lucyvase4 komentáře u knih

,,Musíte jít s námi."
,, Nerozumím, co jsem provedl?"
,,Vy velice dobře víte, co jste provedl."

To Vám jednou takhle večer zaklepe na dveře policie. A aniž by jste věděli proč, dají vám na ruce želízka a odvedou vás do auta. Teprve až v autě se dozvíte, že vám hrozí 18 let za mřížemi. A proč? Měl jste se dostavit na svatbu. Svou svatbu. O které jste samozřejmě nevěděl. Žena, kterou si máte brát je navíc s vámi těhotná. A jelikož vláda nemanželské děti netoleruje, jste nucen si ji vzít. Co na tom, že to byl jen úlet a o roli otce nestojíte? Teď už je dítě na cestě a vy se buď musíte postarat nebo si odsedět trest. Rozmyslete si dobře, jak se zachováte. O to víc, když je vaše budoucí žena Usagi a jmenuje se Dokura.
Každé rozhodnutí může mít nedozírné následky.
Co je ale důležitější? Život vašich nenarozených dětí nebo váš? Co vše jste ochotný pro blaho své rodiny obětovat?

Myšlenka světa, kde je rodina a rodinné hodnoty důležitější než právo jednotlivce. Kde volit mohou jen lidé se 3 a více dětmi, kde je nezákonné mít nemanželské dítě nebo se rozvést, mi přišla jako fajn nápad.

Samotný příběh byl na jednu stranu hodně temný, ale pokud ho berete s nadhledem, tak i hodně úsměvný.

Hlavní hrdina mi vůbec nepřirostl k srdci. Floutek, co si užívá života, ale odpovědnost za své činy převzít nechce. Ješitný, egoista, bez kterého by se nemohl točit svět. Na druhou stranu se ale neustále spoléhá na svého kamaráda. Sám pro svou záchranu neudělá vůbec nic.

Hodně se mi líbila postava Dokury. Která má naopak ve všem jasno. I postava jeho matky. Na ní se jasně ukazuje, jak některé ženy vidina narození vytoužených vnoučat zblbne.

Musím říct, že kniha Zbouchnul jsem satanovu dceru, kterou jsem četla od autora jako první, se mi líbila malinko více. Byla více milá, hravá a dětská. Tohle byl oproti tomu temný a nechutný bizár. Navíc s prvky sci-fi.

Hodnotím: 3,5/5

,,Jsem žena, již se odevzdáváš. Tvá láska bude patřit mně a jen mně, tvé tělo bude patřit mně a jen mně, tvoje duše bude patřit mně a jen mně. Staneme se jedním tělem, abychom spolu zplodili mnoho potomků."

3 07.04.2024

Clay? Clay Cooper? Co ty tady děláš, ty starý pardále. Posaď se k nám. Zrovna jsem, tady mladým, chtěla vyprávět příběh o Vaší skupině Sága. Ale když už jsi tady, mohl by jsi jim to povědět sám. Jak to bylo tenkrát s tou záchranou Castie?

Co Vám budu povídat. Už jsem si 20 let žil šťastný a spokojený život bez boje. Když se ke mně jednou v noci přiloudal můj starý kamarád a bývalý vůdce Ságy. Gabriel, kterého všichni ho znáte pod přezdívkou Zlatý Gabe, mne tu noc přesvědčil k největší hlouposti mého života. Prý znovu sjednotíme Ságu a vydáme se do Castie. Města obléhaného příšerami. Jak ale Ságu sjednotit? Proč jít na jistou smrt? Chtěl jsem odmítnout. Když mi ale řekl, že jeho dcera Rose je v Castii uvězněna a čeká jen na smrt, mohl jsem mu, jako otec vlastní dcery, říct ne? A tak začalo naše dobrodružství. Ano. To, o kterém se zpívají písně ještě dnes. Před 20 lety nám říkali Králové Wyldu, byli jsme obávanou skupinou, ale dnes jsme jen staří muži. Jak tohle dopadne? Co vše je otec schopen udělat, aby ochránil své dítě?

Tak tohle byla, aspoň pro mne, naprostá pecka. Skvělá epická fantasy. Svět byl naprosto dokonale promyšlený i s jeho historií. Přesně to, co mám na fantasy ráda.

Spousta magických prvků a nadpřirozených bytostí (draci, obři, kyklopové, kentauři, minotaurus, obří pavouci, chiméra, druini, čarodějové atd.)

Hrdinové - král a bývalý zloděj Matrick, čaroděj Moog, rozený válečník Ganelon, krotký mlčenlivý Clay a jejich vůdce Gabriel. Směs různorodých charakterů, kde si určitě vyberete svého oblíbence. Ačkoli každý z nich má svůj charakter, svůj příběh, své světlé ale i temné stránky, dohromady se neskutečně doplňují a harmonie z této skupinky úplně sálá.

Celou knihu provází humor, sarkasmus a dokonale popsané bitvy.

Příběh mne hodně bavil. Dej plynul velmi rychle a já se nestihla ani jednou nudit.

Oceňuji, že se jedná pouze o jeden díl. Po všech nedokončených, nekonečných sérií, je to příjemná změna.

Jediné, co mi malinko vadí je mapa. V knize sice je. Je krásná, ale trochu nefunkční. Spousta míst, kde se hrdinové vyskytují na mapě prostě chybí.

3 11.03.2024

"Musím svůj plán dokončit dřív, než zjistíš pravdu."

