Pog komentáře u knih

Tahle knížka se strašně těžko hodnotí. Téma holokaustu je náročné, u Hany se mi ale líbilo, že se neomezila pouze na vykreslení života v koncentračním táboře, nýbrž právě naopak. Čtenář zde může sledovat osudy tří generací jedné židovské rodiny, ale hlavně nám autorka velmi autenticky ukazuje, jakým způsobem se životy Židů na našem území během pár let změnily. Ukazuje nám, jaký dopad na zdraví (zejména na to psychické) měl pro Hanu pobyt v táboře.
Navzdory tomu, jak náročné téma autorka zpracovává, podává ho s jakýmsi nadhledem. Já osobně jsem člověk, který u knížek brečí imrvere, ale Hana mě rozplakala až na posledních pěti stránkách.
Hana je jedna z mála knih, které si určitě jednou přečtu znovu. Klobouk dolů před paní Mornštajnovou, tahle kniha je opravdu skvost.

32 27.07.2022

Trošku jinak podaný příběh, než jak jsme zvyklí, ale pro mě osobně to nebyl problém. Prvních pár stran jsem teda absolutně netušila, o co jde a co se děje a postavy se mi po celou knížku trochu pletly, ale i tak dílo nakonec hodnotím velmi kladně. Dokud se mi knížka nedostala do ruky, neměla jsem sebemenší tušení, že se v našich zemích (ještě k tomu poměrně nedávno) vyskytovaly ženy jako bohyně. Pro mě velmi poučné a zajímavé dílo.

23 18.09.2022

Příběh, ač jednoduchý a uspěchaný, byl velmi krásný. Jsem ráda, že jsem si tuhle knihu mohla přečíst a ráda si do knihovny zařadím i další knihy autorky. Všechny hlavní postavy byly sympatické, obzvlášť Annu jsem si moc oblíbila.

20 29.06.2022

Tak tohle byla jedna z knih, ke kterým se jistě jednoho dne opět vrátím. Líčení prostředí bažiny, ve které Kya prožila celý život, bylo naprosto úchvatné, bylo to asi to nejobdivuhodnější na celé knize.
Samotná hlavní hrdinka mi byla sympatická hned od prvního okamžiku a moc mě mrzelo, co si musela jako dítě prožít. Tate, Jodie i Chase byli taky skvěle napsáni, byli naprosto uvěřitelní, každý měl svůj jedinečný charakter. Obzvlášť Tatea jsem si naprosto zamilovala.
K úmrtí Chase jsem měla hned několik teorií a byla jsem si 100% jistá, že jedna z nich je správná, že to přece dává smysl a jinak to být nemůže... Omyl! Autorka nám předhazuje několik vodítek, kterých se my čtenáři chytáme a máme pocit, že víme, která bije, ale na konci knihy všichni zjišťujeme, jak moc se mýlíme. To bylo naprosto geniální!

17 25.09.2022

(SPOILER) Celou knihou se táhla hrozně tíživá atmosféra. Nejlépe to popsala dominika8192 přede mnou - zoufalství, beznaděj a rezignace.
Nemohla jsem pochopit chování matky, která svou dceru opustila v těch nejdůležitějších chvílích. Nechápala jsem otce, který byl schopen takhle ublížit vlastní dceři a potom dělat, jakože se nic nestalo. A nechápala jsem, proč Evžen svou sestru tolik nenáviděl. Jediná osoba, která nebyla zralá na nakopání do p*dele, byl Milan.
Jedinou světlou chvilkou v celé knize bylo přátelství mezi Sárou a autistickým Vojtou, které pak Sára taky, dá se říct, poslala do kytek.
Ale co bylo hrozně zajímavé, byly informace o houbách. Většinu věcí jsem ani netušila.
Kniha byla napsána naprosto perfektně, vyvolala ve mně přesně ty emoce, které měla. Postavy byly jedinečné, měly svůj charakter a byly odlišitelné od ostatních.
Jediné, co mi tak nějak chybělo, byl konec. Jak to teda nakonec dopadlo? Co se se Sárou dělo pak?

17 02.05.2022

Celá kniha má takovou ponurou atmosféru, už od prvních stránek jsem doopravdy nenáviděla matku a sestru Báry, později se mi chtělo zvracet i z otce. Nejhorší je asi to uvědomění, že Vrány nejsou jen nějaká fikce, ale pro mnoho dětí krutá realita.
Knihu jsem měla přečtenou za pár hodin, mrzí mě, že byla tak kraťoučká. Až ke konci jsem si uvědomila, že to vlastně nemá ani pořádnou zápletku, ale vůbec mi to nevadilo.

