Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Ra... celý text

Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje.

Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/31_/311414/pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-F6H-311414.jpg 4.5442
Žánr:
Literatura česká, Cestopisy a místopisy
Vydáno:, BizBooks
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (95)

Přidat komentář
nefernefer
předevčírem

Tak tohle je přesně jedna z knížek, u které mě mrzí, že můžu dát jen pět hvězd. Vtipně, poutavě a krásnou češtinou napsaný cestopis, ze kterého se dozvíte, jak lidé v Nepálu a Číně skutečně žijí. Pro klasické turisty obrážející historické a jiné zajímavosti asi nic moc, ale pro zvídavé čtenáře bažící po poznání, jak se žije jinde, moc pěkné čtení. Princ Ládík je sice, co si budeme povídat, v zásadě pěkně odrzlý spratek. Ale při té jeho bezprostřednosti a bezelstnosti se na něj prostě nikdo nemůže zlobit a všechno mu prochází. Vlastně mu ten jeho přístup k životu závidím. Ono vůbec není na škodu nebrat sebe a svět okolo příliš vážně, i z nezdarů a nepřízně osudu vytěžit něco pro zasmání a proplouvat životem s nezdolnou vírou, že všechno dobře dopadne. Pak aspoň člověku nehrozí, že skončí na pilulkách proti depresi :o)

„Až na pár problémů jsem celou cestu proplul s takovou lehkostí, až mě to samotného překvapilo. Myšlenka ujít stovky kilometrů napříč chudým a neprobádaným Nepálem a nevyzpytatelnou Čínou se totiž pohybuje na hranici mezi zajímavou expedicí a naprostým bláznovstvím. Vyrazit na cestu v rozpadajících se botách, bez jakékoli přípravy, funkční pláštěnky či stanu a pořádného slovníku, pak tuto hranici ještě posouvá. A přesto to šlo. Ono totiž jde všechno na světě, když je člověk pro svou myšlenku dostatečně odhodlaný a není na ni sám. Já na svou cestu nebyl sám ani jediný den. Nemyslím si, že by snad úplně všichni, které jsem na ní potkal, byli v jádru vstřícní a čestní. Já ale přesně na tyto hodnoty apeloval a dal jim najevo svou důvěru, kterou nezklamali. Přístup je to lehkovážný a nepochybně na něj jednou doplatím. Už teď mi ale přinesl tolik dobrého, že až jednoho dne skončím okradený a nahý uprostřed lesa, pořád se mi to bohatě vyplatilo. Dost možná se u toho budu i smát. Smát se je totiž vždycky dobrý nápad, protože si svět kolem můžeme vykládat tak, jak se nám zachce. Utváříme si ho sami. Právě díky této interpretační svobodě pro mě náročná a fyzicky vyčerpávající cesta obyčejně představovala hezký výlet a mnoho problémů se mi podařilo obrátit v celkem legrační záležitost.“

Aktenanka
22. června

Knizka se mi moc libila. Dost jsem se u ni nasmala. Ladikuv humor mi proste sedne.

Shannon
20. června

Hodně mě bavila. Mám prostě ráda Ziburu a jeho špatný smysl pro humor, jak říká. Obsahově určitě zajímavá, ukazuje pohled na životy obyčejných lidí na druhé straně světa. Proto hodnotím velmi kladně.

petulka.sasanka
14. června

Vtipně psaný cestopis

Faither
13. června

Jeruzalém se mi líbil přece jen o něco víc, ale Ladislav i zde nasadil vysokou laťku pro milovníky pěší turistiky a dokázal to opět velmi zajímavě odvyprávět. (Audiokniha)

ivulka15
11. června

Vtipné vypravovaní o pěším putování cestou a občas i necestou.

JitkaJak
08. června

Opět audio... První knížka se mi líbila víc, nevím přesně proč. Možná se mi to už oposlouchalo... Už mi to přijde méně vtipné. Styl putování byl naopak v téhle druhé knize mně bližší, Ladislav cestovatelsky zraje. Literárně ale - nevím, nevím. V každém případě autora stále pokládám za skvělého sympaťáka.

