thezelda
komentáře u knih
Pramen života
Thomas Thiemeyer
Achjo. Nepochopim, jak je mozny takhle zajimavej svet a pribeh plny akce popsat tak strasne nezazivnym, plochym zpusobem. Serii jsem docetl, protoze jsem vzdy videl jakousi jiskricku, ktera ve mne zazehla nadeji, ze ten dalsi dil uz musi byt lepsi. Ale zjevne ne. Jedinou opravdu zajimavou scenou v tomto dilu tak pro me byl dej okolo Marka a reaktoru. Mozna, ze kdybych byl cilovka - YA - hykal bych nadsenim. Takhle jsem se spise modlil, at uz to mam za sebou. A pritom se ani ted nemohu zbavit pocitu, ze dostat to do ruky jiny autor, ktery svym dilum umi dat ono neuchoputelne *cosi*, mohla to byt totalni pecka. Mozna, ze mi chybela vetsi hloubka postav - k zadne jsem si za tri knihy nevytvoril moc velky vztah, prisly mi celkem zamenitelne. Ale mozna je proste chyba ve mne, ze jsem nebyl dost pozorny a unikly mi tam ty veci, ktere zde velka cast ctenarstva docenuje.
Věž zajatců
Thomas Thiemeyer
Ne a ne a ne se zacist. Ackoli se v knize neustale neco deje, pripadalo mi to tak nejak nudne. Jednotlive postavy mi pripadaly ploche, nebyly nicim natolik charakteristicke, aby byly na prvni dobrou odlisitelne - splyvaly mi dohromady. Bavil me ale ten postapo svet, evoluce a Squidove. Doufam, ze rozuzleni bude stat za to...
Město přeživších
Thomas Thiemeyer
(SPOILER) Nejak jsem se stale nemohl zacist. A najednou jsem byl na konci. I pres natriskanost dejem mi kniha prisla takova prazdna. Postavy nezivotne, k nikomu jsem si nevytvoril zvlastni vztah. Vlastne ani nevim, proc bych mel nekomu fandit. Kdyz nejaka postava odesla, bylo me to jedno (kdo to vlastne byl?). Presto mi prislo, ze ke konci to zacina byt trochu zajimavejsi. Uvidime druhy dil.
Temné světelné roky
Brian Wilson Aldiss
Spravne scifi spise oldschooloveho razeni. V tom smyslu, ze zdviha filozoficky zabarvene problemy a provokuje k zamysleni. Stridani kapitol psanych z perspektivy lidi a mimozemstanu (aka ETA) mi prijde jako genialni postup. Pristup lidi k ETA ve ctenari vzbuzuje ten spravny hnus a nastavuje mu to spravne zrcadlo. Byt tedy vnitrne doufam, ze vojenske sceny z cizich planet odrazeji vice nez co jineho ducha doby, v niz kniha vznikala. Temer zoufale doufam, ze jsme dnes jiz trochu (opravdu jen trochu, ale prece) dale. Ze zaveru knihy mi bylo do breku. Knihu lze doporucit, pokud Vam nevadi, ze je spise nez na akcni dej zamerena na filosoficke konflikty, z nichz mnohe jsou podle meho stale aktualni. Jak to asi bude vypadat, az se lidstvo setka s inteligentni rasou, ktera ma ovsem zcela jinou biologii, jiny zpusob komunikace a zcela jiny zpusob nahledu na svet, nez my.
Když jsi odešel
John Marrs
(SPOILER) Cela kniha dobre odsejpala. Stridani soucasnosti a minulosti z pohledu vice postav bylo super. Na konci to ale autor na muj vkus dost prekombinoval. Z toho jejiho muze udelal uplnyho magora. Jeho jednani mi vubec nepripadalo umereny jeho pohnutkam. Zvlaste ta vec s Doggiem a vec v koupelne. Ve vysledku to tak na konci na me prestalo pusobit uveritelne. Bylo to prilis prekrouceny, prilis prekombinovany.
Prokletý ostrov
Dennis Lehane
Rozpacitost. Na jednu stranu spousta zajimavych napadu, strhujici zaver. Na druhou stranu to bylo cely takovy rozvlacny a nebylo v tom ono "neco", co by me nutilo hltat stranky. Jenze ona ta zdanlive zbytečná rozvlacnost ziska s koncem knihy sve ospravedlneni. Byl bych radsi, kdyby bylo dilo kratsi? Mozna. Pusobilo by pak na konci stejne komplexne? Asi spis ne. Takze, jak s tim při hodnoceni nalozit...?
