Terva komentáře u knih

S mým symbiontem
se něco děje.
Jako by přicházel
o rozum.
Jako by byl rozbitej.

Bůh přichází!

Musím uznat, že kresba (Ryan Stegman) je prostě nádherná. Avšak to sestavování oken mi tak trochu nahání strach. Zpočátku se to totiž zdá strašně zmatený. Tak zmatený jako hlava Eddiho Brocka. Tak že jsem musel pěkně znovu od začátku, ale víc pomalu. Abych tak nějak pochopil, co se to děje. Nakonec jsem to dal. Něco mě to stálo, ale už je to dobrý. Marvelovský scénář (Donny Cates) nám ukáže širokou škálu klaďasů, záporáků i ďasů. Jednotka Venom prostě řádí, i když nám zpočátku jde o život.

Citát: Nicota dýchá, propast má zuby a stíny rostou pouze na světle.

Musím přiznat, že když se tam objevil Spider-Man, čekal jsem od něj i od Venoma super hlášky a další ironii. Jenže, bohužel, nic takového se z velké části nekonalo. Příběh je vážnější a dramatičtější. Tak že spíš jen akce, moc povídání a skoro nulový humor. Navíc nemám moc rád, když se v příběhu objevují postavy nebo legendy, o kterých jsem si vždycky myslel, že patří úplně někam jinam. Tak že nemusím ten myšmaš, kdy se do příběhu přidávají, někdy až absolutně nesmyslné bytosti. Příkladem může být Beovulf nebo Grendel to je na mě trochu moc. Tak že jsem se bavil jen tak na půl.

Citát: Nevěděl jsem, že můžeš mít noční můry.

105 08.08.2023

Mluvíme
a přemýšlíme
o všem
až do úmoru.
Ale nikdy nic neuděláme.

Třetí kniha v sérii Drakeni z Pernu se tentokrát celá zaobírá životem mladého pána Jaxoma a jeho bílého draka Rutha. Jaxom svou rošťárnou získal na konci příběhu Dračí skok draka. Zachránil ho před smrtí. Nakonec se ukázalo, že bílý drak Ruth je tak trochu výjimečný tvor. Sledujeme tak osudy obou aktérů. Jaxom je pán držby, tedy budoucí pán držby, ale teď se potýká i s tím, že by mohl být draken. Navíc už se začíná otáčet za děvčaty. V tomto příběhu má tři a já byl vlastně dost zvědav, která vyhraje a stane se jeho družkou.

Citát: Držet tajemství před vlastním drakem není vůbec jednoduchá věc.

Jenže, aby to nebylo tak jednoduché, je v tomto příběhu ještě více dramatických situací. Nejvíc mě bavila poslední třetina této knihy. Na Jižní straně Pernu se najde spousta zajímavých věcí. Kdysi tam žili lidé a současní obyvatelé Pernu opět pátrají v jejich minulosti, aby měli slibnou budoucnost. Průzkumy, lety časem, Jaxomovo činy, Ruthovo klid a v neposlední řadě i spousta mouder, úvah a dedukcí. Spousta věcí byla totiž zapomenuta a právě přichází čas, kdy je třeba najít podstatu tradic a zjistit více z příchodu lidí na Pern.

Malá ochutnávka:
Jitřní sousestří zahlédněš ho jenom za soumraku a pak nad ránem támhle dole, ale mnohem výš na obloze. Vidíš tamty tři velice jasné hvězdy? Mnohokrát mi posloužily jako orientační bod . . .
Brzy zapadají, pokud tedy není na obloze jeden z měsíců . . .
Nechovají se jako správné hvězdy . . .

V malé ochutnávce výše, pokud jste jí četli, je náznak budoucích dějů. Jitřní sousestří se nechová jako hvězdy a už si toho všiml nejen harfeník Robinton, ale i . . . hádejte, ano Jaxom. Tak že v tomto okamžiku už se těším na další příběhy, protože to nebude jako kdysi nepodařený skok na Krkavici. Všechno se to hodně zdramatizovalo a jako bonus jsou tu ještě ohňový dráčci, kteří maj také dost svých tajemství. Jen jim porozumět. A to všechno je zatím zamlžené v nevědomosti. No prostě další kniha nám to snad vše vysvětlí.
Za pět žlutých dračích Hetešáků.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )

Citát: Slyším tvoje pocity, ne tvoje myšlenky.

Tento grafický román
V horách šílenství (2017)
je založen na příběhu
Howarda Phillipse Lovecrafta
který byl napsán v roce 1931

Tato první výprava k Jižnímu pólu jistě změní směřování dějin.

Sakra, málokdy se mi do ruky dostane kniha v tvrdých deskách a ještě ke všemu je to manga. Úplně vás to láká začít číst klasicky a ne obráceně. Tak že otočte knihu jako manga a začněte od konce. Příběh V horách šílenství je japonským mistrem Gó Tanabem rozdělen na dvě knihy. (Nebo to rozdělila Crew?)Toto je kniha první. Jenže, co je na tom nejšílenější, že kresba tohoto japonského tvůrce mě doslova uchvátila. Hned v epilogu následuje po sobě několik nádherných temných dvojstránek. Až mě z nich zamrazilo. Fakt síla.

Malá ochutnávka:
S ledovými poli, která nás teď čekají, budou trochu problémy. Teplota taky klesne. Dlouho jsme se plavili v tropech, tak to člověk dost pocítí. Ale drsné počasí na Jižním pólu, to nebude taková legrace. . .
. . . Ty hory připomínaly místa popsaná ve starých legendách, a nedokázal jsem potlačit pocit, že se dívám na něco zlého.