Zombice
05. června

Přestože jsem odpůrce cestování, kniha mě pobavila, někdy poučila, mnohdy jsem ji však nepochopila. Někdy na mě vtipnost v knize opravdu působila křečovitě, jakoby za každou cenu.
Jednu hvězdu musím přidat za spisovatelovu odvahu - tohle bych já nedokázala ani prstem po mapě :-)
Ke sbalení ruksaku mě však kniha nenalákala, spíše jsem myslela na to, zda si pan cestovatel někdy ze svých cest nepřivezl nějaké živé nájemníky, například štěnice.
Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, a protože se na ni stojí velká fronta, raději nedočítám a rychle vracím, aby si užili i další čtenáři.
A proč že jsem vlastně knihu četla? Ze zvědavosti, vážení, ze zvědavosti.

javirgo
03. června

Všechnu chválu již tu napsali jiní přede mnou, nezbývá toho moc co dodat. I já jsem se dost pobavila. Láďův humor je inteligentní a místy mě připomíná povídky Šimka a Grosmanna. O Nepálu a Číně jsem se opravdu moc nedozvěděla, zato jsem se často od srdce zasmála. Jsou tu také i hezké věty k zamyšlení, jako třeba :

"Evropané cestují, řada lidí z jiných kontinentů ale nikdy nepřekročila hranice vlastní země. Kdyby každému obyvateli planety jednou za život přespal doma cizinec, alespoň bychom věděli, na koho vlastně těmi jadernými hlavicemi míříme. "

Hodnotila bych knihu na 80%, ale ten závěr knihy a epilog se mě tak líbil a až skoro dojal, že jsem pár procent přidala.

Danielka001
01. června

Za mě pecka!!!! Kluk, kterýmu je nějakejch pěta šesta dvacet - čestina krásná, slovní obraty vynikající, sranda převeliká )))) Moc mu fandím a těším se na další knihu z jeho pera.
Byla jsem i na jeho "onemanshow" o knize Pěšky mezi budhisty a komunisty - mám podepsanou knihu i s namalovaným jednorožcem - šťastná to žena ))))

Sova15
26. května

Budu opakovat slova těch, co psali dříve. Príma počtení, vtipné komentáře a i trocha ponaučení. Myslím si, že jsem dobrodruh, ale vydat se do Číny bez znalosti jazyka, písma, bez mapy, to už chce kus odvahy. Každopádně Vám Ládíku fandím (trochu závidím mladí a tu odvahu). A ujisťuje mě to, že děláme dobře, když necestujeme s cestovkami. Třeba vidíme o něco méně "Top památek", ale prožíváme víc místní atmosféru a trocha bloudění k tomu patří.
Kam míříte příště? Těším se i na přednášku, bude, ne?

Dep8
16. května

Tak nějak jsem čekala, že Zibura je jen namyšlenej floutek, co vydal knížku na základě známé tváře, ale jsem velmi příjemně překvapena. Tváří se to jako cestopis, ale je to spíš velmi vtipná sebereflexe kluka, co má hlavu plnou šílených nápadů, smysl pro dobrodružství a chuť objevovat. Je pravda, že o Nepálu a Číně se z knihy moc nedozvíte, jelikož autor se přesunuje téměř výhradně pěšky, bloudí a vlastně ani nemá cíl. Nicméně Zibura to vynahradí humorem, který si většinou dělá sám ze sebe. V podstatě píše o tom, jak pořád chodí a co se mu při tom honí hlavou. Vedle textu mě ohromily i nádherné ilustrace, které mají na svědomí Tomski&Polanksi. Jedinou vadou na kráse jsou Ziburovy pokusy o poezii, ale ty budu považovat za důsledek podvýživy. :)

allebra
15. května

Obě knihy od Ladislava Zibury se mi moc líbily, nechyběla jim odvaha, nadhled ani sympatický humor. Jako bonus měly velmi příjemné a nápadité ilustrace, přičemž každá byla jiná a originální. V každém případě mě čtení bavilo a něco nového jsem se dozvěděla. Co si budeme povídat, do Číny se asi jen tak nepodívám. Už teď se těším na další vyprávění z Ladislavových cest!
Druhý cestopis „Pěšky mezi buddhisty a komunisty“ jsem s úsměvem na tváři dočetla v autobuse, při dnešní ranní cestě do zaměstnání. Musím dodat, že autobus byl plný školáků, převážně těch menších. Když přímo na místě určeném pro autobus, spatřil náš řidič auto, které také přivezlo dítě do školy, začal velmi intenzivně troubit (což bych ještě pochopila, nemělo tam co dělat). Co jsem ale nějak „nepobrala“ a poněkud mě to při pondělku rozladilo, byla velmi „neslušná“ nadávka, kterou řidič autobusu před dětmi pronesl k onomu řidiči a vypadal, že je na to i patřičně hrdý. Děti se uculovaly a ty nejmenší slovo pro jistotu hned zopakovaly, aby ho nezapomněly. Takže řidič autobusu obohatil školáky o tak již pestrou zásobu „vybraných slov“ a mně ráno zrovna moc nezpříjemnil. Co dodat? No, myslím, že je nejvyšší čas vyrazit na nějakou dalekou cestu!

