Vestička
komentáře u knih
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Mám přečtené všechny detektivky od p. Klevisové až na tu poslední. A... Ona je jak většina autorů. Jednou něco zkusí, jednou to funguje. A tak jede pořád dokola to samé. I ten název je marketingový tah. Škoda že si nezjistila víc o těch Rumunech. A o těch jejich pověrách. Jediná přidaná hodnota knihy. Jinak autorku podezírán , že je jak jedna postava z její knihy. Psát umí , to jo, koneckonců překládala brakovou literaturu, ale kloudný příběh nevymyslí. Takže čekejte opět to samé. Jako vždycky. Příroda , zvířata, drsný kraj, drsné vztahy, drsné osudy, osamocení, touha někam patřit, někde být doma. A tentokrát i špatně vymyšlený příběh, doslova na vratkých nohách.
Zlatá růže
Zuzana Koubková
(SPOILER) Moc pěkné napsaná kniha s hlavním hrdinou, takovým lidským. Chybuje, hřeší, závidí... A má rád pacholka Guntera , kterému se všichni ostatní jen vyhýbají v tom lepším případě. Polidštěný
je i jeho nadřízený. Jedinou připomínku bych snad měla k celé detektivní zápletce Nelíbí se mi,. SPOILER !!! když je vrah jak z detektivek ze severu prostě jen blázen a uchylák.
Jeremyho farma nejen zvířat
Jeremy Clarkson
Dozvíte se toho spoustu zásadního.
Jako hlavně že Mr. Clarkson má spoustu peněz a neváhá je vyhodit. Že koupil traktor, co má 1000 tlačítek. Že jeho žena létá tryskáčem a jednou dokonce havarovala a přežila. Že má několik set hektarů půdy. A že půda by měla patřit bohatým, protože ti nemají potřebu ji ždimat( tím asi myslel sebe)
Dozvíme se toho hafo o politických názorech Mr. Clarksona. Jako že Nigel Farrage prý tvrdí, že Rumuni na chudáky Angličany přenáší nemoci, že Brexit způsobili důchodci a tak.
Velmi poučná byla kapitola i obnově lesa. Dozvídáme se, že aby chudakum ostrovanům vyrostl strom, musí dovézt osmimetrové sazenice s Balem z Holandska. Z toho jsem usoudila, že ta podivná Jeremyho ostrovní země , která má stále ještě v čele královskou rodinu, musí být na odvrácené straně Marsu. Jinak by tam totiž rostly stromy samovolně. Ostrovany by neohrožovaly nemoci Evropanů, v čele by měli presidenta. A ovce by tam neumíraly pro to, aby nas...chovatele, ale proto, že si nemohou pomoct. Ale jinak to bylo celkem vtipný. Asi jako můj příspěvek, ale kratší.
Polednice
Jiří Březina
Ech to byl zas tísňivej hnus. Pražský sídliště přes léto. Peklo. Kdyby žili na vesnici , tak se to nestalo. A četla jsem promlčení a vzplanutí a tahle byla určitě nejslabší. Dějem i prostředím
Živí a mrtví
Konstantin Simonov (p)
Do knihy jsem se pustila díky druhému dílu, který má ten nejhezčí název vůbec. Člověk se opravdu nerodí pro válku. V prvním díle válka začne v první větě. Autor vážně umí , kniha má spád a postavy se kterými se lze ztotožnit. Při nerovné bitvě na obloze se vám budou klepat kolena.
Opravdu se tu vyskytují hlavně vzorní komunisté, knižní hrdinové, podle kterých by se kniha měla jmenovat Živí nebo mrtví, to je jedno. Matky , které jdou do boje, a tím riskují, že jejich dítě bude úplný sirotek... Ale taky zbabělci a byrokrati, zbytečně mrtví, neuvěřitelný chaos a nepřipravenost. Lynč chudáků žhářů Němců jsem nezaznamenala, takže komentář Pytlíka bych úplně vážně nebrala. Bohužel náš Sincov asi v půlce ztratí papíry a my zjistíme, že oproti ztrátě stranické legitimace Hitler na rudým náměstí hadr. A pak už se to jen tak vleče...