Obsahově je to až do šesté kapitoly dobrodružství, objevování a dobývání. Důležité geologické objevy, dychtivost a sem tam i neposlušnost některých členů výzkumné výpravy. Pak dojde k objevu vskutku unikátnímu. I když nejdříve badatelé netuší, zda to obrovské je rostlina nebo živočich . . . avšak záhy tomu přijdou na kloub. Prý Prastaří. Prováděná pitva nalezeného organizmu není zrovna moc povedená. Absence barev pokazilo kouzlo řezání a průzkumu orgánů. Průser však je fakt, že tohle je, jak již bylo napsáno, kniha první. Tak že tohle vlastně začíná, místo, aby to bylo ukončeno. A tak jen dychtivě čekám na ledové pláni na knihu druhou. . .

Citát: Antarktida je skutečně pokladnice plná překvapení a záhad. Kdo ví, co ještě objevíme.

122 06.08.2023

Ráno jsme
vyrazili na cestu
a večer už jsi ženatý,
ty opravdu
trháš rekordy.!

Nevím, zda když napíšu klasika, tak to každý, kdo kdy tuto sérii četl, pochopí. Opět jednoduchá příběhová šablona, piráti, nahé ženy a další. Jenže tento příběh tak nějak postrádá některé momenty, které jsem očekával. V tomto dobrodružství není moc napětí, je to takové vláčné a bez humoru. Ano, všechny ty situace, které zde Mark Stone a jeho přítel android Ray, prožívají jsou už známé věrným čtenářům, ale tady to pan spisovatel Jean-Pierre Garen trochu překombinoval. Tím se z toho stává jen průměrný příběh, který sem sice velmi rychle přečetl, ale na obsah zároveň velmi rychle zapomenu.

Citát: Nesmíš věřit všemu, co ti kapitán Stone řekne, je to největší sukničkář v naší Službě. Je to s ním tak vážné, že jeho android musí vypínat nahrávání, sotva se k Markovi přiblíží nějaká žena. Všichni už z něj začínáme mít komplexy.

112 02.08.2023

Nepopírám
žádného BOHA,
ale také nestrpím,
aby někdo popíral toho MÉHO.
(Meč s fénixem)

Byly časy, kde jsem měl Conana doslova plný zuby. Třetí kolosální knihu Král Aquilonský jsem si sice koupil, ale dlouho zůstala zabalená v mé knihovně. Teprve po letech a také po přečtení čtvrté kolosální knihy o pirátech, jsem se rozhodl rozbalit i tuto knihu. Přeci jenom už nadešel čas si to celé Conanovo dobrodružství prozkoumat. Po rozbalení opět došlo k očuchání a letmému prolistování. Kresba vypadá úchvatně. Jenže moc nejásám, protože hned v úvodu jsem si přečetl, že na díle se podílelo osmnáct tvůrců. Tak že opatrně se usazuji na svém trůnu z koženého materiálu a pouštím se do prvního příběhu v této knize.

Malá ochutnávka:
Vězte, že když temné vody oceánu pohltily Atlantidu i s pýchou jejich bělostných měst a do úsvitu synů Árijových bylo ještě daleko, vzešel věk nepředstavitelných divů, kdy byl svět poset tolika skvostnými říšemi, jako je posázen blankytný háv nebes hvězdami . . . Leč nejpyšnějším královstvím onoho světa byla Aquilonie, hrdě vévodící tomuto dávnému Západu. A právě zde se zjevil Conan černovlasý Cimeřan, podmračený, s mečem v ruce, zloděj, drancíř a zabiják, jenž poznal hluboký zármutek i bezuzné veselí a který neváhal svýma bosýma nohama v prostých sandálech rozdrtit i ty nejmocnější trůny světa.
(Nemedijské kroniky Robert E. Howard)

Najdeme zde celkově šest příběhů. Komentáře k těmto povídkám jsem zapsal do sekce Části díla u této knihy a nebo na konci komentáře klikněte na odkaz. Jinak, co by to bylo u Croma, za Conana bez příšer. Několik jich najdeme hned v prvním příběhu nazvaném Šarlatová citadela. Například obrovský had Sata (známe z filmu) je opravdu strašidelný a nebezpečně jedovatý. Conan se s ním střetne za podivných podmínek. A navíc narazí na rostlinu z kosmu. Ano, i sem zavítali mimozemšťané.

Citát: Její sémě zabloudilo na tento svět z temného kosmu . . . (Šarlatová citadela)

Co se týče vyprávění samotného Conana, je věrohodné, ale možná by čtenář měl i trochu pochybovat. Věřte, že Conan při tomto vyprávění vypil až moc vína. Vlastně pije až do dnes. Tak že, věříme starému alkoholikovi? Ano, věříme! Jeho příběhy jsem si užíval a vůbec nepodlehl jeho vinnému dechu. Při zabíjení jednomu zatraceně vyprahne. Neodolal jsem a také se napil. Avšak já piji jen pivo. Víno nechám králům. Avšak i při tom všem pití jsou vidět divné věci. Zombie, upíři, krásné ženy, podivná zvířata a ze všeho nejvíc hadi. Had se vyskytuje v každém příběhu. Ať už je to had boha Seti nebo nějakého čaroděje, je setkání s ním vždy nebezpečné. Tak že o napětí není nouze.

Citát: Bůh Crom dal mému lidu jen jediné přikázání člověk je pánem vlastního osudu. (Hodina draka)

Na konci tohoto kompendia najdete ještě jednu šestou a zároveň poslední povídku. Je tak trochu nedokončená a velmi smutná. A zároveň je to také jediná povídka u které se změnil tvůrce- Jedná se o Paula Lee, který dělal u této povídky kresbu. Podstatné informace píšu u komentáře k této povídce. A na úplném konci najdete Galerii skicářů a alternativních obálek. Na můj vkus je Skicář moc bledý a šedivý. Ale jinak paráda. U Croma!