Amanda a Iris. Dvě kamarádky, které mají dokonalý život. Dokonalý dům, dokonalé děti i dokonalé muže. A jelikož jejich manžílci vydělávají velké peníze, mohou být ony nezaměstnané. Ženy v domácnosti. Ráno si udělají své zeleninové smothie, připraví dětem svačinu do školy, manželovi dají pusu na rozloučenou a poté vyrazí na ranní jógu. Celý den stráví s kamarádkou u kadeřnice, jdou na manikúru, nákupy, nebo si prostě udělají holčičí den. Večer pak přípraví své rodině skvělou večeři.
Nádherný život. Ale je skutečně takový, jaký se zdá? Co se děje za zavřenými dveřmi luxusních domů? Existuje něco, co jim nedá spát?
Co vše se změní, když se do jejich ulice přistěhuje tajemná Maddie? Ta pracuje, nemá děti ani muže a navíc se při každé otázce na svou minulost chová divně.

Psychologický román, který jsem hltala každou stránkou. Je zajímavé pozorovat jak se z takového dokonalého "Stepfordu" (připomínalo mi to totiž Stepfordské paničky), stane doslova noční můra.

Postavy se mi moc líbily. A nakonec jsem vlastně chápala, proč se chovaly tak, jak se chovaly. Jediná Amanda na mne byla až moc naivní a hloupá.

Pomalu zarůstající napěti a akce, to bylo také fajn. Jen bych možná začala s tou akci malinko dříve. V jednu chvilku jsem si říkala, že by se konečně mohlo začít už něco dít.

Musím říct, že na prvotinu hodně povedené. I když byl příběh hodně předvídatelný, rozhodně to neberu jako chybu. Dokonce si myslím, že to byl trochu i autorky záměr. Ukazuje nám totiž více pohledů na jednu situaci, a z nich mnohé prostě zjistíme. Na druhou stranu právě díky tomu můžeme pochopit obě dvě strany mince.

Na čí straně nakonec budete, koho budete chápat a na koho budete naštvaný! To nechám na každém z vás.

3 07.03.2024

"Posledně jste slíbil, že mi dnes padáte detailní a přesnou výpověď o svých zločinech. Přejete si tedy učinit tuto výpověď během dnešního výslechu?"
"Žádný zločin jsem nespáchal," řekl Čikatilo.

Dvanáct let brutálních vražd, deset dní na usvědčení pachatele. Vymámí Issa Kostojev z Čikatila přiznání? Kdo sedí naproti Kostojevovi. Neškodný dedoušek, vzorný manžel a otec? Nebo psychopat se sadistickými, pedofilními sklony se znaky kanibalismu? Všechny vraždy proběhly beze svědků a bez jediné stopy. Jak donutit Čikatila k přiznání?
V sázce je svoboda nebo smrt.

Kniha vznikla ve spolupráci s inspektorem Kostojevem a ukazuje nám, jak na případ nahlížel on.

Kniha pro mne byla bohužel velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného.

Jedná se o literaturu faktu. Čekala jsem tedy víc popisů vražd, detailně popsaný výslech, soud a nakonec i vynesený rozsudek.
To se bohužel nestalo.
3/4 knihy pojednává o pronásledování rostovského řezníka. A občas jsem se až nudila. Mrtvol, jak na běžícím páse, jejich popisy ale žádné. Takže i slabší povahy nemusí mít strach si knihu přečíst.

Autor ukazuje nedostatky sovětského systému. Četné korupce, mámení lživých přiznání, a to vše jen proto, aby byl případ rychle vyřešen a soudruzi pochváleni, za dobře odvedenou práci. Co že odsoudí nevinného? Však na to nikdo nepřijde.

Moc se mi líbila část výslechu. Škoda, že mu autor nevěnoval více prostoru. Stejně tak jako soudu. V knize to nebyl soud, spíše fraška.

Co se mi naopak líbilo byl pohled na případ z perspektivy Issy Kostojeva. O Čikatilovi se ví hodně, ale musím přiznat, že o vyšetřovateli jsem moc informací neměla. Tak to se aspoň změnilo. Také se mi líbil začátek knihy. To, jak Čikatilo pomalu objevoval, jaké monstrum se v něm skrývá.

Určitě knihu nedoporučuji číst, pokud o případu nic nevíte. Moc Vám to o něm bohužel stejně neřekne.
Já osobně bych si už knihu znovu neprečetla.

Hodnotim: , 5 /5 (tedy 50%)

3 12.02.2024

CO SE STANE PO POSLEDNÍ KAPITOLE? TO JE TA ČÁST PŘÍBĚHU, KTERÁ MĚ VŽDY NEJVÍC ZAJÍMÁ.
KDO POVSTANE PŘÍŠTĚ HRDINA NEBO PADOUCH? (Lussoro - pekelný princ)

Dneska se hlásím s recenzí na knihu:
KRÁLOVSTVÍ OBÁVANÝCH - Kerri Maniscalco

Po předchozím díle, který byl pro mne velké zklamání (recenzi naleznete také tady na Knižních zavislavich), jsem se nakonec přeci jen rozhodla přečíst i díl poslední a sérii tak dokončit. A musím říct, že nelituji. Jednoznačně nejlepší díl, z těch tří.

