Litocha komentáře u knih

Váhám nad tím, jestli je ta kniha tak blbá, až je skoro dobrá, nebo je jen blbá. Celé ty cca tři minuty, co jsem ji četla, jsem nevěřila svým očím. Beran chodí na lov bažantů, dětičky nechává ovce prostřednictvím andělů strážných vyválet v hnoji, zápletka s medvědem-beránkem je naprosto šílená... Jestli si mám vybrat, jestli nad knížkou ječet, nebo se smát, vybírám si smích - ale nejsem si jista, jestli to autor takhle zamýšlel :)

3 14.04.2023

Dlouho to vypadalo, že třetí díl bude mým nejoblíbenějším. Knížka se dobře četla a byla i přiměřeně vtipná. Elara byla celkem sympatická, i když poněkud naivní, Noah byl sympatický hodně. Jejich postavy byly ale vylíčeny dost povrchně, takže jsem si k nim žádný zvláštní vztah nevybudovala. Moc tomu nepomohlo, že se většinu knihy chovali dost pasivně.
Trochu mě vytáčely některé nesrovnalosti a těžko uvěřitelné chování postav. Třeba že Elaře hrozí, že jí matka nezaplatí školu, ale stejně v jednom kuse vyráží na nákupy (když je to ve slevě, je to asi v pořádku). A začíná mi vadit přílišná selankovitost - všichni (i naprosto cizí lidé) jsou tak chápaví a nápomocní, pro naši lepou hrdinku by se klidně obětovali.
Když se děj přesunul k táboření, lezly mi na nervy dvě věci: americké pojetí táboření/skautingu a Elara, která se v přírodě projevila jako neskutečná bábovka. Až jsem si říkala, co na ní Noah vidí. (Ta jejich milostná linka mi celkově moc neseděla. Elaře bych ještě její okouzlení věřila, ale Noahovi ani za mák.) Navíc přibývalo nesrovnalostí a nepravděpodobností. Třeba Noahovo chování po návratu je neskutečně postavené na hlavu. Ale je toho mnohem víc. Když nepočítám celou situaci s Annie, nejnevěrohodněji na mě působila Elařina matka.
Na jedné straně musím ocenit, že mezi hlavní dvojici nevstoupil umělý a natahovaný konflikt a taky že občas dokázala Elara svým chováním překvapit, na druhé straně se jejich vztah motal v kruhu, v knížce byla spousta nedořešeného a jen těžko uvěřitelného.
Ve výsledku je tedy můj dojem spíše rozpačitý a ani tenhle díl se přes tři hvězdičky nevyšplhá.

16 06.01.2023

(Pro mě) nejpovedenější z Magorových básní dcerám dostala krásný kabátek. Rodinné propojení je k tomu třešnička na dortu.
Na básničce se mi líbí groteskno provázané se strašidelností, živost a zachycení dětského světa (a ani mi nevadí hovorový jazyk, ke kterému mívám občas výhrady). Ilustrace báječně dokreslují text. Ještě musím vyzkoušet, jak to bude působit na našeho strašpytlíka.
Tohle se Meandru povedlo (což zdaleka nemůžu říct o všech jeho leporelech.)

13 01.12.2022

Zpočátku mi byla Elle moc sympatická svým přátelstvím s Leem i tím, že se nebrala moc vážně. Jak ale knížka pokračovala, byla jsem víc a víc mrzutá. U Elle se projevila sobeckost, nerozhodnost a zbabělost a sklon k hysterii. Navíc je z mně neznámého důvodu utvrzována v přesvědčení, že si zaslouží něco víc než Noaha. Ten je paradoxně představován jako největší idol, vzápětí jako zavrženíhodný vyvrhel a násilník a za chvíli jako tokající tetřev, takže jeho postava působí až schizofrenně.
Přestože Noah mi nebyl dvakrát sympatický a za jeho machistické chování bych ho poslala do háje, vadilo mi, že ho snad Elle ani nemá ráda. A vůbec jsem nepochopila, proč na něj proboha Elle a Lee házeli vinu a proč se musel tolik plazit? Dohromady mi k sobě Noah a Elle neseděli.
Opakovaly se tu nejen situace, dialogy a fráze, ale i stejná (hloupá) rozhodnutí. Nelíbil se mi ani vyobrazený životní styl šestnáctiletých.
Celkově mi to prostě přijde špatně napsané, a přestože na YA už dávno nemám věk, dokážu si povedené příběhy užít a vychutnat. Tenhle k nim ale opravdu nepatří. (A ještě poznámka: když se přímo v textu něco označí jako klišé, neznamená to, že to klišé být přestane.)

