loudomar
komentáře u knih
Vlčí stopy
Tanja Askani
Letos je to první kniha která ode mne získala pět hvězd! Úžasné a velmi poučné vyprávění je doplněno nádhernými fotografiemi. Navíc celé vyprávění je takové nenucené a přirozeně plynoucí.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Další úžasný válečný román který má navíc i faktografickou složku. O událostech potopení německé lodi Wilhelm Gustlof jsem neměla ani potuchy. Kniha je navíc napsaná velmi čtivě, krátké kapitolky plné dialogů měly opravdu spád. Postavy krásně vykresleny stejně tak výklad válečných hrůz a tragédii. Naštěstí najdete v knize i kapitoly plné naděje.
Kniha – přítel člověka, člověk – přítel knihy
Mirko Ryvola
Milá kniha, ale opravdu mě rozesmály tak dva úryvky. Doporučila bych spíše pro starší generace.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Po dlouhé době jsem měla tendenci nějakou knihu neodložit a číst dál a dál. Nebylo to tentokrát ale kvůli tomu že by kniha byla takový tahák ale spíš proto že už jsem to chtěla mít za sebou. Opět styl psaní nebo překladu mi tedy vůbec nesedl. Postupné uvolňování informacíco hlavní hrdince vyhozené sem tam do děje mi přišly úplně vytržené z kontextu bez jakékoliv návaznosti. A o posledních pár stránkách ani nemluvě.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Po Vypravěčce a "Světlech.." mě prostě už jen tak kdejaký válečný román nepohltí. Kniha měla spád i zajímavý děj. Rozhodně doporučuji ale mezi top válečné romány bych jich neřadila.
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
Za mě trochu přeceňovaná kniha a nebo mi prostě jen nesedl ten cestopisný žánr, protože knihy tohoto typu nevyhledávám. Při vyprávění o Nepálu jsem se absolutně nebyla schopná začíst. S Čínou už to bylo o malinko lepší. Některé pasáže jsou opravdu čtivé a vtipné, jiné zase poněkud mdlé a velmi podobné. Samozřejmě klobouk dolů před autorem, že měl tu odvahu vydat se do neznámých krajů úplně sám. Ale za co opravdu musím dát jen tři hvězdy je jednoznačně absence fotografií. Tolik by čtenáři umožnily se vžít a vcítit lépe do příběhu a okusit krásy zmiňovaných zemí. Cestopis přece přímo vybízí k tomu, aby se autor podělil o své zážitky nejen slovně ale i vizuálně.
Co jsem to proboha udělal?
Robert Fulghum
Příjemné povídky, ale upřímně bych doporučila spíše starší generaci. Kniha je velmi kvalitní, jen já se ještě necítím být dostatečně zkušená a zralá k tomu abych mohla knihu plně docenit. Za mě top povídka Hráči. To jsem se opravdu nasmála.
Nejlepší víkend
Patrik Hartl
Velká očekávání, ale ve výsledku dílo poměrně obyčejné. Dle mého názoru jednoznačně nejslabší autorovo dílo. Kniha mi přišla už taková omšelá, hodně podobná autorovo předešlým záležitostem. Přesto doporučuji. Je to prostě odpočinková četba s několika vtipnými zápletkami, nicméně vracet se k ní nehodlám.
Veselí
Radka Třeštíková
Je to moje třetí kniha od Radky Třeštíkové a zatím je nejlepší. První polovina knihy mi přišla opravdu výborná. Nabitá energií, sarkasmem, vtipem a košatým příběhem. Od druhé půlky už to šlo ale přeci jen trochu z kopce. Tak nějak se to začalo táhnout a až příliš točit kolem nemoci Eliščina otce a od této části již kniha ubývala na svých kvalitách. Ve výsledku to na mě bohužel udělalo dojem, že autorka zabila rakovinou potenciál své pěkně rozepsané knihy.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Trochu scifi, které však nemusí být tak daleko od pravdy. Autorka rozhodně předběhla svou dobu. Kniha byla poměrně čtivá, žádné zbytečné průtahy. Jen mě mrzí ten konec. Člověk by čekal, že bude ještě druhý díl a ke konci knihy se opravdu toužíte dozvědět jaký osud hlavní hrdinku potažmo její rodinu potká. Nic z toho nám ovšem autorka nedopřála a já myslím, že je to škoda.
Celý život
Robert Seethaler
Pěkná kniha. Jen je prostě velmi smutná a zanechala ve mě pár dní po přečtení rozporuplné pocity.
Dalajlamova kočka
David Michie
Milá kniha. Takové příjemné odpočinkové čtení. Dalajlamovy kočky jsem četla v opačném pořadí a přijde mi že tato první je nejméně propracovaná. Přeci jen mi následující dvě knihy přišly nabitejsi životními mantrami a i příběh byl tak nějak spádovější a zajímavější. Ale každopádně doporučuji.
Šinrin-joku: Japonské umění lesní terapie
Qing Li
Krásná kniha. Už od začátku čtení jsem se cítila jako bych snad byla přímo v Japonsku a hned bych si zabalila věci a vydala se tam na lesní koupel šinrin joku. Knihu mohu doporučit milovníkům přírody. Je proložena nádhernými fotografiemi které vás doslova pohltí. Jednu hvězdičku ubírám za opakování některých informací v textu.