Pokud jste nečetly první dva díly POZOR SPOILER

Emilia se dozvídá, že její sestra Vittoria, kvůli které se rozhodla jít do pekla a pomstít její smrt, stále žije. Radost ale vystřídá obava. Vittoria totiž shromažďuje armádu vlkodlaků, aby se pomstila čarodějnicím i pekelným princům. Emilia se tak musí rozhodnout postaví se na stranu sestry nebo svého budoucího muže, pekelného prince Iry?
Co všechno ukrývá minulost? A co vše musí Emilie zjistit, aby konečně zlomila kletbu, která existuje již 20 let?


Příjemné překvapení. Ve druhém díle mne neskutečně vytáčelo, jak je Emilie (sprominutim) blbá. Tady se potkáváme, ale s úplně jinou osobou. Nevím, kde najednou tak dospěla, úplně jiný člověk. S Irou se nehádá, ale spolupracuje. Nikoho neobviňuje bez důkazů a nepotřebuje, aby ji stále někdo tahal z problémů.

Konečně jsme se dočkali i fantasy. Vlkodlaci, upíři, zlomení kletby, boj s čarodějkami a magie. A také nějaká ta akce.

V knize je stále, na to, že se jedná o YA, na mne moc sexu. A ještě dost detailně popsaného. Nevím, nevím číst to moje 12 léta dcera, ke stropu radostí bych neskákala.

Autorce se podařilo vše zdárně dokončit. Veškeré otázky byly zodpovězeny a celý příběh byl nakonec velmi originální.

3 08.02.2024

Já převezu vás k břehům věčně hrůzy, v tmy propasti, kde s ledem zář se svaří. Dante Alighieri

Musím říct že z knihy mám velmi smíšené pocity. 1/3 knihy byla naprosto o ničem. 2/3 připomínala špatný erotický film. Až v poslední části knihy jsem se dočkala fantasy. A musím říct, že se mi líbilo. Škoda, že taková nebyla celá kniha.

Emilia mne neskutečně štvala už v první díle. Musím ale říct, že v tom druhém to bylo ještě horší. Tak blbou postavu jsem snad ještě v knize nepotkala. Někdy jsem měla pocit že trpí schizofrenií. Ira byl pro ni úžasný, pozorný a vzápětí sobeckej hajzlík, který ji chce jen využít.
Je panovačná, nevděčná, sobecká, pyšná a její ego sahá až k nebi. I když sama nic nedokázala. Kdyby se tak choval démon ok, ale ten byl oproti ní úplný beránek...

Na to, že je to YA literatura jsme byli svědky dost bizardnich erotických scén. Prsa polévaná čokoládou, šlehačka na chloubách pánů. Nespoutané orgie na stolech. Tohle číst moje dcera ve 12letech, tak asi nadšená moc nejsem.

No, nakonec se aspoň pár záhad vyjasnilo, jiné ale přibyly.
A mně nezbývá nic jiného než doufat, že poslední díl bude fakt bomba


Hodnotím: 2,5/5

3 13.01.2024

Máte rádi upíry? Tak tady se s nimi potkáte. Nečekejte však žádné slaďouše s namakanou postavou, od kterých by jste se nechali s chutí kousnout. Ne. Žádné takové romantické představy nemějte. Tady jsou vampýři temnější než sám Dracula. A mne jejich popis dostal a moc se mi líbí.

Autor nás drží po celou knihu napnuté jak struny na houslích. Nutí nás číst dál a dál... A přemýšlet (dokonce i nad matematikou ). Jeho popisy jsou geniální. Vykreslení morbidních scén bylo tak živé, že se mi místy dělalo i špatně.

Co mne překvapilo, ze série Nekroskop má 15 dílů. Já myslela, že se jedná o trilogii. Nevadí. Pokud i další knihy budou tak skvělé jako první díl, ráda je přečtu všechny. A chápu, proč kolem Nekroskopu vznikl i kult.

Závěr knihy mohl být trochu delší, ale mé očekávání bylo naplněno i tak. Podle popisu knihy jsem čekala i víc upírů. Tak třeba o upírech bude více v dalším dílu.

Pokud máte chuť přečíst si knihu, která je multižánrová a hodně temná, neváhejte. V Nekroskopu se snoubí dohromady horor, špionážní thriller, fantasy a dokonce i trochu toho sci-fi.

3 10.01.2024

Postapokalypticka fantasy , už jen to mne přijde jako hodně zajímavý nápad. Takže první věc kterou oceňuji.
Kniha začíná koncem světa. Lidé svrhli své Bohy. Díky tomu začala být ale magie nestabilni, a tak každých 7 dní udeří magická bouře, která čistokrevné lidi zabije, z lidí, kteří měli za předka boha se stanou zmutovani tvorové, kterým říkají modikeři. Jediní bohové (dnes nazyvani démoni) a čarodějové dokáží bouře přežít.
Je to 80 let od doby kdy bohové padli a lidé si vytvořili města, které obehnali bariérou, která je chrání před magickými bouřemi.
Vlády nad Lerem se ujal Arumiel (bůh lži), ale lidé to, že je bůh nevědí nebo spíš nechtějí vědět. Ostatní bohy Arumiel buď zabil nebo zotročil. Vynutil si od nich slib věrnosti, a ti ho tak teď musí poslouchat. Lidé se ale začínají proti této vládě bouřit. Navíc magie začína být víc a vic nestabilní, bouře už nechodí pravidelně každých 7 dní, dnes nikdo neví kdy a kde udeří. Navíc proti Arumielovi zbrojí i kněží.
Autorka nám vypráví několik jednotlivych příběhů, které se mnohdy prolnou aby se vzapeti mohly opět rozdelit.
Prolíná minulost a přítomnost a vše tím krásné vysvětluje. Proč se tato postava chová tekhle a ta druhá zase takto.
Charaktery jsou nádherné popsány a díky rozmanitosti postav si určitě každý z vás najde minimálně jednu, se kterou bude sympatizovat .
I prostředí je krásně barvitě popsané. Člověk si umí dokonale představit krajinu, kde se příběh odehrává.
Musím říct že mne kniha noc mile překvapila. Priznavam, že jsem autorku podcenila. Tak temnou fantasy plnou sexu (ale ne toho romantického, spíš surového, za určitým účelem a vlastním prospechum), intrik, zvradu, soubojů o moc a mrtvol jsem si už dlouho přála. A netušila jsem že mi ji dá autorka - žena, čekala bych to spíše od mužského autora.
Moc se mi líbí jak se autorka s ničím nemaze.
Je pravda že prvních 60 stran se člověk ztrácí ve spoustě jmen a dějů, ale pak se začnete orientovat a příběh si naplno užívat.
Jsem napnutá jak struna, jak bude příběh pokračovat.

