Ládja komentáře u knih

Největší slabina knihy je, že končí. Kdyby měla o dalších 600 stránek víc, nic by se nestalo. Člověk tak čte a čte a najednou nečte a ví, že bude muset čekat opět minimálně několik roků na další pokračování(v momentě když jsem dočetl bylo čekání i jen další den jako moc).
Nové příběhy, nová dobrodružství a stále více se odkrývající temno kolem Exodu, který by si sám o sobě zasloužil vlastní sérii od této dvojice spisovatelů.
5* skvělé a opět si říkám, že se série Algor může rovnat se světovou sci-fi literaturou. Co rovnat, občas co čtu, co vše se napíše a vydá tak Algor je úplně někde jinde...
Prostě skvělé...

11 06.10.2020

Kdo je John Galt?

Kdo...je...John...Galt? Nová mantra. Může jím být Váš soused, můj soused, rodič či bratr. Může jím být vlastně i sám člověk, jako jeden jediný jedinec, ale i jako společnost. A i potom se v dnešní světě budeme pořád ptát: "Kdo je John Galt?" Jméno, slovní spojení, které spojuje takových věcí, které se dají v dnešní době tímto spojením obsáhnout. Už jen ta představa, že originál knihy byl vydaný v roce 57 a až v dnešní dnech se ocitl na pultech knihkupectví u nás, ta představa je až skoro neskutečná. Jistě, existuje mnohem a mnohem více knih, které nejsou přeloženy a ani nebudou přeloženy, ale...Kniha nemá pádnost a rychlo Orwella a jeho 1984, ale má své osobní, nepostradatelné kouzlo, které by tuto knihu mělo řadit mezi jedny ty lepší. Ale dnes? Kdo má chuť číst takovou bibli, když předem ví, že tam nepůjde o erotiku, sex či detektivku ze severských zemí?
Kdo je John Galt? Možná už taková doba nastala. Možná nastane a možná nikdy nenastane. Stačí se jen podívat kolem sebe a skutečně pohlédnout na lidi kolem sebe, lidé kteří nám "vládnou", možná spíše bez těch uvozovek, lidé, které nás využívají a kteří toho mnoho neumí. Nebo toho umí tak moc, že to nechtějí použít, protože přišli na to, že je lepší nést se s proudem než trochu vykročit. Nejspíše každý má kolem sebe několik lidí, kteří prostě jen jdou a nemyslí nad prací, jako takovou, ale jen automaticky, bez otázek, bez možnosti zlepší se prostě opakují naučenou matrnu dnešního života a světa. A vždy se v takové společnosti objeví někdo, kdo začne závidět těm nahoře jejich moc, jejich peníze bez toho, aby se i jen snažil něco pro to sám udělat. Něco udělat pro dosažení peněz či moci. A pak se jde ještě níže a opět se najde někdo, kdo ty peníze a moc chce a musí je mít, ne z pozice silnějšího či schopnějšího, ale z ublíženosti.
Kdo je John Galt? John Galt je celá tato knížka, celý tento svět...John Galt, je John Galt.

Kniha se jako celek četla dobře, až moc dobře na to, jak jsem se ji z počátku bál. Ale po zkušenosti ze Zdroje jsem po pár stránkách zjistil, že se nemám čeho bát. Když porovnám Zdroj a Atlasovu vzpouru(tyto knihy se nedají srovnávat z hlediska literárního) z hlediska toho, jak se která kniha četla a která ve mě toho nechala více, tak vyhrává Zdroj. Stejně jako u Zdroje jsem byl překvapen novými nápady a myšlenkami. Atlasova vzpoura si zaslouží místo v povinné četbě a krásné výstavní místo v osobní knihovně.
Mohu jen doporučit.
A...

Kdo je John Galt? Našel někdo po přečtení knihy odpověď?

