Mabie komentáře u knih

(SPOILER) Kniha balancuje mezi thrillerem a detektivkou s romantickým nádechem, ale čtivou formou vykresluje nejen nedocenitelnou hodnotu osobní svobody, ale ukazuje, že z ohromné lásky se může stát noční můra a že domácí násilí často zůstane skryté i před blízkými přáteli dlouhé roky. Za mne ale hlavním poselstvím zůstane, že výchova v dětství ovlivňuje náš celoživotní model chování a to, co na nás napáchají rodiče, nelze nikdy zcela změnit.
Se svou divokou povahou má Millie za sebou smutné dospívání a je to tvrdá dívka se kterou se život nemazlil. Nina je psychicky nevyrovnaná, nemá nikoho blízkého, ale opravdu miluje svou dceru Cecilii (to je tedy spratek!). Obě protagonistky jsou občas na ránu, ale přesto jim na konci knihy fandíte.
Když pominu trochu nereálné reakce některých hrdinů, líbil se mi pohled na jednotlivé situace ze strany dvou aktérů, který ukázal, že věci nemusí být takové, jak vypadají na první pohled. Tento způsob vyprávění znám i z jiných knih, ale tady to bylo obzvlášť povedené. Příběh se mi na rozdíl od většiny komentujících líbil víc než kniha Poslední paní Parrishová, třebaže strhávám jednu hvězdičku za opravdu nereálný přístup policisty, který případ "zametl pod koberec" jako nešťastnou náhodu. Ale celkově jsem si to užila a knihu doporučuji.

9 22.04.2024

Poslouchala jsem jako audio a i tentokrát autor prokázal výbornou znalost historických reálií a rozpracoval téma, o kterém se až tak často nemluví. Úchylná doba s ubíjejícími podmínkami života, vykonstruovanými procesy "v zájmu strany a lidu", doba, kdy neschopní (nebo spíše schopní všeho) lidé diktovali pravidla těm, kteří nedrželi lajnu. A to vše se dělo v zájmu vyšších ideálů. Jsem vděčná, že jsem v té době nežila, bylo to děsivé období našich moderních dějin. Lidstvu ale zřejmě není pomoci, vždyť i dnes někteří tzv. vůdci lžou, pomlouvají, shánějí špínu na své konkurenty, apelují na nejhorší lidské vlastnosti a zaklínají se mottem "naši lidé", třebaže to dělají ve jménu peněz nebo moci.
I přes určitou depresi, která mě po vyslechnutí přepadla, knihu určitě doporučuji a nemohu se dočkat závěrečného dílu.

13 19.04.2024

Téma, na které nemůžeme být hrdí a o kterém se dodnes příliš nemluví. Příběh popsal zlo v mnoha jeho tehdejších podobách: nacionalistické tendence na straně Čechů i Němců, spoustu lží a uměle vytvářené nenávisti, hon na všechny, kdo vybočovali. A samozřejmě je tu problematika kolektivní viny, která brala lidem domov, majetek, násilně je vytrhla z míst, kde žili desítky generací a sebrala jim i poslední zbytky sebeúcty. V několika předchozích komentářích jsem si přečetla, že je "těch klišé příliš". No, možná bych tomu rozuměla, kdybych v době bolševika nežila a řadu těch absurdit nezažívala na vlastní kůži. Jenže pamětníci mají často selektivní paměť a na to zrůdné se snaží nevzpomínat a ti, kdo od dětství žijí svobodně, prostě odmítají uvěřit, že to nebyl středověk, ale že se toto barbarství odehrálo relativně nedávno a dokonce u nás za humny.
Toto byla kniha, která se mi líbila i když pěkného v ní bylo pomálu a která čtivou formou přinesla téma, které mělo zaznít.

