Nočnípták Nočnípták komentáře u knih

☰ menu

Zahrady od Dany - Naplánujte si zahradu krok za krokem Zahrady od Dany - Naplánujte si zahradu krok za krokem Dana Makrlíková

Vždycky když čtu nějakou knihu o zahradě, tak doufám, že se nechám strhnout a konečně se do úpravy naší zahrady pustím. Zahrady od Dany mají opravdu mnoho rad a nápadů. Hlavně použitelných v našich podmínkách. Čtení jsem si užila, ale jak se říká skutek utek. Už teď vím, že změny v zahradě nejspíš neudělám žádné. Přece nebudu pracovat, když si mohu lehnout na lehátko s knížkou.

24.01.2022 4 z 5


Nonstop knihkupectví pana Penumbry Nonstop knihkupectví pana Penumbry Robin Sloan

Po prvních stránkách jsem knihu odložila. Protože však na knihy, které se odehrávají v knihkupectvích jsem zatížená/profesionální deformace?/ zkusila jsem to za pár dní znovu. A najednou mě to bavilo. Dokonce jsem ani nepreskakovala části týkající se počítačových maniaků a IT, které jsou pro mne španělskou vesnicí. Zajímavé byly informace o typologii písma. Byla jsem zvědavá, kam Claye a jeho přátele šifry zavedou. Konec byl na můj vkus dost "sluníčkový", jak už tady někdo psal, proto jen 3*.

24.01.2022 3 z 5


Lahodně bez lepku a laktózy Lahodně bez lepku a laktózy Antoinette Savill

Mě také nalákala k nahlédnutí pěkná obálka, ale obsah mě moc neuspokojil. Je pravda, že pár receptů zkusím, ale abych vařila podle paní Saville každý den, tak na to by můj důchod nestačil. Pokud bych některé suroviny vůbec sehnala.

24.01.2022 2 z 5


Český New York Český New York Martin Nekola

To teda bylo moc zajímavé. Nenapadlo mě, že budu s chutí číst i údaje o počtu vystěhovalců z českých zemí v různých letech. Životní osudy známých i neznámých osob, jejich rodin a potomků, bohatá fotografická dokumentace. Martin Nekola odvedl perfektní a záslužnou práci.

03.01.2022 4 z 5


Až do konce poezie Až do konce poezie František Hrubín

Co napsat? Je to výbor z básnických sbírek, takže tyhle verše už znám roky. Ale je to můj oblíbený František Hrubín. Proto samozřejmě 5*.

03.01.2022 5 z 5


Létala jsem za sluncem Létala jsem za sluncem Paula McLain

Ke čtení mě zlákalo, že se zde setkáme mimo jiné také s postavou Denyse Finche a hraběnky Blixenove, jak se psalo v recenzi. Pak jsem dostala strach, že to bude červená knihovna. Uf, nebyla. Milostné eskapády Beryl jsem přežila a kniha se mně líbila. Létání zde až tak moc nebylo, ale koně mám také ráda.

03.01.2022 4 z 5


Řeči s Pavlínou Řeči s Pavlínou Vladimír Komárek

Tuhle knihu řadím mezi moje srdcovky. Pan Komárek je pro mě už léta PANEM KOMÁRKEM. Kdyby to šlo napsat ještě většími písmeny, tak to tak napíšu. A tahle kniha je úžasná. Víc psát nemohu, protože to bych musela opsat to co napsala aralka mnou.

03.01.2022 5 z 5


Za oknem Za oknem Aleš Palán

Četla jsem už před půl rokem. Vím, že se mně docela povídky líbily. Jenomže teď už si vybavím jenom tak tři, možná čtyři. Takže velká sláva to asi nebude. Vidím to tak na dvě*. Tu třetí přidávám za to, že jdou procenta z prodeje na charitu.

03.01.2022 3 z 5


Šeptuchy Šeptuchy Alena Sabuchová

Tato kniha se řadí k mým nepřečteným. Určitě si své čtenáře najde, ale já jsem se s ní minula. Dřív jsem dočítala všechny knihy, ale seznam těch, co chci číst, roste neprimou úměrou k těm co přečíst stihnu. Takže proč se zdržovat a trápit, že?
Nedotčeno - nehodnoceno.