9 23.10.2022

Pro děti od pěti let je podle mě příběh příliš kraťoučký a jednoduchý. Vlastně jsem na něm nenašla nic moc zajímavého – u příběhu bych čekala více invence, na naučnou knížku to zase obsahuje minimum faktických informací. Synovi jsem ho ani domů nebrala, dávno už čteme propracovanější a originálnější příběhy. Ale obrázky jsou milé, to zase ano.

6 20.10.2022

Tenhle díl se mi líbil nejmíň. Kromě neslaného nemastného příběhu mě zarazilo i podsouvání čtenářům, že je vlastně v pořádku lhát a krást. Zůstaly ovšem tradičně vtipné drobnůstky a detaily a povedená vizuální stránka.

7 20.10.2022

Z předchozí autorčiny knížky jsem byla nadšená. Tady to na mě bohužel působilo moc chtěně a křečovitě. Jako by autorka vzala všechno, za co sklízela ovace v Nedráždi bráchu bosou nohou, a dvojnásobek toho nacpala do další knihy. Na mě to ale mělo ten účinek, že se postavy staly tak trochu karikaturami a prakticky bez výjimky mi byly nesympatické. Nelíbily se mi zobrazené rodinné vztahy. Pointa navíc trochu vyšuměla do ztracena, stejně jako můj celkový dojem z knihy. Škoda.

12 11.10.2022

Tenhle díl se mi líbil o dost víc než první. Zápletka je hezky promyšlená, ilustrace i grafické ztvárnění včetně různých vtípků tradičně na jedničku. Jen je škoda, že je příběh tak kratinký.

9 22.09.2022

(SPOILER) Škoda, že se autorovi z nesporně originálního námětu nepodařilo vytěžit více. Takhle knížka svou úsečností, nelogickým jednáním postav a zkratkovitostí zůstala na půli cesty (i když princezna Prdlenka pobavila, to zase ano).

6 22.09.2022

Oblíbený princip postupného zpřesňování, tentokrát v podání pro nejmenší. Líbily se mi poutavé obrázky, promyšlená podoba stránek i laskavé vyústění. Prcci díky ní mohou poznávat svět. Povedené leporelo.

11 17.06.2022

Knížka, která mi vyzněním, ale taky dost neortodoxní rodinou připomínala knížky Kasie Westové. Ústřední zápletka sice byla dost přitažená za vlasy, ale zpracování se mi líbilo a čtení jsem si užila. Líbilo se mi, jak byly vykresleny postavy a vztahy mezi nimi, humorné situace i zachycení pubertálního hledání. Hezké a rozmanité byly i jednotlivé akce a navštívená místa a vánoční atmosféra ještě přidala k celkovému pocitu (rozto)milosti. Na volné pokračování se určitě chystám.

13 10.06.2022

Zábavná kniha s roztomilými obrázky, jakýsi průvodce naopak plný vtipných rad dětem, jak se postarat o dědečka, když přijde hlídat malého caparta. Jen si říkám, že se bude dědeček z toho, že a jak je hlídán, možná pár dní vzpamatovávat :)

12 10.06.2022

Kniha pracující s oblíbeným principem postupného zpřesňování popisu a vylučování nesedících věcí. Myslím, že nejvíce ji ocení opravdu malé děti, které zaujme nejen jednoduchý příběh umožňující poznávání okolního světa, ale i barevné, okaté ilustrace. Ty na mě byly přece jen trochu moc a i ono hledání toho pravého mě více zaujalo ve zpracování Petra Horáčka nebo Arnolda Lobela.