15 18.04.2024

Catherine Dior - výjimečná dívka, statečná členka francouzského odboje, celoživotně skromná, nenápadná žena, přesto inspirace a múza svého slavného bratra Christiana. Dozvíte se něco málo o francouzském odboji, lehce o koncentračním táboře Ravensbrück a obecně o okupaci Francie.
Košaté vyprávění mapuje nejen rodinu "nejslavnějšího francouzského krejčího" v období okolo 2. světové války, ale přináší průřez i světem nejrůznějších osobností a módních návrhářů, stejně jako pohled na hrdiny nebo kolaboranty. Nečekejte primárně román o Catherine, protože zcela v duchu své skromnosti zanechala málo stop sama o sobě, žila po válce velmi nenápadně a z toho většinu času mimo Paříž. Přesto ona (a její zahrada s vůní růží a jasmínu) byla inspirací pro první parfém Miss Dior.
Zcela nedávno jsem shlédla seriál New Look o krátkém období života Christiana Diora a po dočtení této knihy do sebe vše hezky zapadlo.
Trochu nechápu některá negativní hodnocení, protože já jsem se po přečtení této knihy rozhodla zasadit na svou zahradu několik růžových keřů a určitě plánuji si koupit parfém Miss Dior.

4 10.04.2024

Podle názvu knihy jsem čekala klasický příběh o cestě chudého kluka za štěstím, slávou a bohatstvím. Ano, je to příběh z počátku 20. století o americkém snu, ale současně i syrový román, s velmi pečlivě vykreslenými postavami a prostředím, zajímavými dialogy, přiměřeným množstvím dějových linek a různorodých postav. Vykresluje život se vším všudy - kromě brutality, zrady, podvodů a vychytralostí je tu i přátelství, humor, láska a dojemné momenty. I gangsteři tady mají svou čest a naopak "slušní" bohatí lidé svou morální bídu.
Ústřední postavou je chlapec, kterému jeho jméno Natale na Elis Island přeložili do angličtiny a tak se z něj stal Christmas. Osud ho i s matkou zavál do chudinské čtvrti mezi gangstery a zlodějíčky a on se celé své dospívání snaží z ghetta vymanit a žít podle vlastních snů. Má slunečnou povahu, podmanivý úsměv, bujnou fantazii a schopnost vyprávět poutavé příběhy.
Druhou postavou je Ruth, poznamenaná traumatem znásilnění, která se životem spíše potácí a zpočátku není jako hlavní postava nijak sympatická ani výrazná.
Poslední je Bill a jeho dějová linka je odporná, jeho život plný brutálních popisů, jeho vnitřní svět nechutně lepkavý, plný hrubostí, zvrhlostí a vulgarit.
Nevšední román, popisující zrod filmového průmyslu i pornoprůmyslu. Román s mottem, že vytrvalost se vyplatí. Román, který vás nenechá chladným.

6 03.04.2024

Můj první Dán a třebaže jsem se při odkazech na minulé díly občas nechytala, bylo to dobré. Kniha je velmi čtivá, má spád a opravdu výstižný název, který doceníte až ke konci.
Příběh samotný je téměř literaturou faktu a velmi věrohodně mi připomněl tu zrůdnou dobu plnou soudruhování, schůzování, politruků a podobných libůstek, kterou jsem měla tu pochybnou čest zažít.
Detektivka velmi věrohodně přiblížila nejen konec 80. let minulého století, ale i atmosféru roku 1989, absurditu končícího socialismu, porevoluční očekávání, převlékání kabátů, pálení kompromitujících dokumentů.
Líbila se mi a vyčetla bych snad jen to přemrštěné chlastání a neustálé hulení cigár.

9 30.03.2024

Nejedná se o klasickou detektivku, ale o psychologické drama. Dokonce velmi aktuální, protože pokud si děti běžně mohou koupit bonbóny s HHC, je snadné aby si našly svého "Dejva" pro něco silnějšího.
Žádný normální rodič by si nepřál prožít takové peklo a každý slušný člověk chápe pohnutky zoufalého táty, kterému život naložil víc, než může unést. Motiv Walta sice chápu, ale s tak drsným řešením nejsem zcela v pohodě, třebaže rozumím tomu, že "zabít jen tak trochu" se nedá.
Téma není úplně originální, ale vlastně to nevadí, protože příběh je velmi čtivý, má dobré dialogy, barvité popisy a navozuje velmi intenzivní a realistické představy. Byl to můj první Goffa a ačkoliv jsem čekala něco trochu jiného, bylo to moc dobré.
P.S.
Píseň od Nightwish je hezká, třebaže to není můj žánr.