11 26.11.2014

Depresivní, ze života. O lásce, vymyšleno. Simmons jak má být a zároveň úplně jiný než jsem zvyklý. Pln matematiky a zajímavých možností o vesmíru a lidském nitru vůbec a zároveň lidský a plný lásky a ukázky toho, jak je lidský duch a lidská duše tmavá plná zloby a ničení. Depresivní...skutečně. Ale to kouzlo, kouzlo v tom je.
Jsem už trochu zvyklý, že Simmons nedává moc konce a neumí vychytat ten správný okamžik, kdy příběh ukončit, zde mi to přijde jiné. Trochu byl mimo střed knihy, ale konec mi přišel správný...5* a těším se na dalšího Simmonse, který snad vyjde ještě letos...

10 06.05.2019

Jízda. Pořádná jízda. Skoro by člověk věřil, že tam Kopřiva byl. Pro mě největší mínus knihy a vlastně mínus skoro všech knih od pana Kopřivy je, že končí a že člověk musí zas x let čekat na další pořádnou jízdu. 5*

9 22.03.2022

Po skoro dvouletém čekání jsem se dočtal a s vervou jsem se pustil do čtení. Nečekal jsem, že knihu přečtu tak rychle. Četla se sama. Posun opět o kousek dál. Je pravdou, že občas bych uvítal nějakou část delší a nějakou pro změnu kratší, ale jako celek něco skvělého. Dlouho jsem si tak nepočetl. Lehce, něco co mě baví, co lehce utíká a zajímají mě osudy hrdinů. Zjistíme něco málo z minulosti a něco málo z nových plánů.
V českém sci-fi je tato série něco neobvyklého, zajímavého a řekl bych že má i světový potenciál. Mohu s klidným srdcem říci, že jsem četl už dost horších přeložených knih, které si hrají na světový formát.
Držím palce autorské dvojci ať se jim jejich vesmír nerozpadne pod rukama a vydrží do nějakého uspokojivého konce(pro autory a hrdiny). Za 5*
P.S.: Doufám, že avizované vydání čtvrtého dílu skutečně vyjde příští rok a nebude opět odkládán skoro rok.

9 06.07.2017

Bavilo. Neskutečně bavilo a i když ne všude jsem se chytal a všechny odkazy jsem zvládl, tak přeci jen jsem se občas zasnil na dny mládí a na poctivé a těžké PC hry...4*

(SPOILER) No, jak bych to řekl. Nebylo to špatné, určitě čtivé a zajímavé prostředí. Začátek trochu těžkopádný a cestování mezi stanicemi bylo živější a čtivější. Zároveň jsem si pořád připadal, že autor jede podle kopíráků a jen mění stanice a jména. Arťom přijde na novou stanici, chvilku klid a pak se něco pos*re. A když se situace uklidní, tak se dostane na další novou stanici a opět se něco pos*re. Svým způsobem je to na konci vysvětleno. Ale po druhé, třetí stanici už to ztrácí šmrnc.
Každopádně do dalších dílů se pustím.
3,5*

8 04.02.2023

Těšil jsem se jsko malý kluk a nebyl jsem zklamán. Sharp jak ma být a jak ho máme rádi. Akce, akce a občas malá odbočka k ženám. Tentokrát trochu netradičně, ale svoji bitvu dostane. 5* nezbývá než zas čekat, jestli se autor jestě o něco se Sharpem pokusí, nebo ho nechá v klidu odpočívat...

8 19.05.2022

Skvělé doplnění filmu, nebo film je skvělé doplnění knihy(jedno z toho určitě). Kniha ze které mrazí a která říká takové pravdy, které na jednu stranu všichni vidíme, ale na druhou si je nechceme připustit, nebo si je připustit bojíme.
Kdyby si každý člověk na planetě tuto knihu přečetl a začal se podle jí aspoň z části řídit, tak by se mohlo něco změnit. Nejhorší na tom je, že se může snažit milion, miliarda lidí, ale pak je jeden nějaký hlavou, ředitel nadnárodní korporace, který něco řekne a udělá a celá snaha všech lidí je zbytečná. Tyto problémy by se měly řešit z vrchu. Každý by měl pomoci, ale jakmile velké firmy a bohatí lidé nezačnou nic dělat, tak bude naše snaha k ničemu.
Je to vše smutné...to v čem žijeme...momentálně jsem si stojím za to, že si svoji planetu nezasloužíme, uvidíme jak to dopadne dál.