8 07.06.2022

Poslední dobou více oceňuji civilněji pojaté příběhy pro ženy bez přehnaných erotických scén a nepravděpodobných dramatických zvratů. Evvie je právě taková. Pomalejší tempo mi vyhovovalo, alespoň se vytvořil prostor na přirozeně působící vývoj vztahu a místo erotiky byla pozornost upřena na hledání se a uzdravování hlavní postavy/hlavních postav.
Líbily se mi drobnosti, které dodávaly líčení plastičnost, i zábavné absurdní historky "ze života". Zaujal mě způsob psaní. Možná jsem vždycky nechápala Evvino jednání, ale nejsem v její kůži, takže nevím, jak bych sama reagovala.
Není to zázrak, i tak mi ale tahle knížka zpříjemnila několik odpolední.

"Vybrala si dvoudílný růžový set, rudý set a černý set, den předtím je v umyvadle vyprala ve Woolitu, pověsila uschnout a potom je složila zpátky do tašky ve skříni, jako by kvůli svojí hříšnosti musely do karantény od zbytku oblečení, aby se snad její mikiny necítily pohoršeně."

18 07.06.2022

Zábavná jednohubka, která ale i s minimem textu dokáže trefně postihnout sourozenecké vztahy.

7 07.06.2022

Se světem Ivana Wernische se mi popravdě nepodařilo příliš propojit. Našlo se pár textů, které mě zaujaly a soustředěním na prchavý okamžik a hutností, stručností vyjadřování mi trochu připomínaly mého oblíbence Skácela (nebo možná i haiku), některé zapůsobily svou bezvýchodností, na druhé straně jsem se ale dost často ztrácela ve slovech, která mě minula bez toho, aby ve mně něco rozezněla, nesouzněla jsem s nimi.

7 07.06.2022

Knížku jsem půjčila hlavně kvůli ilustracím a zajímavě znějící anotaci. Bohužel jsou ale na ní to nejzajímavější. Samotný příběh je prostinký a nijak zvlášť zajímavý, vyjadřování jednoduché. Být na mně, do dalšího dílu nejdu, ale synovi předškolákovi se líbila (hlavně asi obrázky a téma), takže mě čeká i druhý díl.

6 07.06.2022

Knížka nijak neutkví v paměti, hlavně textově mě nijak nezaujala. Ilustrace nejsou špatné a líbil se mi třeba nápad, jak se vypořádat s ježčími bodlinami, ale co naplat, když verše klopýtají. Tenhle typ knížek by prostě měli překládat básníci...

5 07.06.2022

Pro ilustrace Sandry Dieckmannové mám slabost a tady hrají snad ještě větší roli než v jejích příběhových knížkách. Stránky jsou nabité, člověk ani neví, co má obdivovat dřív. Pozornost vyzkouší hledací úkoly. Knížku povyšují informace o jednotlivých druzích zvířat na konci - jsou zajímavé a je jich tak akorát pro menší děti. Povedený počin.

6 06.06.2022

Říkanky jsou opravdu hodně jednoduché, pro miminka. Přece jen jsem od autorky zvyklá na zajímavější, nápaditější verše, tady na mě bylo těch zdrobnělin a citoslovcí až příliš. Vzhledově je knížka typicky meandrovská, není prvoplánově líbivá, ale obrázky jsou dostatečně poutavé a výrazné, laděné převážně do modro-oranžovo-růžova. Už jsem měla v ruce povedenější leporela, ale pro kojence to nemusí být špatná volba (navíc obsahuje návrhy, jak říkanky využít pro hru s děťátkem).
Děti ale knížka očividně zaujala - naše knihovní je hned na několika místech "orazítkována" dětskými zoubky...

V naší spíži -
žíží, žíží -
malá žížala se plíží,
žíží, žíží, žíž!
A už se ti oči klíží,
a už spíš a spíš.

5 06.06.2022