03.01.2022


Děvčata první republiky Děvčata první republiky Dita Pepe

Krásně zpracovaná kniha. Mám ráda vyprávění žen- kdysi děvčat, dnes už babiček. Za celý svůj život toho zažily tolik, ať už dobrého nebo špatného. Je dobře, že jejich vzpomínky nezapadnou.
Moc pěkné fotografie.

31.12.2021 4 z 5


Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky Jana Poncarová

O hvězdičku víc než u Cyklistky. Tady jsem se dokázala víc ponořit do děje i když mě Nina dost rozčilovala. Ve třiceti pořád nevěděla co vlastně chce. Ale vyprávění babičky Alžběty- to byl přímo koncert. Úplně slyším vyprávět mojí babičku.
Jak už jsem psala u Cyklistky, čeština paní Poncarové zasluhuje uznání a pochvalu. Podle zdejších komentářů jsou Podbrdské ženy nejlepší z autorčiných knih. Už se na ně chystám.

31.12.2021 4 z 5


Cyklistka: Osud poslední baronky Cyklistka: Osud poslední baronky Jana Poncarová

Na komentář jsem si nechala čas, přesto nějak pořád nevím jak popsat moje pocity. Příběh baronky pro mě nebyl neznámý. Znám místa kde se odehrává. Dokonce jsem se s paní baronkou jako malá skautka potkala. Možná proto jsem při čtení pořád přemýšlela o tom, co je podle pravdy a co si autorka domyslela. Co na mě však zapůsobilo je krásná čeština. Pak také oceňuji, že si autorka vybrala příběh silné a soběstačné ženy. Přesto, že byla Blanka baronkou, dokázala si jít za tím, co považovala za důležité. Ještě musím vyzdvihnout, že se na konci knihy dozvíme co je pravda a co fikce.
Dala jsem jen tři* protože kniha Alžběta a Nina mě zaujala víc. A těším se na Podbrdské ženy.

31.12.2021 3 z 5


Prstýnek z kopřivy Prstýnek z kopřivy Pavel Čech

Tak můj oblíbenec Pavel Čech zkusil i poezii. Byla jsem zvědavá jaké to jeho poprvé bude. A líbilo se mně to. Moc. Je to sice poezie ještě tak nějak nedozrálá, ale jemná, citová a snivá. Ve spojení s jeho nádhernými monotypy, které vlastně básněmi doprovází, je tohle dílko potěchou duše. Mojí tedy určitě.

Co bych chtěla nejvíce?
Třeba být rosou ranní a ležet na louce
Pohlaď tu louku dlaní
Buď tou trávou, co se klaní
Pohlaď ji pomalu a jemně
Buď poutníkem a já budu země
Země i obloha z té rosy
Putováním se děkuje a prosí

10.12.2021 5 z 5


Vrah je mezi námi Vrah je mezi námi Laurence Oriol (p)

Detektivní román odehrávající se mezi maloměstskou společenskou vrstvou. Docela napínavý děj. Těžko jsem se však orientovala ve francouzských jménech a příjmeních. Bylo jich hodně a některá si byla dost podobná.

01.12.2021 3 z 5


Dobrodružstvá kapitána Korkorána Dobrodružstvá kapitána Korkorána Alfred Assollant

Zjeví se někdy volán nevolán
kapitán Nemo nebo Korkorán.

Ten první přijde v ruce s kompasem,
druhému meč se houpá pod pasem.

Odejde první, zmizí ve světě,
tygřici druhý hladí po hřbetě

a také zmizí v hustém pralese;
už je to dlouho, co tak známe se.

