maid komentáře u knih

Čtvrtá knížka Ladislava Zibury je zase o něco lepší než ta předchozí. Nebudu psát, že je nejlepší, neboť chci, aby princ Ládík se zase někam vydal, napsal o tom knihu v Užhorodu a já měla zase o zkouškovém, co číst a mohla střádat plány na léto.

Knihy mají na rozdíl od jeho přednášek jinou atmosféru, ale neříkám, že jsou lepší nebo horší, prostě jiné. Během přednášek se smějete až vás bolí břicho a kousky úst od dvouhodinového úsměvu, v knize najdete méně bizáru a selfíček s místními, zato přenádherné ilustrace a ještě více lidských příběhů. To je to, co Ziburovy knížky odlišuje od běžných cestopisů - hlavní roli, totiž hrají lidi a jejich příběhy, ne památky. Což mě občas přijde škoda obzvlášť u neokoukaných zemí jako Rumunsko, Pobaltí či Albánie, na druhou stranu, když člověk hledá, najde tyto informace na každém průměrném cestovatelském blogu, příběhy, které vyprávějí autorovi řidiči stopnutých aut, nikoliv.

A přesto se jistě tolik zajímavých příběhů a osob do knížky nevlezlo. Díky tomu ale knížka ve většině částech pěkně plyne. Zibura je spisovatel a deníkový pečlivě deskriptivní styl je již dávnou milostí a neustálým střídáním zemí (někdy až moc rychlým) je knížka stále zajímavá - čímž se liší například od předchozích dvou, kde po dvou stech stranách jsem měla pocit, že Zibura v Gruzii pořád byl jen alkohol.

Děkuji za krásný čtenářský zážitek.

12 26.12.2019

Feminismus s lidskou tváří! :-) Cílovka bude této útlé knížečce žehnat, necílovka číst nebude.
Výborně a racionálně shrnuté myšlenky, které neprozazují žádný radikalismus.

8 03.06.2019

No nevím, rozhodně bych neřekla, že se jedná o young adult. Tento žánr jsem četla tak naposledy v patnácti, ale kdybych si tuto knížku přečetla v tomto věku, zřejmě bych se vyděsila nad představou "skvělé" budoucnosti plné toxických vztahů. A to nejen těch romantických, ale i mezi přáteli. Je to zvláštní, neboť na seriál jsem četla nadšené kritiky a ohlasy, chválící si přirozenost příběhu. V knížce mě to tolik nepřišlo. Též mi vadila nedotaženost při vykreslování charakteristik postav a občasné prokládání příliš popisnými místy většinově rychlý spád děje, který je posouván zejména dialogy postav. Občas mi některé slovní obraty přišly dost nepatřičné, ale na tomto má zřejmě vinu překlad než-li autorka.
Hlavní sdělení knihy pro mě je, že je nenormální být normální. Opět jsem si uvědomila, jak jsem ráda za své přátele a lidi, co kolem sebe mám, resp., jak tu již bylo napsáno v komentářích, za svoji "sociální bublinu". I to je pozitivum knížky.

7 29.12.2020

Nadčasové.

7 05.06.2018

Kniha není pro každého, ale kdo se alespoň trochu zajímal o tématiku Pussy Riot nebo ho trápí nedostatek práv pro LGB komunitu či mocichtivý prezidenti, v této knize si jistě najde to své. Některé citáty N.T jsem si musela vypsat. Inspirující.

7 24.10.2016

Naprosto nádherné kresby a velmi osobní citlivý příběh autora! Esteticky jedna z nejkrásnějších knížek, co jsem kdy četla.

6 21.04.2021

Mírné zklamání zvláště kvůli závěru knihy. Příběh, který se celou dobu snažil situovat do reality (což mu ale moc nešlo), se nakonec v samotném závěru knihy proměnil v kýč, který před tím několikrát kritizoval. Navíc, nebylo těžké uhodnout, jak to přesně skončí, ale doufala jsem, že mě autor překvapí, což se nestalo. Prokládání příběhu retrospektivními vzpomínkami ze záznamníku bylo osvěžující, byť dost sentimentální. Suma sumárum ale nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila a nemůžu být přehnaně kritická (konec konců je to love story ne thriller), takže jako letní čtení dobré, ale není to nic světoborného. Z filmu jsem viděla jen útržky. Musím říct, že se od knihy liší značně (proto podle mě není dobrý nápad dávat na přebal knihy plakát z filmu), ale líbil se v tom, že hlavní hrdinku více emancipoval a změnil jí jméno na Alice. Těch změn je tam ale opravdu hodně.

6 08.07.2018

Mě Amerikána nadchla. Čekala jsem, že kniha bude jedna z mnoha rádoby intelektuálních eposů, které za pěknou obálkou skrývají nefalšovaný průměr. Amerikána je jiná. Lidská. Je vidět, že autorka píše od srdce a promítá do knihy samu sebe. Skvěle na mě zapůsobil popis americké povahy a i jiné podobné pasáže. Možná bych ocenila více pozadí, které za sebou skrývá Obinze. Taky v postavách bylo ze začátku těžké zorientovat, ale zhruba po třetině se kniha četla sama, ovšem není to úplně kniha, kterou přečtete na jeden zátah.
Asi to není čtení pro každého a mě nadchla asi proto, že jednoduše se mi dostala ve správnou chvílí do ruky. ...ale třeba se i vám kniha dostane ve správný čas do ruky.

