Peníze od Hitlera

Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na s... celý text

Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout spravedlnosti. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/13_/13957/penize-od-hitlera-letni-mozaika-13957.jpg 4.2147
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Host
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (29)

Přidat komentář
boticelli
28. května

Velice silné téma, zajímavé postavy a pocit zadostiučinění dělají z knihy velký román, jen ten "rozkodrcaný" sloh mi trošku snížil zážitek z vyprávění.

nikikostadinova
07. května

Pominu to, že je to nádherně napsané a čtivé. Než jsem se do této kniha pustila, věděla jsem téma knihy a řekla jsem si že potřebuju naprosto nezaujatý postoj. Vždyť historický kontext znám. Ale nešlo mi to. Protože mi některé postavy naprosto hýbaly žlučí. A daly zabrat mému slabému srdci. Gitě jsem naprosto, přiznaně fandila. V duchu jsem si vlastně představovala, co bych těm lidem řekla, kdybych je měla před sebou. A asi bych to vážně dokázala. Pro mě velký knižní zážitek.

V28
06. května

Moje první knížka od této autorky. Chci napsat skvělá, ale jde to? Po pár stránkách je jasné o čem to bude a bylo to ještě horší. Začíná vám být stydno za to, co se tu po válce a vlastně ještě dnes, může dít. Některé pasáže jsou až neuvěřitelně brutální a nejeden mistr hororu by mohl závidět. Po Gertě Schnirch mi bylo špatně, po Gitě Lauschmanové je mi hrozně. Bohužel je a bude nutné, si tuto dobu neustále připomínat a vymetat ty naše kostlivce ze skříně.
Pět hvězdiček zcela zasloužených.

růžovámakrela
29. dubna

"Že si nedaj pokoj. Koho ty pravěký historie zajímaj..."
Až otravně propírané a donekonečna omílané je ono téma křivd druhé světové války. Ale z čeho jiného se nepoučitelní mají poučit?
Brilantní práce. Snad jen... příliš mnoho metaforických odboček umořilo osla.

AliceW
26. dubna

Kvalitní četba.

Toffee
22. dubna

Nedokázala jsem přestat číst. Je to neuvěřitelná kniha. Všichni opěvují Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch, ale tohle je mnohem silnější. Tuším ale asi, proč knížka není tak čtenářsky "slavná". Nejde s mainstreamem a hodně bolí. Čtenáře rozdrásá až na dřeň, není v ní skupinová anonymita, ale jednotlivci, pro které nelze najít omluvu a kteří přitom byli omluveni, protože "doba byla taková". Jenže ne doba, ale lidé jsou vinni, a každý je zodpovědný za své činy, bez ohledu na to, jak se pohled na ně bude v čase měnit. Kolik asi bylo takových Git Lauschmanových, kolik bylo a je obcí jako Puklice? Strašné je to propojení minulosti s přítomností, jako kdyby se dobré i špatné dědilo a synové napodobovali činy svých otců. Naštěstí jsou jednotlivci, kteří se tomu pasivnímu točení se v kruhu dokážou vzepřít. Otázkou je, co zmůžou a jestli není pozdě.

Damato
20. března

... nedočteno, asi za to až tak úplně autorka nemůže , ale už ten neuvěřitelně krutý začátek příchodu z koncentračního tábora ... prostě to nešlo

anansie
16.12.2016

Drsná kniha plná emocí, hrůzy a hnusu. Krásný jazyk a nelehká četba zároveň. A příběh jedince - ženy, který je zároveň příběhem chování společnosti, neschopností uznat vinu a projekce zla na druhé. Člověk je jenom člověk, se všemi hnusy, které je schopen páchat a Radka Denemarková to umí velmi sugestivně vyjádřit.

Aleh
29.11.2016

Někdy se zdá být život tak křehký! A někdy tak strašně tvrdý a drsný! Čím vším si musela jedna žena za svůj život projít! Zdá se, že návrat z koncentračního tábora s sebou nese nový život. Šestnáctiletá Gita se vrací domů, ale její domov už neexistuje. Jaký bude její další život? Gita Lauschmannová se vrací v létě 1945 a pak až v létě 2005. Žila nebo celou tu dobu jen přežívala? Pro mě je toto dílo hlubokou sondou do života a osudu jedné ženy, jejíž osobní život poznamenaly dějinné události, které hluboce ovlivnily osudy mnoha lidí.

shmaic
29.09.2016

U Vyhnání Gerty Schnirch někdo napsal komentář, že vyhnání Němců byl jedním z největších zločinů českého národa. A já se tedy ptám, který byl větší?
Kniha je perfektně napsaná, na kráse ubírá pouze místy velmi nevhodně zvolené metafory. Kniha je asi 1000x lepší než A já pořád kdo to tluče. Ukládám do knihovny pro potomstvo...

kalinkacz
02.09.2016

Velmi těžká kniha... Autorka má opravdu skvělý talent na psaní, to bezpochyby... Kniha není čtivá, ale i tak vám ukáže jiný pohled na svět... Vlastně zde nenajdete ani nějak gradující děj... Spíše jen střípky vzpomínek a zážitků z celého života hlavní hrdinky.. Magnesia litera je v tomto případě opravdu zasloužená...

