Peace komentáře u knih
"Vybojovat sto bitev a stokrát zvítězit není umění.
Vrcholem dokonalosti je podmanit si nepřítele bez boje."
Solidní jízda u které se moc nuda neohřeje. V závěru mi některé pasáže přišly sice trošku přitažené za vlasy, ale vše odpuštěno čtivostí a neotřelostí.
"Kdy vlastně nastane ta změna, že si najednou přejeme vrátit čas místo toho, abychom ho popoháněli kupředu?"
Milé pohlazení na duši. Nad reálností příběhu (především závěrečných scén) asi nebudu moc dumat a jen se nechám unášet dozníváním pocitu o sympaťačce Meredith :o)
"Když nemiluju sebe, těžko můžu očekávat, že mě bude milovat někdo jiný."
Ufff, nenacházím slova. Tato kniha pro mne byla opravdu silným zážitkem!
"Já si vlastně myslím, že vraždy je schopen každý. Záleží na okolnostech."
VAROVÁNÍ: Silně návyková záležitost, jen těžko se od knihy odtrhává!
"No, ale právě proto je všechno takový, jaký je. Protože lidi před tím, co se děje, zavíraj oči a mávaj nad tím rukou."
Pro mě je Petra Soukupová sázka na jistotu, když chci číst kvalitní a čtivý příběh. A novou knihou mi to opět jen potvrdila ;o)
"Naděje je jediné, co ještě zbývá poté, kdy se všechna hmatatelná fakta rozplynou. Je prchavá jako vítr, a přesto je tady, všude kolem. Doufám a věřím."
Knihu nedoporučuji číst před Vánoci, tedy v časech, kdy nemáte času nazbyt, protože se od ní jen těžko odtrhává a skoro nic neuděláte :-D
Moje první setkání s autorkou a o to větší překvapení. Příběh je čtivý, uvěřitelný a skvěle napsaný.
"Copak vím, jak se to dělá? Co se po mně vůbec chce? Co když to nedokážu?
Tehdy jsem ještě nevěděla, že dokážu cokoliv."
Zjevení mezi knihami tohoto roku! Opravdu čtivě napsaná kniha o nelehkém a těžkém tématu.
"Cesta končí jedině tam, kde se sama zastavíš."
Příjemné překvapení v podobě moc fajn oddechovky.
"Každá změna, i ta vytoužená, po sobě zanechá smutek, neboť se přitom vždy vzdáváme něčeho ze sebe. Musíme v jednom životě zemřít, abychom mohli vstoupit do jiného."
Hodně poučná a skvěle napsaná kniha. Smekám před Rutou Sepetys, že nenechává na tyto historické okamžiky zapomenout.
"Věřím ve vše, dokud to není vyvráceno. Takže věřím na víly, mýty i draky. To vše existuje, pokud to existuje ve vaší mysli. Kdo řekl, že sny a noční můry nejsou stejně skutečné jako to, co je teď a tady?"
Půjdu trošku proti proudu chvály, co tu v komentářích je.. Bohužel mi děj úplně nesedl. Od půlky knihy jsem se přistihla, že se do čtení musím nutit a to mi vydrželo až do posledních stran. Škoda.
"Začít běhat není těžké. Stačí udělat jeden krok navíc.
Stačí zvednout zadek z gauče."
Milá, pohodová kniha pro každého běžce. Nejvíce jsem se našla v kapitole o závislosti na běhu :D
Ke konci už mi přišel děj stále se opakující, ale to je asi tím, že já zavodům neholduji a paní spisovatelka jich naopak absolvuje požehnaně :)
I tak to bylo moc fajn čtení!
"Lidé vidí to, co vidět chtějí, a věří v to, v co věřit chtějí."
Ehm..no..já vám nevím, ale tohle mi přišlo hodně divné, o nereálnosti ani raději nemluvím. Námět mi přišel zajímavý, i první polovina knihy nebyla vlastně špatná. Ale pak to šlo všechno rychle z kopce a musím bohužel konstatovat, že kniha se mi opravdu nelíbila a horko těžko vzpomínám, kdy jsem knize dala pouze jednu hvězdičku.
"Když vám život hází klacky pod nohy, můžete ty klacky prostě vzít a něco z nich postavit."
Do zdejšího hodnocení úplně nezapadnu, mé první setkání s autorčinou tvorbou mi totiž úplně nesedlo, bohužel.
Na mě rozvleklé opravdu hodně a vykreslení postav značně nereálné.
"Naděje nemůže trvat věčně. Naděje je požehnání i prokletí zároveň. A někdy je naděje to jediné, co mají. Pomáhá jim držet se na nohou,když už přišli o všechno ostatní.
Jenže naděje je zároveň strašná. Díky ní člověk čeká a doufá v něco, co se nikdy nestane. Je jako skleněná zeď, která člověka dělí od místa, kde je, a místa, kde chce být. Vidíte život, po němž toužíte, ale nemůžete se k němu dostat. Jako ryba v akváriu."
Tak tato kniha je pro mě zjevení. Vůbec jsem nečekala, že mě děj tolik chytne, ale autorka píše tak skvěle, že se nešlo odtrhnout.
Určitě se poohlédnu i po dalších jejích titulech, protože tohle byla vážně jízda!
"Je dobře, že člověk nevidí do budoucnosti."
Shari Lapena mě nezklamala, bylo to fajn počtení, u kterého člověk žasne, jak mohou být některé rodiny tak moc dysfunkční.
"Přítomnost nikdy správně neuchopíte, pokud si nebudete jista, kde má zapuštěné kořeny."
Velmi dobře napsaná kniha s nelehkým tématem. Šlo se jen těžko odtrhnout, rozhodně doporučuji a moc ráda se poohlédnu i po dalších titulech z této edice.
"Už ji nebaví být tou nezávislou, samostatnou holkou, která je za každých okolností silná a nezlomná. Proč ty křehké a nalomené urvou vždycky víc?"
Hodně čtivá kniha, která vede k zamyšlení. Moc milé, nečekané překvapení, autorka vážně umí!
Rozhodně bych se nezlobila za pokračování příběhu :)
"Zbytečné věci nezabírají jen místo na podlaze, na stole nebo ve skříni. Brání hojnosti. Dusí sny, tlumí vaše světlo."
Téma mě zajímá, takže kniha mě bavila. Líbil se mi autorčin důraz na emocionální propojení s věcmi a tím i ovlivňování našeho života.
V závěru už se některé myšlenky dost opakovaly, proto ubírám jednu hvězdičku :)
"Byl to tak strašlivý úkol, něco ve dne v noci usilovně hledat a přitom doufat, že to nenajdete, protože pokud ano, zničí vám to život už navždy."
Některé pasáže mi přišly nereálné. Bohužel nemůžu být konkrétní, protože bych spoilerovala:) To jediné mi dojem trošku kazilo.
Jinak byla kniha napsána vážně čtivě, což obecně u knih dost vítám.
"Když se z života vytratí radost, člověka to změní i navenek."
Od autorky jsem v minulosti nějaké knihy již četla, ale tato mě od ní dostala zatím rozhodně nejvíc! Velmi milé překvapení a hodně zajímavá sonda do osudů tří generací.