3 20.12.2023

Dvě sestry, jedna vražda a touha po pomstě...

Emilia a Vittoria (dvojčata)žijí poklidný život na Sicílii. Jejich rodina vlastní restauraci a celou knihu je krásně popisováno italské jídlo. Máte na něj úplně chuť Navíc jejich rodina pocházejí z jednoho ze 13 rodu čarodějnic v Palermu.
Jejich babička jim ale tají spoustu věcí. Což si myslím, že je kámen úrazu hnedka na začátku. Nebýt toho mohlo být vše jinak.
Poklidný život naruší vraždy dvou čarodějek, navíc jejich těla jsou zmrzačená. Něco se děje a ve městě je někdo, kdo prahne po srdcích čarodějnic.
Když Emilia najde svou sestru mrtvou a bez srdce rozhodně se jí pomstít ať to stojí, co to stojí.
Najde Vittoriin deník a zjišťuje , že sestra věděla víc než jim babička říkala. Emilia se rozhodne přivolat démona a doufá, že ji pomůže sestřinu vraždu objasnit. Jaké je její překvapení, když se neobjeví obyčejný démon ale hned jeden ze sedmi princů podsvětí...
Podaří se jí zjistit kdo za vraždami stojí?
Co bude výměnou za pomoc princ Ira chtít?

Příběh se mi moc líbil. I prostředí Sicílie.
Jediné co bych vytkla je, že už na začátku si myslíte jak to bude a ono to tak i skutečně je . Předvídatelny příběh.
A občas mne rozčilovala Emilia. Někdo ji řekne aby něco nedělala a má to efekt jako by jí řekl jdi a udělej to.
I tak ale nutně potřebují dalsi díly

3 15.11.2023

(SPOILER) Rosie a Alex nejlepší přátelé už od dětství. Prožívají všechno spolu, jsou nerozlučnou dvojkou. Až do večera 16tych narozenin Rosie, které si nepamatuje. Od toho okamžiku začíná Alex chodit s Bethany a nemá na Rosie tolik času. A pak k tomu přispěje ještě to, že se musí s rodiči odstěhovat do Ameriky. S Rosie si slíbí, že za ním za rok přijede a bude ve státech studovat hotelnictví. To se ale nikdy nestane. Rosie otěhotní a v 18 porodí dceru Katie. Alex studuje na doktora, jak si vždycky přál.
Sejdou se ještě někdy? Vydrží jejich přátelství? A co všechno si po 50 letech uvědomí?
Moc krásne napsané. Forma dopisu, emailu a telefonních rozhovoru. Kniha se čte velmi dobře.
Kniha o životě a úvahách o něm.
Rosie se cítí občas ztracená, občas šťastná a celý život vlastně hledá smysl života. Zjišťuje že ani ve 20 ani ve 30, 40, 50 o životě vlastně nic neví a proplouvá ji mezi prsty. A do toho Alex . Přítel kterého miluje ale v životě se jim do štěstí stále staví překážky. Ať už to je svatba, rozvod, děti ... řeknou si nakonec co k sobě cítí?

3 08.10.2023

Zatím největší zklamání roku 2024.

Čekala jsem hororové povídky plné mýtů a jezerních příšer. Bohužel v celé knize se jezerní příšera objeví jen jedna a navíc je ještě mrtvá. Naproti tomu se zde vyskytuje celá řada jiných bytostí jako jsou vlkodlaci, upíři nebo padlý andělé. Ale především se autor zaměřuje na monsta, která se mohou skrývat v každém z nás. A za vypuštění těchto monster většinou může nějaká náhoda nebo nehoda.

Většina povídek v knize má potenciál. Příběh se rozvíjí slušně, baví vás a těšíte se, jak to celé dopadne. Jenže tady nastává problém. Autor vám většinou žádný konec nedá. Příběh utne v půlce a vy jen nepřítomně obracíte stránky mezi prsty a přemýšlíte, kam sakra ty další schoval. Na mne prostě useknuté vždy hodně předčasně. Domýšlet si půlku příběhů mne nebavilo. A mnohdy jsem v příběhu nenašla asi ani to, co chtěl autor sdělit.

