Mychaela komentáře u knih

(SPOILER) Dočetla jsem dneska v 1:15 ráno :D a zatím to ve mně ještě pořád doznívá.

Jak se většina knihy rozvláčně táhla a vlekla, tak posledních cca 100 stránek byla docela jízda!
Ale ten konec no. On totiž není otevřený (i když ani ty nemám ráda), on je za mě nedodělaný. Přijde mi, že autorka tu mytologicko-okultně-nadpřirozenou linku (jak tu někdo hezky použil) rozjela až moc a nezvládla ji ukočírovat. Nevěděla, jak z toho nakonec ven, jak propojit nadpřirozeno s realitou, aby to úplně "nezabila"? A tak namátkou vybrala jednoho ze spolku jako naháněče a zbytek raději nechala viset ve vzduchu. A to je na prd. To mě fakt naštvalo.
Méně je někdy více. Já se chvílemi ve všem tom prolínají realit a symbolů a časových rovin a švů a božstev i docela ztrácela...

Co mě v knize děsilo paradoxně víc než Veles bylo chování lidí ve vesnici, ve spolku, když začalo jít do tuhého. (Hanu měl hned na začátku tou kronikou umlátit a hned by byla obětina pro Velese!)

A Imbus? Pokud si někdy pořídím psa, bude se jmenovat IMBUS :D

Nejdřív jsem ve své fantazii po tom všem vrátila Petra zpátky do Prahy, daleko od všech těch rádoby kamarádů, aby se ze všeho oklepal a začal nový život. Jenže pravdou je, že by se asi spíš vrátil do své chalupy v Třebovici. A napsal by knihu. A věnoval se folklóru. A Květa by ho seznámila s některou svou mladší ezo kámoškou! :D

4 06.05.2024

Skvěle propracovaný příběh.
Fakta smíchaná s fikcí, dvě roviny vyprávění, spousta zajímavých informací ze Zlína a Baťovského impéria, podaných záživnou, zajímavou formou, romantický příběh, pátrání a postupné odkrývání minulosti, no prostě výborně namíchaný koktejl! A sladký happyend mi nevadil, byla jsem za něj ráda!
Bylo to čtivé a mělo to spád. Autor za sebou nechal kus práce.

44 22.04.2024

Neurazí ale ani nenadchne.

Tak trochu mi příběh připomínal starou dobrou Rosamunde Pilcher (a večery na Primě) :D Akorát ta romantika mi tam chyběla. Byla jsem snad jediná, kdo stránku za stránkou čekal a čekal, kdy už sakra konečně mezi L. a D. přeskočí nějaká jiskra?? :D A ono nic. Ono se v té knize totiž vlastně tak nějak celkově neděje NIC.
Anotace sice vypadá lákavě a slibuje hlubší počteníčko, ale pravdou je, že na stránkách na vás čeká spíš takové nemastné, neslané, filozofující plácání se... Přitom námět není špatný, kdyby to mělo trochu spád, byla tam nějaká zápletka, vyvrcholení, dynamika a děj.

Co se ale za mě povedlo, bylo vylíčení místa, krajiny a atmosféry. To se mi líbilo moc, hned bych do Ballycove vyrazila!

1 22.04.2024

Sto čtenářů, sto chutí, ale za mě kniha zase až taková jízda, jak se tu často zmiňuje, nebyla.
(A nadšené jsou samozřejmě mimo jiné čtenářky, které se ke knize dostaly v rámci spolupráce s knihkupectvím - náhoda? :D)
Za sebe musím vyzdvihnout tu paralelní linku "z minulosti". Kdo to je a kam to celé zařadit mi došlo až skoro na úplném konci, do té doby jsem si mylně myslela, že je to Molly v budoucnosti, kterou obviní a říkala si, hm, tak to se to asi s Tomem docela "zvrhne" a nezůstane jen u pusy :D a celkově jsem z toho byla docela zmatená, ale pak to do sebe konečně celé zapadlo, já si ty pasáže přečetla ještě jednou a pochopila...
Naopak z OCÁSKU, který byl zmiňován snad na každé druhé straně, mi bylo po pár stránkách už s prominutím na blití...

I když to spojení používám nerada, na Královnu mrtvol sedí - ČEKALA JSEM VÍC, vzhledem k tomu velkému haló okolo knihy. Čtivá byla, ale na zadek jsem si z ní nesedla. Možná nejsem cílovka...