11 29.03.2024

(SPOILER) Kniha se mi nelíbila a bylo to nejen díky depresivnímu tématu. Příšerné rodinné vztahy, zneužívané dítě, nevyřešené trauma, dlouholetá deprese, zkrátka kniha, která vás psychicky odrovná.
Sympatické bylo snad jen vyprávění Sisi o houbách, ale jinak to byl výlet do světa duševních poruch. Navíc autorka svým otevřeným koncem přenechala další osud hlavní hrdinky na čtenáři a de facto tím knize nedala rozuzlení. Hlavně ale neponechala ani jiskřičku naděje.
Už dlouho jsem se po dočtení knihy necítila tak frustrovaná.

8 16.03.2024

Velmi čtivý příběh smíšené česko-německé rodiny z Benecka z první poloviny 20. století. Je to svého druhu kronika tohoto krásného kraje. Silný příběh, který nabízí lásku i nenávist, víru i fanatismus, komplikované lidské povahy i složité mezilidské vztahy. Lidé tu mají tvrdý život plný dřiny a doba okolo dvou světových válek prověřuje jejich charaktery, kdy kromě kšeftování, udávání a násilí mohou projevit i osobní statečnost nebo vůli přežít. Skvělý pohled na sudetskou problematiku.
Poslouchala jsem jako audio a románové postavy se prolínaly s těmi skutečnými velmi přirozeně spolu s významnými událostmi té doby - Bohumil Hanč, polární záře v roce 1938, protržená přehrada na Bílé Desné, Heydrichiáda i odsun Němců na základě Benešových dekretů. O fotografie jsem byla ochuzená, ale audiokniha byla i tak velmi hutná a mrzí mě, že osudy jednotlivých členů rodiny neznám až do současnosti.
Velmi výstižně shrnula hlavní myšlenku románu helenah: "dějiny se opakují, charaktery lidí se nemění. Za to, KDE jsme se narodili a žijeme nemůžeme. Za to JAK žijeme ale ano." Děkuji za toto shrnutí a hlavně děkuji za tuto knihu.

12 13.03.2024

Je to neskutečný příběh o otřesném utrpení, o neuvěřitelné síle vůle a o nepředstavitelné touze přežít. Priska, Rachel i Anka si prošly peklem koncentračního tábora, pracovního tábora, přežily zběsilou 17denní cestu dobytčákem do tábora smrti v Mauthausenu a celou dobu se snažily o to, aby přežily a donosily své dítě.
Kromě samotného utrpení v době války je stejně děsivý i popis vykořenění v době po osvobození, kdy se ti "šťastní přeživší" vracejí do svých původních domovů (které už nemají) a zesláblí a nemocní čelí svým bývalým sousedům i tvrdé poválečné době.
Nesmírně silná, syrová a emotivní kniha, která mnou skutečně otřásla a ještě nějakou dobu ji budu zpracovávat.

7 09.03.2024

Název knihy je výstižný - nelze věřit nikomu, lži jsou všude. Hlavní hrdina je spolehlivý a slušný, a třebaže jeho rozhodnutí jsou občas značně naivní, byl mi sympatický. Ostatní postavy jsou trochu ploché, ale to podstatné v tomto příběhu je - všudypřítomná manipulace, která je v dnešní době tak snadná díky informačnim technologiím a sociálním sítím. Zničit někomu pověst pár fotografiemi, upravenými ve Fotoshopu je snadné a po vlastní zkušenosti s ukradeným účtem a e-mailem mám pro toto téma velké pochopení. Nejlepší na celé knize bylo ale opravdu překvapivé rozuzlení.
Poslouchala jsem jako audioknihu a výkon Martina Preisse byl jako vždy výborný.