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/kolosalni-conan-kolosalni-conan-kral-aquilonsky-464021

Citát: Já jsem Akaviša, žena, která nikdy nezemřela. (Žal spanilé Akivaši)

112 02.08.2023

Lidé jako Hex
nemívají přátele,
ale jen oběti a komplice,
z kterých se oběti snadno stávají.
(Gothamský řezník)

Zjistil jsem, že všech pět knih v této sérii maj v jednom knihkupectví doslova za pár dolarů. A tak jsem si je všechny pořídil. A hned v tomto prvním svazku je několik povídek ze života Jonaha Hexe. První dva příběhy maj obyčejnou kresbu bez fantazie tvůrců. Naštěstí to plně vyvažuje scénář. Sice se tu dost kopíruje od jiných tvůrců, ale Hexe mám rád. Zvláště ty jeho ironické a suché hlášky. Vlastně mám rád i tu jeho přímočarou akci.

ARKHAM: Já snad spadnu!
JONAH HEX: Tak padejte potichu. (Kanalizace)

Další dvě povídky v tomto svazku jsou už o někom jiném. Jonah Hex v nich prostě nevystupuje. A je zajímavé, že obě ty poslední povídky se mi líbily víc, než ty dvě hlavní. El Diablo přináší indiánská kouzla a duchy. Barbary Ghost je zase pomsta po Čínsku. Obě povídky jsou kresleny lépe než ty předcházející a i obsahově se mi zdají aktuálnější než třeba zabiják prostitutek.
Na úplném konci najdete Náčrtky kreseb. Bohužel je tu jen práce kreslíře, co si říká podivně Moritat. Jeho kresby mi moc nesedí.

Citát: Jste skutečná? Tedy jste člověk nebo duch? (Barbary Ghost)

PS - Komentáře k povídkám najdete v sekci Části díla u této knihy.

116 30.07.2023

Já za to nemůžu,
zlatíčko.
To ty.
Němělas zářit.
Donutila jsi mě k tomu.

A Harper vykročí do jiné doby

V tomto komentáři jsem se rozhodl porovnávat seriál vs. kniha. Ke knize jsem se dostal díky vynikajícímu seriálovému zpracování. Scénáristi, kteří se třpytivě vrhli do zpracování příběhu, který napsala Lauren Beukesová, zaslouží potlesk. Sice bych jim vyčinil výběr hlavní postavy Kirby Mazrachiové - Elisabeth Moss (měla i režii u seriálu) protože se z ní snažili udělat spíš chlapa než krásnou ženu, ale zpracování brutálních vražd se jim velmi povedlo. Paní spisovatelka totiž spíše řeší rasovou podstatu obětí a jejich životní styl, což je někdy při čtení velmi nudné a otravné. Navíc tam na několika místech napadá i podstatu americké společnosti. (poslední citát) Kdežto v seriálu je vše přímočařejší, akčnější a přehlednější.

Citát: Už skoro měsíc nikoho nezabil.

Navíc předměty, které jsou u obětí nalezeny, a nepatří do jejich doby, jsou v knize jen pohozeny, kdežto v seriálovém provedení jsou tyto předměty tak trochu vloženy někam jinam. I tento aspekt mluví spíše o lepším seriálovém zpracování než o tom knižním. Navíc konec knižního příběhu je bezduchý a chabí. V seriálu je konec, který si hlavní hrdinka zaslouží a vlastně to vede a nabádá k dalšímu pokračování. Tak že jednoznačně je seriál perfektní a ten knižní příběh je jen takový slabší podprůměr.

Malá ochutnávka:
Upocenou rukou svírá v kapse sportovního saka oranžového umělohmotného poníka. Uprostřed léta je na takové oblečení příliš horko, ale on se za podobných okolností naučil oblékat nenápadně, nosí džíny. Vykračuje si dlouhými kroky, jako někdo, kdo někam míří, i když napadá na jednu nohu. Harper Curtis není žádný somrák. A čas na nikoho nečeká. Až na výjimky.

K tomu také hovoří některé pasáže, o kterých si nejsem jist, co si o nich myslet. (viz Malá ochutnávka) Dost si protiřečí například hned první odstavec této knihy. V něm se nám Harper Curtis (vrah v čase) snaží vysvětlit, že se snaží oblékat tak, aby nebudil pozornost, ale hned na to nám je řečeno, že na oblečení, co má na sobě je příliš horko . . . to je nenápadný? Pak je tam pasáž, kdy spisovatelka tvrdí, že dveře jsou zamčené, ale hned nato je nám předloženo, že -někdo- šahá po klice a dveře otevře . . . A takových rozporů je tam víc.
A jen tak na okraj, zatím, co zde knihu někteří uživatelé nabízejí za 120 kč plus poštovné, sehnal jsem jí v Knihobotu za 21 korun (slovy: dvacet jedna)

Citát: Je to o Americe a o tom, jak si všichni myslí, že proti smrti se musí bojovat, což je v křesťanské zemi, kde lidé věří v život po životě, zvláštní.

116 30.07.2023

Neuvěřitelná . . .
Nesnesitelná . . .
agónie . . .
Žhnoucí jehly v mozku . . .
tak silná bolest . . .

Zatím, co se první příběh odehrával v minulosti, druhý nás provázel současností, je děj této Legendy situován do budoucnosti. Čas a prostor jsou sice též iluzí, ale řekněme, že se podíváme do jedné možné alternativy a tou je rok 2058. Jenže ono to není jen tak jednoduché. Všechny ty paralely a dimenze navštívíme i zde. Tak že budeme krásně cestovat i do minulosti. Třeba do roku 1842, kdy na Měsíc společně vstoupili muž a žena . . . Jo, to vše je s Arkwrightem možné.

Citát: Díky, kurva, Bohu!

Příběh je celý bez barev. Ale černobílá okna jsou plná zajímavých detailů. Tak že si na absenci barev snad nikdo nemůže stěžovat. Obsahově je to velmi zajímavé. Začínáme v Mezopotámii PARA 01-23-18 ST23. LED. 2058 V 16:19. Luthera něco nebo někdo do této země láká. Když pak on i čtenář zjistí, o koho se jedná, dojde mu, že tohle ještě bude zajímavé. A také že je a bude to i bolet. Opět plnohodnotné dobrodružství, trocha černého humoru, napětí a překvapení. Rozhodně si tohle další drama nenechte ujít. Vřele doporučuji.