Povídky se čtou jinak pěkně. Styl psaní je poutavý, barvitý a místy až poetický plný metafor. Stránky vám ubíhají pod rukami. Ale po pár povídkách jsem si začala říkat. Fajn, čte se to dobře, ale proč to vlastně jinak čtu?

Povídky které se mně líbily a viděla jsem v nich nějaké poslání jsou nakonec tři.

1. SS - příběh chlapce, který se stará o svou matku. Ta přišla o nohy při autonehodě. On kvůli tomu musí skončit se školou a začít pracovat.

2. Pod náporem slunce - příběh o chlapci, který našel ve sklepě svého domu upíra. Chce, aby ho upír proměnil a za to mu slíbí krev matčina nového přítele.

3. Dobrý manžel - příběh muže, který přihlíží sebevraždě své ženy.

Další povídky se mi líbily buď zčásti nebo vůbec.

Neříkám, že kniha je špatná. Myslím, že spousta čtenářům se bude líbit. Já jsem zjistila, že nejspíš nejsem povídkový typ. Ani hororové mi to bohužel moc nepřišlo. Vůbec jsem se nebála.
S autorem jsem si příliš nesedla. I když, knihu jsem dočetla před 3 dny, stejně se v mysli k některým povídkám ještě vracím a přemýšlím o nich. A tak se ptám. Nemohl tohle být třeba autorův záměr?

2 10.04.2024

Kniha mne velmi bavila. Hned při jejím otevření jsem si říkala, že to bude pecka.

Mapa a seznam postav. To vše najdete hnedka na začátku. Seznam postav se vážně hodil. Hodně mi pomohl zorientovat se v ději. Nadšená jsem byla i z mapy. Bohužel více na začátku než v příběhu samotného čtení. Tady jsem zjistila, že mapa neni moc podrobná a v tomto díle spíše zbytečná.

A.Ryan má silný vypravěčský talent. Jeho dlouhé opisy pocitů, emocí hl.hrdiny, myšlenek a úvah. Pro mne super. Tohle mám ráda, dokáži se pak lépe vcítit do postav a děje. Pro někoho to ale může být až moc. Dokazuje to ostatně i naše společné čtení. Někteří tuhle knihu po pár stránkách vzdali.

Pokud máte rádi fantasy plné magie a nadpřirozených bytostí, tady je nenajdete. Jedná se spíše o historický svět plný rytířů , zbojníků, politiky s pouze malým náznakem nadpřirozena.
Tento svět je ale skvěle vykreslený. At už se jedná o politiku, bitvy, rasy lidí, kteří tu žijí, víru. Akce a napětí se střídá s nudnějšími popisnými pasážemi. O zvraty ale není nouze. Nikdy si nemůžete být jistí, kdo bude dalším mrtvým. Na tohle má Ryan talent podobně jako G.R.R. Martin.

Moc se mi také líbilo, že konec není tak moc otevřený. Pokud by jste tedy nechtěli číst další díl, nemusíte. Autor pěkně uzavřel jednu kapitolu Alwynova života. A co mu přinese další je zatím ve hvězdách. Já se na to ale moc těším.

Kniha je plná úžasných citátů. Za zmínku stojí např.:
"Válka není nikdy spravedlivá, ať dopadne jakkoliv."
"Falešná přísaha nemá žádnou váhu a jediné, co ti přinese je nedůvěra a nepřátelství druhých. Takže, když dáš své slovo, dodrž ho."
"Každý jde svou cestou, každý potká svůj osud."

2 04.04.2024

Válka se dá vyprávět na tolik způsobu: celý spor by se dal shrnout do jediné události. Jeden muž se rozhněvá kvůli chování druhého, například. Celá válka, celých 10 let se dá vystihnout takhle. Ale je to i válka žen, patří jim stejně jako mužům, a básník musí vidět jejich bolest - bolest žen, které vždycky odsouvali na okraj eposů, bolest obětí mužů, pozůstalých po mužích, otrokyní mužů. Čekaly už dost dlouho, až na ně dojde.

Všichni známe Homérovi eposy Ilias a Odysseia. A muže, kteří v nich vystupují. (Odysseus, Achilleus, Paris, Priam, Meneláos, Hector nebo Agamemnón). Znáte ale příběhy jejich žen?
V knize Tisíc lodí se autorka Natalie Haynes zaměřuje právě na ně. Vystupuje zde hlavně Kassandra, Pénelopé, Hekabé, Andromaché, Klytaiméstra a Polyxené. Tohle je ale jen malý seznam. Kniha vykresluje mnohem více osudů.

Příběhy žen, které jsou obětí války stejně jako muži. Mnohdy i více. Však co může být horšího než padnout do otroctví s vědomím, že váš muž ani syn už nežije? Co může být více beznadějné než čekat deset let na manžela, který se nemusí z války vrátit domů? Vidět jak Vás syn vyrůstá z nemluvněte, aniž by otce spatřil?

Autorka vdechla starým příběhům nový život. Hrdinky jsou velice lidské a každá bojuje se svými nejistotami a pocity. Ať už se jedná o hašteřivé bohyně. Penelopé, která má pochybnost o věrnosti svého muže. Andromaché, které je odhodlaná vzdát se své hrdosti, jen aby zachránila svého syna, až po Helenu, která je sebestředná a ješitná.

Všechny tyhle příběhy mne moc bavily. Prožívala jsem s postavami každou jejich emoci. Pocit naděje a lásky ale hlavně frustraci, beznaděj, touhu po pomstě, nenávist a zlost.