14 27.04.2021

Knížka nabízí velmi zajímavý náhled do běžného severokorejského života různých společenských vrstev. Některé zpovědi byly velmi smutné, jiné naprosto šokující. Asi nejzajímavější (ale také nejsmutnější) pro mě byl rozhovor s "feministkou". Škoda, že rozhovorů nebylo víc, tohle téma jen tak neomrzí. Stejně jako u Mezi dvěma Kimy musím podotknout, že jsem neskonale vděčná za to, že žiji tam, kde žiji.

12 18.09.2022

Tak tohle byla pecka! Miluju příběhy, kde se hrdinům nedaří vše podle jejich plánů a musejí improvizovat. A miluju, když situaci nezachrání hloupá náhoda, ale postavy samotné! Bylo to perfektně promyšlené, nepředvídatelné a naprosto boží. Všechny postavy měly svou vlastní minulost, která nám byla po částech servírovaná, měly motivaci pro své činy, žádná nebyla černobílá. Milovala jsem je všechny, i když některé z nich nedostaly tolik prostoru jako jiné (doufám, že to autorka v příštím díle napraví).
Jediná věc, která mě trochu naštvala, byl ten otevřený konec lákající k přečtení pokračování.

11 23.04.2023

Strhující a napínavé vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby se události v roce 1989 vyvíjely jinak a o tom, jak byla jedna rodina na základě těchto událostí rozdělena. Pro nás jen knížka popisující alternativní historii naší země, pro mnoho lidí ve světě krutá realita. Díky bohu za to, že to ve skutečném světě dopadlo jinak než v téhle knížce.
Jediné, co mi vadilo, bylo až příliš zdlouhavé líčení života v dětském domově, po nějaké době už mě to nudilo. Začátek i konec knihy ale byly perfektní.

10 18.09.2022

Jako všechny knihy od Picoultové mě i tahle chytla a nepustila. Co se vlastně Jess stalo, mi tak nějak docvaklo zhruba v polovině knihy, ale to, jestli jsem se mýlila, nebo ne, jsem se dozvěděla asi 5 stránek před koncem. Picoultová prostě umí udržet napětí až do poslední chvíle. Bohužel mi tak nějak chyběl konec... :D jak to vlastně dopadlo?

10 06.01.2022

Na filmovém Pánovi prstenů jsem, stejně jako mnoho dalších lidí mé generace, vyrostla. Knihy jsem se pokoušela mnohokrát číst, ale nikdy jsem u toho nevydržela. Ten správný čas nastal až teď, v mých 23 letech :D Přiznám se, měla jsem co dělat, abych se dostala přes první kapitolu, ta mě vážně nebavila. Potom jsem ale knihu nedokázala odložit, strašně mě to chytlo, i když mi nikdy předtím Tolkienův styl psaní moc nesedl. Mnoho situací, které jsem do té doby znala jen z filmů, mi začalo dávat smysl. Nehledě na to, že snad polovina knihy ve filmu chybí :D pověstných Tolkienových sáhodlouhých popisů krajinek jsem si ani nevšimla, byly tam vůbec? :D Hobit se mi teda četl hůř, co si pamatuju. Těším se, až se vrhnu na Dvě věže.
Jinak co se týče postav, Frodo se zdá méně neužitečný než ve filmech, Sam je ještě větší zlatíčko a Boromirovi bych nejradši prohnala šíp tělem hned na začátku :D hrozně mě štval. Přátelství mezi elfem a trpaslíkem mi ale přišlo líp vykreslené ve filmu, abych pravdu řekla.

9 28.03.2022

Nějak se mi nedostává slov pro hodnocení téhle knihy, ale její příběh budu mít v hlavě ještě hodně dlouho...

9 27.11.2020

Na psychiku dost náročné čtení, místy to (alespoň pro mě) bylo až na hraně.
Julie byla natolik posedlá vidinou dokonalé Anežky, až jí to zatemnělo mozek a místo Agnes viděla jen člověka stvořeného z vlastních předsudků s nálepkou "Cikán" na čele. Některé ženy by radši o mateřství neměly ani uvažovat...
Nicméně i přesto, jak těžké a depresivní téma si autorka vybrala, jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Hanišová je taková česká Picoultová.