Citát: Strávil si s těmi opicemi příliš mnoho času!

Proteus (První) je rozhodně nebezpečný záporák. Je šílená a představuje zlo. Úplně jsem se obával, aby v tom tvůrci nenechali Arkwrighta samotného. Ke konci začínáme zběsile skákat z jednoho místa na druhé až se mě z toho točila hlava. Do příběhu je vložena opět spousta známých osobností. Příkladem může být třeba William Shakespeare, William Blake, George Orwell nebo John Lennon. Jen škoda, že do knihy nejsou vloženy nějaké ty bonusy.

Citát: Udržuji projekci reality, ale už to nevydržím, musím s tím přestat.

117 27.07.2023

Když bylo Randžimu
dvanáct let, už věděl,
že se mu líbí zabíjet.
Jeho rodiče ho
přirozeně povzbuzovali.

Od původního příběhu (Povoláni do zbraně), se zde děj posunul opět o několik stovek let dál do budoucnosti. Příběh je to trochu horší. Nějak divně se mi to četlo. Prostor tu dostávají převážně jedinci. Další novinkou je fakt, že se začínají všichni mimozemšťané až moc podobat lidské rase. Ti bojácnější se najednou vrhají do situací, kterých by se dříve báli a ti akčnější nám trochu začínají lenivět. Je to trochu jiný koncept, než kniha první. Ale má to asi svůj účel a tak se držme spisovatelovo osnovy a nevzdávejme to.

Malá ochutnávka:
Jsi rychlý, ale u mne to nebude fungovat. Teď už ne. Už nikdy. Jsem na tebe připravený. Celý život jsem strávil přípravou na toto střetnutí.

Randžiho, jednoho z hlavních hrdinů, mi bylo docela líto. I když on za to vlastně nemohl, ale i tak není to sice jeho boj, ale už se angažuje. Kniha je rychlejší a přímější. I když například některé scény bych klidně vynechal. Zvláštní je, že jsem z této knihy ani nevybral moc citátů. Jako by už na tom panu spisovateli moc nezáleželo a tak do příběhu nevkládal žádná zbytečná moudra. Musím přiznat, že jsem trochu zklamán a příběh jsem si moc neužíval.

Citát: Budeš na sebe dávat pozor.

110 27.07.2023

Tento song přesně vystihuje lidskou podstatu a obsah knihy - práskačství, nenávist a upalování za svůj názor. Stejně to funguje i dnes. Když se někomu komentář nelíbí vymazat!!!! Nebo v lepším případě přesunout do diskuze, ale neinformovat dotyčného uživatele. (NE)Líbí se mi, jak i tady funguje ta správná nenávist, závist a udavačství.

V sobě má posedlej svět
Nemíní se spokojit s málem
Vybírá pro majetek
Koho obviní ze spolku s Ďáblem


Skřípot palečnic, když doznání schází
Plamenů žár, za hříchy žen
Svět čarodějnic, lidí dvou tváří
Všechno se zdá jak šílenej sen

Hlad, řetězy, skřipce, rozžhavenej kov
Žízeň, kleště, břitce, pár španělskejch bot
Pak přiznání dostane lehce z dívek ven
A postaví hranici pro očistu těl

Inkvizitor zvedá svůj kříž
Horší než mor
Inkvizitor jééé..

Upálí křídla i andělům snad
Kam se mu zachce tam zasekne dráp
Černá a bílá, víc nechce znát
Je dvou hranic extrém, Jezuitů řád

1940 Hans Ruedi Giger
se narodil 5. února v Churu
jako druhé dítě
Melly Giger-Meierové
a lékárníka Hanse Richarda Gigera.

Na zámku Hluboká nad Vltavou probíhá až do listopadu roku 2023 výstava Hanse Ruediho Gigera na téma Proměna Metamorphoses. Jako milovník série Vetřelci a filmů Mutant, jsem prostě nemohl odolat a na zámek se vypravil. (Jen prosím nezaměnit Mutant Mimic, jedná se o filmy Mutant Species.) A rozhodně nelituju. Teprve na této výstavě jsem pochopil ty černé noční můry, které mistr měl. A když jsem viděl ty obrazy a sochy z jeho snů, bylo mi hned jasné, že Aliens byl jen lehký odvárek jeho hororového života.

Citát: 2012 - H.R.Giger se na pozvání Ridleyho Scotta účastní premiéry filmu Prométheus v Londýně.

V souladu s touto výstavou byla vydána tato kniha. Jedná se vlastně o stručný životopis v Českém a Anglickém jazyce a hlavně o soubor jeho uměleckých děl vpravených do fotografické publikace. U každé fotografie je stručný popis z čeho je dílo vytvořeno a jaký má název. Temný vizionář, (jak jej nazval Jonathan Davis, zpěvák, bubeník a dudák skupiny Korn) H.R.Giger pro tuto skupinu vytvořil podstavec pod mikrofon, který skupina dlouho používala. Dále Giger spolupracoval na několika obrazech pro vinylové desky různých interpretů. Také měl rád dveře průchody, jak je nazýval. (Stephen King by mohl o dveřích vyprávět) Tento mistr vytvořil mnoho uměleckých děl, která ve vás vzbudí ty nejtemnější vize a hrubé distopické sexuální vzrušení.

Citát: 2014 12. května H.R.Giger umírá ve svém domě. 25. května je pohřben na hřbitově Gruyéres, na dohled od svého muzea.

122 22.07.2023

(SPOILER) Žádná ochrana
proti idiotům
nezastaví odhodlaného idiota.
V systému se vždycky
najde nějaká chyba.