22.03.2024

Ó (:-D), to byla taková paráda!
Bála jsem se, že mě čeká přeslazená, uvzdychaná, teatrální a nudná záležitost à la Coleen Hoover (kamenujte mě :D) a ono ne! Byla to romanťárna, ale svěží a čtivá. Slupla jsem ji jak malinu. A ano, za pár týdnů sejde z mysli, ale právě teď splnila, co měla, pohladila na duši a vyloudila na tváři přihlouplý spokojený výraz :)) A závist taky :D

4 14.03.2024

Konečně jdu aspoň trochu s místním proudem :D. Stejně jako většině, ani mně nebyla žádná z postav sympatická, a tak jsem nikomu nefandila, bylo mi tak nějak jedno, kdo komu ublíží a mohla "v klidu" číst.
I když asi přece jen blíž mi byla Lucie. Rozumná Lucie, která se raději kousne, bude držet hubu a krok a chovat se, jak se od ní očekává - ale proč vlastně? Aby neumřela sama?
Zároveň si ale dovedu samu sebe představit i na místě Lucie. Když je člověku 20, je labilnější, neváží si sám sebe, sebevědomí na 0 a je vděčněj za cokoliv. A k tomu cokoliv se lehce upne, namlouvá si, jak je to skvělý a nechce o to přijít...
Depka no. Škoda, že je to psané tak nějak moc afektovaně, všechny postavy jsou hnány do extrému, mi přišlo. Celé to pak působí méně uvěřitelně a přirozeně.

3 11.03.2024

Příběh, přestože jen klouzal po povrchu, jak tu mnoho čtenářů zmiňuje, byl čtivý. Místo uklidňujícího pocitu z něj na mě ale padala spíše tíseň a úzkost. Žádná z postav v knize není šťastná a spokojená nebo aspoň smířená se svým životem. Naopak neustále všichni přemítají o tom, co by kdy by a jak by bývalo mohlo být... Stejně jako já. Možná proto ta depka :D
Slupla jsem ji jak malinu, ale v hlavě nejspíš moc dlouho nezůstane.

4 19.02.2024

Jak tu už psali čtenáři přede mnou, jde prostě o Hartlovinu. Kdo zná, ví.
Čtivá oddechovka, která není úplně bezduchá.
Od H. mám nejraději Okamžiky štěstí, na ty sice Gazely neměly, ale příběh se mi líbil moc! Jsem spokojená. Předchozí kniha 15 roků byla zklamání, tak jsem měla obavy, ale naštěstí se nepotvrdily. A já si těch pár dní četby užila.

Z hrdinek mi byla nejsympatičtější Kája. Helena byla opravdu histerická p**" (souhlasím, Leoši) a Šárka byla tak trochu sobec a nevěděla co chce (kromě parfumerie, samozřejmě). Káju jsem si dokázala úplně živě představit i s těma opruzenýma kozama, který tu všem tak lezou na nervy :D

Totálně mě rozsekalo přeřeknutí Earlinga "čeština je nesilomrdně těžká" - to jsem navzdory depce, co jsem zrovna měla, vyprskla a řechtala se nahlas :D

Jo a... já bych na to číslo asi zavolala :)

8 12.02.2024

No, prvních 20-30 stran jsem četla s nevěřícným výrazem ve tváři, co že je to za p****inu. Vrcholem byla nejspíš Pipeřina otázka v samoobsluze ohledně přípravy boloňské omáčky "jakože to všechno zůstane na sobě ve vrstvách? Nebo to mám smíchat?"
Protože ale zásadně knihy dočítám, statečně jsem četla dál a světe div se, začalo to být přece jen o chlup snesitelnější :D I když chvílemi mi ten přerod hl. hrdinky přišel až moc z 0 na 100 (jakože nejdřív nevíš, jak zamíchat maso na pánvi a 5 dní na to strháváš sádrokarton ze zdi a prkna z podlahy?

I když mám romantiku ráda, Holka přes palubu na mě byla moc. Přeslazená pohádka s dokonalým princem a princeznou (na mě byla trochu moc už i Láska po Španělsku a tohle bylo ještě o level sladší a neuvěřitelnější).
Já prostě i v románech z červené knihovny trochu té reality a nedokonalosti a uvěřitelnosti potřebuju.

Na druhou stranu, podle těch všech nadšených recenzí tady to má asi většina ženské populace jinak.