Mámino poslední objetí: Co nám emoce zvířat prozrazují o nás samých
Frans de Waal
Poněkud infantilní název, ale skvělá kniha, ve které se toho dozvíte více sami o sobě než o šimpanzech. Měla jsem pocit, že o citovém životě zvířat vím prakticky všechno. V zoologické zahradě v Brně jsem přišla ke kleci Šimpanzů právě ve chvíli , kdy jedna šimpanzica házela kýble po všech okolo. jediný samec ve skupině k ní přišel zezadu. Vmáčkl si ji do klína a kolíbal se s ní jako s děckem. Ostatní šimpanzice využili čas a uklízely kbelíky do rohu pod jakousi látku tak, aby je šimpanzice neviděla. Moje kočka se mi vychcala na přihlášku na vysokou školu den po té , co jsem jí namočila čumák v loužičce ve vaně. Jinou spřátelenou kočku jsem viděla v kempu jak leze z boku do stanu. A tak jsme ji chtěla vystrašit a chytla jsem ji za zadek, který ji ještě lezl ven. Vyskočila 2 metry vysoko. Následně se mě vždy v noci, když jsem šla z koupelny , snažila vyděsit tím, že přede mnou ve tmě proběhla , a dupala u toho jak stádo slonů. Brácha měl papouška žako, který uměl snad 100 slov. ...
Ale tahle knížka přesto člověku dá mnohem víc, zdá se mi , že autor na to jde vědecky, i když ani on se neubrání hloupé politice, typu Trump jako alfasamec a druhá prezidentská debata. v mnohém se dá souhlasit. A kniha je leckdy opravdu dojemná. Oceňuji jeho lásku ke zvířatům, zdravý rozum a vědecký přístup. A taky že umí psát. Kapitola vražda , to tedy bylo něco. Rozhodně se toho dovíte spoustu o sobě. Protože lidé jsou šimpanzům, a zvířatům celkově, mnohem víc podobní, než bysme chtěli.
Zabitý před klášterem
Zuzana Koubková
Nadprůměrné hodnocení je asi způsobeno nadprůměrným smilnéním. V tom minulém díle se o tom jen mluvilo a nebylo to prostě ono.
Svatí kacíři aneb Reportáž nejen z Velké Moravy
Jindra Jarošová
Nářez. Moje Jihomoravská duše plesá . Já chci zpět Velkou Moravu. Více dodám až to vstřebám.
My
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Kdysi tu býval komentář který plnĕ vystihoval knihu i tuto databázi. "Zadejte název knihy do vyhledávače a ten vám odpoví, že hledaný výraz musí mít min. 3 znaky. A o tom je tato kniha." Proč to za celé ty roky žádný zdejší Elfík neopravil, nevím, tuším však, že cenzura zabere spoustu času, a na opravu chyb se pak už nedostává. Ke knize samotné: připomíná mi víc Čapka než cokoliv jiného. žili ve stejné době, a myslím že Čapek se i inspiroval. příběh pomalu plyne , ale udržuje člověka v napětí, jak že to vlastně je. Je to zároveň takové ruské Spoustu dumání o životě, smyslu a tak. Takže docela náročné a poslouchat to při umývání nádobí ve Slovenštině nebyl úplně dobrej nápad. Podruhý si ji ale nepřečtu. K zoufalství mi stačí můj vlastní život. Cestovat už zatrhli, tak čekám kupony a průhledný byty. Pouze co se týče vzdělání lidí jdeme opačnou cestou. Jestlipak milí maturanti víte, proč T 503 tak děsila ta odmocnina z -1 ??? A hlavně, obávám se, že I 330 neměla T 503 ráda, ale pouze ho využívala. A ačkoliv je konec smutný, tak naopak tón vypravěče se změní a vyprávění je najednou soustředěné a až veselé a plné naděje do budoucna. Konec byl opravdu působivý. Jak už tu někdo psal co je pro někoho peklem, může být pro druhého rájem. A jak říkal Bašta včera u Kocianové na svobodném universu , režimu pomáhá ten kdo ho podporuje stejně tak i ten kdo proti němu bojuje. Rozhodně aktualní kniha , neprávem zapomenutá, i když ožná trohu hůř stravitelná, protože hlavní hrdina vlivem nemoci , je takový nesoustředěný. Já jsem taky nesoustředěná ale svou nemoc si ASI
ponechám. Nic jiného mi nezbývá, ZATÍM.
Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají
Miroslav Bárta
Ze začátku jsem si říkala , že k umývání nádobí dobrý , ale ne. Dříve než si přečtete knihu, přečtěte si životopis autora. Archeolog , Egyptolog, Docentura v Hamburku, Fulbrightovo stipendium, podepsal spolu s Drahošem výzvu vědců proti rasizmu a xenofobii, ale také petici proti cenzuře na internetu, (bez Drahoše) .... A děcko s Olgou Menzelovou. A pak se začtěte, máte li odvahu. Ta jedna hvězdička je za těch pár histrek z jeho práce. Ty byly v pohodě. Kniha je špatná především pro to, že za cíl by měla mí nastínit cestu , jak z toho úpadku , ve kterém jsme a budem. Ale sám autor svým dílem dokládá , že není řešení ale naopak symbol úpadku a jako elita selhává, i když věřím , že vědec je špičkový. Proč selhává? Dokladá to jeho kniha...