POZOR!! Obsahuje spoilersismus!

Artemis je scívko o terorismu. Navíc, hlavní hrdinka je Arabka narozená na Měsíci. Pro prachy klidně spáchá teroristický zločin. Aláh by na ní byl n@$®anej, protože to neudělala zadarmo - nechala si za to zaplatit. Ohrozila všechny lidi žijící v Artemis. Příběh je prošpikovaný rasistickými hesly a to nejen proti bílé rase. Ona Jezz totiž nemá ráda i jiné barvy. Hlavně Brazilci jí lezou krkem. A já tak přemýšlím, jest-li pana Weira donutila současná situace napsat takovou knihu a nebo jest-li to pojal po svém a napsal knihu, kde jsou všechny ty povinné složky (Hnědá. Zlá bílá. Geyové a vykořisťované barevné rasy.) aby ukojil současnou tvorbu . . . a při tom se v duchu smál?

Citát: Volat policii uprostřed páchání zločinu nebyl nejlepší plán.

Zato já se snad ani jednou nezasmál. Hlavní hrdince jsem nefandil. Ne proto, že je Arabka, ale proto, že se s lehkovážností pustila do akce, kterou jsem od počátku neschvaloval. Navíc málem zabila 2 000 lidí a ještě jí jako mám fandit? Nebo snad dokonce uznale pokývat hlavou, protože je pak vlastně zase zachránila? Ne! Takhle si sci-fi nepředstavuju. Ke knize jsem se dostal díky příběhu Spasitel, tohoto spisovatele. Naivně jsem si myslel, že jeho druhé dílo (první je Marťan) Artemis se ponese ve stejném duchu. Omyl. Artemis je špatné dílo. Mám z něho špatný pocit. Vůbec jsem si to neužíval. Knihu jsem četl strašně dlouho, protože jsem stále přemýšlel, zda se k dočtení mám vůbec vracet. Ale nakonec jsem to dal. Napsat rozumný komentář ke knize jde pouze, když příběh dočtete.

Citát: Podlomila se mi kolena. Měsíc je prima místo na omdlévání. Dopadnete na zem docela měkce.

PS Knihu jsem chtěl někomu věnovat, ale nakonec jsem se rozhodl, že toto nebudu šířit. Bůh mě pochopí. Na Měsíci by mě mohl i slyšet.

(SPOILER) Weyr je tam,
kde je drak
a vůbec nesejde
na tom,
z čeho je postaven.

Druhá kniha v sérii Drakeni z Pernu je dalším perfektním dobrodružstvím. Dějově navazujeme na události v předchozím příběhu, ale časově se zase posuneme trochu do budoucnosti. Respektive o sedm oběhů. V tomto příběhu jsou nalezeny zajímavé předměty vydolované z jednoho starého weyerského sklepení. Najdou se vlastně úplně náhodou, díky rebelii pana Ruathské držby Jasona. Ostatně i na konci této knihy se stane zvláštní věc, kterou má na svědomí právě tento zmiňovaný pan Jason.

Malá ochutnávka:
Nepředvídatelný spad Vláken, ohňový dráčci v rukou držebníků, drak znechucený vlastním jezdcem a další drak, který předvídá otázky, jež mu jeho jezdec hodlá položit! A to si před těmi sedmi oběhy F´lar myslíval, jaké že to má velké starosti!

Tuto sérii už čtu po třetí nebo po čtvrté. První trilogie Dračí let, Dračí skok a Bílý drak je v mém vlastnictví už od nepaměti. Skoro jsem už na ní zapomněl, stejně jako Pernský lid zapomněl na svou minulost. V tomto díle se k minulosti opět vrací, aby nalezli staré, leč účinné prostředky proti padajícím Vláknům. Je tu krásně popsáno, jak staré ale účinné prostředky jsou zapomenuty v minulosti. Drakeni i jejich lid se má ještě hodně co učit. Minule zvládli dokonce v mezimezí skočit časem zpět. A já byl zvědav, co dokáží v tomto příběhu.

Citát: Písek lidské pamětí vysychá až příliš rychle.

Pravda je však trochu dále. Prvních asi sto dvacet stránek je věnováno opakování a připomínání již prožitých událostí. Teprva pak se to rozjede. Cestování časem už je skoro běžná cesta pro každého schopnějšího drakena. Ale zde pan F´nor se svým drakem Canthem uskuteční další nebezpečný skok. Ale nejedná se o skok časem. Nebudu prozrazovat, ale tento skok opět posouvá děj do nekonečných možností. Objevuje se nový druh draků a celkově se celý Pern hodně mění. Nové myšlenky pomalu zdolávají staré přemýšlení a to je pro všechny dobře. Další povedený dobrodružství.

Citát: Taková spousta znalostí se nenávratně ztratila!

Spocku,
synu Sareka z Vulkanu
a Amandy ze Země,
jsi připraven otevřít
nám svou mysl?

Čekal jsem víc srandy, ale byl jsem překvapen faktem, jak je příběh vážný a dramatický. Seriál samotný už jsem viděl kdysi dávno, kniha také není nejmladší, ale stále má své kouzlo. Je to dramatické, dobrodružné a neskonale čtivé. Kirk se zde projevuje jako stratég a muž, který si jde nekompromisně za svým cílem. Tím je opětovné získání lodi EInterprise a nejlépe se starou posádkou. Vlastně jsem se tu poprvé knižně setkal s lidma jako je Kapitán Kirk, Spock, Uhura nebo Kosta. A byl jsem nanejvíc potěšen, že tato posádka funguje jako dobře namazaný stroj.

Malá ochutnávka:
Můžem vás hodit zpátky na Vulkan za čtyři dny, pane Spocku.
Není třeba, pane Scotte. Své úkoly na Vulkanu jsem už završil.
Kirk pohlédl na kormidelníka: Vyveďte nás z oběžné dráhy, pane Sulu.
Kurs, pane? Zeptala se DiFalcová.
Kirk mávl rukou neurčitě vpřed . . . někam, někam pryč.
Nanejvíš logická volba, kapitáne, řekl Spock.