Více takových knih a takových poselstvích a takových lidí jako je pan Attenborough.
5* je málo...

8 04.08.2021

Předčasné Vánoce. Konečně jsem se dočkal dalšího Kopřivu. Už jsem skoro nevěřil, že se něco takového může stát.
Začínám mít slabost pro detektivky z českého/pražského prostředí. Skoro by se to dalo pojmout jako takový zajímavý průvodce.
Jak se píše v komentářích níže, občas se tlačí moc na pilu, ale pořád je to ta správná zábava, která potěší oko a která polechtá bránici. Zároveň by mě zajímalo kolik z těch všech špinavých věcí kolem realitek a organizovaného zločinu je ve skutečnosti pravda. Jestli to ve skutečnosti není ještě horší :D
4* a zas začíná čekání na další dílo, které snad přijde tentokrát dřív...

8 21.11.2019

Poprvé jsem četl před dvanácti lety, podruhé cca před sedmi, potřetí teď. A stále, stále mě Hyperion a Simmons v něčem překvapují. Objevuji nové a nové věci, které se zobrazí až po více přečtení. Stále jsem s poutníky a stále hltám jejich osudy a životní útrapy před a během pouti ke Štírovi(i když Ťuhýk by také nebyl špatný, ale Štír je Štír). Pořád se těším na další cestu, na pokračování, které by mělo vyjít(opět v Argu). Řadím mezi top 10 svých knih a Hyperion stále vévodí první příčce mezi sci-fi(není to obyčejné sci-fi) cítím v tom něco více. Problémy lidí, které trápí nás a které nás budou někdy trápit. Svým způsobem vize budoucnosti a připomenutí minulosti(viz Konzul). Hyperion bych nejraději zařadil mezi povinnou četbu do škol. I když problém je v tom, že není pro každého. Ale to žádná kniha neosloví úplně všechny. Pro čtenáře s bohatou fantazií, s nadáním vcítění se do postav, pro čtenáře se sny o létání ve vesmíru...nutnost. Nechť Štír sestoupí...

8 28.05.2018

Kniha se četla dobře, jestli se o takové knize dá něco takového napsat. Ale...jak se píše níže. Přijde mi to vše jako kalkul. Kniha mi přišla jako americký film. Kde hlavní hrdina dostává hodiny a hodiny do těla a druhý den se opět zvedne a nic mu není a jakmile on dá jednu ránu, tak nepřítel padá a nemá šanci se zvednou a přežít. Různé, hrůzné sexuální praktiky popisované v knize mi ani nějak nevadily, vždyť kolik je lidí tolik je chutí, ale celkový pojem knihy a kapitol je takový zvláštní. Jen krutost a krutost. Nic jiného. Nemohu říci, co se tam dělo, nezažil jsem to, Ale lépe popsané pocity a hrůzy z války, s mnohem větším dopadem má Remarque...Pro mě osobně zklamání, čekal jsem něco více uvěřitelného, ale v knihovně na budoucí čtení nechávám, třeba k tomu dospěji...

8 24.09.2017

Konečně kniha, kde není hlavní hrdina dokonalý člověk, který dokáže vše, ale je to jen obyčejný člověk z lidu, který dokáže přemýšlet a pozorně se dívat kolem sebe. Mrazivá kniha o společnosti, která možná není tak daleko. Od strachu až po lásku. Od moci až po ponížení. Kniha otevírá jednu z mnoha otázek: K čemu je moc? Přece k moci! Škoda, že v dnešní době nevychází více podobně dobrých knih, většina z těch nejlepších knih celkově pochází z prostřední doby 20. století. Není to jeden z důkazů, že 2+2=5 ? :) A ještě jen dodám, dějiny a minulost vždy píší vítězové...

8 02.01.2012

Okamžiky, kde se popisuje krčení v zákopech a dělostřelecká palba mě vždy dostane a nenecházím z toho dalších slov. Po přečtení se vždy cítím tak zvláštně, nedokážu to přesně popsat, ale je to pocit mezi štěstím a depresí..