Pokud máte rádi Staré řecké báje a pověsti, Ilias nebo Odysseiu, určitě si knihu přečtěte. Uvidíte Trojskou válku z jiného, ale hodně zajímavého pohledu. A jelikož je autorka historička se znalostí právě antických pramenů, máte se vážně na co těšit.

Některé příběhy bych si přála ještě delší a víc vykreslené. Hrdinky se až moc často spoléhají na Bohy, než aby vzaly osud do svých rukou. To ovšem dělají i muži. Za nápad autorce tleskám. Naprosto skvělý a neotřelý. A já se dozvěděla zase něco navíc.

Za knihu k recenzi děkuji Knihy Dobrovský.

2 02.04.2024

(SPOILER) Jedná se o moje první setkání s autorem. Ačkoli je báseň často připodobňována k Havranovi. Já moc velkou podobnost neviděla. I tak mne ale báseň bavila.
Trpká hodina vypráví příběh muže, jehož láska nebyla opětována, a tak si vzal život. Jeho láska se po letech vrací na místo skonu, tohoto muže a tíží ji svědomí.
Báseň plná žalu, bolu a utrpení. Oproti Havranovi je hodně přímočará. V textu se dozvíme vše podstatné a nemusíme nad verši tak hluboce hloubat. Verše jsou doplněny i nádhernými ilustracemi, které ještě umocňují dojem beznaděje

2 30.03.2024

Simon je kluk, který si užívá života. Má partu kamarádů a svou velkou lásku Tildu. Ta ale nezvládne situaci. Začne brát drogy, opíjet se a podvádět ho. Nakonec se se Simonem rozejde. Ten se ale nechce jejich lásky vzdát. Pak se ale stane něco, co úplně všechno změní. Simon přijde o všechny kamarády a navíc je podezřelý z vraždy. Tehdy se potkává s Lucindou. Dívkou, která už před oznámením konce světa bojovala s rakovinou. Dva odlišné životy se protnou a navíc mají stejný cíl. Objasnit vraždu, ze které je Simon obviněn, než nastane konec světa.

Když jsem knihu viděla poprvé, myslela jsem si, že půjde o sci-fi. Pak jsem přečetla anotaci a zjistila, že tohle sci-fi moc nebude. Spíš YA román. Že se jedná o YA je cítit z lehké naivity hlavních postav, ale upřímně v 17 letech jsme naivní byli všichni, a kdoví, jak bychom se chovali 4 týdny před smrtí. Takže mne tato skutečnost vůbec nevadila.

Moc se mi líbilo jak autor dokáže popsat emoce všech postav. Jak se chová žena, která čeká dítě, které nikdy nepřijde na svět, jaké pocity má matka, jejíž syn je obviněn z vraždy, jakou bezmoc zažívá otec dcery, která trpí rakovinou?

Pocit beznaděje umocňuje odpočítávání času. Kniha začíná kapitolou 4 týdny a 5 dnů a každá další má o jeden den méně. Poslední kapitola se jmenuje Poslední noc. Víme tedy, jak nezadržitelně rychle se konec blíží. Neustále jsem si říkala : ,,Takhle to neskončí. Určitě přijde zvrat a přijdou na něco, co Zemi zachrání."

Kniha plyne rychle. Úplně mne strhla. Vlastně nejde ani tak o ten konec světa, ale o chování lidí, jež vědí, že se konec blíží.

Hodně se zde řeší i víra. Jedna ze Simonových matek je totiž kazatelka. Ano, jedna z matek. Simona totiž vychovává homosexuální pár.

Tak co, už víte co by jste dělali vy před koncem světa? Jak a s kým byste trávili svůj poslední den?

Hodnocení: 4,5/5

2 27.03.2024

,,Já přeci píšu úpadková, co úpadková - odpadková díla, kde kostrbatý styl kráčí ruku v ruce s plytkým obsahem, prvoplánovými vtípky a explicitní brutalitou. Postavy v mých knihách umírají. A umírají drsně a bez slitování. S takovým autorským profilem mi ani v Pekle nedovolili vzít pero do ruky..." (Povídka: Nedozírné následky administrativních omylů)

Na začátek musím říct, že je to moje první kniha od Mark E. Pocha A aby toho nebylo málo i první sbírka povídek.

Jedná se o knihu 18ti povídek. Takový průřez autorovou tvorbou od roku 2008 až doposud. Autor se s námi zároveň těmito povídkami loučí.
Některé povídky se mi líbily moc a jiné méně. Povídky jsou hodně multižánrové. Najdeme zde fantasy, sci-fi, hororové, bizardní i post-apo prvky. Každý si určitě najde tu svou oblíbenou. Mne se líbily nejvíce tyto:

Nedozírné následky administrativních omylů
Díky této povídce mne Jitka Dudychová navnadila k přečtení celé knihy. Tedy hlavně její hlasové zprávy, kde mi namlouvala úryvky právě z této povídky. To bylo rozhodující k tomu, vzít tuhle knihu do ruky. Autor brakové literatury se díky administrativnímu omylu dostane do Pekla.
Povídka plná sarkasmu, černého humoru a nadhledu. Určitě jedna z nejpovedenější ve sbírce.

Já je někdo jiný
Tak tohle bylo také skvělé. Pokud se Vám líbila Proměna od Kafky, myslím, že i tohle bude to právě ořechové . Autor tuto povídku napsal na počest F. Kafkovi a z povídky je to vyloženě cítit.

