Rav3n
komentáře u knih
Mistr a Markétka
Michail Bulgakov
Moje NEJ.
Nejzásadnější, nejčtenější, nejmilovanější, nejmrazivější.
Dvě zdánlivě nesouvisející dějové linie, které se proplétají tak, že zapomenete spát.
Snová mise Markéty během fantaskní noci, zapletená do trvající agonie Piláta...nebo je to naopak?
Několik vrstev se nenásilně prolíná v jedinou představu Ďábla, jako dobro konajícího.
„té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná“
Temná hmota
Blake Crouch
Přečteno v rámci čtenářské výzvy a tentokrát to žádný omyl nebyl!
Téma mnohosvětů a alternativních realit mě fascinuje a v téhle knize dělá přesně to, co dobrá kniha dělat má. Naprosto mě vcucla.
Aby bylo jasno, často hodnotím knihu na základě emocí, které umí/neumí vyvolat. To je to, co považuji za důležité v hodnocení. A neméně důležité pro mě je, zda si něco pamatuji i po půl roce a přemýšlím o tom. A tohle bylo mrazení a šrotování v hlavě snad během všech 300 stran, a ještě dlouho po přečtení.
Duna
Frank Herbert
Jako má Asimov Nadaci, Clarke Rámu, King Temnou věž /atd.atd./, tak má Herbert DUNU.
Bez ní by sci-fi nebylo tím, čím dnes je a všechny světy by byly nesmírně ochuzené o nádhernou jízdu časoprostorem, o melanž, Arrakis, modlitbu proti strachu a tak vůbec.
Anatém
Neal Stephenson
Velmi slušné sci-fi. Je třeba se však připravit na náročný začátek, kdy musíte vstřebat cizí a novou terminologii, vztahy mezi postavami, hierarchii a technologii. Ač je mnoho situací předvídatelných, má to spád a rázem jste u konce. Konec dobrý, všechno dobré, ten mě rozežrance /jakožto zbožňovatele Herberta, Asimova atd/ ale poněkud zklamal. I přesto však pořád hodně dobré.
Pistolník
Stephen King
Do tohoto podivně pokřiveného světa jsem dostala zcela nechráněná před tím, co tam čeká. Ale bylo to famózní a pokládám to za Kingovo vrcholné dílo. Nemluvím jen o první knize, ale o celé sérii, nelze to totiž posuzovat po kusech, ale jen jako jeden celek.
Svět podle Garpa
John Irving
Jako je svérázný Garp, je stejně svérázná kniha.
Veselá kniha o smutných věcech. Jedna z těch, kterým dovolíte dostat se pod kůži především otevřeností a komplexním profilem postav. Prostě je znáte, vnímáte je a žijete s nimi. A ony vás jen tak neopustí. V tom je ta největší síla knihy.
Dalajlamova kočka
David Michie
Základní pilíře budhismu /a snad i obecných morálních hodnot/ vysvětlené kočkou Jeho Svatosti. Krásná práce!
Proměna
Franz Kafka
....a od té doby mám problémy s čímkoliv, co má krovky...
Šílené. Zvrhlé. Nesmírně sugestivní!
Hotel
Arthur Hailey
Ač je román poněkud staršího data, neztratil nic z kouzla tehdejší doby. Možná i proto, že jsem se v podobném molochu několik let pohybovala, jsem se náramně bavila. Soubor dějových linií a lidských dramat v jednom hotelovém kolosu ale pobaví jistě i ty, kteří nejsou od válu.
Mapa z kostí
James Rollins (p)
Jsem velká fanynka nejrůznějších fantasmagorií a konspirací, ale tohle byl tzv. úkrok stranou. Poslouchala jsem v audio verzi a možná i proto jsem tak nějak překvapená. Co to bylo? Přišlo mi to takové plytké, trochu i nemotorné, postrádalo to jakýkoliv hlubší smysl, charakteristiku postav a jejich myšlenky. Po dvou dnech nevím o čem kniha byla, někdo už trefně přirovnal k Danu Brownovi, s čímž mohu jen souhlasit, protože s jeho knihami to bylo stejné. A proč nechci dobře hodnotit? Fakt je to slátanina.
