shmaic
komentáře u knih
Vyprodáno
Karel Poláček
dva komentare pode mnou by tak trochu zaslouzili a) mozek a nebo za b) ukamenovani. o tom ta kniha fakt nebyla.
k zakonceni doporucuji posledni dil precist.
Hovno hoří
Petr Šabach
přistupoval jsem k hovnu skepticky, první část mi přišla slabší (ale pořád lepší než filmy, které z knihy čerpaly), u druhé části jsem ale pravidelně slzel a rozhodně si přečtu další autorovy knihy.
Návštěvníci z Mlčící planety
C. S. Lewis (p)
wow, weston před koncem, no dobrý no, to už jsem nečekal. plánoval jsem 4 * ale za ten konec je to jasně 5. a na svou dobu.... bomba.
Podzemní město
Karel Poláček
Ten, kdo tohle má ve čtenářském deníku a nečetl to, vlastně vůbec nemůže tušit, o čem kniha je.
Přituhuje. Jsem zvědav na poslední díl.
Městečko, kde se zastavil čas
Bohumil Hrabal
sladkými slovy podané krásné i těžké chvíle života. kéž by kniha byla alespoň o kousek delší. mrzí mě, že jsem ji četl v týdnu a nemohl jsem u ní do sebe lít jedno postřižinské za druhým:)
pan hrabal ve mně dokázal vyvolat nostalgii na časy, které jsem nikdy nezažil...
Hrdinové táhnou do boje
Karel Poláček
skoda, ze to bylo od poloviny tak vlekle, jinak by to bylo za plny pocet. podle me by vsechny tyto knihy mely byt soucasti povinne cetby pro dejepis na stredni skole, bylo by mnohem zajimavejsi chapat souvislosti a ne jen bastlit do hlavy data a jmena. z dejepisu si nic nepamatuji, az polackovy knihy mi trochu pooteviraji lidskym pohledem na vec tu cast historie, ktera me zajima.
mimo tema... ted se mi vybavilo, jak jsme v dejepise hazeli vlastovky:)
Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
U Vyhnání Gerty Schnirch někdo napsal komentář, že vyhnání Němců byl jedním z největších zločinů českého národa. A já se tedy ptám, který byl větší?
Kniha je perfektně napsaná, na kráse ubírá pouze místy velmi nevhodně zvolené metafory. Kniha je asi 1000x lepší než A já pořád kdo to tluče. Ukládám do knihovny pro potomstvo...
Vzpomínky
Joachim Gauck
prezident Nemecka, velmi zajimava osobnost popisuje historii, na kterou by mnozi z nas chteli zapomenout. popisuje ji formou vlastniho zivotopisu, v nemz nachazi vice prostoru deni kolem Joachima Gaucka, nez jeho vlastni zivot. otazkou zustava, nakolik je kniha skutecne pravdiva a nakolik sepsana ve smyslu propagace lepsiho ega bohateho cloveka. beze sporu je vsak pan Gauck jednou z tech nemnoha osobnosti, ktere nam umoznily byt tam, kde prave jsme (za predpokladu, ze jsme jako Cechoslovaci sami prezili system totalitnich rezimu).
kniha je misty velmi obtizne citelna a nudna, cetl jsem ji nekolik veceru, z toho minimalne 3x poslouzila jako dokonaly ryhlouspavac. myslenka volani po svobode je zde ale natolik silna, ze jsem to nakonec nejak prekousl a docetl az do konce. za nejzajimavejsi pasaze pokladam obdobi staveni sidlist a bohosluzby v bytech a samotne postaveni zdi. pan Gauck mi zde otevrel trochu jiny pohled na minulost, nez jaky jsem doposud mel - "rozhodnuti politickych spicek postavit zed, ktere prislo ze dne na den, bylo zavrsenim arogance, kterou vlada jedne strany oplyvala". kdo nezazije, asi nepochopi. take az diky teto knize jsem si doopravdy uvedomil to, co vim jiz dlouho - my Cesi jsme hrozni ateiste. nepokladam to za negativum, jen se desim toho, ze jeste pred sto lety jsme byli narodem nabozensky zalozenym.
a ted se prenesme do soucasnosti do avion shopping parku a rovnou se vydejme zvracet na zachodky z pohledu na to, jak rychle lide kolem nas zapominaji...ze svoboda neni svoboda, ale zodpovednost, a to, co vidime kolem nas, je pouze antropologicka konstanta, nikoliv dusledek kapitalismu. zlata slova, pane Gaucku, zlata slova...
A já pořád kdo to tluče
Radka Denemarková
přečteno 2x, napodruhé to v podstatě bylo sebetrýznění. začínám nesnášet filmy o filmech a hercích, hudbu o hudbě a muzikantech a knihy o knihách a spisovatelích. často mi tyto příběhy připadají stejně odtržené od reality, jako např politikové, kteří od mládí sedí v parlamentu.
stručněji k charakteru knihy... kniha má čtenáři zkazit náladu. k jinému závěru jsem nedošel, nevidím v tom žádné poselství a že napíšu tenhle hnusný komentář, mě napadlo již v prvním čtení. absenci děje, potažmo pointy nespraví nadměrné množství přirovnání využívající nadmíru přídavných jmen, ať jsou sebevíc cool.
proč jsem tedy knihu četl? doporučil mi to pan Gauck, když paní Denemarkovou postavil vedle paní Tučkové. on ovšem asi neměl na mysli právě tuto knížku. tak snad Peníze od Hitlera budou lepší.