Celkově mám pocit, že narazit na příjemnou romantiku, která má hlavu a patu, není úplně prvoplánová a nedostanete z ní už v polovině cukrovku, je v poslední době docela oříšek...

Na druhou stranu, i ve mně po dočtení zůstává taková nějaká touha a závist. Protože, kdo by nechtěl, aby po něm druhý takhle toužil, miloval ho, ochraňoval ho a udělal pro něj první poslední...

A ano souhlasím s většinou zde ohledně pikantních částí. Ty dialogy a poznámky obou působily jak pěst na oko.

1 27.01.2024

Neurazí, ale ani nenadchne. I když určitá čtivost se knize upřít nedá, čekala jsem víc.

Bylo celkem zajímavé číst knihu z pohledu jednotlivých podezřelých postav a ne z pohledu detektivů, jak to většinou bývá.
Celou dobu si čtenář nemůže být jistý, kdo je opravdu vrah. Bohužel je to ale i tím, že se o postavách pořádně nic nedozvíme, nejdou do hloubky, v knize se stále dokola opakuje to samé. Detektivové si pozvou na výslech podezřelého, ten jim buď lže, nebo jim neřekne vůbec nic, pak se všichni sejdou u Catherine, řeknou si, co a jak a na řadu jde další sourozenec - výslech - lži - brainstorming u Catherine... A když dojdou sourozenci, přijdou na řadu vedlejší postavy jako Audrey, Irena a další.

Chyběla mi nějaká gradace, vystupňování, napětí a nějaký ten WAW okamžik. Na thriller to bylo příliš poklidné a na pohodu. Chyběla tomu šťáva jako např. u dříve vydaného Nevítaného hosta.

4 20.01.2024

(SPOILER) Přeslazená romanťárna, která měla sice pomalejší rozjezd, ale nakonec docela slušně nabrala rychlost a četla se jako po másle.
I když na mě byla asi přeslazená až moc. Až moc dokonalosti, superlativů a neuvěřitelnosti a ke konci i spousta klišé. Romantiku mám na odreagování moc ráda, ale musí být zkrátka aspoň trochu realistická, tohle byla až taková pohádka (i když ke konci spíš "pro dospělé" :D A já pohádky, až na Shreka, moc ráda nemám.

Baví mě po dočtení knihy číst vždycky všechny ty komentáře tady. Sto lidí sto chutí. A někteří mi občas úplně mluví z duše - "modré tůně" mi v polovině knihy už taky lezly ušima, stejně tak otevřená pusa/spadlá brada, krev v nejrůznějších částech těla apod. A neustále Linino popírání toho, že po ní A. jede, i když to bylo do očí bijící. A sex. popisy mi kromě té první ještě nevinné v pokoji taky "drhly".

Ale jó, i přes to všechno to v rámci žánru nebylo nejhorší. A dle komentářů je z toho spousta čtenářek i doslova nadšených, tak to zkuste a uvidíte :)

15.01.2024

Zajímavý příběh. Inspirativní. Čeho všecho může člověk pílí a odhodláním dosáhnout... I když, bez notné dávky inteligence a nadání by asi člověk doktorát na Cambridge nezískal, i kdyby byl ctižádostivý sebevíc.
Přiznám se ale, že se mi kniha nečetla moc dobře. A první zhruba polovina mě doslova nebavila. Myšlení a způsob života ortodoxních (a zfanatizovaných) mormonů nebo třeba jehovistů a podobných "sekt" se mi příčí. Mám chuť je proplesknout, aby se vzpamatovali! A stejný problém mám i s tím, když čtu jak si někdo dobrovolně nechá ubližovat (psychicky i fyzicky) a trýznitele pak navíc ještě omlouvá a snaží se ho pochopit.
Vím, že nic není černobílé a rodina je rodina, ale zkrátka číst tento příběh pro mě bylo celkem utrpení a to ve více směrech.

