marhoul komentáře u knih
Nikdo není daleko mám vydání s ilustracemi paní Mariny Richterové a je to moc krásná knížka. Byl to dárek, jehož význam jsem docenila až v průběhu následujících let. Jsem ráda, že ji mám.
Ne a ne se do toho dostat. Vše bylo jasné, ale nějak jsem se nedokázala vžít do postav. Možná jsem ji četla v nesprávné době, časem se na to podívám znovu.
Mé první setkání se Simmelem a setkání příjemné. Další jeho knihy mě už tolik nenadchly.
Parádní jednohubka, skvěle napsaná, napínavá, inteligentní, výborně se čte, jejíž jedinou nevýhodou je, že pakliže už knihu známe, druhé přečtení nás nenaplňuje. Kouzlo poměrně vyvane, poněvadž se skrývá v pointě.. Přesto se jedná o knihu výbornou, kterou si jistě každý dobře zapamatuje.
Já této knížce, s láskou, říkám: "Všichni dobří rodáci v sukni". Příběh tří generací silných žen, přičemž se na jeho pozadí odehrávají pohnuté dějiny naší země. Syrovost příběhů evokuje vůni rozorané země, spadlých jablek, hnoje a balíků sena ve stodolách... Velmi dobře napsané a já doufám, že se toho chopí někdo ze spolehlivých režisérů a my budeme moci tento příběh vidět i na prknech, která znamenají svět..
Velmi dobrá kniha a když si uvědomíme, v jaké době vyšla...
Vysoká spisovatelská! Povídka má na mě mnohem silnější dopad než film, který kvůli tomu vyloženě nemám ráda. Několik stran a tolika literární parády!
Ježíšek nám ji donesl "v slovenčine", překlepy a chyby jsem nezaregistrovala, zřejmě jsou tedy ve verzi české, dle ohlasů zde. Hodnotím tedy knížku slovenskou a ta se nám moc líbila. I dětem, i dospělým. Nádherné ilustrace, pohádky se nám líbily všechny. Nás dospělé asi nejvíc dostala zimní pohádka japonská, celkově velmi chválím.
Poezie 16. století není nic, čím bych se torpidně zaobírala, tato kniha se mi dostala do ruky kvůli ilustracím paní Vavrové, jejíž práce mne okouzlily a Feldekovy překlady básní mě opět zaujaly, oceňuji originalitu počinu, estetické zpracování, knížka mě nečekaně oslovila, ráda se k ní vracím a to se přiznávám bez mučení, že o nějakém maďarsky píšícím současníkovi Shakespeara od Zvolena jsem neměla ani páru. Inu, člověk se stále učí.
Paráda! Tento díl mi ale připadal ještě vybroušenější, než části předchozí. Historická detektivka, vstupenka do ryzího středověku se vším všudy, kterou rozumný člověk rád přijme "pouze" v knižní podobě. (...jestli vyšší moc dá, klidně v podobě filmové, ale v tomto případě bych si stroj času raději odpustila.) Drsné!
Do třetího dílu Neapolské ságy jsem se pustila, ačkoli jsem dva díly předchozí nečetla, z čiré zvědavosti. Líbily se mi obě řady seriálu a zajímalo mě, jak se bude Lile dařit dál. Osobně mi přijde mnohem zajímavější než nemastná, neslaná, neviditelná, vcelku nepohledná vypravěčka, která má všechno nadřeno, u níž ale oceňuji vzácnou sebereflexi a naprosto dokonale vyjádřené výtky vůči sobě samé. Třetí díl měl atmosféru stejnou jako seriálová verze, to se mi líbilo, soudím tedy, že se jedná o vydařenou adaptaci, bohužel nekonečné všudypřítomné politické pasáže a spousty nezáživných popisů ze života všech mě otravovalo. Špatně se to čte, přičemž pasáže, které zajímají nejvíc, tedy rozhovory mezi Elenou a Lilou by se daly spočítat na prstech horních končetin. Na druhou stranu musím autorku pochválit za vcelku parádní gradaci příběhu, nápadně podobnou stále neklidnému, zrovna ale chrlícímu Vesuvu. Čtverku doklepnu. Sice trošku tuším, ale schválně... Pak si povíme, jestli by se sága neměla spíše jmenovat Nepoučitelná. :)
Božskou komedii jsem si poslechla v audio verzi (A.Strejček a další..) a jsem okouzlena. Dante ji psal snad 14 let a je to znát. Brilantní!
Severské kriminálky mám ráda, tato mě bavila, ale ke konci se mi trochu zajídala absurdita schopností záporné postavy. Čtivé, napínavé a velmi dobře přeložené. Po mém zklamání u české Vile na Sadové jednoznačně vynikající počtení.
Povedená švédská kriminálka, svižnějšího tempa a s aktuální problematikou, kterou nechci blíže specifikovat, neboť bych odhalila pointu. :-) Knížka se mi dobře četla.
Mé první setkání se Zafónem nedopadlo nejlépe.. Nebudu dávat hvězdičkové hodnocení, poněvadž jsem knihu nedočetla. V mém případě nejde ani tak o příběh, který kritizují někteří čtenáři, jako o květnatý styl krkolomných slovních výrazů a spojení, který Zafón používá. Špatně se mi to čte. Ale jinou knihu zkusím.
V době, kdy jsem ji četla, jsem ještě neviděla film. Nervy drásající napínák!
Mi osobně více seděla Hospoda Jamajka. Asi proto, že se mi do ruky dostala dříve... nevím... iritovala mě hlavní neprůbojná postava..
Spletla jsem se a omylem uvedla, že popis amputace dolní končetiny byl v knize Doktoři. Byl to můj omyl, který jsem si naštěstí uvědomila. Amputace je perfektně popsána ve výborné knize Arthura Haileyho Konečná diagnóza, která mě osobně bavila více než Letiště.