Maškaráda
Terry Pratchett
jeden z nej dílů o čarodějkách. kvalitou mezi jinými knihami Zeměplochy bych přirovnal k nejlepším dílům noční hlídky. nabité hláškami od začátku do konce, které v podání různých osobností, kterými jednotlivé čarodějky jsou, z příběhu vyčnívají jako stařenka Ogová v řadě baletek. v nejtěžších chvílích pozorného čtenáře pošlou smíchem k zemi.
jsi tak ostrá, že mám strach, abys nepořezala sama sebe!
byl sentimentální jako večer u růžové lampy...
a mnoho dalších, na které si teď nemohu vzpomenout, ale určitě byly hrozně vtipné:D
a ještě musím přidat velkou pochvalu panu Kantůrkovi, jeho překlady se napříč díly jeví býti konzistentní a do Pratchetovy tvorby vnáší něco více.
Mrtvý posel
Vlastimil Vondruška
zatím nejslabší vondruškova kniha, ke které jsem se dostal. krátká a řekl bych dokonce že odfláklá. nepřináší nic nového a je spíše zklamáním. dočetl jsem jen abych si mohl zapsat do čtenářské výzvy:))
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Velmi smutná knížka, v níž je ta smutná část protkána tolika vtipnými okamžiky, že dokud ji člověk nedočte a nezapřemýšlí nad ní, tak mu vlastně vůbec smutná nepřijde.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
nádherná kniha. nejprve jsem nevěděl, zda je pro děti nebo dospělé. pak jsem to pobral tak, že je sice vyprávěna očima dítěte, ale pro dospělé. příběh s hloubkou a provázaností o tom, jak lidský život proteče mezi prsty a o tom, jakým nebýt rodičem.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
nechápu, jak to může mít stejné 5 hvězdičkové hodnocení, jako jonassonův stařík, na to to má příliš jednoduchý a zbrklý děj. ale 4 hvězdičky to dostat musí. doporučuji jako audioknihu, načtené Janem Vlasákem celý dílo působí fakt dobře, imitace věčně nasraného dědka je vskutku povedená:)))
Beštia
Dominik Dán
neurazi, nenadchne. k memu zklamani tato kniha podobne, jako u majora zemana, dost zjevne obhajuje policejni praktiky za socialismu.. napinave, ale jakoby ne od spisovatele, spise od policajta.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
tato kniha rozlisi lidi s intelektem vyssim, nez ma nemecky ovcak po amputaci hlavy a ctenare, jejich iq se nachazi pod touto hranici. mnohem snazsi cteni, nez analfabetka, avsak nemene zabavne.
Cesta pravého muža
David Deida
místy příliš populisticky popisuje zobecněné fráze lacinýma hláškama vyčtenýma z romantických trháků, místy sahá jednoduchými větami přímo k srdci - člověka nudí a mrazí zároveň.
Dlouhá bílá přerušovaná čára
Ladislav Mňačko
Rusila me nepravdepodobna setkani a konkretne prvni bylo zcela mimo misu, toto se do knihy se 100 malyma strankama proste vubec nehodilo. Na druhou stranu bylo zajimave predstavit si rozdil ceska a nemecka v roce 65. Misty prilis filosoficke dilo. Dal bych 3 hvezdy, ale za tu slataninu... odpad to vsak neni.
Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Mam z knihy velmi pozitivni pocit, ktery mi kazi tezka vaha tematu alkoholismu. Sam na sobe s nechuti pozoruji zbytecnou zalibu v piti a prave diky teto knize jsem si uvedomil, ze to neni normalni.
Vlastne ano, je, tady v Cesku to je normalni. Tady je nam ze vsech uhlu predkladana myslenka, ze bouchnout do sebe pivo na denni bazi je v poradku. Perfektne to podporuje narust minipivovaru, zvysovani ceskeho zivotniho standardu mereno rustem vyplat a stojici cenou chlastu, hospody na kazdem kroku a tak dale. Jdeme v patek na pivo, na chatu s sebou vezeme celou becku, na hory tahneme flasku svestky... Pak se jednou sestrelime trochu vic, to je taky fajn. Jenze nakonec to preroste v zavislost a ta je v pripade alkoholu v Cesku chapana jako "tata sel na pivo" nebo "panak pred spanim" a to je az do posledni chvile korektni... ve sronani s obsahem knihy to asi nezni tak dramaticky, jenze podle teto knihy to prave tak zacina.
Nikdy jsem si neuvedomil, jak snadno do toho clovek muze spadnout, dokud mi pod ruku neprisla tato kniha.
Mnozi mladi lide dnes sportuji mene a piji vice, nez nasi predkove. Kdysi na sidlisti byla hrozna ostuda jit po ulici pod parou, dnes bezne vidam lidi pod 18 let, zjevne opile a hlucne, nebot se neboji toho, ze by jim na to nekdo neco rekl. Rodice piji v hospode pred detma, pivo je tam levnejsi nez voda... Srovnejte si pristup k alkoholu v severskych filmech, kde jsou alkoholikove brani za odpad spolecnosti a ve filmech ceskych, kde ozrali ridi auta a je to komedie, dedek chlasta pri paleni slivovice ve sklepe a je to komedie, borec zboucha x piv a probouzi se s oknem... a je to komedie.
Tento stat je svym postojem k alkoholu, svou mentalitou naprosto zvraceny. Jeste bych chtel dodat, ze pokud v Polsku na kole fouknete, jdete do basy.