3 08.01.2024

Námět knihy měl celkem velký potenciál, kterého ale bohužel autor nevyužil. Styl vyprávění je tragický, prázdné natahovací krkolomné dialogy na několik řádků absolutně o ničem, ať už v historické lince nebo v té současné. Jazyk použitý v historické lince byl navíc podivně zpatlaný, jak výstižně napsala iveta3689: "Slovník neodpovídal ani historickému vyprávění, ani otcovu slovníku, byl to podivný kočkopes, něco mezi a nic pořádně." Z celé knihy jsem měla pocit, jako když ji psal deváťák na základce jako slohovku...
A nezachrání to ani posledních zhruba 10 stránek (z kterých budete mít husí kůži).
Ale alespoň jsem si díky této knize o zmíněném místě, kde stojí devět křížů, přečetla na internetu trochu víc. (A zarazilo mě, že příběh, který Adam v autě vypráví se celkem dost odlišuje od dochovaných historických zmínek.) Vím, že nejde o literaturu faktu, ale i tak nechápu, proč se autor nedržel toho, co se dochovalo. I když ani to by příběh nezachránilo.

2 08.01.2024

To byla taková nádhera! Nejlepší díl série. Celá ta série je bomba! I když fantasy nevyhledávám a YA fantasy už vůbec ne, tak tenhle příběh se mi tak strašně moc dostal pod kůži! A po dočtení se mi po nich všech normálně stýská! :O To se mi už dlouho nestalo.
3. díl je gradace celého příběhu, je tam všechno, opět spousta šokujících odhalení, cestování, naivity, napětí, romantiky, je tam Caldon se svými vtípky i Kiva na facku a velké finále. A sladký závěr (ale tady v tom případě ho prostě chcete!). Je to sice taková trochu pohádka a není to asi čtení pro každého a kdykoliv, ale mě si ten příběh našel v tu správnou chvíli a opravdu mě pohltil a já se díky němu vždycky na chvíli přenesla jinam, pryč od všedních starostí a problémů.
Kurde, kde takového Caldona nebo Jarena hledat? Hm, asi ve Wanderallu, co? :D

3 10.12.2023

(SPOILER) Narozdíl od většiny ostatních se mi druhý díl nelíbil víc než ten první. Popravdě, závěr 1. dílu mě hrozně zklamal (Kiva mě zklamala - ano, prožívám to, neřešte to :D), takže druhý díl jsme už od začátku četla s velmi silnou averzí vůči ní. Její chování, uvažování, předstírání a lhaní mě strašně štvalo a vlastně i samotný Jaren mi s tou svojí bezbřehou důvěrou začal lézt po pár stranách na nervy...
Skoro 3 čtvrtiny knihy se mi vlekly, chyběla mi nedočkavost vrátit se z práce domů a hned běžet číst, jako jsem to měla u 1. dílu... A pak najednou závěrečných zhruba 100 stránek a přišla taková smršť, že jsem opět nechápala :D
Paní autorka si to očividně všechno nechávala až na konec... Oči mě bolely, hlava mě bolela, ale musela jsem ještě do půlnoci dočíst. A spát jsem šla s nevěřícným, ale blaženým výrazem ve tváři :D
Doufám, že karma v Zalindově bude spravedlivá, milá Kívo! :DD

3 07.12.2023

(SPOILER) Sakra, to byla jízda!! Já, totální anti-fantasy čtenář, jsem nadšená! Už dlouho mě kniha takhle nepohltila. A při tom vlastně ani nedokážu říct proč přesně. Není to žádné mega veledílo, ale něco v sobě má!
Přiznám se, že závěrečné odhalení na poslední stránce mě dostalo. A zklamalo. Z Kivy se nám vyklubal pokrytec. Za lži a klamání Jarena odsuzovala a přitom... A kvůli Jarenovi mě to ještě mrzí, protože jsem se do něj zabouchla, do kluka jednoho modrozlatookého :D a bude asi chlapec brzo dost nepříjemně překvapený, jakého hada si hřeje na prsou...

4 21.11.2023

(SPOILER) Na české poměry opravdu kvalitní, propracovaný thriller, který by strčil do kapsy leckterý zahraniční "bestseller".

