MayB2 komentáře u knih

Velká část věnovaná složitému dětství, v kontrastu k němu pozdější setkávání s nejslavnějšími lidmi planety. Mezi tím spousta pěkných myšlenek, vyjádření k problémům jak uměleckým, tak společenským. Vůbec mi nevadí, že něco ze svého života zamlčuje (vztahy k hodně mladým dívkám). Zfilmování s Robertem Downeym jr. je taky velmi povedené.

1 02.05.2016

Některé kapitoly se mi četly hůře, některé lépe (možná kvůli mizivému filozofickému vzdělání), ale jako celek působí kniha pozitivně. Koneckonců se o podobný život v "dobrovolné skromnosti" pokoušejí další a další lidé, naši současníci (knihy Hany Librové). Jen mě překvapilo, že takový způsob života byl již pro Thoreauovy současníky šokující.

"První léto jsem knihy nečetl, okopával jsem boby. Ba často jsem dělal ještě něco lepšího. Stávalo se, že jsem nedokázal obětovat svěží pel přítomného okamžiku jakékoli práci, ať práci mozku nebo rukou. Dopřávám rád široký prostor svému životu. Někdy za letního jitra jsem po obvyklé koupeli usedal na prosluněný práh svých dveří a zůstával tu od svítání až do poledne pohroužen v snění mezi sosnami, ořechovci a škumpami v nerušené samotě a tichu, zatímco ptáci kolem zpívali nebo nehlučně poletovali po domě, dokud mě slunce dopadající do mého západního okna nebo hrkot nějakého vozu na vzdálené silnici neupozornil, jak plyne čas. V takových prodlevách jsem vnitřně rostl jako zrno v noci a byly to chvíle blahodárnější, než by byla jakákoli práce tělesná. Nebyl to čas, o nějž jsem ošidil svůj život, nýbrž čas tolik přesahující můj vyměřený příděl."

7 01.05.2016

Čte se to ještě dneska? Jako dítě jsem milovala tu část popisující život ve srubu, rybaření, vaření marmelády... Jako měl Verne všude Francouze, Češi se v knížkách F. Flose obejvují ve všech myslitelných částech světa.

1 28.04.2016

Výborný výběr povídek, krásný výtvarný doprovod Adolfa Borna. Bonus – nepozná se, když knihu trochu pokecáte, v těch ilustracích se to ztratí.

5 28.04.2016

Tyhle humorné příběhy vycházející ze skutečných zážitků v mém pohledu válcují leckterý Foglarův román. Dodnes používáme s bratrem některé hlášky.

28.04.2016

Pomocí téhle knihy jsem na ZŠ sfoukla nějakou četbu do čtenářského deníku a pak se k ní ještě několikrát vrátila. Nejde odolat – Poláčkův věčný kolotoč rodiny Hedviky a Ludvíka, klasické povídky Oty Pavla, kouzelné Hrabalovo vyprávění o mamince Maryšce – to jsou pravé poklady.

2 28.04.2016

Četla jsem jí asi ve dvanácti a ještě několikrát potom. Zkoušela jsem později i jiné Wallaceovky, ale tahle je pro mě stále ta nejlepší. Napětí, hrůza, překvapení + všechno v té správné "retro" době.

3 28.04.2016

Opět zajímavá linie číslo 2 – vzdělávání žen a jejich postavení ve společnosti. Lord Petr a Harriet jsou jedním z mých nejoblíbenějších párů v literatuře – protože to nemají snadné, protože pochybují, protože k sobě cítí o hodně víc, než jen vášeň.

2 28.04.2016

Bezvadné, tady rozhodně nejde způsob vraždy uhodnout dopředu. Pátrání po vrahovi je zde opět záminkou pro navštívení dobové společnosti – tentokrát se ocitneme mezi bohémy. Líbí se mi vývoj vztahu mezi lordem Petrem a Harriet – vůbec ne jednoduchý.