Zhroucený čas
Blake Crouch
(SPOILER) Druhá kniha od autora a zase výborná. Tématicky je to podobné temné hmotě, i když poněkud z jiného úhlu. Logických chyb se autor vyvaroval, což je pro mě nesmírně důležité. Časový paradox, příčina a následek, vývoj osobnosti, filozofické disputace, to všechno tam je.
Velký smutek je závěr knihy. U tohoto typu prózy asi máme očekávat happy end, ale tenhle se mi tam prostě nehodil, byla jsem v očekávání epického konce všeho a ono to dopadlo dobře...
Ale ani tohle neubírá požitku při četbě samotné. Skvělé to je.
Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Yuval Noah Harari
Harari je pro mě velice nadějný.
Nicméně v této knize nebylo mnoho pro mě nových informací, autora ale určitě neopustím.
Foucaultovo kyvadlo
Umberto Eco
To, co tu již mnoho přede mnou zmínilo, je pravda. Text je náročný, zdlouhavý a to hlavně po stránce obsahové v první části knihy. Autor předává na bezmála šesti stech stránkách neuvěřitelné množství faktů, která je takřka nemožné si zapamatovat. Obdivuji ho za ten neskutečný přehled a vědomosti.
Osobně jsem na prvních sto stranách velmi vážně přemýšlela, že to vzdám, musela jsem se nutit k otočení další strany. Čtení filozofického monologu není moje parketa, a skutečně to na začátku vypadalo, že to bude monolog na celých 600 stran. Náhle se však vynořil příběh a ne tak ledajaký!!! Řekla bych, že tohle už Eco nepřekoná. Dvě hvězdy sundávám za tu šílenost na začátku.
Otec prasátek
Terry Pratchett
Kniha 19, přeložil Jan Kantůrek. Dokázal nemožné. Přeložil Pratchetta.
Velmi dlouho jsem si myslela, že si pan Pratchett prostě jen dělá prdel. A pak jsem přečetla Otce prasátek a všechno najednou dávalo smysl!
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
Českou prózu jsem po dlouhou dobu povýšeně odmítala, ale tomuto pánovi musím vyseknout poklonu za dojemný, citlivý, humorný, vícegenerační příspěvek české tvorbě.
Srozumitelně vyprávěný, humorný román o těžkých dobách dvou řadovek na Babě.
Dvanáctá planeta
Zecharia Sitchin
Autor pracuje s Biblí a sumerskymi texty nikoli jako s duchovní/mytologickou, ale jako s literaturou faktu. Zajímavé názory, které se snaží vydávat za vědecké a důkazně podložené. Leč v mnoha případech jen fabuluje a konstruuje na základě svých vlastních domněnek. Není to lehká kniha, rozhodně ne. Přesto stojí za pozornost.
Pomocnice
Freida McFadden
Přestože je velmi snadno odhadnutelné, kdo je kdo a co je zač, skutečně je to napínavé a velmi čtivé a skutečně jsem přečetla na tři zátahy v metru. Ani jedna z postav mě ale nijak zvlášť nezaujala, přikládám to ich formě, kterou nemám ráda a v první části jsem měla pocit, že čtu 50 shades of Grey....sundávám hvězdu za ten nablblý, nepravděpodobný a nepřesvědčivý závěr. Tenhleten typ knih je vhodný na dovolenou, bezva oddech od náročného čtení :D
Teorie vraždy
Andrew Mayne
Viditelně si teď vybírám nevhodnou literaturu. Četlo se to dobře a rychle, ale žádnou přidanou hodnotu toto dílko nepředstavilo. A opět, po pár dnech nevím nic. Ta hlavní postava je btw 100% k zařazení do autistického spektra.
Einsteinův vesmír
Michio Kaku
Přijít na chuť kvantové mechanice na základě četby portrétu vědce osobou, která není nijak vědecky činná a už vůbec ne nadaná, je vskutku zvláštní. Díky této knížce mám slušnou sbírku tématických knih od astrofyziky po schrodingerovu kočku.