Longer
15. května

Bylo to velmi fajn čtení :-) Jakmile jsem dokončil část o Nepálu, dal jsem si pauzu a Čínu dočetl o měsíc později. Nepálská část se mi líbila o trochu víc, nicméně Čína také překvapila. Pravidelně jsem se smál Zibiho vtipným komentům a situacím. Každodenní pohostinnosti a jejich stejnorodost ke konci trochu nudila, ale je zřejmé, že jinde ve světě si lidé více váží života a nebojí se ho užívat i v takových rozličných životních podmínkách. Kniha mi dala velký pohled do života, který běžný člověk neuvidí. My Češi by jsme si měli daleko více vážit hodnot naší země a nás samotných, a neměli bychom být stále jak já říkám "zaprdění". Díky Zibi ;-)

KejtlinM
14. května

Ráda kupuji lidem knížky, které si chci sama přečíst. Do této jsem ke všemu dostala krásné věnování na přednášce ve Scale ,,Díky za všechno, ať je kniha pro kohokoliv." Přestože jsem se na zmíněné přednášce díky kouzlu autora zasmála víc než u knihy, každou stránku jsem si náramně užila. Byl to příjemně strávený čas s velice milou a vtipnou knihou.

Zetha
12. května

Knížku jsem si chtěla koupit už dlouho, nakonec se mi to povedlo až na přednášce v kině Aero. Je super!

hrabe.ruprecht
11. května

Prostě vtipné za každou cenu, někdy až za cenu křečovitého pitvoření.

xxtom
11. května

Knížka o pěším putování po Asii. Knížka je vtipná, jen některé pasáže jsou nudnější. Každopádně styl psaní se mi líbil víc než u první knihy autora.

grillica
07. května

Tuhle cestopisnou fantastickou nádheru, proloženou neskutečně vtipnými básničkami, skvělými ilustracemi a faktografickými okénky jsem zhltla za dva dny a pořád nemám dost. Strašně se mi líbilo, že v knize nejsou žádné fotky, přesto je popis Ládíkova putování natolik barvitý a konkrétní, že máte všechno jako na dlani. Smála jsem se, hodně, a nahlas. Nejradši bych si ještě dneska večer sbalila bágl a šla, kam by mě nohy nesly. Díky za super zážitek, princi.

Zorka
06. května

Ladislave, doufám, že když to srovnáte s tím výletem na Kokořín... :-). Jinak sloh výborný, zakomponovaný smysl pro humor jakbysmet. Až by se člověku mohlo zdát, že vyhazovat velké peníze za dovolenou v pětihvězdičkovém hotelu s all inclusive je vlastně zbytečností. Stačí, když člověk není rozcapený blahobytem, má odvahu, drzost a notnou dávku štěstí... Jen nějaká fotka mi tam chyběla.

Luciluc
29. dubna

Kdybych měla porovnat 40 dní pěšky do Jeruzaléma a Pěšky mezi buddhisty a komunisty, je mi první zmiňovaný titul mnohem bližší. Neříkám, že mě čtení o cestování Nepálem a Čínou nebavilo, ale oproti předešlé knize mi v ní něco chybělo (možná větší lehkost, s kterou je první díl psaný). Druhá část knihy (Čína) mě bavila o trochu více než první, líbilo se mi, že bylo vyprávění o jednotlivých státech barevně rozlišeno, ilustrace se také povedly. Nasmála jsem se sice méně, ale nasmála („Kluci, chcete říct vtip?“ zvolal jsem česky na celou místnost. „Víte co dělá panda, když hoří les?“ Pozorně mě sledovali, ale mlčeli. Nikdo nevěděl. „Hoří taky,“ řekl jsem a začal se hlasitě smát. Muži pochopili a připojili se…Čínská zdvořilost totiž velí na chválu odpovídat její negací. Napadlo mě, zda Číňané reagují stejně, když jim někdo pochválí potomka. „Ale kdepak, není to hezké dítě. Vždyť se podívejte, vypadá jako zrůda.“) Uznávám, je to drsnější styl humoru, ale do Ladislavova vyprávění mi to sedí. Má můj obdiv za to, s jakým klidem přistupuje k řešení rozličných ošemetných situací („Věci se dějí. Problém z nich uděláš, až když se jimi necháš naštvat“). Zibura je každopádně velmi zajímavou osobností, která dokáže člověka inspirovat, rozesmát a přimět nebrat věci tak vážně.

