lenka7348 komentáře u knih

I když patří kniha k obsáhlejším dílům, čte se velmi dobře. Moc se mi však nelíbilo ukončení příběhů některých postav - jakoby autor najednou nevěděl jak dál, a tak se rozhodl pro červenou knihovnu, kdy se postavy po letech náhodně setkávají (ale tak zázraky se dějí i v reálném životě, že). Při čtení mi také vadil neustále se opakující popis Skleněného pokoje objevující se zejména v začátcích kapitol. Chápu, že byl de facto brán jako ústřední postava či motiv, ale popis mi prostě přišel na jedno brdo. I přes tyto nedostatky ale doporučuji si knihu přečíst - je opravdu zajímavá a čtivá.
Nicméně chápu rozhořčení rodiny Tugendhatových. Děj byl sice z větší části smyšlený, ale zasazený do existujících reálií. Díky popisům vily a událostí, které se opravdu staly (koně ve vile, tělocvična) člověk nabývá dojmu, že se nejedná o fikci, nýbrž o skutečný příběh bývalých majitelů. Jak pak lidem vysvětlit, že je vše smyšlené, že?
Co se autorovi dle mého názoru podařilo opravdu dobře vystihnout, je genius loci vily Tugendhat. Dosud se mi poštěstilo ji 2x navštívit, a klidně bych se tam podívala znovu. To místo je opravdu velmi zvláštní, těžko říct, zda je to dokonalou polohou, výhledem nebo zpracováním, ale já měla pocit, že prostě tak nějak žije svým vlastním životem. A to i přesto že je dnes z velké části "jen" kopií. Nedovedu si představit, jak působila za doby Tugendhatů. Pokud budete mít možnost, určitě se tam zajeďte podívat.

6 25.01.2018

Nápady i recepty jsou zajímavé a podnětné, občas ale bylo některé informace nutno ověřit, jelikož úplně neodpovídaly.

23.01.2018

Zde je prostě vidět, že knihu psal někdo s politickou minulostí. Čekala jsem více osobních prožitků, ale ty byly spíše okrajově zmiňovány v souvislosti s dějinnými událostmi. Dále je také poznat, že kniha nebyla určena primárně pro evropský trh, jelikož naše historie je zde popsána tak nějak "halabala", asi aby to pochopili i méně inteligentní Američané, které to ve výsledku vlastně ani nezajímá. A samozřejmě je vidět, za které vlády byla paní Albrightová u moci, a ke které názorové linii má blíže. Nicméně mi přišlo milé, že má autorka stále tak blízko ke své rodné zemi, i když z ní odešla jako malá holka. "Pražská zima" mě nezaujala tak, jak jsem předpokládala, takže vracet se k ní zajisté nebudu.

11.01.2018

Pro milovníky dlouhých popisů a bohatého jazyka ideální, já však preferuji spíše nějaký děj, proto mě kniha tolik nezaujala.

03.01.2018

Kdo by v životě nechtěl zažít lásku, která ho pohltí tak, že má pocit, že může hory přenášet a bez toho druhého se ani rána nedožije...

K této knize mě přivedla čtenářská výzva, a rozhodně nelituji, že jsem si ji přečetla. Velmi obdivuji p. Sparkse, že jako muž dokázal tak krásně popsat veškeré emoce, které čtenáře (pokud není z kamene) zasáhnou - to se často nevidí. Nicméně po dalších jeho knihách prozatím sahat nebudu, abych si případně nezkazila dojem. :-)

2 29.12.2017

Domnívám se, že k této knize netřeba nic dodávat, mluví sama za sebe...

3 27.12.2017

Pro dětské čtenáře asi skvělá kniha, pro mě jako dospěláka nic moc.

24.12.2017

Příběh staříka mě absolutně neoslovil. Nic vtipného jsem v knize nenašla, za to tam bylo příliš mnoho náhodných úmrtí a jiných podivností. Kdyby to nebylo do výzvy, odložila bych to již dávno.

5 22.12.2017

Opět přečteno během několika málo dní. Jen mi to občas přišlo už trochu přitažené za vlasy. Ale ten konec? No, ten jsem tedy opravdu nečekala...

18.12.2017

Knihu jsem četla již podruhé, a opět mě prostě bavila. Ano, není to tak humorné jako Aristokratka, ale i přesto dokáže zaujmout. Sprostá slova mi nevadila, nebylo to zas tak hrozné, spíše ty zázraky byly trošku moc, ale tak v knihách je vše dovoleno. :-)

2 30.11.2017

I druhá kniha z této série se četla dobře, je však vidět, že vymýšlení námětu není úplně jednoduché. Chvílemi mi přišlo, že autorka "vaří z vody" a čtení není tak zábavné, ale ke konci to zase vyrovnala neočekávanými zvraty. Samozřejmě si přečtu i třetí díl.

1 27.11.2017

Příběh celkem zajímavý, ale jeho zpracování mě příliš neoslovilo. Nic k čemu bych se vracela nebo ve mně nechalo nějaké hlubší stopy.

21.11.2017

Přečteno za jeden den. Myslím, že víc netřeba dodávat...:-)

1 18.10.2017

Po precteni prvni knihy od Agnes Martin-Lugand jsem byla dost skepticka, ale musim rict, ze neopravnene. ''Lituji, cekaji me'' predcila ma ocekavani a jednoduse me pohltila a nutila cist dal a dal. Pribeh jako takovy se mi zdal uveritelny a (hlavne ke konci) dost dojemny. Proste doporucuji precist i tem, ktere stejne jako me autorcina predchozi kniha nenadchla.

28.09.2017

Nepatřím sice do cílové skupiny náctiletých, ale ''První stříbrná kniha snů'' se mi moc líbila. Paní Gierová prostě umí psát knihy, které jsou čtivé, napínavé a s neotřelými náměty. Za mě doporučuji a určitě si nenechám ujít další díly.

15.09.2017

Nebudu hodnotit hvězdičkami, jelikož jsem knihu nedočetla. Nezaujal mě ani příběh, ani styl psaní, za mě nedoporučuji.

Skvele zakonceni cele serie. Az takovy obrat v Eadlynine chovani a nazorech jsem opravdu necekala. Konec me opravdu dojal.:-)

4 07.09.2017

"První konec" se mi líbil. Kniha je čtivá, námět i zpracování zajímavé. Děj ve vtáhl a s napětím jsem očekávala, co bude dál. Je pravda, že občas jsem se musela na chvilku zamyslet, o kterém páru je zrovna řeč, ale určitě si přečtu i druhý díl. :-)

2 03.09.2017

Ze zacatku me kniha moc nezaujala, rikala jsem si: ''boze, to je fakt cteni pro teenegerky''...Ale vydrzela jsem, a vyplatilo se. Kniha se ''rozjela'' a ja se nemohla odtrhnout. Rozhodne doporucuji a sama bezim pro dalsi dil! :-)

2 21.08.2017

Velmi silný příběh o tom, jak na první pohled banální rozhodnutí jednoho člověka dokáže zamíchat osudy několika dalších lidí...Kniha rozhodně stojí za přečtení, ale varuji - je těžké se od ní odtrhnout.

10 16.08.2017