LordSnape
komentáře u knih
Indiánské léto / El Gaucho
Milo Manara
Oba příběhy zvedá nahoru hlavně kresba Manary. To je i důvod, proč jsem to četl a překousl fakt, že nemám rád historické příběhy.
Upíří rytíř 1
Pat Mills
Tohle mě bavilo. Příběh není nic originálního ani převratného, ale má to zajímavé postavy, hlavní hrdina je správně rozpolcený, jsou tu narážky na sadismus i masochismus a kresba je naprosto nádherná.
Arzach / Hermetická garáž
Mœbius (p)
Mám Mœbia moc rád, ale tohle už příliš zestárlo a dnes v podstatě nemá moc nabídnout. Arzach byl ve své době jako základní kámen, na kterém ostatní stavěli, ale nyní už je v podstatě x-krát překonán. Hermetickou garáž pochopíte už jen pod vlivem hub.
Svatokrádežná svatba
Alejandro Jodorowsky
Klasický Jodo. Místy mi to připomínalo Borgia, ale to je komiks kvalitativně o dvě třídy výše. Čím dál více mě prostě baví jen jeho sci-fi Jodoversum. Tohle je prostě příliš na sílu s ujetými postavami, co se chovají místy jako idioti.
Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti
Cody Cassidy
Vědecká a moc vtipná kniha. Více takových.
Půst pro zdraví
Ruediger Dahlke
Dnes už poměrně zastaralá učebnice půstu. Byly zde pasáže, které mě mátly, protože autor počítá s tím, že při půstu můžete jíst určité druhy potravin. Ne, nemůžete. To pak není půst. Jinak je tam ale vše potřebné. Já jsem půstů zkusil hodně a ne každému vyhovuje. Zde je programů hned několik. Určitě jsou lepší knihy na dnešním trhu, ale Dahlke byl aspoň mezi prvními a z dnešního pohledu bychom mohli říci, že byl až příliš měkký na své čtenáře.
Moudrost lesa
Peter Wohlleben
Je to další Wohlleben prostě. Ale laťka u Tajného života stromů byla nasazena opravdu vysoko. Nedá se už ani říci, že by to bylo tak lehce a svěže napsáno.
Příběh Země
Robert Miller Hazen
Je to hodně zajímavé, ale pro laika strašně matoucí a místy až na sílu odborné. Pokud nejste znalý v chemii nebo geologii, budete v tom plavat. Určitě to šlo napsat lépe.
Příběh Berlín
Veronika Jonášová
V Berlíně jsem ještě nebyl. O současném Německu by toho šlo napsat hodně, ale tahle kniha je prostě taková výkladní skříň tohoto města. Pokud se vám nelíbila kniha a nemáte rádi multi-kulti, tak do Berlína zkrátka nemáte jezdit. Nejvíce mě bavila historie bývalého letiště.
Laco Deczi – totálně vytroubený mozek
Tomáš Poláček
Kniha, která v podstatě neodkrývá nic. Jasně, jsou tam nějaké pasáže, ze kterých vyčteme, jaký má Laco vztah např. ke své rodině, ale to je tak vše. Kniha podtrhuje to, co o něm už ale dávno víme. Jako jazzový trumpetista je možná skvělý, ale jako člověk, je to naprostý primitiv, co je sice chvíli zábavný, ale pak se vám stejně až moc zajídá. Jestli jste si mysleli, že v jazzu figurují samí kulturní lidé, jako je to např. u hudby klasické, tak jste se opravdu na míle zmýlili. :-)
Tlouštíci hoří rychleji & další fatální moudra z krematoria
Caitlin Doughty
Tohle se mi strašně líbilo, ale musíte mít vztah k danému tématu. Autorka hodně dobře popisuje práci v krematoriu (sám jsem tam byl na brigádě) a ukazuje, že smrt je něco přirozeného a pohřebnictví je tu odnepaměti. Ta práce nakládání s mrtvými, jejich kremace, kosti v kremulátoru je všude stejná. Samozřejmě je tu oproti Evropě pár odlišností, které některým asi uvíznou v žaludku, ale je to dáno také tím, že tamní obyvatelé většinou patří k nějaké aktivní církvi.
Ticho promlouvá
Eckhart Tolle
Jedná se o výcuc Tolleho knih. V podstatě se revoluce nekoná a nic podstatného autor světu nepřinesl. Nevím, kam ty peníze z přednášek a knih cpe, ale kniha je v podstatě do zlatavého obalu zabalený new age a vykradený buddhismus. Proč bych měl poslouchat někoho, kdo si jen bere od ostatních to, co se mu hodí, když to mohu mít v plné formě od učitele nebo mentora, který se zároveň během let někam posunul, a jeho učení je 100% autentické?
Ocelový alchymista 4
Hiromu Arakawa (p)
U tohodle dílu jsem to dropnul. Už nemůžu a nebavilo mě to. Věřím, že se to pořádně rozjede a příběh nabere na obrátkách, ale odmítám kvůli tomu číst dalších 12 sešitů...