Sorrow
27. dubna

Tahle kniha rozhodně není cestopisem, ale neobyčejným příběhem jednoho neobyčejného člověka. Svérázný humor, schopnost vyřešit každou situaci s noblesou sobě vlastní, lidskost, upřímnost či hravost - to jsou Ladislavovy kvality, kterých je třeba si cenit. Pěšky mezi buddhisty a komunisty si podle mého musí získat prostě každého! Opomenout nesmím ani to přenádherné grafické zpracování, které knihu hodně pozvedá :)

Miricius
25. dubna

Štýl písania "humor za každú cenu" ma moc neoslňuje, ale po pár úvodných stránkách sa autor v tomto smere aspoň trochu ukľudnil. Nie je to najlepší cestopis, aký som čítal, ale musím priznať, že ma zaujal a prečítal som ho s chuťou celkom rýchlo.
S kľudným svedomím by som ohodnotil štyrmi hviezdami, ale za odvahu vydať sa do zeme, kde sa ani anglicky nedohovorí a nemá ani kde spať, pridávam ďaľšiu hviezdu. Oceňujem, že nepísal o prefláknutých pamiatkách, ale o bežných ľuďoch a spolupatričnosti medzi nimi. Tiež rád chodím peši, ale toto by som nedal...
P.S. a už mám kúpenú aj vstupenku na projekciu :)

Moncii93
18. dubna

Velmi čtivá a vtipná kniha. Navštívila jsem pana Ziburu i na představení v Liberci. Opravdu doporučuji. :)

Moncele
16. dubna

Zibiho jsem zaregistrovala na internetu zhruba před dvěma lety nejprve přes jeho přednášky o putování do Santiaga de Compostela a do Jeruzalema. Pak jsem se podívala na nějaké další pořady, včetně AZ kvízu, a byla jsem ztracena. Momentálně jsem asi v první čtrvrtině výše uvedené knihy, a jsem opět ztracena... Přečetla jsem si pár dále uvedených příspěvků a s mnohými z nich již teď souhlasím. Určitě to není klasický cestopis s fakty a čísly a popisem památek a zajímavostí. Snažím se to číst pomalu a důkladně, aby mi z toho nic podstatného neuniklo...

blonde_elis
14. dubna

Velmi příjemné a nenáročné čtení, nevyžaduje příliš soustředí, protože žádné zásadní dějové zvraty nás nečekají. Přesto je kniha velmi čtivá a nabitá pozitivní energií. Autor "Zibi" se mi jeví jako velký sympaťák a nebezpečně mě nakazil touhou cestovat do vzdálenějších zemí, dobrá práce :-).

ajasin
13. dubna

Vtipně napsaný, zajímavý cestopis. Nemám srovnání, žádný jiný mě dosud ke čtení nelákal. A autor má můj obdiv. Já jsem asi byla, jsem a vždycky budu na podobné cestování příliš velký "posera".

Verrrunka
12. dubna

Hurá, konečně dočteno. Musím bohužel konstatovat, že jsem se při čtení trochu trápila. Nejdřív mi dost trvalo, než jsem se začetla, ale část o Nepálu mě pak začala překvapivě bavit. Bohužel, když se Ladislav dostal do Číny, začalo mi vyprávění připadat hrozně monotonní, až na pár zajímavých faktů jsem si toho moc neodnesla. Grafické zpracování knihy je nádherné, jen škoda, že mi celé vyprávění přijde hrozně nucené, na každé stránce najdete minimálně dvě ultra vtipné poznámky a celou dobu se jen usvědčujete v tom, že Ladislav je vlastně v praktickém životě dost nepoužitelný.

gagi
09. dubna

Radost číst! A úžasné ilustrace...

danazeskolky
07. dubna

No teda! Nevím, jestli budu muset u všech knih, které jsem dodnes ohodnotila, ubrat jednu hvězdičku, abych mohla přesněji ohodnotit tuto... Spíš to vyřeším jednodušše jako ostatní: 5+
Asi jsem se platonicky zamilovala.. Do Ladislava, do Nepálců, Číňanů :-) Mám ráda knihy, které mi něco nového řeknou, lehce odhalí nitro autorovo, nabijou mě pozitivní energií a ještě se u nich několikrát nahlas rozesměju (k nepochopení okolí). A to cestopisné knihy moc nečtu. Tohle není cestopisná kniha, to je prostě Kniha. Jdu si co nejdřív sehnat další knihu a taky zjistit, jestli někde není beseda s Ládíkem.


Štítky

cestopisné příběhy humor Čína Nepál cestování

Autor a jeho další knihy

Ladislav Zibura

Ladislav Zibura
česká, 1992

Uživatelé mají knihu

v Přečtených570x
v Právě čtených108x
v Knihotéce223x
v Doporučených52x
v Chystám se číst443x
v Chci si koupit128x