natymau
komentáře u knih
Velké léto
Ewald Arenz
(SPOILER) Jednoduchá a přímočará záležitost. Nádherně evokuje léto a přenáší čtenáře na jeho oblíbený koupaliště. Je plná vůní a radostí každodennosti.
Obzvlášť mě bavila linie s prarodiči, no a byla jsem opravdu ráda, že ten reparát dopadl.
Jen by se mi možná více líbilo uzavření v momentě "Velké léto".
Co je odtud vidět
Mariana Leky
Velká krása. Lidská, obyčejně neobyčejná, nádherně barvitá. Posledních 90 stran jsem přečetla na jeden zátah a brečela v intervalu cca 7 minut. Nebyl to ale pláč bezvýchodný deprese, ale čistýho a hlubokýho dojetí. Opravdu příjemná oddychová četba, srozumitelná forma, obohacující obsah.
Hned jsem si musela běžet pro Trápení všeho druhu. :)
Takové maličkosti
Claire Keegan
Vánoční jednohubka tak akorát na jedno odpoledne. Jednoduchý příběh, hezká pointa. Určitě vnímám jako kladné, že se gradace obešla bez nadměrného kýče a sentimentu, z toho jsem měla trochu obavy.
Les
Tereza Říčanová
Absolutně nádherná knížka působící jako duševní potrava. Pro mě hlavní roli zcela bez debat hrají ilustrace, které jsou doplněny o trochu textu. Text sám o sobě nijak strhující není, ale jednotlivé obrazy a požitek, co přinášejí, to je čistá krása.
Válka s Mloky
Karel Čapek
Za pozornost rozhodně stojí vydání mloků s ilustracemi Hanse Ticha pod vydavatelstvím Rybka, obsahová dokonalost je rozšířena i o krásu formální.
Plný čtecí zážitek.
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Po dočtení velmi váhám s hodnocením. Po celou dobu jsem cítila velký rozpor a kniha mě neustále nutila vést vnitřní svár, jestli mě ten obsah irituje, nebo jsem z něj nadšená. Neseděly mi dialogy mezi Janem a Ninou, měla jsem z nich pocit obrovský plytkosti a nejnižšího flirtovacího jazyku, který absolutně nekorespondoval s vnitřním světem hl. hrdiny, jenž si dával velmi záležet, aby byl vnímán jako jakýsi nadintelektuál. Dokonce mě napadlo, jestli tím nereferuje k rozhovorům z porna, který v románu zaujímá zásadní pozici. Na druhou stranu se mi moc líbila linie s prarodiči a jiné vyprávěcí pasáže. Co se týče hry s formou - opět rozpor, někdy skvělá a maximálně originální, jindy přitažená. Mimo jiný se mi zdálo, že ta kulturní sumarizace je až moc na sílu. Někdy stačí samotná výmluvnost, to ustavičný ohánění se intertextualitou (ooo Haneke, ooo Alexandrijský kvartet, ooo nebe nad berlínem), na mě občas působilo spíš tak pseudo, abychom se všichni mohli egoisticky poplácat, jak chytří a vzdělaní jsme.
Hodnotím jen ***, protože v hlavní milostné lince postrádám větší hloubku, jinak skvělá knížka, zábavná a mnohovrstvá.
Grandhotel
Jaroslav Rudiš
Jestli Rudiš neco opravdu mistrovsky ovlada, tak je to vypointovani zaveru a postupna gradace.
Ackoli muze byt jeho specificky autorsky styl misty az otravny, nakonec vsechny stripky otrav poslepuje do dojemne a hluboke zalezitosti.
Moc hezke.
Sputnik, má láska
Haruki Murakami
Nektere pasaze lepsi, jine horsi. Moc me bavila cast s Mju na ruskem kole. Naopak me trosku zklamal konec, chtela jsem vedet,jak to s F dopadlo. Ale i presto se mi knizka libila, jiny Murakami, ale stale dobry Murakami.
Linka Tokio
Rana Dasgupta
Nejlepsi povidkova knizka,kterou jsem kdy cetla!! Nechapu, jak autor mohl jednotlive pribehy vymyslet. Kdyby bylo mozne dat vic nez pet hvezdicek,tak nevaham! Naprosty S K V O S T !!!
1984
George Orwell (p)
Super,ale cekala jsem vic. Rozhodne 1984 nevidim jako ctvrtou nejlepsi knihu..