28.04.2016

Po Třech mušketýrech můj nejoblíbenější Dumas, svižně napsaný. Kromě pár nezbytných historických odboček se pevně drží hlavních postav a neskončí, dokud není dokonáno.

2 28.04.2016

Útlá, o to napínavější. Aspoň, jak si jí pamatuji, neb jsem si mayovky zakázala číst, abych si nepokazila báječné dojmy z dětství.

28.04.2016

Čtu, poslouchám a dívám se pořád, i v hluboké dospělosti. Baví mě originální situace, baví mě úžasná čeština (prolínání typicky pohádkové a zcela moderní), hotová studnice hlášek. Lakomá Barka (A aby nežrala žížaly!), Až opadá listí z dubu (ta se mi moc líbí v animovaném filmu), O rybáři a jeho ženě (láhev od octa), František Nebojsa (Nebyl dosud žádný důvod ke stížnostem.), ...

8 28.04.2016

Skvost, který jsem objevila v lázeňské knihovně mezi Aloisem Jiráskem a Marií Majerovou. Můj první Irving, kterého jsem četla na doporučení kamarádky. Lázně byly to pravé místo, kde byl čas vše vnímat, přemýšlet a pak to celé přečíst ještě jednou, aby opravdu všechno do sebe zapadalo.

3 28.04.2016

Jedna z těch knih, které jsem si nejdřív párkrát půjčila v knihovně a nakonec koupila vlastní.

2 28.04.2016

I když se moje povolání liší, cynický humor, zoufalství nad dodaným materiálem a nechuť k lidem jsou nám společné. #47 #65 #100 #117

2 28.04.2016

Opakovaně čtu už dvacet let. Chatrná vazba zděděného vydání z roku 1975 už nevydržela všechny ty dovolené a kniha je definitivně vejpůl + pár volných listů uprostřed. Těšila jsem se, že dám i originál, ale v knihovně měli nějaký převyprávěný výcuc a veškeré mé oblíbené vtipy byly fuč.

I když jsou hlavními postavami děti, kniha pro děti to zrovna není. Na druhou stranu jsou kruté dobové reálie popsány dosti vkusně, dneska by to byly naturalistické popisy na tři strany.

1 28.04.2016

Originál by mě zajímal, ale bojím se, že bych nerozumněla ani slovo :)

u hubaře
Dáma: Mám vykudlaný zub, jenž mne veslice trpí.
Pán: Pokaďte se tady do toho křusla dámo a pořádně otevřete husu – váš ústní potvor je prakticky bez supů.

2 28.04.2016

Stále aktuální postřehy ze života národa českého (hodoquaského), psané krásným vtipným jazykem.

"Nachmelivše se řádně, teskní hodoquaští po oněch dávných časech, kdy prý jejich země oplývala mlékem a strdí. Neznámo, proč jim tyto dvě pochutiny představují zdroj blahobytu, protože mléko nepijí od šestého roku dětského věku a co je to strď tam nikdo neví. Toliko učenci tuší, že je to asi med, ale medu nepožívají, dávajíce přednost vepřovému."

"Žena hodoquaská se vdává, aby se stala milostpaní a aby její přítelkyně zíraly. Proto je svatba sama slavností stejně významnou jako promoce, korunovace, defenestrace nebo něco podobného."

28.04.2016

Střízlivý moderní překlad podporuje pochopení textu jako celku, bez nutnosti přemýšlet nad nějakými složitými (zastaralými) výrazy, s kterými jsem bojovala u staších překladů. Kouknout se občas na anglický text je docela zábava, úvodní studie a poznámky na jednotlivých stranách pomáhají pochopit hru a v závěrečné studii jsem se hodně nasmála ukázkám z prvních překladů Macbetha u nás. Komplexní kniha, půjčím si z té řady určitě další.

Když temné síly svádějí nás k pádu,
často si berou pravdu na pomoc.
Získají si nás poctivostí v malém,
a když jde o vše, přerazí nám vaz.

1 18.04.2016