Dramatický příběh o záchraně naší planety. Temný obrovský mrak, který se na Zemi řítí pohlcuje vše, co mi přijde do cesty. Je v tom trocha humoru, trocha sexu, hodně napětí a hlavně to celé prostě funguje. Čtenář nemůže odrhnout oči, protože tu nejsou žádné nudné pasáže. Je v tom spousta logiky a hlavně obsazení je perfektní. Každý obdivovatel Star Treku je zná. A já si toto dobrodružství užíval. Je nanejvýš logické tomu dát plný počet Hetešáků.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )

Citát: Byla jsem naprogramována, abych prozkoumala a zaznamenala funkční parametry jednotek na bázi uhlíku, které zamořili plavidlo Spojených státu Enterprise.

104 17.07.2023

Mimozemšťané
si mysleli,
že jejich válka je peklo
dokud jim Pozemšťané neukázali,
co je to skutečná válka.

Tahle knížečka je docela malá na to, jak se pan spisovatel rozepsal. V tomto příběhu uběhnou stovky let. Mohl z toho klidně udělat nějakou delší ságu. Třeba něco jako Nadace od Asimova. Opravdu mám pocit, že kdyby si s tím pan spisovatel dal tu práci mohlo vzniknout něco podrobnějšího, epického.. Ale protože je to shrnuto ve dvou knihách, čas zde strašně letí. Čtete o nějaký události, otočíte stránku a najednou jste o sto let dál. Ono to vlastně ani jinak nejde, když je spisovatel omezován počtem stran.

Citát: Galaxie je obrovská: část, kterou obývá Osnova a národy Účelu, je velmi malá.

Ale pojďme k příběhu samotnému. Osobně jsem podle názvu čekal, že otevřu knihu a hned to na mě vystřelí. Že to bude něco jako Hvězdné války. Svítící meče budou svištět, laserové pistole budou pištět a všechno se to bude mlátit hlava nehlava. Jenže to jsem se setsakramentsky mýlil. Lidská rasa se tu zpočátku nevyskytuje. Existují dvě obrovské skupiny mimozemšťanů, kteří již tisíce let proti sobě bojují. Ampliturové vedou skupinu, který říkají Účel. Účelově si podmaňují další a další mimozemské rasy. Druhá skupina Osnova teprve přilétá na planetu Zemi. Hledají další spojence, kteří by šli po jejich boku válčit proti Účelu.

Malá ochutnávka:
Vy mluvíte Massúdsky? Zíral na ni Will s otevřenými ústy.
Jasně. Vychrlila na něj proud hrdelních zvuků.
Není to tak těžký, ale málo klejou a nadávají. Něco je už učíme.
Will si pro sebe pokýval hlavou. Šíření pozemské kultury začalo.

No a tady to teprve začne být maso. I když se hlavní lidský hrdina Will Dulac (hudební skladatel) snaží mimozemšťanům vysvětlit, že jsme mírumilovná rasa - ha ha ha opak je brzy pravdou. Za zlato klidně vyletíme ke hvězdám a všechny mimozemšťany pobijeme. Dvě dávky, není čas řešit, kdo je kdo. Je tu krásně popisováno, jak mají mimozemšťané úplně jiné myšlení než lidé. Někdy bylo celkem těžké to pochopit. Nevím, k čemu to přirovnat. Ale tohle myšlení, obrácené myšlení, nad tím prostě musíte žasnout.

Citát: Nejdřív mi tu vykládáte, že vedete tisíciletou válku, a teď vás tak vyjuká pár filmových scén. To nedává smysl.

Celý příběh jsem se sice nenudil a četl o sto šest, ale tím, že je to všechno zrychlené a skáčete doslova po generacích, jistá část děje vám není předložena. Je tu moc přeskakování. A to už se opakuju, na tak málo stran je tu prostě málo prostoru. Tak že najednou čtete kapitolu a někdy v půlce zjistíte, že už uplynulo sto let od událostí v předešlé kapitole. No, je to trochu nepřehledné. Avšak spousty mimozemšťanů jsem si oblíbil a fandil jim. Jako celek je tohle velmi povedené. Ihned se pustím do druhé knihy.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ )

Citát: Když jim slíbíš dost kovového zlata, zdá se, že udělají prakticky cokoliv.

114 14.07.2023

Člověk, jenž se snaží
nacpat si střeva
zpět do vlastního břicha,
podle mého nelže.
(Bélitina píseň)

Komentáře k povídkám zde:

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/kolosalni-conan-kolosalni-conan-kapitan-piratu-511534

Další, úctyhodná, kolosální kniha z produkce Comics Centra. Tentokrát čtvrtá v sérii Conan. Tedy, ne v sérii, ale spíš ze světa tohoto bojovníka. Kniha Kolosální váži skoro 4 a půl kila. To už je pořádná dávka dobrodružství a bonusů. Nechal jsem jí na sebe chvilku působit, jen tak položenou, nerozbalenou, na mém stole. Síla. A pak jsem to rozbalil. Prolistoval, standardně očichal a chvilku se díval i na kresby. Tady to bude možná trochu problém, protože hned na úvodní straně zjistíte, že se na těchto příbězích celkem podílelo 21 autorů. Jak scénáristů, kreslířů, koloristů i inkerů. To nikdy nevěstí nic dobrého. Ale, to už záleží na každém vkusu. Tak hrdinně do toho!

