Nicméně musím říct, že jsem nadšená! Jsem hrozně ráda, že jsem dala na "tlak" okolí, sociálních sítí a všech možný reklam a knihu si přečetla. Místy jsem ani nedýchala, mrazilo mě, bála jsem se, co se může asi stát na další stránce a zároveň jsem nemohla přestat číst. Lowen mi sice místy přišla až moc ukňouraná a otravná, ale to se dá přežít. Za mě rozhodně pět hvězd a možná přece jen dám šanci nějaké další autorčině knize.

8 20.07.2020

Stále parádní, i po všech těch letech :)

7 08.05.2023

Toto bylo úplně parádní. Přiznám se, že knihu jsem si koupila jenom kvůli
1) velice dobrým hodnocením
2) obálce a celkově vizuální stránce

Anotací jako takovou jsem v tom nevnímala nic zvláštního, prostě jen nějaký ya thriller, který mi nejspíš nějak extra nic nedá. Jsem ráda, že jsem se pletla :)

Celá kniha se čte tak snadno a sama, že jsem ji přelouskala během jediného volného dne, což se moc často nestává. Nebudu lhát, že některé situace se tam nedají předvídat, ale to si myslím že se dá čekat. Hlavní hrdinka Pipa, která psala školní práci, na základě které si rozjela ono detektivní okénko, tak byla taková správňačka (někdy až moc na sílu teda) a celý příběh plynul velmi příjemně s nějakými těmi zvraty a víceméně čekanými rozuzleními. Potěšilo mě, když jsem zjistila, že se jedná o sérii a jsou již venku další dva díly, protože jsem na konci byla trošku překvapená, že některé dějové linky se neuzavřely a některé narážky a jiné drobnosti se neobjasnily.

Když to vezmu kolem a kolem, já jsem s knihou spokojená a pokud hledáte vskutku oddechovku, tak směle do ní :)

7 08.03.2023

Já nevím, podle spousty lidí má série Naslouchače sestupnou tendenci. Jo, nejspíš se mi první díl líbil nejvíc, ale i ty ostatní mě baví tak moc, že prostě se nechám unést a hodnotím plným počtem. Největší chuť se strháním hodnocení mám vždycky z hlediska toho, jak moc DLOUHO trvá, než autorka vydá další díl :-D Po celý příběh se objevují další a další otázky, doufám že v posledních dílech se vše vyjasní a odpoví.

Otázkou je, jestli autorka měla zůstat u původních 3 dílů nebo zvládne držet laťku až do posledního dílu, když to po počátečním úspěchu takto natahla.

7 26.01.2022

4,5/5

Třetí díl ze série o detektivu Frostu Eastonovi. A rozhodně ten nejlepší. Tak, jak jsem "sepsula" Vnitřní hlas, tak Klikatá cesta byla skvělá! Čtení mě pohltilo, během dvou dnů jsem měla dočteno, děj odsýpal, napětí by se dalo krájet. Celý příběh oplétá tajemný "Lombard", kterého znají všichni a zároveň nikdo. Spousta akce, nervů a mrtvol. To, že vůbec nemáte ponětí, komu můžete věřit a komu ne atmosféru jen podtrhuje. Souznění Frosta a jeho kocoura Shacka je roztomilé. Opět by se dala vytknout jistá předvídatelnost, ale vzhledem k tomu, jak kniha celou dobu frčela, tak mi to až tak nevadilo. Jen teda romantické scény panu Freemanovi moc nejdou a byla bych radši, kdyby se jim ve svých knihách vyhýbal. :-D

Nebudu ke knize více prozrazovat, pokud vás to byť jen trochu láká, určitě do ní jděte. A mě jen zajímá, kdy se kruci dočkáme dalšího dílu, protože potřebuju pokračování! :D

PS. Obálka je fakt krásná :-)

7 10.01.2021

(SPOILER) 3,75/5
Mnoho hodnotitelů se nemůže ubránit srovnání s Hanou od Aleny Mornštajnové a já musím víceméně souhlasit, ikdyž Hana se mi líbila více. Je to podobný, zároveň však naprosto jiný příběh, čím to tedy může být? Kromě tématu je to také velice osobitým stylem psaní autorky. Kniha je psaná velice stroze, z čehož by se mohlo zdát, že budou chybět emoce, či nějaké hlubší proniknutí do osobností postav... opak je ale pravdou. Strohý text knize velice sluší a dokonce se mi i líbila minimálně a nestandardně použitá přímá řeč.

Kniha je rozdělená na tři části - dětství, dospívání a dospělost, takže můžete hezky pozorovat vývoj tří hlavních postav - Zuzany, Hanuše a Jana. A jak už je z tohoto zřejmé, půjde tak trochu o milostný trojúhelník zasazený do prostředí druhé světové války. Nepochybuji, že takovýchto příběhů je mnoho, ale vzhledem k tomu, že jsem četla pouze Hanu, tak nemám širší porovnání. Je už jen na vás, ke které postavě přilnete, se kterou soucítíte, nebo kterou nenávidíte, ale kniha vás v tomhle ohledu vede jedním hlavním směrem. Zuzana je zde vykreslena jako velice statečná, odolná a skoro až nepřemožitelná osobnost a to je jedním z důvodů, proč téhle knize nemůžu dát plný počet, i přestože se mi hodně líbila. To, jak se Zuzana vyrovnávala s některými situacemi mi přišlo těžko uvěřitelné, nereálné. Stejně jako to, jak Zuzana působí na ostatní postavy, jak z některých situací vyvázne, jak jí přeje štěstí (pokud se to dá nazvat štěstím, vzhledem k tomu, do kterého období je kniha zasazena).

To, co mi knihu ale srazilo nejvíce, byl její konec, který je dalším (a hlavním) důvodem ke stržení hodnocení knihy. Jakože pardon, ale co to bylo? Kdyby mi dojem z knihy nepokazil konec, tak hodnotím krásnými 4-4,5 hvězdičkami. Ale byla jsem tak naštvaná, že prostě víc než 3,75 nedám.

I tak bych knihu ale s klidným svědomím doporučila k přečtení, vzhledem k tomu, jaké má hodnocení, tak lidem nejspíš takové konce nevadí a Zuzanin dech si tak našel spoustu spokojených čtenářů. :-)

NÁSLEDOVAT BUDE SPOILER. Kde je jakýkoliv závěr, vysvětlení, pokračování, cokoliv? Takhle - já už jsem relativně zvyklá na lehce otevřené konce, kdy si spisovatel hraje se čtenářem a nechá mu vytvořit si vlastní konec. Nicméně zde to na mě působí tak, že spisovatelka už byla líná cokoliv dalšího napsat, tak to prostě utnula. Hleděla jsem na tu poslední stranu jako vyoraná myš, ale ani to mi nepomohlo...žádné pokračování se zkrátka nekonalo.

7 25.12.2020