lenka7348 komentáře u knih
Po přečtení této knihy mi v hlavě pořád dokola běží jedna věta, a to: "Čeho je moc, toho je příliš." Opět jeden román ze série neuvěřitelných a totálně přeslazených příběhů. Člověk už od začátku ví, jak to všechno dopadne, ale čte dál v domnění, že se přece jen objeví nějaký zádrhel nebo zaškobrtnutí. A ejhle, nic takového nepřijde! Děj dál líně plyne jako řeka Seina. Autorka zde nepřinesla nic nového ani zajímavého. Navíc je vidět, že je to psáno očima turisty, který Paříž navštívil jednou, možná dvakrát v životě. To se ale dá odpustit, vzhledem k faktu, že hlavní hrdinka je vlastně turistka. A to jejich neustálé oslovování a litry kafe! Škoda mluvit...
Hodnotila bych maximálně dvěma hvězdičkami, ale jednu přidávám za to, že mi kniha připomněla krásné chvíle strávené ve Francii, a vyvolala touhu po opětovné návštěvě města světel.
Pokud máte rádi med, jakože hodně medu, jděte do toho. Pokud máte v knihách rádi alespoň trošku reality, této se vyhněte obloukem. Což já pravděpodobně udělám s dalšími díly od paní Baggot.
Jak se zde občas zmiňuje, kniha opravdu vybočuje z "klasického" proudu. Jenže vybočuje až moc, což byl nejspíše důvod k udělení ceny Magnesia Litera. Prostě a jednoduše jsem se do toho nemohla začíst.
Ještě poznámka: trošku mi to tou náladou připomnělo díla polské spisovatelky Olgy Tokarczuk, ale do té to má opravdu hodně daleko...
Z knihy mám rozporuplné pocity, proto ty 3 hvězdičky. Na jednu stranu mi děj přišel zmatený a občas i nezáživný, na druhou stranu mě něco nutilo číst pořád dál.
Pravděpodobně bude lepší, když si knihu přečtu ještě jednou, až se budu blížit k věku hlavního hrdiny. Pokud si tedy vzpomenu na název, nebo alespoň na autora...
Krásná knížečka o (polo)zapomenutých vánočních zvycích a receptech. Pro mě osobně naprosto skvělá inspirace.
Novela je krátká a dobře napsaná, tudíž jsem ji přečetla doslova jedním dechem. I když nejsem moc fanouškem gotických a hororových románů/novel, mohu říci, že se mi Carmilla opravdu líbila. Mělo to spád, žádné zbytečné kudrlinky nebo několikastránkové popisy přírody. Rozhodně to stojí za přečtení.
Kniha mě začala bavit až někdy ve 3/4, do té doby to bylo takové zdlouhavé a nezáživné. Jsem hodně na vážkách, zda se pustit do dalšího dílu. Asi tomu dám čas...
Rychle se to četlo, ale má očekávání byla trochu jiná.
Líbila se mi otevřenost paní Zdenky, ale jak už tu někdo psal, bylo by asi lepší, kdyby knihu napsala ona sama. Pohled dvou generací na život v odlišných dobách je jistě zajímavý, ale to je snad jasné, kvůli tomu se nemusí sepisovat kniha. Možná kdyby se to uchopilo nějak jinak, nevím, ale prostě mě to nezaujalo. Asi mě to mrzí o to víc, že jsem měla tu čest paní Procházkovou jednou potkat, a bylo vidět, že je to hrozně milý člověk nabitý energií s tolika zkušenostmi a krásnými vzpomínkami, že by to vydalo za 10 dalších...
Bajek mohlo být určitě víc, komentáře zase nemusely být vůbec...Nic k čemu bych se plánovala někdy vracet.
Kniha mě prostě chytila a nepustila...Zajímavé vykreslení hrůz holokaustu a jeho následků...Rozhodně stojí za přečtení.
Nápad s cestováním v čase se mi líbil, ale zpracování mi přišlo takové nijaké. Domnívám se, že si s tím mohla autorka více pohrát. Ale chápu, že je to určeno pro mladší čtenáře...
Víc předvídatelnou a nezáživnou knihu jsem už dlouho nečetla. Jak tak přemýšlím, tak vlastně asi nikdy...Jako čtení na záchod ale dobrý.
Zajímavý a poměrně neotřelý námět, ale něco tomu chybělo, asi dovysvětlení některých událostí. Autorka podle mě dokázala skvěle zachytit atmosféru dávného Amsterodamu, díky čemuž na mě kniha celou dobu působila temně, až ponuře - přesně tak jak si tuto dobu představuji.
Typická kniha od pana Vondrušky s Oldřichem z Chlumu v čele. Tentokrát se dostává více na scénu i jeho žena Ludmila, což oceňuji. :-)
I když jsem velký fanoušek "Gilmorek" a některé pasáže byly zajímavé a vtipné, tak jsem se většinu knihy nudila...
Boží! Je tam vše, co je u románu třeba: vtip, napětí, srdceryvné okamžiky. Při čtení jsem občas vybuchla smíchy, na konci se mi zas chtělo brečet. Rozhodně se stává mou nejoblíbenější knihou od Kinselly a dostává se do pomyslné románové TOP 10.
Hezký příběh plný nečekaných zvratů, občas i s humorným nádechem. :-)
Byla to má druhá kniha od této autorky, a určitě si rád ještě nějakou přečtu.
Ideální pro milovníky anglického venkova a neotřelé romantiky.
Opět jedna ze zdařilých knih pana Vondrušky. Napětí od začátku do konce, zápletka zajímavá, sem tam vtipné poznámky, já si přišla na své.
Čtenář ale musí brát autorovy knihy s rezervou, jedná se přece o historické detektivky, ne o odbornou literaturu. Pokud bych chtěla ověřené informace o době Přemysla Otakara II., sáhnu po jiných zdrojích. Na druhou stranu o některých osobnostech zmiňovaných v knize (i v ostatních z této řady) se ví opravdu málo, tudíž chápu, proč si je pan Vondruška vybírá. Jestli ale máte rádi smyšlené příběhy vystihující ducha doby, v níž se odehrávají, je pro Vás série o Oldřichovi z Chlumu jasnou volbou.
Zajímavé připomenutí dětských her. Některé jsem neznala, u jiných si zase upřesnila pravidla.
Všechny 3 knihy o Royalech jsou prostě velmi čtivé, člověk se od nich odtrhává jen těžko. "Palác lží" je hezkým zakončením této série, i když je opravdu již od poloviny jasné, kdo byl vrah. Čtenář jen s napětím očekává, kdy a jak to praskne.
Ale tak co si občas do života nepustit trochu té romantiky smíchané s napětím a jen těžko uvěřitelným stylem života americké zlaté mládeže? :-)