Kopretina komentáře u knih
Pěkně. Kniha mě pokousala. Taková jednohubka v době nemoci. Také jsem se párkrát ztratila a vím, že to nemusí být sranda. Perfektně popsáno, bála jsem se, fandila, modlila se.
Kniha se mi velmi líbila. Přiznávám se, že dějepis mi ve škole nešel, historii si skládám k sobě až v době knihomolismu a také od mých dětí, které dějiny baví a vysvětlují mi je. Tato kniha byla pro mě na "míru": kompletní a jednoduché vysvětlení nejen druhé světové války. Se synem (14 let) jsem jednotlivé události konzultovala, vyhledávali jsme fotografie a hodnotili nacismus a komunismus. Psal také esej na téma porovnání těchto totalitních režimů a dospěl k tomu, že komunismus byl ještě horší. Je mi z toho smutno a když vidím válku na Ukrajině, jak se podobá těmto dějinám - poučíme se někdy?
Autorku a její příběh jsem neznala a nebýt čtenářské výzvy, asi bych po knize nesáhla. Držím jí palce a také lidem, kteří se závislostí bojují. Opravdu je nutné o tom hovořit.
Nejvíc se mi líbila grafická zpracování Fiony, jinak pohádky (?) o Shrekovi nejsou můj šálek kávy.
Nenáročná knížka, moje děti ji přečetly několikrát a rády v ní hledaly zvířátka, písmenka..
Dost jsme se s dcerkou u knihy nasmály, protože jsem to četla různými zvuky, jinak mě kniha míč nezaujala.
Nejvíc mě v knize zaujala kapitolka o dětech, asi se mě nejvíc týká. Jinak naprostý souhlas s komentářem pode mnou.
Připadá mi, že kniha je psaná jazykem, který neznám. Opravdu jsem si na ni dala čas, vyzkoušela i aktivity na konci, přečetla a porozjímala témata, nedotkla se mě. Asi není určena mně.
Jednoduchý děj s morální poučkou, taková jednohubka.
Hamleta jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Jelikož jsem četla vydání z r. 1946, bylo to dost krkolomné (předpokládám, že novější jdou srozumitelnější). V době četby jsem zhlédla na Dramoxu divadelní představení, což mi ozřejmilo celý děj a také jsem zkoukla divadlo Souborné dílo Williama Shakespeara ve 120 minutách, kde je základ Hamleta ještě srozumitelnější.
V něčem geniální, v něčem trapné. Příběh o slzičkovém čaji mi připomněl, jak se kdysi moje sestra strašně smála, a když jsme se jí ptali, čemu se směje, řekla, že se lehtá na chodidle.
Pobavila jsem se, sport také není moje silná stránka.
Jednoduchá knížečka pro holčičky. Myslím, že té mé se líbila.
Krátké, s minimem děje, malé děti neurazí a nenadchne.
a takhle by to mělo vypadat v sousedských a rodinných vztazích..
Ne, nezaujala mě. Samá erotika a sex, přiznávám, že mě to nudilo. Když se mě dcera ptala, co to čtu a o čem to je, říkala jsem, no žena se ocitla v minulosti a pak samý sex. Ještěže bojovala s vlky, aspoň to mělo chvíli nějaký děj. A ona pak: zlatí vlci. Takže u nás to je teď kniha "zlatí vlci".
Nějak nás při čtení tohoto posledního dílu Letopisů Narnie stále napadala kniha Bratři lví srdce a opravdu v podobném duchu i skončila.
Odpočinek mezi jinými knihami, mě zaujaly hlavně poslední dvě básně. Báseň "Nohy" jsem zadala v práci jako matematickou úlohu. Moc pěkné, veselé, moudré.