6 21.06.2018

Myslela jsem, že budu imunní, ale ani já, ledová královna, co se týče knih ( i když toto není ledajaká kniha), jsem na konci neobstála. Přestože je poslední díl, pochopitelně, o dost smutnější než díly předchozí (ale ani tehdy život nebyl procházka růžovou zahradou), nic to nemění na kráse jejich dopisů - každý má svoji krásu schovanou v něčem jiném: V. v filozofických úvahách a i jisté sentimentalitě (která mě ale v tomto případě opravdu nevadí) a nádherných vyznání, jež vždy přichází ve správnou chvíli a W. ve svém nádherném vyprávění a bonmoty:

"Nemysli! Když už myslíš, tak nemluv! Když už mluvíš, tak nepiš! Když už píšeš, tak nepodepisuj! A když podepíšeš, tak se nediv!"

Amen.

6 18.04.2018

Příjemná kniha na letní odpočinutí, Ferrante píše příjemně, velmi detailně a ji jisté, že o čem píše, zná moc dobře, zda je kniha autobiografická se dá jen spekulovat, ale podle mě je to nanejvýš pravděpodobné. Přestože jsem v Neapoli nikdy nebyla, měla jsem jí po dobu čtení knihy stále před očima. Konec sice skončil nijace, ale to se dalo předpokládat, neboť je to první díl tetralogie. Musím ale přiznat, že mě nenažhavil na přečtení dalšího dílu, ten si přečtu, příležitostně, ale nemám potřebu ho číst okamžitě.

6 13.08.2017

Knihu jsem si zakoupila díky přednášce autora, ze které jsem byla naprosto nadšená. Kniha prohlubuje vyprávění Ladislava Zibury, o vtipné až bizardní situace není nouze. Zajímalo by mě, do jaké míry píše tyto příhody sám život či jsou některé výplodem autorovi fantazie. Tak či onak, vyprávěcí styl L. Zibury velmi poutavý, neznám nikoho, kdo by o dvouměsíčním chozením napsal tak duchaplnou knihu. Nebo ještě nikdo nebyl takový blázen, který by to zkoušel?

6 04.08.2017

Některé příběhy byly slabší, jiné lepší. Některé příběhy byly vtipné, jiné smutné, prostě ze života. Ze začátku kniha moc nedávala smysl, působila až trochu nezáživným dojmem. Postupem času (a knihy), kdy jsem ale začínala poznávat více postav a všímala si vzájemného propojí a vztahů mezi nimi, příběhy začaly zapadat jako dílky puzzle do skládačky. Přestože kniha neskončila zrovna vesele (ale toto předesílala již anotaci), tak jsem po přečtení měla dobrý pocit z pěkně stráveného času nad dobrou knihou.

6 25.07.2017

Nejlepší kniha tohoto roku a rozhodně nejlepší kniha, co jsem za poslední dobu četla. Je to napínavé od začátku až do konce, přestože všichni vědí, jak to skončí. Celou dobu jsem Markovi fandila a naprosto jsem si ho zamilovala. Knihu s tak sympatickou hlavní postavou jsem již dlouho nečetla. Navíc je i vtipná!
Těším se na film, vypadá docela nadějně, tak doufám, že ho nezkazí, protože tato kniha je naprosto báječná!

6 29.05.2015

Přečteno v angličtině
Dobrá knížka, i když jsem možná čekala i něco víc, ale vzhledem k tomu, jak knížka byla už od začátku postavená se z toho jinak vybruslit nedalo. Ale líbilo se. Moc.

6 12.05.2015

Kniha se čte dobře, když člověk, jakožto téměř pravidelný čtenář týdeníku Respekt, souzní s názory Erika Taberyho. Při čtení si můžu jenom souhlasně pokyvovat hlavou. Ti, co Taberyho v lásce nemají, z knížky asi nadšení nebudou... Ale právě ti si asi zrovna knihu nekoupí. Já, sluníčkář, dávám pět hvězd!

5 07.01.2018

Vynikající knižní zážitek! Oscar Wilde je opravdový umělec, o tom žádná.

5 19.06.2017

Dlouho se mi knížka nečetla tak snadno jako Soumrak dne, a přesto mě nutila k neustálému zamyšlení. Mám moc ráda Downton Abbey a vždy fandím postavám "pod schody", takže mi takhle kniha byla ušitá přesně na míru. Po jejím dočtení mám příjemný pocit a ještě jsem si udělala hezkou procházku po anglickém jižním pobřeží.

5 22.07.2015

Moje nejoblíbenější kniha... Mít tak vlastního Saturnina by nebylo na škodu! :D

5 04.05.2013

V knihkupectví jsem kolem knihy pořád obcházela, až jednou jsem neodolala a musela jsem si jí přečíst. Kniha mě naprosto okouzlila a zhltla na jeden dech. Do Města lásky jsem blázen, stejně tak jako teď to této knihy. Nelze jinak než doporučit!
(PS: Stejně jako Anna miluju film Ztraceno v překladu!)

5 04.05.2013

Četla jsem spoustu zahraničních reakcí a recenzí, které z knihy udělaly malý zázrak. "Nejlepší kniha, kterou jsem, kdy četla..." se nekonalo, což ale samozřejmě nutně neznamená, že byla špatná, to vůbec ne. Kniha byla čtivá a děj až na výjimky překvapivě dobře plynul, přesto by neuškodilo pár stránek seškrtat. Postavy byly pěkně vykreslené, ale černobílé. Závěr knihy byl bohužel poněkud předvídatelný, takže vodopády slz nebyly namístě. I tak jsem ale chtěla s knihou po přečtení osmi set stran prásknout a jít naštvaně trucovat.

4 08.09.2020