potok komentáře u knih
Jakoby se mi při čtení zarývalo lepkavé bláto pod nehty.
Dávno před filmem jsem knihu polykal v peřinách. Jednou, dvakrát... Asi třikrát jsem ji dal. ZA SEBOU!
Takový ten pocit, když dočtete knihu -- v tomto případě trilogii -- zavřete ji a ještě pár minut nad jejím koncem přemýšlíte.
Jak je život pomíjivý až nicotný.
Jako kdybych tam byl. Jako kdybych to viděl, slyšel, cítil... Mistrně napsáno.
Těžko se zbavit dojmu, že je to čistě účelově napsaná kniha.
Respekt rodině Martelů. Kniha chytne za srdce železným úchopem.
Kniha s obrovsky silným příběhem, ale poněkud rychlým koncem.
Andy Weir má svůj osobitý sarkastický styl, kterým se zejména na Rockym setsakramentsky vyřádil.
Není to jednoduché čtení (bez ohledu na čínská jména). Není to uvěřitelné čtení. Je ale budoucnost lidstva jednoduchá a uvěřitelná?
Syrové, melancholické, ponuré a já nevím co ještě... V prvé řadě ovšem čtivé severské drama.
Nabízí se otázka: "Jak dlouho by vydržela současná společnost žít v takovém marastu?"