Jarisko2
10.04.2016

Ano, kromě všech zvěrstev, jež napáchali lidé na lidech ve jménu zrůdné fašistické ideologie, je potřeba si připomínat i tuto druhou stránku, mnohdy pomíjenou, zamlčovanou i popíranou.
Velmi smutná a stísňující knížka o tom, že zdaleka ne pro všechny lidi znamenal konec války a návrat domů z koncentráku konec utrpení.
"Fyzicky zvládala všechno. Ale nikdy jsme nevěděli, co udělá psychika"..

Zea
19.02.2016

Když jsem viděla Peníze od Hitlera jako divadelní hru, říkala jsem své dceři, že půjdeme o přestávce domů a koupíme si lístky na jindy, abychom to dokoukali. Byla to čistá hrůza, ne kvůli dílu samotnému, ale kvůli emocím, které příběh vyvolával. Loni jsem si koupila knížku a s vědomím do čeho jdu, jsem ji přečetla. Je to příběh přeživší židovské dívky Gity Lauschmanové, která se vrací z koncentráku "domů", jenže žádné doma už není. To, co se rozehraje poté je neuvěřitelně depresivní příběh, příběh kostlivců ve skříni, hry na pravdu a lež v zrcadle vlastních vzpomínek a krutostí, které dělají lidi lidem. Je to však knížka, která není laskavá, i kdyžna konci se to zlepší, ale jen trochu, ale asi by si ji lidi měli přečíst. Nedá se na ni zapomenout, právě proto 5 hvězdiček.

sisanakq
04.12.2015

Asi to opravdu nebyl můj šálek kávy. Přišlo mi to takové strašlivě nerealistické. Neutrhěte mi hlavu, ale ty dialogy byly opravdu neuvěřitelné (a tím myslím ne uvěřitelné), jelikož připomínaly spíše dlouhé monology, celou dobu se vlastně dočítáme jen o sebelítosti (jasně, stalo se jí plno hrozných věcí, chápu, ale nemusela o tom básnit milionkrát, na to měla snad celý život) a do toho -- spoiler -- znásilnění od tří mužů, kteří jí zlomí ruce, uřežou hlavu jejímu čtyřměsíčnímu synovi a pak si s ní pohazují a nakonec si s tím vražedným nožem uřežou kus špeku na chleba... zní tak hrozně, až je to vlastně nesmírně směšné. Aspoň pro mě. Ostatním neberu pozitivní názor, ale pro mě tohle "klišé nad klišé" opravdu nebylo. Nakonec stigmata za všechnu krev, nevinnou krev, která byla prolita za dobu života hlavní představitelky. Musela přece někudy odtéct ven. Proč ne přímo z jejích rukou. Nepřišlo mi to zdaleka tak tragické, jak kniha mohla být, nebo jaké je téma samo o sobě. V žádné z postav jsem bohužel nemohla nalézt nic, s čím bych se ztotožnila a možná negativnímu hodnocení knihy z velké části pomohla hlavní představitelka, která mi byla neuvěřitelně protivná.

Skawin
13.11.2015

Už delší dobu jsem nečetla knihu, která by mě tak strhla. Přes velmi tragický text, které nečtu příliš často, jsem byla přímo vržena do děje a četla a četla...

bejan
29.09.2015

Denemarková cizeluje každou větu, každé slovo. Je radost číst takový text. Hlavním tématem knihy, stejně jako u většiny dalších knih od Radky Denemarkové, je hledání odpovědi na to, proč to ženy mají tak těžké. Do tohoto příběhu je navíc vpletena zapáchající kapitola našich dějin, která se odehrála v roce 1945 v pohraničí. Nespravedlnost, násilí, doživotní traumata nevinných obětí, pomsta. Skvělá kniha.