2 06.03.2024

(SPOILER) Celou dobu co jsem četla tuto knihu jsem se trochu přiblble usmívala a měla pocit, že sleduji starý černobílý film z 30. let minulého století. Starý dům s tajnou chodbou, krásná hrdinka, mužný hrdina, úchylný bídák, duch zavražděného muže a nakonec happyend: dopadení vraha, osvobození unesených, svatba, výhra. No prostě romantika!!! Vzhledem k viróze, se kterou jsem skončila v posteli, byla tato kniha požehnáním.
Tak trochu ale nechápu to hvězdné ocenění, které kniha tady na DK má, protože žádný literární skvost to není a já jsem minimálně jednu hvězdičku (nebo možná i dvě) přidala za to, že se mi lépe stonalo. Za týden už nejspíš nebudu vůbec tušit o čem kniha byla.

2 29.02.2024

Útlá knížečka, kde je humoru o trochu méně než je u Terryho Pratchetta obvyklé, ale postavy jsou jako vždy mile ztřeštěné. Zvlášť jsem si užila mluvící krysy se jmény podle nápisů, kterým nerozuměly, ale dobře jim zněly - Koktejlová směs, Černý přeliv, Ďábelský guláš, Toxický odpad, Šunkoflek, Sladkokyselý nálev a jiné.
Milá oddechovka, která udělá dobře každému, kdo má rád absurdní, dvojsmyslné a přitom inteligentní příběhy Zeměplochy.

4 27.02.2024

Velmi, opravdu velmi nenáročné.
Chtěla jsem něco oddychového s happyendem na vyčištění pošmourných myšlenek, ale toto nebylo ani oddychové, ani s happyendem, bylo to o ničem. Ústřední pár v průběhu celé knihy neví jestli se miluje nebo ne, pár homosexuálů a jejich svatba, arabský lékař - utečenec, setkání s narvalem a řada dalších výkřiků ze tmy. Nesourodý mišmaš jako když pejsek s kočičkou vařili dort, akorát poplatný dnešní době.

2 26.02.2024

Tento příběh není úplně takový, jak se zdá na první pohled a i přes značnou prvoplánovost se tu našla spoustu moudrosti a laskavosti.
Jsem heterosexuál a toto byla asi moje první kniha s LGBT tematikou, která se mi líbila. Jako člověk, který se snaží vyvarovat předsudků k čemukoliv nebo ke komukoliv se mi líbila myšlenka trochu jiné rodiny a domova - místa plného lásky, porozumění a pomoci.
Ti "jiní" jsou také lidé a mají city.

"Jsem jenom papír. Křehký a tenký. Zvednou mě proti slunci a jeho paprsky mě prosvítí. Popíšou mě a už se nedám znovu použít. Tyhle škrábance jsou dějinami. Jsou příběhem. Vypráví věci, aby je ostatní mohli číst, ti ale vidí jenom slova, a ne to, na čem jsou napsaná.
Jsem jenom papír, a i když takových jako jsem já, je spousta, žádný není úplně stejný. Jsem vyschlý pergamen. Brázdí mě čáry. Mám v sobě díry. Namoč mě a já se rozpustím. Zapal mě, a já shořím. Uchop mě mozolnatýma rukama, a já se pokrčím, potrhám.
Jsem jenom papír. Křehký a tenký."

Kniha je vtipná, často sarkastická, a třebaže je to YA fantasy, bavila mne.

6 25.02.2024

Nejdříve jsem moc nechápala jak by se z tohoto dal vykřesat poutavý příběh, ale King je výborný vypravěč a vykouzlí čtivé čtení asi z jakéhokoliv nápadu. Ve skutečnosti je to jen taková delší povídka, ale vyprávění je to brutální a cynické. Postavy nejsou tentokrát tak propracované jak je u mistra hororu obvyklé, ale čte se to dobře. Závěrečná scéna s cikánským koláčem je opravdu nechutná a celý tento román je velmi depresivní, takže vzhledem k těžkému osobnímu období nehodnotím knihu až tak dobře a na nějakou dobu si Kinga zakazuji.