Lesy mají oči
V gemerských lesích číhá na hlavního hrdinu hrůza, o které se mu ani nesnilo. Lehce strašidelné.

Ďáblova díra
Dva detektivové paranormálních jevů se snaží vyčistit místa, na kterých straší neklidní duchové. Tato povídka mi připomněla seriál Lovci duchů.

Moc se mi líbilo, že autor napsal ke každé povídce i pár slov na začátek. Takový příběh jejího vzniky. Proč vznikla, jak vznikla, čím se inspiroval, kde povídka vyšla. Mohla jsem tak sledovat vývoj autorovi tvorby a dílo si zařadit do určitého období.

Můj poznatek: Více mne oslovily delší povídky, kde měl autor více prostoru dílo dobře popsat a dovést do zdárného konce. U kratších povídek, mnohdy jen pár stránkových, mi přišla škoda že jsou tak přímočaré a uspěchané. Někdo to ale naopak může vyhledávat.

Musím říct, že povídkám jsem přišla na chuť. Jsou jako bonboniéra. Nikdy nevíš jaká bude ta další .
A autor mne přesvědčil, že si musím přečíst i nějaké z jeho dalších děl.

Hodnocení: 3,5/5

2 22.03.2024

Každý určitě minimálně ve škole slyšel o jeho básni Havran. Já ji úplně miluji.

V této útlé knížečce máme rovnou 4 překlady Havrana. Musím říct, že mne překvapilo, jak hodně se od sebe jednotlivé překlady liší. Ač pro mne zůstává dál srdcovkou překlad od Vrchlického myslím, že mladší generace sáhnou spíše po jiné variantě.

Je naprosto skvělé, že je v knize i báseň v originále.

Kromě básně Havran se mi moc líbily Znovy, Lenora, Červ dobyvatel a Annabel Lee.

Básně jsou povětšinou velmi pochmurné, temné, plné žalu a bolu. Hodně často se zaměřují na smrt milované ženy, nebo úmrtí jako takové. Jedná se o hodně těžké čtení a musím říct, že jsem zvládla přečíst maximálně 3 básně za den. Mnohdy jsem je četla několikrát, vracela jsem se k jednotlivým veršům. A hloubala nad samotnou podstatou mysli autora. Hledala jsem na internetu i rozbory jednotlivých básní a ujišťovala se, zda si je vykládám dobře. Případně do jakého období, v životě autora, si je mám zařadit.

Pokud známe Poa a jeho život, není se čemu divit, že jsou básně pochmurné. Jeho život byl totiž přesně takový. Ať už se jedná o dětství, kde mu zemřela matka, když mu byly teprve 3 roky, výchovu v pěstounské rodině, kde si tak úplně nesedl s otčímem nebo o ženy. Navíc se utápěl v depresích, alkoholu a jiných omamných látkách.
Stejně tak jak žil, tak i zemřel. Zemřel za nejasných okolností, když ho na ulici našli pod vlivem alkoholu. Byl hospitalizován, upadl do kómatu a již se neprobudil. Za čtyři dny zemřel na krvácení do mozku. Co se mu stalo? Mohl za jeho smrt alkohol? Nebo třetí osoba? To je tajemství, které si sebou vzal tento velikán do hrobu.

,, Zářící tu krásnou děvu
zdali uzřím licí v líc?"
Na to havran: ,, Nikdy víc!"

Autor zemřel, ale jeho dílo je nesmrtelné.

2 19.03.2024

Opustil Vás přítel? Váš život je v troskách? Nemáte proč žít? Zbalte si svých pět švestek a vyrazte vstříc novým dobrodružstvím.

,,Přece nezáleží na tom, jestli se v knize vyznáte, nebo ne. Důležitější je, když najdete aspoň jednu knihu, která vás zasáhne. "

Kniha mne bohužel zklamala. Čekala jsem více děje z knihkupectví a práci v něm. O tom, jak nakonec Takako přijde knihám na chuť . Bohužel tohle byl jen jakýsi doplněk k jinak obyčejnému příběhu. Navíc, více než v knihkupectví, se děj odehrává v kavárně.

Děj není moc zajímavý a postavy jsou ploché. Vše se vyvíjí, na mne, až moc rychle.

To, že v knihách máme často naivní hrdinku, to už jsem si zvykla. Ani Takako nebyla výjimka. Ale že i strýček Satora bude tak naivní? Dospělý člověk, který radsi než aby problém řešil, jednoduše uteče?

SPOILER: Ruku na srdce chlapy, kdo z vás by po 5ti letech přijal svou manželku, která se vrátí z kdoví odkud, s otevřenou náručí zpět domů? A na nic by se neptal? KONEC SPOILERU.

V knize se zmiňuje hodně japonských spisovatelů a jejich děl. Bohužel pro nás (tedy aspoň pro mne) naprosto neznámí lidé.

Ze stránek na nás dýchá úplně jiná mentalita a kultura. Pro mne opět trochu nepochopitelná. Domluvené sňatky, omlouvání se za úplně normální věci, vykání v rodině a neustále klanění se.

Lidem, kteří mají tuto kulturu rádi a aspoň trochu se o ní zajímají, by se příběh ale mohl hodně líbit. Já bohužel nejsem ten případ.
Za mne příběh, který neurazí, ale ani nenadchne.

Jediné, co mne trochu dostalo byl konec. Dokonce i slza ukápla.