melanie
02.09.2015

Kniha mi dala poradne zabrat, pres ten zacatek jsem se nemohla dostat nekolik tydnu, v hruze jsem to odlozila. Pak jsem se k tomu plizive vratila. Ta kniha mela naboj, ty valecne i povalecne udalosti jsou strasne strhujici, ovsem pribeh odehravajici se v soucasnosti (2005) me trochu zklamal. Ty venkovske charaktery byly napsany hodnoverne, to jsem chapala, Denis mel soucit, nasel pro ni pochopeni, mozna hledal odpusteni.. Gita mi strasne pripominala gertu schnirch od tuckove. Stejne nestastna, sileny zivotni osud, stejne uzavrena, nepochopena, odcizena sve rodine. Uvitala bych vice vyoraveni, nebavi me tomcist v naznacich, ale jinak nelituji, ze jsem si tu knihu koupila.

dearkiki
09.03.2015

Stejně jako u první knihy, styl psaní je perfektní a příběh velmi silný, který nutí k přemýšlení. Některé scény jsou pravda trochu přehnané (jako třeba to šílenství s pytlíky čočky :-)), ale v tomhle příběhu nepůsobí nijak nepatřičně, spíš naopak. Přehánění sem prostě patří.
Hvězdičku u mně knížka ztrácí jen kvůli Gitě. Ano, určitě si prošla peklem a to ji nezbytně poznamenalo, přesto, nebo právě proto, jsem si její postavu nijak neoblíbila. Občas mi šla pěkně na nervy.

fabija
01.07.2014

Tato kniha mě dost překvapila. Nikdy bych neřekla, že tuto knihu napsala žena, drsnost výrazů byla mnohdy zarážející (na ženu). V této knize jsem napočítala čtyři stěžejní situace. Vůbec mně neudivuje, že je cenamy ověnčená, v mnoha knihách naleznete minimálně jednu stěžejní situaci, ale čtyři? Knihu vřele doporučuji, ale musím podotknout, že z mého pohledu patří tato kniha do oddělení, kam má člověk zavítat až v určitém věku. Mnoho věcí v této knize probíraných může člověk pochopit až v určitém věku. :)

Warana
27.05.2014

V podstatě mě knížka příjemně překvapila, kvůli začátku a nemožnosti se knížkou prokousat, jsem očekávala od sebe samé horší hodnocení. Každopádně si cením rytmizace textu, práce s jazykem, melodie; ale jízlivý podtón, který se nese celým textem (a nejenom tímto textem) a afektovanost výpovědí, nadmíra psychologizace, vytváří celkově styl psaní, který mi bohužel není blízký.

MichelleS
06.05.2014

Tak tahle kniha se mi ani nechce vracet do knihovny. Vždycky mne ukolébala klidnými a poetickými obrazy a pak zaryla drápy. Několikrát jsem musela přerušit čtení a prostě to vydýchat a vzpamatovat se. Naprosto mne dostal způsob vyprávění, krátké věty, které jen naznačí a o to víc má prostoru Vaše fantazie. A můžete si být jisti, že autorka půjde ještě dál, než Vy. Zapůsobil na mne kontrast Gitina utrpení a na druhé straně to lidské pinožení a hrabání na vlastním dvorečku, nic raději nevědět a kdo není se mnou, je proti mně. Ne zlá doba, ale zlí lidé, kteří ji využili. Je to příběh o pomstě a to se dozvíme doslova na posledních stránkách.

zuzepka
03.11.2013

Tíživé vzpomínky provázejí Gitu celým životem.Nabalující se drsné skutečnosti jsou až k neuvěření.Je možné, aby člověk uvezl tak těžkou káru?Autorce jsem uvěřila,přesto se knížka četla těžce a se svíravým pocitem.

KarlaP
25.02.2013

Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní, kde se myšlenky, vzpomínky a přítomnost míchají v krátkých větách. Četba je tak těžká, ale určitě jsem to nevzdala. Myslím si, že právě tento styl psaní dodává příběhu na jeho síle. Má to svoje kouzlo, jenom si na to musíte zvyknout, pochopit a nechat se strhnout.

ForFreedom
23.02.2013

Čistě po stránce čtenářské líbivosti povedené; vyjma samotného tématu, citlivé užití jazyka, jednoduchá, leč výstižná metaforičnost v dobře promyšlené kompozici, zaujme emotivnost, ta ohromná životní skepse, hořkosti, klenba drtící aktéry jako paňáci. Vytváří to skoro až takový těžce symbolický hloubavý dojem, ale opravdu jen dojem… Co knihu hluboce sráží je její schematičnost. Šablonovitá vesnice v kontextu Gity sypající šroubovitá životní moudra jedno za druhým, umělost, patetičnost, přehnanost, plytké filozofování. Neskutečná citová záplava, absolutní neodměřenost. Bez emocí to nejde, ale kámen v botě zveličovaný do mučednických rozměrů… (?) Čtenář musí mimoto neustále vědět, že sandály byly opravdu ošomtané, že se tělo svezlo k zemi opravdu bezvládné, musí mít neustále před očima cákance teplé krve. A symbol stigmat byl už ale opravdu kýčovitý. 3,5/5

knedlik
02.01.2013

Děsivý příběh podaný poeticky děsivou formou. Kniha o událostech, o kterých se ještě ani dnes moc nemluví, a mluvit by se mělo. O událostech pro mnohé tak živé. Peníze od Hitlera však nejsou žalobou ani knihou o vině. Nýbrž knihou o "lidských" činech.