Kdykoliv si vzpomenu na Dobrodružství kapitána Korkorána zároveň se mi vybaví začátek Seifertovo Písně o jízdě na kolenou. A samozřejmě i naopak.
Těch dobrodružných knížek co patřily k mému dětství bylo hodně, tahle však pro mě byla jednou z nejvzácnějších. Asi to nebylo dějem, spíš tím, že jsem ji nevlastnila. Nemohla jsem sáhnout do knihovny a číst, musela jsem si ji půjčovat. Ten nádherný pocit, když jsem se stočila do křesla a mohla také hladit tygřici, prohlížet si ilustrace od Mistra Buriana,ten si dokážu vyvolat ještě dnes. Zase jsem dítětem a je mi úplně jedno, jak moc naivní příběh je.
A moc mě těší, že i můj milovaný pan Seifert měl Korkorána také rád.

31.10.2021 5 z 5


Pancéřový vlak Pancéřový vlak Václav Junek

Dočetla jsem s velikým přemáháním. Očekávala jsem knihu plnou faktů, které ještě neznám. Dostala jsem nemastný, neslaný příběh. Základem je sice skutečná událost, ale zbytečné odbočky týkající se toho co si zúčastnění myslí, to je jen autorova fantazie. Navíc, jak autor sám píše v předmluvě, v tomto druhém vydání změnil původně užitá jména. Proč? Protože se potomci zúčastněných cítili zaskočeni a uraženi.
Možná, že kniha bude bližší těm čtenářům, kteří žijí v Rudné/Dušánkách. Mně se nelíbila.

21.10.2021 1 z 5


Pavoučí případ Pavoučí případ Jan Frána

Zase jsem byla s kamarády na trampu. Podle mě je kniha skvělá. Přecházení z první do třetí osoby, o kterém píše Marylaa, mně nevadilo. Když knihu hltám, tak si takových věci ani nevšimnu. Jsou pro mne nepodstatné. A utajený camp osady Pavouků, to bylo dobrodružství.

06.10.2021 4 z 5


Červený adresář Červený adresář Sofia Lundberg

Příběh ze života. Vzpomínky nad adresářem a fotografiemi na přátele, kteří již odešli. Vzpomínky se prolínají se současností. Současnost, to jsou telefonní rozhovory Doris s praneteří Jenny a pečovatelkou. Chvílema smutné, osamocené stáří. Kniha se četla dobře, bavila mě. Teď, po krátké době, však si z ní už hodně věcí nepamatuju. Takže za tři*.

06.10.2021 3 z 5


Na cestě domů… vždycky Na cestě domů… vždycky Rudy Linka

Když jsem přečetla knihu Kde zpívají raci, zůstal mně v duši krásný hřejivý pocit a takový zvláštní jas, něco jako vnitřní sluníčko. Od té doby jsem přečetla už dost knih, které se mně moc líbily, ale stále hledám takovou, která ten pocit zase vyvolá. Už jsem našla. Rudy Linka je ten kouzelník který to dokázal. Schválně jsem nepsala tento komentář hned po přečtení, čekala jsem jestli to slunce nezmizí. Nezmizelo. Je ve mně pořád. Za to Rudymu moc děkuji. Za jeho povídání o všem co má rád, za to, že se stále vrací domů sem i když má domov také tam. Čtení jeho knihy bylo jako... jako když poslouchám jazz.

Knižní výzva 2021 - 13. Kniha, jejíž název se skládá z 21písmen
Trochu jsem švindlovala. Vím, že jich má vlastně osmnáct, ale připočteme tři... a je to dvacet jedna.

P. S. Znám to tam, kde je ta chalupa /usedlost. Je tam krásně.

05.10.2021 5 z 5


Geniální přítelkyně Geniální přítelkyně Elena Ferrante

Konečně došlo na všemi známými opěvovanou knihu. Líbila se mně, to ano, ale zase tak moc ji opěvovat nemůžu. Bavil mě pohled na tehdejší život v chudé neapolské čtvrti, bavil mě i zvláštní vztah mezi "přítelkyněmi". Přítelkyněmi jsem dala do uvozovek proto, že podle mých měřítek vztah mezi Lilou a Elenou nebyl přátelstvím. Kamarádky - to asi ten vztah vystihuje lépe. Kniha je zajímavá a četla dobře. Na další díly zatím nepospíchám, ale určitě si je jednou přečtu.

05.10.2021 3 z 5