Hodnotím: 2,5/5

2 04.03.2024

Ruku na srdce. Záviděli jste někdy kamarádce nebo kamarádovi jeho drahou polovičku, lépe placenou práci, větší dům, rychlejší auto? Ne? Vážně? Nikdy, jste si neřekli, že by bylo super, kdyby jste byli na jeho místě ?

Někdy se špatnou zkušeností, traumatem nebo jen tím, že se nám zrovna v něčem nedaří, může probudit TO NEJHORŠÍ V NÁS. Malý človíček uvnitř hlavy, který nám našeptává, že vše a všichni, kteří nás obklopuji, nás ve skutečnosti nemají rádi. A tohle malé, nové JÁ je uchlácholeno teprve tehdy, když se nám zase něco povede.

Příběh Ivana a Soni je přesně takový. Když se jednoho dne náhodně potkají a přeskočí mezi nimi jiskra, vypadá vše jako idylka. To je ale bohužel jen zdání. Jako každý vztah, i tento má své mouchy. Oba dva mají navíc své bolístky z minulých vztahů, které si sebou nesou. A do toho se ještě přidají lidé, kteří jim lásku nepřejí.
Kam až je ochotna zajít kamarádka, která vás chce mít jen pro sebe? A co je ochoten udělat muž, kterého podvadei žena?

"V tomto věku dávno věděl, že žádný vztah není ideální a neobejde se bez hádky. To, zda bude fungovat, záleží jen na těch, kdo ho tvoří. Zda se o něj postarají a nechají ho vykvést, nebo se na něj vykašlou."

Musím říct, že kniha se mi do 1/2 vážně hodně líbila. Vzájemné oťukávaní Ivana a Soni, začátky jejich vztahu, to bylo parádní počteníčko. Pak se to celé ale nějak zvrtne. Říkala jsem si: ,, Hlavně, ať to nedopadne tak, jak si myslím." Bohužel dopadlo to přesně tak... ☹️

Jelikož moc thrillery nečtu, chyběl mi v knize větší popis emocí jednotlivých postav. Popravdě jsem si ani žádnou z nich neoblíbila. Děj plynul tak rychle, že to ani moc nešlo. Na tak málo stran dostat tak velký příběh, je za mne škoda. Klidně bych brala knihu delší.

Další mínus je pro mne překlad. Ten se bohužel vůbec, ale vůbec, nepovedl.

Co se ale nedá knize upřít je čtivost. Za dva dny máte přečteno, jako nic. A to, že vás autorka nutí neustále přemýšlet, zda je vaše teorie správná a podsouvá Vám i jiné možnosti, bylo také fajn. Kdyby to nakonec nedopadlo tak prvoplánově, byla by to super kniha.

Hodnocení : ⭐⭐⭐, 5/5

Je to teprve můj druhý thriller a musím říct, že tento žánr určitě nebude mým nejoblíbenějším

2 29.02.2024

Dog pound - je místo, kde čeká smrt. Rychlá, bezbolestná, ale zbytečná a prostě k ničemu! Proč bych se měl narodit jen pro těch pár závodů a let? Vždyť mnohým, které tam posílali, nebylo víc než 4 roky!!! Tak proč jsme na obtíž? Proč nemůžeme dál dávat lásku a také ji přijímat? Proč??? Já tu odpověď znám, napovím vám, je to kvůli něčemu, co mají někteří lidé radši než své bližní.... ANO, JSOU TO PENÍZE.


Četli jste Gumpa? Tak tohle je něco podobného, jen mnohonásobně horší. Tohle se totiž skutečně děje každý rok v Irsku a Španělsku. Každý lovec nebo trenér dostihu spotřebuje na jednu sezonu 10-25 psů. Spotřebuje, ano. Po sezóně se totiž starých, zraněných nebo nepotřebných psů zbaví. A to buď "humánním způsobem", což znamená dog pound, kde má pes 72 hodin na to, aby si ho někdo ještě adoptoval. Pokud se tak nestane je mu vpravena do těla uspávací injekce. Nebo pak nehumánní způsob. Který je bohužel ještě pořád častější. Buď psa vypustí někde v divočině a starej se sám nebo ho ZASTŘELÍ, VLÁČÍ ZA AUTEM či POVĚSÍ.
Ano tohle barbarství se děje v dnešní době.

Kniha Jeho veličenstvo chrt vznikla jako podpora organizace Chrti v nouzi. Autorka sama má doma dva adopťáky a z každé knihy jde příspěvek 50kc na tuto organizaci.

Kniha má dvě dějové linky. První příběh vypráví o době Alžběty I. Chrt byl v té době velice uznávaný a vážený, měl své čestné místo u stolu a vlastnit ho směl jen šlechtic. Dostihy byly prestižní událostí a vítěz dostával privilegia.
Druhý příběh vypráví o dnešní době. Adam (greyhound) z Irska mapuje svou cestu životem. Přes dostihy, zranění nohy, odhození na smetišti až po odchyt, záchranu. A nakonec cestu za novou rodinou sem do ČR.

Musím říct, že tu druhou půlku knihy jsem probrečela. Kniha pro děti a mládež, kterou by si měl přečíst za mne každý. Tolik moudrosti.

Pro mne o to emotivnější, jelikož jsem měla sama galga adoptovaného.

A co vy? Věděli jste o tom, co se s galgy, podengy, grayhoundy děje?

2 09.02.2024