1) Nepřináší nic nového pouze povýšeneckou trapnou instantní filosofii " Pokud přes veškerou snahu nechápete tuto kapitolu, zahleďte se na nebe"
2) Není schopen překročit vlastní stín, a svoje názory si pouze potvrzuje nahodilými fakty. Není apolitický To že má rád USA je naprosto v pořádku, z jeho díla je však zřejmé koho volí , tedy min. koho nevolí a to je špatně.
3) Odporuje sám sobě: tvrdí , že se mýlí ti, kteří chtějí více řemeslníků a méně vědců, aby o stránku dál konstatoval , že úroveň vzdělání upadá. A ani se nezamyslí, jestli to něják nesouvisí.
4) Je nesystematický, a zaujatý , když z ničeho nic vykřikne , že vztah Ruska a Německa je toxický, aniž by se zabýval vztahem USA a odposlouchabyvší Merkelové.
5) Jeho dílko mnohdy působí jak výpisky z Wikipedie, a nudí, (Životopis Muska), popř jak deník našvaného důchodce v karanténě (Plivání na vládu a Kovid).
6) Nejde do hloubky, jen šup sem šup tam, a manipuluje. Vypráví příběh o Anglosaských gentlemanech na Titaniku, tak bohatých, že si mohli koupit místo ve člunu, ale oni pouze pomohli nastoupit ženám a pak si dali doutník, čímž podle něj potvrzují , že jsou elita, a v zápětí cituje Havla. Aniž by vzpomněl, že ten si nechal uříznout kus střeva v Rakousku, a ne ve Vojenské nemocnici.
7) Čtenáře m za idiota, čehož je důkazem poslední kapitola a rady jak žít, které ovšem každý 1000 x slyšel.
Co závěrem? Bárta zde komplet selhává, jako spisovatel, protože nudí, jako vědec, protože jeho přístup není vědcký, a nepřináší nic nového . Jako Elita, protože neinspiruje , nespojuje, ale manipuluje a podsouvá. Tudíž není elita ale právě naopak symbol úpadku.
České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. I. díl, Čeleď sv. Václava
David Kalhous
Na 150 stranách stihneme rozebrat prameny , ze kterých historici čerpají. A vše od konce Velké Moravy až po Přemysla Otakara jedničku. Ovšem s konstatováním, že ten už sem vlastně nepatří. Nejhodnotnější je historka o Lžibiskupovi. Renhardovi, kterému chudák kníže Svatopluk dvojka určitě zaplatil spousu peněz za vysvěcení kostelů. A pak museli světit znova a asi 2x. A samozřejmě závěr- polemika nad vztahem Čech a říše. Díky tomu kniha má aspoň nějáký smysl. A s autorem souhlasím. Dochází k závěru, že pro němce jsme byii jen barbaři. , pokud se jim to hodilo. A nezáleželo na tom, jestli pok`tění nebo ne. A samozřejmě pokud jsme byli. poslušní tak vše v pořádku. Že to jde i jinak, ale chce to odvahu, nám ukázali první i poslední Přemyslovci, Husiti. I Masaryk. Ovšem dnešní politici radši služební novej Mercedes a obědy pod stříbrným poklopem až do kanceláře, že Markéto.
edit lžibiskup se jmenoval Rotpert
Cop
Lætitia Colombani
Moc hezké i po té dlouhé dobĕ, co jsem to četla. Stručné, úderné, promyšlené. Akorát že Indie chudá, plná šílených tradic, jižní Evropa ekonomicky slabá, a amerika bezohledná, dravá. ..
Nejvíc se mi líbil poslední příbĕh, protože diskriminaci nemocných považuji za skutečný problém, o kterém se nemluví, nepíše... na rozdíl od jiných diskriminací.
Navrátilka
Donatella di Pietrantonio
Nevím jestli je to překladem nebo co. Ale ten styl mi přišel , no velmi nudný, unylý, rádobypoetický, a ten bratr Navrátilky. Co to bylo? Proč ji odložila se bohužel nedozvím. V knihovně ji chtěli zpět a já ji dočítat nebudu.