Ledové sestry
S.K. Tremayne (p)
Velmi zajimavy namet zpracovany velmi nestastnym zpusobem. Do pulky knihy jsem se musel ke cteni nutit. Teprve v druhe pulce to zacalo byt trochu zajimave.
Říše strachu
Michael Crichton
Prvni zklamani od Crichtona. Autor zde vytvoril nikoli verny obrazek radikalnich environmentalistu, ale jejich karikaturu. Vsichni, kdo biji na poplach stran stsvu zivotniho prostredi jsou zde vyliceni - bez vyjimky - jako idioti, kteri nezavadili o jedinou vedeckou studii, nybrz se ridi pouze svymi emocemi a kdyz jsou konfrontovani "chladnym racionalnim vedcem", prechazeji, namisto argumentu, do agresivity a urazenosti. Jednani, kdy autor chce demaskovat nevedomost a pokrytectví svych "ideovych odpurcu" skrze to, ze vytvori jejich karikaturu, mi pripada v lepsim pripade intelektualne nepoctive, v horsim pripade primo manipulativni. Nerozporuji autoruv skepticismus ohledne udajnych klimatickych zmen a moznych reakci na ne - rozporuji to, jakou formou nam autor sve myslenky sdeluje. Od tak erudovaneho autora, jako byl Crichton, bych cekal ponekud komplexnejsi obrazek...
Trhlina
Jozef Karika
Kdo máte rádi audioknihy, doporučuji slovenskou nezkrácenou verzi... A tomu, kdo má rád outdoor a zároveň trochu živější fantazii, doporučuji nečíst! Při prvním zimním výletu po dočtení knihy jsem byl podělaný až za ušima, a to byl bílý den. Pocity, které jsem prožíval, když mi synek při výstupu na kopec zmizel z očí, si snad ani připomínat nebudu.
Pistolník
Stephen King
Po slibném rozjezdu trošku zklamání. Kniha je na můj vkus příliš "surrealistická" (a nikoli filozofická, jak někteří píší - filozofický je tam možná poslední monolog muže v černém o vesmíru...ne všechno, co je nesrozumitelné/nepochopitelné, musí být zrovna filozofie - také to prostě může být nesmysl!). Souhlasím s komentářem, který tvrdí, že nám autor vlastně nedává moc důvodů, proč Rolandovi fandit - zvláště když se ke konci vyprofiluje jako opovržení hodný hajzl (alespoň v mých očích). Kladu si otázku, proč vlastně tento rozsáhlý epos číst dál? Možná snad jen ze zvědavosti, zda druhý díl nevrhne více světla do surrealisticky laděného chaosu v díle prvním...
Rychlost
Dean Koontz
(SPOILER) Celá kniha super. Jen ten závěr, kdy se toho o vrahovi a jeho pohnutkách příliš nedozvíme, je veliké zklamání :(
Hračkář
Andrew Mayne
Obrovské, ale skutečně obrovské zklamání. Celý ten příběh je skvělý, děj odsejpá a kapitoly se čtou jedním dechem. Problém je v tom, že jestliže jsem autorovi již v Šelmě vytýkal, že se příliš neobtěžoval nastínit nám osobnost a motivaci vraha, tak tady nám o vrahovi Mayne neřekl již vůbec, ale vůbec nic.
Zde možná lehké SPOILERY:
K čemu je tedy v knize onen prolog? K čemu se dozvíme, že vrah dělá nějaké hodně nepěkné rituály s obětmi, když se nedozvíme proč? Jakou konkrétní službu poskytoval vrah mocným lidem, že za ním byli ochotni zametat stopy? Jak se vůbec dostal do USA? Proč si k rituálům vybíral lidi s neobvyklým genotypem? A proč takový megachytrák, jakým Theo Crayne bezesporu je, pálí po vrahovi, o jehož vině nemá (pokud jsem tedy četl pozorně) jiný přímý důkaz, než identifikaci od vězně, jehož důvěryhodnost je přinejmenším diskutabilní? V zahradním domečku viděl jenom nějakou postavu, nikde se tam nepíše, že to byla ta postava, kterou Theo očekával, že najde - pálit po člověku na základě převážně nepřímých důkazů mi k inteligenci Thea Craye příliš nesedí - kdyby se zmýlil, půjde si sednout na 20 let!