8 30.05.2022

Originální sci-fi ❤ kde jinde jsou právě rostliny tou katastrofou, která zničí lidstvo (i když slepé)? Den trifidů jsem četla jako malá holka, jen tak z nudy, ale dnes je to jedna z mých nejoblíbenějších ❤ ovšem oproti knize stál film bohužel za nic, ale to se někdy stává...

8 29.02.2016

Za mě kniha byla určitě fajn a jako oddechovka ideální. Takové čtení ze života s věrohodně vykreslenou atmosférou českého venkova, uvěřitelnou hlavní hrdinkou a nádechem tajemna (podle anotace jsem ale čekala spíš něco na způsob Darcy Coates). Rozuzlení toho všeho bylo překvapivé, ale věrohodné.

7 21.03.2023

Tahle knížka si mě okamžitě dostala, milovala jsem ji snad od první stránky. Postava Violette byla velmi sympatická a uvěřitelná. Její příběh mě nejednou dohnal k slzám a částečně jsem se s ní i ztotožňovala.
Zpočátku se některé postavy zdály dost černobílé, ale ke konci knihy jsou některé kapitoly věnované právě těmto postavám a člověka to nutí celý svůj pohled přehodnotit.
Naprosto jsem si zamilovala jednu z vedlejších postav - bývalého správce hřbitova Sašu.

Co mi vadilo, byl překlad jmen (Dušička, Samotný, Opatrný...). Ono hlavně to "Dušičková" do toho příběhu tak zapadá a jsou na to narážky, ale podle mě měli nechat jména francouzsky, protože takhle je to do očí bijící, a dát někam na konec knihy poznámku s překladem. To však není vina autorky, nýbrž překladatelů, takže to do hodnocení nepočítám.
Druhá vada na kráse, což je ale dost subjektivní názor, byl konec. Osobně bych to ukončila jinak.

7 30.12.2022

Po přečtení Pařížské švadleny jsem neměla bůhvíjaká očekávání a zpočátku mi kniha přišla velmi podobná Švadleně, ale po nějaké době jsem byla vyvedena z omylu. Tenhle příběh byl neuvěřitelný a naprosto geniální a myslím, že pět hvězd je málo pro vyjádření toho, jak skvělé to bylo. Nemohla jsem se odtrhnout a do poslední chvíle jsem netušila, která bije, nedokázala jsem příběh sama rozmotat... Opravdu úžasné dílo.

7 18.09.2022

Nádherné dílo, které nám ukazuje, že každá mince má dvě strany

7 28.03.2022

Nádherné dílo, které se od ostatních Holmesových dobrodružství krásně liší. Moc povedené, za mě nejoblíbenější! ❤

7 19.02.2017

Můj problém se sérií je Feyre. A po přečtení komentářů vím, že nejsem zdaleka jediná. Kdyby nám autorka nabídla sympatičtější hrdinku, nemáme se o čem bavit, Dvory by byly jedna z nejvíc TOP sérií vůbec. Nebudu tu opakovat to, co psali mnozí přede mnou, Feyre je prostě nemožná debilka, která umí pořádně jen jediné - zraňovat své nejbližší na těch nejcitlivějších místech a podrážet jejich důvěru těmi nejpitomějšími způsoby, čímž stále dokola dokazuje, jak vypatlaná je. Musím ale říct, že na začátku knihy se mi jevila vcelku nadějně, a mohli jsme u ní i Tamlina pozorovat dozvuky traumatu z událostí pod Horou. Tamlin se sice nezachoval správně, nicméně jeho chování bylo vcelku pochopitelné vzhledem k tomu, co si prožil. Tady musím vyzdvihnout realistické vykreslení většiny postav - autorka je dokázala napsat tak, aby působily a chovaly se věrohodně. Píšu většiny, protože úžasná a všemocná Mary Sue Feyre je kapitola sama pro sebe. Co mi ale skutečně lezlo krkem, bylo pubertální chování postav z Nočního dvora. Autorka asi tímto chováním zamýšlela vykouzlit uvolněnou a přátelskou atmosféru, ale spíš to působilo jako pošťuchování bandy výrostků.
To je ale asi všechno, co bych chtěla vytknout, protože vyvíjející se vztahy mezi postavami, ať už šlo o Rhyse a Feyre, Morrigan a Ilyrijce, Feyre a Tamlina, to všechno bylo napsáno opravdu bravurně. V tomto díle na druhou stranu nenajdeme mnoho akce, což ale vůbec ničemu nevadí, i tak se kniha čte velmi dobře a na svůj rozsah i poměrně rychle a čtenář má čas se důkladně seznámit s novými postavami a opravdu si je zamilovat.

6 21.03.2023