Temné počátky českých dějin: Odkud k nám přišli a jak žili první Slované
Jindřich Kačer
Moc se mi to líbilo. Jako shrnutí a zároveň úvod do problematiky výborný. I když třeba genetice, názvosloví a vývoji řeči vůbec nebylo dáno moc místa. Ale nejnovĕjší poznatky, snaha opravdu vysvĕtlit, zaujmout. Koho zajímají vrstvy a střepy... Dovedu si představit, že to čtou j nebo poslouchají rodiče s odrostlejšíma dĕckama. Nikdy jsem nečetla populárnĕ naučnou knihu takhle proloženou příbĕhy. A ty byly super! Občas dobrodružné, i erotické nĕkdy skoro. I detektivní, nĕkdy fantasy, možná trochu na hranĕ, a vždy s pointou. Super! A 3x hurá.
Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318
Radovan Šimáček
Velmi moderní . Je vidĕt , čím se spisovatelé detektivek inspirovali. A jako by opakovali i chyby p. Šimáčka. Dĕj je dobrodružný, má spád , fakta z historie nechybí, ale... Postavy podivnĕ neživé, nic se o nich nedozvíme. Hlavní hrdina si ničím človĕka nezíská. A chybí ženy, a to tak, že jednu důležitou ani nevyslechnou. Na to jsem celou knihu myslela.
Accabadora
Michela Murgia
Krásná kniha, určitě to bude jedna z nejlepších tohoto roku. Ani slovo navíc, ani slovo nechybělo. V tak útlé knize se povedla vybudovat neuvěřitelná atmosféra. A to že je někdo příslušník nějáké sekty, ještě nedává právo určovat jiným, kolik utrpení ještě musí člověk zažít.
Ďábel v zrcadle
Juraj Červenák
Budu si muset od Štajna a Barbariča odpočinout. Ačkoliv kniha byla dobrodružná a rychle odsýpala, střetnutí protestantů s katolíky bylo zajímavé, ( vida i v Rakousku byli.) Tak příbĕh se mi zdál s nevyužitým potenciálem a vlastnĕ plochý. Vulgarit bylo příliš. Motiv je stále stejný, a z našich se stává Habsburská čvarga, cokoliv to slovo znamená. Konce má Červenák ze života , v tomto díle to znamená,že jsme se nedozvĕdĕli jak to opravdu bylo, v tom minulém zas na konci nepotestali vraha, ale obĕť. Celkovĕ překvapivĕ slabší díl.
Ospalá slovanská díra
Petr Jaroněk
Ze začátku hezké, napínavé, prostředek až příliš fantasy, a konec bez pointy , opravdu zcela. Škoda dobrého příbĕhu, šlo to domyslet líp. Řadím to do imaginarní poličky další hokus pokus začínajícího autora. Aneb šup sem šup tam. A přitom by stačilo jen o nĕco víc péče.
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Rozvedené ženy po čtyřicítce to mají zřejmĕ tĕžké, atmosféra malomĕsta s námĕstím mĕ vždy dojme, bohužel zločin byl jako vždy fádní, co nového lze vymyslet. Babička klidnĕ ještě mohla být živá. Volba jmen a příjmení byla skvĕlá, Tvrdíka Josefínĕ přejí.
Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
Poslouchali jsme s tátou při louskání ořechů. Táta dává ***, protože je až moc hodnej. Strašně nelogická kniha, psaná Češkou francouzsky pro Francouze. Paní Lenka je jistě Kundera, ale já od ní už nic číst nebudu. Děj zcela nelogický, naprosto o ničem. Ta proslavená jahodová!!! marmeláda koncem!!! srpna!!! je ještě logická v porovnání s tím, že např. no se vším. pozastavuji se nad tím, že spoiler: spolupracovnice a milenka neví o tom, že její muž má jinou rodinu. Že si mladá, samostatná žena vezme toho špatného bratra, že nezkušená dívka padne do náruče ruskému vojákovi po té, co ho viděla jen jednou z dálky, že je u toho nachytá její nevlastní otec, voják uteče a otec ji znásilní. A pak to dítě nechává trávit víkendy u toho , koho? Byl to její otec? A nebo otec byl ten voják? Je to lekce české historie pro Francouze, s poučením nakonec, že v Paříži je nejlíp. No dnes už určitě ne. A soudruh Da Vinči určitě učitelky neříkaly. Já vím , rozdíly mezi tímto a minulým režimem je příliš nepatrný, a tak je potřeba si vymýšlet a lhát, aby děti náhodou nepochopily.