KONEC lehkých SPOILERŮ
Zkrátka a dobře, ten konec je značně nedomyšlený, nelogický, useknutý a ano, odbytý. Když jsem se do Hračkáře pouštěl, doufal jsem, že se autor poučil ze zpětné vazby, kterou mu čtenáři dávali k jeho Šelmě (o chybějících motivacích vraha mluvili lidé poměrně často)...no, tak nepoučil, udělal pravý opak - o vrahovi nám řekl ještě méně. Skutečně veliká škoda, protože s řádně promyšlenou vrahovou minulostí by to byl bezesporu příběh na 5 hvězdiček.
Mayne by si možná mohl přečíst Ocelový polibek Jeffreyho Deavera, aby získal představu, jak vypadá brilantní vykreslení osobnosti vraha...
Pán věže
Anthony Ryan
Prilis divne se jmenujicich postav, mel jsem v tom hokej. Trochu moc natahovany dej, prilis dejovych linek, ktere mi byly tak nejak "fuk". Zkusim to jako audioknihu, treba to bude napodruhe lepsi...
EDIT: Tak nebylo, tahle knížka se podle mého prostě nepovedla. Hlavní dění okolo Vélina se rozplizlo mezi mnoho dějových linek, z nichž mě většina nebavila. V třetím díle to není o moc lepší. Naštěstí se zdá, že si Ryan vzal z těchto výtek (tuto kritiku jsem rozhodně nevznesl jenom já) poučení a v knize Volání vlka se vrací ke starému dobrému vyprávění, točícímu se okolo Vélina.
Ocelový polibek
Jeffery Deaver
Jedním slovem - WOW! Vynikajicí! Tahle kniha mi dala to, co velká spousta "detektivek" poslední dobou nedokázala - uvěřitelný, logicky vystavěný příběh , originální zápletku, která by se klidně mohla za týden odehrát, uvěřitelného vraha, jehož motivy dokáže člověk z určitého úhlu pohledu chápat. Zvláště osobnost vraha zde byla "úžasná" - v tom smyslu, že nám je postupně odkrývána jeho minulost a motivace k jeho jednání - což je navíc činěno v ich formě, což dodává na sugestivnosti. Zmíněné doceňuji především proto, že spousta vychvalovaných knih, které jsem poslední dobou četl, totálně selhala ve vykreslení vrahovy osobnosti a jeho motivace - jmenovitě třeba Šelma od Andrew Maynea. O zvraty ve vývoji děje zde není nouze, vše je ovšem logické a uvěřitelné - zvraty zde nepůsobí překombinovaně.
Výstižná je poznámka uživatelky Aleen: "...takhle komplikovaný a přitom promyšlený a propracovaný, logicky vystavěný případ, Vám žádný seveřan prostě nevystaví."
Zkrátka - klobouk dolů před Jefferym, absolutní spokojenost.
Černé světlo
Peter May
Mě snad v poslední době někdo proklel. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mě stíhají samé knížky s takovým řekněme nedořešeným, nedodelanym koncem...v tomto pripade je konec nedodelany zjevne proto,aby si autor zajistil,ze si ctenar přečte další díl. Klidne bych tak učinil, ale mam podezření,ze konec dalsiho dílu bude stejne neuspokojivý, jako zde,což nehodlám riskovat. Škoda...mit to propracovanejsi závěr, vahal bych mezi 3-4 hvězdičkami :(
Tygří bojovník
David Gibbins
Neuvěřitelně nevyrovnaná kniha. pPasáže z minulosti jsou velmi zajímavé, ty ze současnosti již méně. Nějakou dobu mi trvalo než jsem se do knihy začetl, pak jsem se nemohl dočkat pokračování, abych se pak ke konci opět musel nutit k tomu, abych knihu vůbec dočetl. Autor dal dohromady příliš mnoho různorodých divokých spekulací, které podle mého názoru ve finále neukočíroval a závěr knihy tak podle mého nestál za to... za povedené historické pasáže dvě hvězdičky. Oproti Atlantide zklamání:(
Pohřbeno v hlubinách
James Rollins (p)
Mělo to napětí a spád, ale na čtvrtou hvězdičku tomu schází o něco větší hloubka psychologie postav a možná lehce propracovanější příběh. Jako oddechové čtení rozhodně doporučuji.