6 21.02.2024

(SPOILER) Páni, páni, páni! To tedy bylo něco!
Celá tato sága byla neskutečná a poslední díl famózně uzavřel to dlouhé houbové putování. Já jen nechápu, že Mycelium není přeloženo do 20 jazyků, že Marvel nebo Netflix se nesnaží u paní Kadlečkové vykopnout dveře a že na Google není u synonyma pro slovo invence kromě "vynalézavosti, nápaditosti, důvtipu atd." i autorčino jméno.
Ano, na jednu stranu souhlasím s těmi, kdo si stěžují na popisnost, ale - Re Akkütlix! - ten svět je tak komplexní, má tolik výrazných postav a ty postavy jsou tak plné vlastních běsů a nejistot. A pokud vezmu některé velikány obdobné literatury, tak Tolkien, Sapkowski, Martin nebo King jsou také značně ukecaní.
Jsem jednoduchá osoba, takže mám ráda happyendy. A teď samozřejmě trpím, protože po závěrečném utkání Lucase Hildebrandta s jeho manwar~luem se Aš~šád z Fomalhivy ukázal jako nemorální hajzl, Lucas vše ztratil a teď bloudí kdesi ve vesmíru, navíc s Fionou místo s Kamëlë. Mona přišla o milujícího otce a zbytek světa o pravdu! No a hodně mě sebral i zánik Lodí, to tedy ano.
Problematika náboženství, fanatismu a víry obecně je rozprostřená napříč celou ságou a nabízí se tu spoustu postřehů. Neskutečně inspirativní, plné momentů k zamyšlení a ačkoliv fantasy - intriky, podrazy, zrady, vliv médií, politikaření a boj o moc - to všechno známe moc dobře i ze současnosti. Při čtení jsem musela občas na chvíli přestat, abych získala vhled. Bože, to byla ale věc!
Děkuji paní Kadlečková, byl to vynikající zážitek, vaše invence je nezměrná.

8 19.02.2024

Krásná čeština, košatá souvětí, autor velikán, ale nic pro mne. To, že je někdo legendou neznamená, že se mi jeho díla musí líbit, navíc postavy mne opravdu neoslovily. Emöke byla příliš "duchovní", učitel hulvát a buran, no a pan redaktor je sice "vzdělanec", ale vlastně je také omezený.
Jen stěží jsem dočetla.

3 15.02.2024

Tentokrát je v hlavní roli exotické Japonsko, jeho kuchyně, filozofie a jako vždy v knihách od Julie Caplin i romantická linka s happyendem. Romantické knihy příliš často nečtu, ale konkrétně knihy JC mám ráda kvůli neuvěřitelně dobře popsanému prostředí, místním zvyklostem, tradicím a jídlu.
Hlavní hrdinka Fiona je "šibui", což podle Japonců znamená bezelstnost, přirozenost a obyčejnost. Právě tato obyčejná dívka má možnost si během 14 dnů pobytu vychutnat nejen krevety v křupavém těstíčku tempura, suši, kuřecí špízy yakitori, majonézu yuzu nebo nudle ramen, ale poznává svět plný tradic. Lidé si tu cení přírody, klidu i letitých nedokonalých věcí a chápou, že stáří znamená moudrost a zkušenost. Prostředí, kde filozofie "wabi sabi" učí, že nic není navždy a všechno bychom si měli užívat tady a teď. Svět, kde zlaté lepidlo "kincugi" praskliny nemaskuje, naopak se prasklina opravované věci zvýrazní a pozlatí, protože staré věci jsou díky svým nedokonalostem jedinečné odrazy reality.
"Třešňové květy se oslavují nejen pro krásu, ale také pro pomíjivost. Zítra můžou být pryč. Krása spočívá v okamžiku, kdy se na ně díváš."
Bylo to milé, exotické, pohodové, takže doporučuji.

8 11.02.2024

Knihu jsem přečetla kvůli Čtenářské výzvě a nenapadá mě jiné hodnocení než - romantická detektivní pitomina s happyendem.

4 09.02.2024