Memento
Radek John
nesouhlasim s tim, ze by si to mel precist kazdy, ze by knizka mela byt v povinne cetbe, aby "nactileti vedeli,jak muze clovek dopadnout". to, co drogy delaji, do nas spolecnost cpe uz od detstvi, na kazde zakladni skole probihaji vsemozne besedy, promitani filmu, atd. kdyz potom chteji brat, myslim, ze jim precteni knihy nepomuze k prozreni... co se tyce mementa, je to v podstate dobra kniha, trosku surova, ale to patri k tematu. pribeh je psan jednoduchou formou jazyka, takze je vhodnejsi pro mladsi. na druhou stranu rikat, ze by mel byt soucasti povinne cetby je totalne uhozeny a pozersky tvrzeni, tenhle roman se nemuze ani ZDALEKA rovnat klasikam, ktere v povinne cetbe jsou.
Štvrtá ruka
John Irving
Irving je tak dokonaly autor, ze ikdyz ctvrta ruka neni ani vzdalene jeho vrcholnym dilem, tak je to uzasny pribeh, u ktereho si kladete otazku: " jak sakra muze tohle nekdo vymyslet???". Nebudte tedy rozmazleni Garpem a Pravidly mostarny, a uzivejte skvelou irvingovku!
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Nemam tuseni cim to je, ale takhle knizka se mi nelibila. Pribeh byl dobry, ale strasne me iritovalo vecne "umrtvilo me to" a celkove mi vadila primitivni forma jazyka, jakou je roman napsan.
V polévce miso
Rjú Murakami
Trosku me prekvapuje, ze kniha nema vyssi hodnoceni. Podle me super zajimave cteni, ktere vtahne kazdeho do deje.
Žert
Milan Kundera
Svým způsobem naprosto nádherná a zajímavá kniha. Díky Žertu jsem si Kunderu zamilovala a stal se mým nejoblíbenějším českým autorem. Ze začátku jsem měla trochu problémy zorientovat se v hlavních postavách (měnění vypravěčů), ale netrvalo to dlouho, utřídila jsem si to a byla z příběhu nadšená. Nejedná se úplně o příběh veselý, ba naopak. Dílo je plné Kunderových myšlenek, které já osobně vidím jako geniální. Stávalo se mi, že jsem si přečetla nějakou část několikrát za sebou, musela román na chvíli odložit a zauvažovat nad tím. Kunderův způsob psaní vyloženě nutí k přemýšlení. Knihu bych každému doporučila!
Norské dřevo
Haruki Murakami
Vzhledem k tomu, že Murakami patří již dlouhou dobu k mým nejoblíbenějším autorům, mohu na toto dílo pět jen chválu. Četla jsem ho několikrát a pokaždé jsem byla nadšená. Norské dřevo skrývá fantastický příběh plný dojemných a ušlechtilých citů. Autorovi se zde podařilo napsat milostnou literaturu, která je úplně odlišná od ostatních a nenacházím zde ani špetku kýčovitosti.
Lolita
Vladimir Nabokov
Kniha se mi velmi líbila, ale musím říci, že jsem ji četla až napotřetí. Vždycky jsem se zasekla v nějaké pro mě nudné části (např. zdlouhavé popisy cestovaní po USA), ale protože mě příběh jako takový opravdu zajímal, tak jsem se i přes nezáživné pasáže prokousala a Lolitu dočetla. Je zvláštní, že přestože je Humbert Humbert v podstatě pedofil, tak Nabokov píše s takovou jemností, že má čtenář tendence Humberta omlouvat a i přes jeho úchylku “fandit“ jemu. V neposlední řadě musím zmínit lehkost, s kterou jsou líčeny sexuální scény.
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Kniha ve mně zanechala hluboký dojem, ostatně jako všechny Remarqueovy romány. V dobrý konec jsem ani nedoufala a podle očekávání nepřišel. Příběh mě vtáhl do sebe a nepustil. Dílo je psáno poměrně lehkou formou jazyka, a je proto velmi lehce a příjemně čtivé.
Svět podle Garpa
John Irving
Svět podle Garpa je jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Od první až do poslední stránky jsem příběh hltala a nebyla schopna dělat něco jiného, jen číst. Nejdříve jsem byla seznámena s Pravidly moštárny a byla jsem přesvědčena, že je z hola nemožné, aby se tomuto dílu něco vyrovnalo. Zjevně jsem se spletla, toto čtení naprosto předčilo mé očekávání. Obdivuji Johna Irvinga a upřímně říkám, že nechápu, jak je možné něco takového vymyslet. Čtenář nenajde nudné pasáže, vše má rychlý spád, na každé stránce čeká nějaký zvrat a to, jak je Garpův životní příběh prokládán ukázkami jeho tvorby považuji za geniální. Od mého prvního přečtení tohoto skvostu knihu všem doporučuji a je jedna z mých nejoblíbenějších.