niknikita komentáře u knih
Nestačí přečíst si toto vyprávění jednou už proto, že je to opravdový koncert slov. A bude to znít pateticky, ale já jsem při čtení tohoto krásného díla Antonína Zhoře slyšela znít Osudovou...
Reinhold Messner je fenomén...jako první nepoužíl na Everestu kyslík.Na jeho "Výpravě po nejzazší mez" ho doprovázel Peter Habeler a tenkrát se psal rok 1978.
Před tím se to pokusil E.F.Norton a v roce 1924 dosáhl bez kyslíku výšku 8550 metrů.
Toto jsou jenom stručná fakta z útlé knížky, plné doprovodných fotografií autora, která je stejně skromná jako on sám.
Waldemar Matuška byl, je a zůstane můj PAN ZPĚVÁK a tato kniha by si zasloužila další vydání!
Peter Nagy je výrazná osobnost, která mne v jisté době hodně ovlivnila a taky proto mám jeho knihu rozhovorů ráda.
Budu stručná. Tohle je rozkošné vyprávění a je tu nějak málo hvězdiček :-)
Poprve jsem tu to knihu četla někdy v osmnácti a tenkrát se mi líbila. Když jsem se k Věčným milencům vrátila nedávno, nebylo to už ono.
Četla jsem Cawdora už před léty a vím, že jsem byla dojatá a smutná, ale uchvátil mne tento hluboký příběh , který byl syrový až z něj běhal mráz po zádech.
A poezie Robinsona Jeffersona je překrásná, ačkoliv místy hodně drsná.
Opět jsem si - díky Joy Feldingové - pěkně užívala příběh, který /bohužel/ není daleko od reality.
Občas mám potřebu dopřát si trochu romantiky a tento příběh se čte přímo "prázdninově" - dobrá limonáda do horkých dnů :-)
Drsná výpověď o době mého dětství a dospívání.Chvílemi jsem měla pocit, že čtu svůj příběh, který ovšem nebyl tak krutý - naštěstí.
Moc dobré zápletky, nečekané rozuzlení...takovou znám Joy Fieldingovou a ani tato kniha mne nezklamala. Kdybych neměla srovnání, určitě bych dala plný počet hvězdiček :-)
Tak bestseller?
Buď musím jako čtenářka ještě hodně vyzrát, nebo mi schází trpělivost, ale na tohle jsem nedokázala obětovat čas.První tři kapitoly a stačilo.
Pokud je tento příběh od Joy Fieldingové slabší, tak se těším na ostatní její knihy :-)
Pěkně to té Cristine pálí, byla by jí věčná škoda, kdyby zůstala jeptiškou :-)
Budu si muset přečíst další knížky od Lee Harris - je dost dobrá!
Poměrně složitý sloh Patricka Whita je plný metafor a velkého množství postav.Samotný příběh se opírá o skutečné události z období objevování Austrálie, kdy většina expedic prošla doslova peklem.Musela jsem se občas tak trochu prokousávat k závěru knihy, který se povedl nejlépe - a tady jsem si konečně udělala jasno ve spletitých vztazích protagonistů.
Potvrdím naprosto přesný komentář od Melanky, takže další slova by byla skoro zbytečná.
Věra Nosková je "moje krevní skupina" a její Proměny jsou hodně povedené.
Simon Mawer je prostě "můj" autor, proto jsem přežila informace z genetiky, kdy jsem byla trochu mimo - přiznávám.
Ale téma o tom jak málo stačí, abychom se narodili jiní... to byl strhující příběh.
Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-)
Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.
Příjemná oddechovka, přečtená za dva dny a pár dost dobrých vět typu:"Jestli budeš čekat, až k tobě přijde život a vytáhne tě z postele, tak to se načekáš."
A přiznám se, že jsem se tak trochu těšila do Paříže...hmmmmmmmmmmmmmmmmmm :-)
Nebe nad Darjeelingem se čte samo.Krásný děj, ve kterém jsem se neztrácela ani pro větší množství postav, protože příběh měl řád a dobře se v něm orientovalo.Plno romantiky a poetických přirovnání, k tomu barvitě líčená krása Indie, spousta legend i její pohnutá historie - někdy zdánlivě zdlouhavé a přesto jsem se nenudila..Pro mne to byl malý literární koncert, který jsem si pořádně vychutnala.