Citát: Ten drzí vetřelec popravil našeho popravčího! (Cesta králů)

Na počátku tohoto kolosálního díla je upoutávka, nebo spíš upozornění, že ve svazku se nachází i povídka Královna Černého pobřeží. Je to jeden z nejznámějších dobrodružných Conanovo příběhů. Ale na druhou stranu je to také jedna z nejbrutálnějších povídek. Zemře v ní spousta lidí. Conan se tu opravdu chová jako zvíře. A to všechno díky ženě. V tomto příběhu se jedná o Bélit, Královnu Černého pobřeží a majitelce lodě nazvané Tygřice. Čtenářům se to údajně líbí, ale já jsem jiného názoru. Pro přehnanou brutalitu je tento příběh nejhorším ve svazku a dal jsem mu jen 50%.

Citát: Conan z Cimerie zabil onoho dne mnoho mužů. Popravdě, někteří z nich zasluhovali smrt více než jiní. Avšak on nelitoval ani jediného. (Královna Černého pobřeží)

V příběhu nazvaném Šálení Žlutého lotosu je dost nelogických skutečností. A jedna věc, která mě tam strašně rozesmála. Jak jsem již někde napsal, vůbec se mi nelíbí, že se Conan zamiloval do Bélit. Začal z ní doslova blbnout. V tomto jmenovaném příběhu pronese větu: Všichni jsme otroky žen, jež milujeme . . . a díky tomu jsou z nás lepší lidi. No, a tady je zakopaný pes. Od dob, kdy se Conan zamiloval do Bélit, začal být brutální a krvežíznivý. Klasické dobrodružství s Conanem se zvrtlo v neustálí boj, krev a brutalitu. Podle mého není z něho lepší člověk opak je pravdou. Zmizeli obludy, draci a příšery a zůstali už jen lidé, proti kterým Conan bojuje.

Citát: Jen málo z nás si může zvolit čas a způsob vlastní smrti. (Trůn Aquilonský)

Kniha kolosální se skládá ze šesti příběhů. Šest povídek, šest dobrodružství Conana v pirátském prostředí. První dvě povídky jsou perfektní, třetí a čtvrtá jsou pro mne jen průměrem a poslední Bélitina píseň, ta už je zase perfektní. Stane se v ní totiž něco významného, takový milník v Conanově životě a objevují se už zase jen příšery a obludy. Na samotném konci knihy najdete ještě Galerii obálek. Více bonusů nebylo vloženo.

Citát: U Croma!

107 14.07.2023

Ale k čemu jim Ničitel je,
když ho nevyužijí?
Jakým způsobem,
a pokud vůbec,
jsou schopni ho kontrolovat?

Musím přiznat, že ne zrovna povedený první příběh v této trilogii, Válečníci, mě moc nezaujal. Ale, protože jsem si v sérii Evropská Space Opera koupil všechny, zatím vydané knihy, nevidím důvod, proč je všechny nepřečíst. Trilogie Cyklus Atalaya má zatím dvě knihy. Dva příběhy. V tomto rasa Válečníků a skupina Atalaya řeší způsoby přežití. Abych to tak nějak zjednodušil. Nadlidé maj velký problém přežít a schyluje se k jejich zániku. Ale spousta okolních skutečností je zatím proti.

Malá ochutnávka:
Strážce vystřelil na sloužícího, který seděl kousek od něj a bezmyšlenkovitě kutálel sklenice od vína sem a tam. Krev z rozervaného hrudníku se rozstříkla po podlaze. Tělo se zhroutilo. Hlava, nedotčená střelbou, se odkutálela jako míč a hleděla široce rozevřenýma, zaskočenýma očima. Tlustá žena procházející kolem o ni zakopla a hlučně se svalila na zem . . .

Válečníci čelí mimozemské rase, která si s nimi psychicky hraje a přímo je deptá. Přidejte spiknutí, výbuch supernovy, nadlidské selhání a lidskou pomíjivost. Je to určitě lepší a lépe propracované než Válečníci. Jak jsem již psal v komentáři u první knihy, nelíbí se mi to doslovné popisování postav, jejich vzhled a tvar. Jedná se hlavně o lidi, kteří se paní spisovatelce moc nelíbí. A snaží se to vnutit i svým čtenářům. Jinak je to jako na naší planetě, rasový boj, ale ve velkém vesmírném měřítku. Jsem strašně zvědav, zda vyjde kniha třetí Ušlechtilé příměří, aby se dozvěděl, jak to se všemi vůbec dopadne.

Citát: V tomhle souboji nejsem na tvé straně.

110 10.07.2023

Kdyby mu ještě
před pár dny někdo řekl,
že se bude tak těšit na smrt,
považoval by to za nejapný vtip.
(Legenda o truchlivém mořském bohu)

Hned v první povídce jsem se hluboce zasmál i zamyslel. Pan spisovatelů Petr Boček dodal Čechům moře. Díky klimatickým změnám je velká část Evropy zatopená a my máme moře jupí. O čem v základě pojednává jeho povídka se dozvíte v sekci Části díla u této knihy. Avšak, ze čtení této sbírky povídek jsem docela zklamán. Nabyl jsem dojmu, že když se řekne bizarre, český spisovatel pomyslí hned na sex a nebo na horor. Ve většině povídek prostě je sex ve všech možných formách. Čím hlouběji jsem se prokousával těmito příběhy, tím méně mě to bavilo.

Citát: Lentilkovo-medvídková polévka. Skvělé pro růst vlasů a nehtů. (Bimbilárium strýčka Bobana)

Jediná hnací síla byl příběh, který je na konci této knihy. Napsal jej opravdový mistr bizarre Carlton Mellick III. Ale cestou jsem dostal zásilku. Ačkoliv mě Pošta označila svým klasickým: Adresát nezastižen, zásilku jsem si užil. Vilém Koubek opět nezklamal. Jeho povídka (Adresát nezastižen) je jednou z nejlepších v tomto svazku. Nejen, že opravdu vytvořil bizarre sex, ale jeho příběh má ducha a navíc já miluju skládání nábytku firmy IKEA. Možná bych dokonce po této povídce pojmenoval celý svazek.

