Litocha
přečtené 1074
Rychlé večeře
2015,
kolektiv autorů
Jestli bude každodenní vaření odteď radost, říct nemůžu (i když v mém případě spíše ne), ale rozhodně díky téhle kuchařce odpadne větší část prakticky každodenního dilematu, co zase vymyslet k jídlu. Najdeme tady množství receptů rozdělených do šesti kategorií: polévky, těstoviny, maso a ryby, z jednoho hrnce, rychlovky, do ruky. Většinou opravdu nezaberou významné množství času, čerpají z různých národních kuchyní, využívají různé přílohy (až tedy na můj oblíbený bulgur, se kterým tady není jediný pokrm), jsou opravdu lákavě nafocené. Více ocením ty z běžných surovin, některé totiž - jak je u Apetitu zvykem - obsahují neobvyklé a někdy hůře sehnatelné ingredience (nebo alespoň jídlo potřebuje předchozí plánování). Rozhodně ale minimálně částí pokrmů rozšířím náš rodinný jídelníček.... celý text
Strašidýlka
2021,
Egon Bondy (p)
Nevím, jestli jsou Bondyho Strašidýlka pověstná, mě během studií minula (ovšem ani tehdy mi Bondy moc nekápl do noty, takže možná nejsem cílový čtenář). Samotný text by se mi jakž takž líbil. (I když pražské čtvrti mám v paměti z Žáčkova "Na Smíchově jsem se smál, ve Strašnicích jsem se bál. V Kobylisích jsem jel na kobyle, řehtala se na mě roztomile...", který si s nimi poradil líp a tím, že ho znám déle, je pro mě originálnější.) Kamenem úrazu je ale podle mě to, že byla knížka vydána jako leporelo pro nejmenší, ale v textu se projevují dospělé záležitosti – jednak odkazy na konkrétní osoby, jednak třeba dolévání piva a zhášení cigarety. Přemýšlím, proč bych ji měla chtít číst třeba dvouletému nebo tříletému dítěti. Problematické jsou pro mě i ilustrace. Možná nemám výtvarné cítění (nebo ho mám příliš plebejské), ale připadá mi, že Meander se specializuje na "umělecké", mnohdy nelíbivé ilustrace. Tyhle na mě svými temnými barvami, chaotičností a určitou tvrdostí taky nijak kladně nezapůsobily. Je ale pravda, že moc pečlivě jsem si je neprohlížela. Možná bych je při opakovaném prozkoumávání ocenila víc. Ale vzhledem k textu knížku znovu otevírat nemám chuť.... celý text
Praštěné příhody Berty a Týny
2023,
Lucie Šavlíková
Autorčiny Černobílé prázdniny se mi líbí moc, Strach má velké uši je přinejmenším zajímavý, ale tady jsem zklamaná. Asi jsem měla věřit názvu knížky. Tvoří ji totiž sled více či méně ujetých historek doplněných různými jazykovými hříčkami, většinou se psí tematikou (třeba KáPesZetka - krabička poslední záchrany pro psy). Přestože ty jsou někdy docela roztomilé, celkově to na mě působilo spíše křečovitě (a taky autorce zazlívám, že dává dohromady psy a čokoládu, která je ve skutečnosti pro ně jedovatá - i když je to tady čokloláda). Nejzajímavější mi připadaly různé cedule a reklamy, nejvíc mi nesedla parodie/satira na covidová nařízení. Ne že by to tehdy u nás nebylo mnohdy jako v Kocourkově, ale sem se mi to prostě nehodí. Celkově tedy hodnotím hodně slabými třemi hvězdičkami a doufám, že autorčina další kniha se mi bude líbit více. Věřím ale, že i tahle si najde své čtenáře, kterým tento typ humoru bude vyhovovat.... celý text