ALE! Označení hlavních postav a nazývaní kapitol Rusalkou, Nymfou atd. bylo podle mě a pro mě spíš na škodu než k užitku. Člověka to akorát mátlo a větší smysl jsem v tom nenašla.
První zhruba půlka knížky mě příliš neoslnila, ale pak se začaly vynořovat tajemství a začalo to nabírat na obrátkách... A poslední třetina už byla mazec.
Skoro všechny postavy mi lezly na nervy :D (jó Miládko, nech si pro sebe, že víš, že Ela v 10 umlátila mámu lopatou, dyťs to slíbila Karlovi a sliby se musí plnit že jo? O slečně světici nemluvě - ona zjistí, že ji nevlastní ségra chtěla několikrát zabít, sledovala ji na kamerách, udusila jí tátu, umlátila mámu, ale pohoda cajk, odpuštěno??) Trochu těžko uvěřitelné, ne?
Nejvíc mě vytočilo, když srovnávala svoje rozhodnutí jakožto 19leté puberťačky jít na potrat a dvojitou chladnokrevnou vraždu. Ten závěr jsem fakt nepochopila (leda snad zadní vrátka pro 2. díl).
No jó, moc to prožívám, je to jen vymyšlený příběh, ale není vůbec špatnej!

2 04.11.2023

Přesně jak píše Nikkiproch, "asi zůstanu u knih že 'současnosti' od této autorky". Co neodvál ani čas, Heřmánkové údolí, Kukačka - všechny byly úžasné, moc mě bavily, tak jsem si řekla, že zkusím s autorkou zabrousit i do historie. A ono to úplně nedopadlo. Ale chyba byla možná u mě. Historické souvislosti (kdo za koho a pro koho kdy kde bojoval a jaká panství spravoval) mě nebavily, ztrácela jsem se v tom a zhruba v polovině knihy jsem zjistila, že mě vlastně zajímá stejně hlavně to (jenom to), jestli spolu nakonec Dajána s Jendou skončí nebo ne :)
Na druhou stranu, pro ČV jsem si už dřív vybrala a přečetla Vondrušku a to zase oproti němu mě toto bavilo víc.

4 27.10.2023

(SPOILER) Moje hodnocení předchozí autorčiny knihy 'Věci na které nastal čas' začínalo takto: "Rozmazlené děti, velice často zralé na facku, nechám stranou, na mnohem větší facku byli rodiče. Oba. Ona ale asi přece jen o chlup víc."
A vida! Klidně se to dá použít i na novinku autorky - Nikdo není sám! :-D

Kniha je každopádně čtivá, myšlenky, pocity, nálady, trápení a radost, to všechno se na čtenáře valí jako lavina a to hned od tří hlavních hrdinů.

Autorka otvírá několik celkem zajímavých, aktuálních témat.
Např. přístup k výchově dvou dospívajících dětí (nebudu lhát, mně se při chování a přístupu obou rodičů k dětem otvírala kudla v kapse! Pizza a telka jako "odměna" za to, že syn spolušikanoval spolužáka? Nechat si od dcerušky srát na hlavu, omlouvat její chování a ještě ji prosit, aby s vámi letěla do Londýna?)
...Nebo balancování mezi tím, co by člověk měl, co se od něj očekává (postarat se o stárnoucího otce s počínajícím Alzheimerem) a co by skutečně chtěl (věnovat se svojí rodině a práci, žít svůj život). Pocit, že ať děláte, co děláte, je to stejně špatně. Jak se rozhodnout správně? A existuje vůbec "správné" rozhodnutí, po kterém nebudete mít výčitky svědomí..?
Samotná šikana nebo urputné veganství hraničící s PPP je pak už jen taková omáčka okolo...

9 12.10.2023

(SPOILER) Hodně silná kniha a nelehké čtení. Nejvíc mě bavila zhruba poslední třetina - tedy samotný roadtrip, zážitky, setkávání, lidské osudy, to se četlo samo.
První dvě třetiny se ale "táhly" a byly zastřené depresivní mlhou. Samotnou mě překvapilo, jak moc mě kniha zasáhla. Snad za to mohly i okolnosti, za kterých jsem ji četla (během čtení jsem čekala na výsledky z histologie pihy, jestli půjde už o 4. basaliom, navíc v den, kdy jsem ji dočítala, jsem zjistila, že mi umřela 33letá bývalá spolužačka z vejšky na rakovinu střev...)
Chování hl. hrdinky se člověku chvílemi zdá až nesmyslné, nespravedlivé (za mě hlavně k Willovi), jenže může ji soudit? Jak bychom se chovali my, být na jejím místě...
Fakt, že jde o skutečný příběh navíc vždycky knize dodá ještě něco "navíc", je ještě o něco silnější.
Po dočtení jsem googlila, abych se o Susu dozvěděla něco víc a fakt, že se jí leukémie vrátila, mě strašně mrzí.
Některým toho ten nahoře nakládá fakt moc...

3 22.09.2023