8 04.01.2011

(SPOILER) "Autorka vytvořila z Pmuta svět stejně úchvatný jako Arrakis nebo Pandora"...co to jako má být za blábol?
'Oslňující exploze představivosti'? Četl to vúbec ten člověk co tohle na obálku napsal?
Těšil jsem se na pořádné dobré scífko a dostal jsem céčkovou spatlaninu, která do půlky neví co chce být. Jestli romance, dobrodružný román, nebo prostě blbost. Chápu, že začátek nás měl seznámit s Plutem a s lidmi, kteří tam jsou, ale takhle?
Víc nelogických věcí ma snad už jen kačer Donald...
2* za poslednich cca 150 stran, kdy se něco dělo...jinak odpad

7 06.06.2023

(SPOILER) Od prvního okamžiku jsem měl před očima klasickou českou televizní detektivku. A to by ani tolik nevadilo. Dobře se četlo, děj plynul a bylo to čtivé. Problém nastal v chování detektivů(vím, že to jsou jen lidé), ale vtipy hlavního vyšetřující a narážky na svoji kolegyni...(věřil bych, kdyby oběma bylo dvacet, ale takhle?) bylo by to i na více *, kdyby se z toho nakonec nestala červená ubulená knihovna(nebo asi jen nejsem cílovka).
Konec překvapil, ale jak se k němu došlo už bylo horší.
2,5*

7 11.02.2023

Taková jednohubka co neurazí a zároveň ani nějak moc neoslní.
Problém nastavá když začnu srovnávat space operu série Algor a tuto řadu. Což se vlastně ani srovnávat nedá. Ale očekávání je někde úplně jinde.
Příběh mi nepřinesl žádnou novou myšlenku, námět mi přijde ohraný. 2,5* dalšímu dílu šanci dám, třeba přinese něco zajímavého...

7 14.11.2020

Komentář může obsahovat spoilery!!!
Dane Dane...ach ty konce...pořád v nich něco schází.
Skvělá cesta do duše "blázna", poznamenaného člověka, který se vrací po několika desítkách let na místo, kde jako malý vyrostl. Občas jsem se ztrácel v odkazech na Temné léto, ale v celkovém dojmu se to ztratí. Skvěle vystavěná temná atmosféra, která plyne a plyne a najednou je to úplně někde jinde a vše končí. Kdyby kniha měla o nějakých sto stránek více a celý temný přízrak by se více prohloubil do duše bylo by to o něčem jiném. Takto je toho konce škoda...
A škoda je i pana spisovatele, že skončil pod Fobosem. Pořád lepší než Plejáda, ale zlatý Laser, nebo Argo. Škoda, že si Simmonse nevzalo pod své křídlo nějaké z těchto větších nakladatelství a vše od něj nevydalo ve stejném formátu a v nějaké ucházející míře.

Kniha je nutnost pro fanoušky Simmonse!!!

Komentář obsahuje spoilery: Po delší době kniha, která mě chytla a opravdu bavila. Určitě se najdou nějací čtenáři, kteří budou kritizovat, že když se cestuje časem(od toho diachronních operací DODO), že by to mělo být jinak, když se něco změnilo. A občas se postavy zdají být až moc mimo. Zároveň je zde skvěle ukázána byrokracie a neschopnost vedoucích, kteří byli do nějaké firmy přidány později a vlastně ze známosti.
Má první myšlenka po dočtení byla: "Proč tak málo stránek, chci ještě další pokračování..." Mohu jen doporučit.
5*

7 29.04.2019

SPOILER: Noční klub jako celek už vyniká zvláštní úvodem, kde autor skoro dopodrobna představí hlavní hrdiny, aby je za pár stránek skoro všechny pozabíjel. Zatím jsem nečetl žádnou knihu, která by nějak takto či aspoň podobně začínala. Noční klub považuji za nejlepší dílo Jiřího Kulhánka a myslím, že už to tak i navždy zůstane. Přečteno snad sedmkrát a vždy se u toho člověk dokáže zasmát a objeví v tom něco nového. A až teď, po absolvování autogramiády s panem Mistrem, jsem dokázal pořádně docenit konec právě druhého dílu. Myslím, že pojmenování brak se k panu Kulhánkovi nehodí, minimálně teda k Nočnímu klubu.

7 11.12.2011