Loutkář
Daniel Cole
Kde jen začít? Jediné co mě snad na příběhu bavilo byla sama komisařka Baxterová, která je samotná jako postava dostatečně zajímavá a problematická, ale tam to tak končí. Autorovo dílo je naprosto megalomanské, přehnané, nereálné a ve výsledku bez hlavy a paty. Postrádá logický motiv. Postup vyšetřovatelů taky místy naprosto nepochopitelný. Kniha má tolik much, že ani na jednu mucholapku by se snad nevešly. Přeskakování z děje, nahodilé objevování důkazů a pachatelů hlavně ke konci děje mě vyloženě iritovalo. Dělalo to na mě dojem, že autor už sám nevěděl jak z toho ven. Kde se vzala například Greenova sestra Marie a její výslech? Navíc mi chybělo jakékoliv vysvětlení pro to, proč by se masa lidí ač nemocných nejrůznějšími duševními chorobami nechali přesvědčit k takovým činům. Rytím nožem do hrudi počínaje a masovými vraždami konče. Stále jsem čekala, zda je třeba něčím nadrogovali nebo něco podobného ale žádné takové vysvětlení se nedostavilo. Hadrový panák za mě nic moc ale tohle. No shrnula bych to tak, že autor si ze čtenářů sám udělal pěkné loutky a po svém rádoby velkolepém díle Hadrového panáka je nitkami donutil číst tuhle příšernost. Další knihu už prosím ne!
Bahnitá pole
Hillary Jordan
Nádherný a drsný příběh vyprávěný z několika pohledů různých výpravěčů. Zaslepený Henry, pokorná Laura, věčně nasupený otec, nezkrotný Jamie poznamenaný krutostí války, Florence matka s nehynoucí láskou a její syn Ronsel nesmirmřitelný se svým postavením. Ti všichni vypráví syrový příběh života na bavlníkové farmě bez pozlátka a přikrášlení, nastiňují nevyrovnanou xenofobní společnost a nemilosrdnost KKK. Knihu mohu jen doporučit a jsem velmi zvědavá na její filmové ztvárnění. Postavy perfektně povahově vykreslené příběh úžasně čtivý.
Čas odejít
Jodi Picoult
Tak nevím nevím. Od autorky jsem četla již Vypravěčku a Velké maličkosti a dost možná jsem se trefila do jejich nejlepších děl. V tomto případě však hodnotím ještě hodně slabými třemi hvězdami. Ačkoliv jsem milovník přírody vyprávění o chování slonů mi přišlo chvílemi opravdu zdlouhavé. První polovina knihy se hrozivě táhla a děj se nikam neposouval. Dále se už četlo lépe, ale ten konec? No být příznivcem esoteriky, okultismu a podobných "oborů", určitě bych byla schopná závěr docenit, takhle mi nezbylo ale nic jiného než posledních 40 stran jen kroutit hlavou.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Musím se přiznat, že kniha pro mne byla spíše zklamáním. Měla jsem naprosto jiná očekávání a v tom bude asi zakopán pes. Čekala jsem že se autor bude zaobírat více existenciálními problémy Šumavských samotářů, jejich soběstačností, bojem o přežití a souznění s přírodou. Velká část knihy ovšem obsahuje informace z jejich předchozích životů již od útlého dětství, které s jejich současnou situací ani nijak zvlášť nesouvisí. Často zde zpovídaní rozpravují i o nadpřirozenu, životní energii, magii, Bohu a jejich vlastní filosofii, která se ale dost často odvíjí i od způsobu života spojeného s drogami a alkoholem. Tomu pak často odpovídal někdy až paranoidní pohled na svět a sociální systém.
Jarní vody
Ivan Sergejevič Turgeněv
Knihu jsem vybrala do čtenářské výzvy a určitě nelituji. Bála jsem se, že mi bude vadit vyprávění v jazyce, na který už dnes není kdekdo zvyklý, ale vyprávění mě pohltilo a nakonec mi ani nevadilo pár knižních výrazů nebo nezvyklé pořadí slov ve větách. V poslední třetině, kdy kniha graduje jsem byla dokonce opravdu napjatá a doufala jsem, že Sanin odolá všem svodům. Závěr byl překvapivě až velmi smířlivý.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Knihu jsem přečetla za den a půl. Jak již někdo zmínil ten úvod je psaný opravdu jak dívkou v pubertě. Dále už je to zajímavější a Gábina se zabývá již více sportem a konkrétními závody. Pro mě to bylo zajímavé čtení. Pohled do zákulisí biatlonu a samotného Gábinina života byl velmi čtivý a ne vždy veselý. Myslím že kolem knihy se nadělal zbytečný humbuk. Nepřijde mi že by někoho napadla, pomlouvala nebo nějak bezdůvodně očerňovala. Tak trochu tuším, že muži knihu možná nedocení nebo ji u odloží a budou ji mít za slepičí tlachaní, za mě ovšem paní Koukalová obnažila v knize svou duši a nebála se popsat svoje neúspěchy, slabá místa a své nejhorší životní chvíle a to chtělo velkou odvahu.