Citát: Do igráčkové řiti! (O šperháku, pendreku, injekci a doporučeném psaní)

Nejhorším příběhem se pro mě stala povídka s názvem K jádru věci. To mě opravdu nešlo. A tak jsem se už jen strašně těšil na Bonusový příběh, na který jsem celou cestu Bizarropolisem myslel. A že to stálo za to. Je to sice snad nejkratší povídka v tomto svazku, ale svou chutí vás vábí hned o počátku. Tak že opravdu to nejlepší na konec. Jak já lízal v Lízománii a ten sýr. Lahoda.
Komentáře ke všem povídkám najdete zde:

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/bizarropolis-495350

Citát: Když vám hlavu lížou vousatí kamioňáci, balit svlečny není žádný med. (opravdu svlečny) (Lízománie)

107 10.07.2023

Jeho poslání je ničit.
Nebyl mu dán cit lásky,
cit porozumění,
cit pochopení.
Nechápal smysl Života.

Sólové album Černý krystal není zrovna nejmladší. Jiří Big Boss Valter je ve studiu Shaark nahrál již v roce 2004. Avšak Kärgeräs: Ztracený národ je pro mě novinka. Tato kniha byla poprvé zveřejněna až v roce 2021. Jako bonus k tomuto příběhu bylo v boxu k mání ještě CD Equirhodont Grandiose Magus a CD Černý krystal. Tak že při čtení tohoto bájného příběhu jsem neodolal a pustil si je k poslechu. Jako kulisa je to perfektní. Celá ta sranda stojí 666 kč, což je číslo nejmocnější. A taky vám udělá v peněžence peklo.

Citát: Nikdo nevěděl, co je skutečnost a co pouhá představa. Nic neexistovalo a současně všechno existovalo v jednom místě. Vše se rozpadalo.

Nechci se moc rozepisovat o obsahu, protože jej každý zná. Je to snad nejstarší legenda v dějinách vesmíru. Stvoření světa si žádá lidstvo. Je tak stvořen první národ Kärgeräs. Ten se tak trochu za několik věků vymkne kontrole a začne dělat neplechu. Další neprozradím. Snad jen to, že je to tajemné, mrazivé a smrtící. Možná se ptáte, co to tedy je? Je to fantasy, sci-fi a soubor básní a textů. Všechno se to prolíná s hudebním tématem.

Citát: Jestli hledáš Pravdu, hledej ji tam, kde skutečně je. A víš, kde je? Leží na dně bezedné propasti!

Těžko říci, co měl Big Boss jako první, zda příběh a podle něj vytvořil hudební skvost a nebo byla nejdřív hudba a pak vznikl tento poutavý příběh. Rozhodně jsem rád, že jsem si toto velkolepé dílo pořídil. Na konci knihy najdete ještě bonusovou povídku Legenda Nizostratio. Dále pak texty v Češtině i v Angličtině k CD Equirhodont - Grandiose Magus i k CD Black Crystal. K těm jsou i další informace. Například sestavy na albumech, studia, kde se nahrávalo a mnoho dalších detailnějších informací. Komentář k povídce Legenda Nizostratio, najdete v sekci část díla u této knihy.

Citát: Proroctví se naplnilo, tak to je konec, to je konec.

117 05.07.2023

Tys mi
usekla hlavu.
Sťalas mě.
Jak to,
že furt žiju?

Hlavně teď neztrácej hlavu!

Po rozbalení přišlo očuchání. Tento komiks slušně voní. Ovšem uvnitř na vás začne stříkat krev hned od začátku. A to nemluvím o těch mluvících hlavách a vikingské sekyře. Jenže to je pro hlavní postavu jen takový vedlejšák. Opravdový příběh je pak ukrytý v celém ostrově. Jeho detaily jsou čtenáři dávkovány kapitolu po kapitole. Na svět vylézají nové skutečnosti, nové cíle a furt se divíte, kdo všechno je v Brody Islandu vrah nebo magor, nebo obojí. Také, co chcete, když je to Maine. Kdo by chtěl žít v Maine?

Malá ochutnávka:
Skoro padesát let sem se modlil za znamení věčnýho života v Kristu, zatímco sem hřešil proti jeho slovu. A teď jsem za to potrestanej . . . přesně tím, za co sem se modlil! Věčným životem, uvězněnej ve svý vlastní zvrhlý hlavě!
(Existuje něco víc ubohýho, než drogovej dealer závislej na Bohu?)

Kresba je taková normální. Příjemná a líbivá. A ani žádné velké úlety, co se týče barev. Jsou spíš tlumený a dokonce i krev není tak vřískavá. I když useknuté hlavy vřískají celkem dost nahlas. Zajímavé jsou i úvodní listy k samostatným kapitolám. Vždycky na nich najdete něco jiného i něco, co vás rozesměje. Lehce černého humoru, to jen pro odlehčení situace. Joe Hill se zase jednou vrhnul na komiksový příběh a ten se mu povedl. Tedy, scénář je jen půlka příběhu, že jo. Tak že kresba k tomu a máte zběsilou, totálně šílenou jízdu.

Citát: Nikdy si neber sekyru do přestřelky.

Na konci je ještě pár bonusů. Tím prvním jsou alternativní obálky. Málokdy se mi stane, že se mi líbí všechny. A tady je do doslova nádhera. A pak následují rozhovory. Promluví k vám hlavy vykutálený, syn krále, Joe Hill osobně a kreslíř Leomacs. A v těch rozhovorech se ještě můžete kochat náčrtky. Na přebalu knihy zazní celé jeho jméno Massimiliano Leonardo. A abych byl úplný, barvy má na svědomí Dave Stewart. Košík plný hlav je slovy Joea Hilla: napínavý, vtipný a neodolatelně odporný. Tohle dílo je fakt bravůrní a vřele jej každému doporučuji.

Citát: Je zajímavý, že i smetí vypadá pěkně, když na něj dopadá správný světlo.

120 05.07.2023