Chmurný Válečník
Alistair Rennie
Na to, jak je kniha ze začátku nepřístupná, jsem to dočetl ještě celkem rychle. Chce to trochu více soustředění a trpělivosti. Chvílemi jsem přemýšlel, že knihu odložím, ale nakonec přeci jen převládla zvědavost. Rozhodně to není to špatný, Rennie má hezký jazyk, ale absence hutnějšího příběhu tomu strašně podráží nohy. Narozdíl od ostatních se mi více zamlouvaly ty filosofické pasáže a hledání pravdy v rámci vytvořeného světa, než popisky nechutností, zabíjení a okaté pasáže plné drsných popisů a jadrných slov bez vlivu na děj.
Gustáv Husák
Michal Macháček
Poslouchal jsem rozhlasové zpracování načtené dvěma herci, takže ne úplně celou knihu, která je dosti objemná, ale myslím si, že jako ukázka života Husáka dostatečná. Proto nehodnotím. Klobouk dolů panu Macháčkovi, který si dal tu práci s dohledáváním zdrojů. Na celé knize je vidět ten životní kolotoč samotné hlavní postavy. Z původního rebela, zachránce životů před nacisty a bojovníka za práva Slováku, se nakonec stal člověk, co vylezl tak vysoko, že musel před Moskvou sklapnout podpatky a tím v podstatě odkývat normalizaci, za kterou pak tvrdě bojoval. Naprosto chladný kalkul a pragmatismus ho vynesl až do čela státu jako prezidenta. Zajímavé jsou kapitoly z vězení, kde Husáka sice mučili, ale pak ho nakonec pustili a pokračovalo se dál, protože Gustáv začal plnit to, co se po něm chtělo. Až do konce věřil v socialismus a marxisticko-leninské učení, ale nechápal, že to, co pomáhal budovat, bylo zločinné vůči svým občanům a probouzelo v lidech hlavně ty temné stránky osobnosti. Konec života a následné pohřbení, kde skončil v hrobě zcela osamocen a odstrčen, je taková tečka za životem člověka, který sice měl v mládí své ideály, bojoval za ně, ale pak se nechal semlít sovětskými nesmysly, aby si udržel funkci, která mu zajišťovala, narozdíl od obyčejných občanů, kterým dle svých slov sloužil, pěkný a bezstarostný život.
K samotné knize výhrad moc nemám, životopis je obsáhlý, komplexní, ukazuje odraz dané doby i politickou náladu jednotlivých etap života Gustáva Husáka, ale je to hodně suché a místy prostě nudné. Je smutné, že životopis musel nakonec dát dohromady Čech i když si jej Slováci stále považují a jistě mu mohou za lecos i poděkovat.
Před branou duchovní vědy
Rudolf Steiner
V knize jsou věci, které mi neseděly a bylo jich víc než těch, co mi přišly zajímavé. Nebavil mě tón, jakým je to psáno. Chápu, jde o přednášky, ale stejně… Klasicky "duchovní" vývoj člověka, země, Atlantida, staré společnosti, zrození a důvody, proč se člověk narodí postižený či slepý a spol. bych měl chápat imaginativně a archetypálně, já vím, ale Steiner to podává jak fakta a jako kdyby u toho i sám byl. Antroposofie jde mimo mě i když se místy snaží býti filosofická a přírodovědní.
Liber Legis (Kniha zákona - Liber Al vel Legis)
Aleister Crowley
Přečteno dvakrát. Zatím. Kniha zákona se nedá vyložit nebo jednomyslně pochopit. Je třeba studovat a postupně jednotlivé verše vstřebávat. To je i důvod, proč ji nelze ani hodnotit hvězdičkami.
Tarot - zrcadlo duše
Gerd B. Ziegler
Kdybych to četl jako neznalý systému tarotu, buď by mě to oslovilo svou esoterickou new age náladou anebo tarot posunulo do škatulky „kravina“. Je smutné, že něco takového se přikládá ke Crowleyho kartám. Ziegler nejen tarotu nerozumí, ale prostě z něj dělá něco, co není. Celá kniha je jeden velký esoterický blábol, dělaný jen pro peníze. Ty afirmace u každé karty jsou neuvěřitelný. Takhle vypadá každý výklad jako slunná procházka a pokyn shora, že není třeba nic měnit a ničeho se obávat. Význam karty vůči pozici na stromu života zde vůbec není. Prodávat tuhle knihu společně s kartami beru jako obrovský omyl minulého století a čistý kalkul.
Crowleyho tarot - základní kniha
Akron (p)
Nesmysly a místy význam karty buď převrácen nebo nepochopením posunut úplně jinam. Autoři Crowleyho Thovt tarot vůbec nepochopili a své domněnky předávají dál čtenářské obci a zájemcům o tento specifický druh tarotu. U R/W tarotu je Banzhaf dosti trefný, ale tady společně s Akronem zkrátka selhali. Stejně jako u "příruček" od Zieglera varuji: Nečtěte to, skutečný Thovt tarot je úplně jinde.