Mindy komentáře u knih
To bylo strašně dlouhé. První část odehrávající se v Itálii byla fajn, ale v Americe se to vleklo, no každému se líbí něco jiného, toto nebylo nic pro mě.
Vyšetřování zločinu ve 13.století, v období vlády Přemysla Otakara II., takže příjemná změna. Jenom mi to přišlo trochu překombinované a až moc zavražděných.
Tak to je super! Dočetla jsem druhý díl a kdy vyjde třetí, netuším. Bavilo mě to moc, jenom ta nesmrtelnost hlavní hrdinky je trochu úsměvná. Ale jinak výborné čtení.
Velice příjemné české překvapení. Taková trochu pohádka, ale četlo se to moc dobře. Těším se na pokračování.
Tak jsem dočetla jeden restík z dětství. Je to zvláštní knížka, nevím, jestli by mě jako dítě bavila. Rozhodně ale v dnešní uspěchané době je hodně aktuální.
Zdlouhavé, přehnané, těžko uvěřitelné.
Po Jáchymovi se mi do Veroniky ani nechtělo,no nakonec jsem to zvládla celé. Moje první knížka od pana Hartla a asi i poslední.
Tak tohle se mi líbilo. Vyšetřování vraždy nebylo prioritou, tou byl příběh hlavního hrdiny, kterého si oblíbíte. Do toho ponurá nálada ostrova, kde se zastavil čas. Střídání minulosti se současností bylo fajn. Moc dobré.
Takové příjemné, úsměvné čtení.
Trochu mi vadila přímá řeč bez uvozovek, ale dá se na to zvyknout.
Tak tohle mi nesedlo. Připadalo mi, že se celou dobu nic nedělo. Dočetla jsem jenom z úcty ke knihám. I když druhá polovina mi přišla trochu záživnější než ta první. Zajímavé jsou ty recepty.
Moje seznámení s tímto autorem a možná jsem čekala i trochu víc. Ovšem námět výborný, k tomu příběh toho psa a správně nechutný závěr, jo, časem si od něho zase něco přečtu.
Knihou jsem se musela dost prokousávat, ale v průběhu čtení jsem si uvědomila, že je velmi milá, láskyplná a moudrá, plná laskavého porozumění, optimismu a jemného humoru.
Tuto knihu jsem dostala ve školním roce 1982/83 od SRPŠ za výborný prospěch (to se tenkrát tak dělalo). Vzpomínám si, že jsem ji během prázdnin přečetla a že se mi líbila. Teď jsem ji objevila a přečetla znovu po více než třiceti letech a - je fakt moc pěkná. Annu si prostě nejde nezamilovat.
Taky mě příjemně překvapilo vysoké hodnocení.
Trochu přitažené za vlasy, takové hodně americké, už jen ta povolání hlavních hrdinek: fotografka, spisovatelka a slavná celebrita. Ale četlo se to dobře, během nemoci jsem knihu zvládla za jeden den.
Krátké kriminální příběhy ze středověku, příjemné odpočinkové čtení.
Po Návratu z pekla od Jana Vavříka další kvalitní kniha o válce a holokaustu od českého autora (autorky).
Dobře se to četlo, pozvolný začátek, po nějakých 100 stranách se to slušně rozjelo. Hlavní hrdinka mi nejdřív moc neseděla, ale postupně mi začala být sympatická. Konec mě překvapil.
Četla jsem pomalu a dlouho. Je to velice obohacující dílo, ať už o část ruské historie, život kozáků na vesnicích nebo to nádherné popisování přírody. Namátkou: Po obloze táhnou stáda mraků pasená větrem...Step jako číše až po okraj naplněná tichem... Vítr rozehnal oblaka a nebe pohlédlo na zemi nesčetnýma zlatýma očima... Díval se na vzdálené lesíky pozlacené podzimem...
Dílo působí na čtenáře v oblasti rozumové, citové i morální, přesně jak je psáno v doslovu.
Klaním se před pány Borkem a Musilem, kteří knihu přeložili.
Tak to je opravdu veledílo. Po mnoha bestsellerech a severských krimi jsem sáhla po klasice a nelituji. Sice v těch přesunech pluků, praporů a setnin jsem se místy trochu ztrácela, ale je to ruská historie a je dobré si ji připomenout. Uvítala jsem, když se děj přesunul do kozácké vesnice. Těším se na druhý díl.
Kniha mě zklamala,zvrtlo se to v červenou knihovnu, nejdříve se nesnáší, nakonec se milují, čekala jsem víc dobrodružství a ne takový slaďák.
Velice poutavě napsané osudy našich sportovců,o některých jsem vůbec netušila, jak byli výjimeční, v jakých podmínkách trénovali, cestovali. Moc hezké příběhy, bohužel se smutným koncem.