Gitu potkal hrozný osud, až by si jeden řekl, že to už snad ani není možné. Hrůzy, které zažila, si asi málokdo dokáže představit a málokdo by je dokázal ve zdraví přežít. Výraz "lepí se jí smůla na paty" zde nabývá úplně jiného rozměru. Není tedy divu, že je plná vzteku, zloby a že se s oním krutým zacházením a ponížením vyrovnává celý život a naneštěstí onoho kýženého a toužebného smíření ani nedojde. Autorčin styl psaní mi přijde naprosto adekvátní k danému tématu. Vhodný, vystihující, s notnou dávkou nevyřčeného, ale pouze naznačeného. Obecně si myslím, že je příběh zpracován velmi dobře. Měla jsem možnost číst i jiné knihy s obdobnou tematikou a tato patří mezi ty lepší.

"Záleží na tom, kdo co koná; říkat si může kdokoli cokoli."
"Hlavně se udržet v lati, nezkolabovat, neječet."

RADOST
04.01.2012

Kniha se mi četla těžce.Téma je depresívní samo o sobě. Autorčin úsečný styl asociací a krátkých metafor záměrně tísnivou atmosféru zvyšuje. Podařilo se jí tak čtenáře buď znechutit nebo donutit k pomalému, vnímavému čtení a přemýšlení. Nic není černobílé.Nikdo nežije ve vzduchoprázdnu. Co by bylo,, kdyby...? Důležité jsou činy, ale důležitá jsou i slova. Vyslovená i nevyslovená. I vzpomínky jsou zrádné, ale měly by se sdělovat - ty dobré i špatné,nic nevytěsňovat. Je to jedna z cest, jak poučit potomky i odpustit předkům a současníkům.
Nebo je pravdivý závěr knihy?
cituji: Ano, jistě, slovy se dá hodně napáchat. Ničemu se jimi nedá zabránit..

misssicccka
16.03.2011

Knihu jsem si vyhlídla před tím než získala v Německu literární cenu. Byla jsem zvědavá a tak, jak jsem zvědavá, tak jsem opět zklamaná.
Asi nerozumím v současnosti oceňovanému stylu psaní. Proud asociací a toků myšlenek. Ořezané věty¨sázené jedna za druhou. Tam, kde by dobrý spisovatel napsal souvětí (nevím, co je špatného na souvětích), autorka (a ostatní tolik opěvovaní autoři) napíše několik jednoduchých vět, často jen jednoslovných výkřiků. Jak slabikář pro dospělé.
Ač ocením ideu, ocením hru s jazykem, vykreslení charakterů, myslím, že by mi román v klasičtějším podání přinesl mnohem více. S tímto stylem psaní se nikdy neztotožním proto, že to pro mě nikdy nebude jednodechovka. Sekaná jedoduchost mě ubíjí jak spousta hřebíčků, jeden za druhým. Nedokážu pak udržet pozornost a text mě brzo začne dráždit a otravovat.

triatlet
29.01.2011

Silný příběh, který se čte jedním dechem. Denemarková přímo zmiňuje obec Puklice, která se nachází na Jihlavsku. Údajně ve vesnici nebyla, ovšem popis návsi je přesný. Peripetie hlavní hrdinky Gity jsou psané životem. Některé scény jsou hodně naturalistické, ale věrohodné.

s-reader

Radka Denemarková si vybrala opravdu nevděčné a nelehké téma. Vracení majetku sudetským Němcům a násilí, kterého se Češi dopustili na odsunovaných Němcích je téma dosud živé a je to téma, ke kterému není lehké zaujmou nestranný názor. Je pravda, že si autorka trochu pomohla tím, že doktorka Gita byla židovka, prošla koncentračním táborem, její rodina byla vyvražděna a potomci čwských pamětníků se projevili jako hrabivci, bránící svůj majetek způsobem, který odpuzuje, přesto knihu chápu jako téma k zamyšlení, jako téma k úvahám "co kdyby", jako varování, že svět není a nebude černobílý a pravda není jen jedna.
Ve svém stoprocentním hodnocení nehodnotím téma, které může být nepříjemné, ale téma, které je hodnotné svou znepokojivostí a způsob, jakým se s ním autorka vypořádala.