koci.utd komentáře u knih
Ne snad, že by se mi kniha nelíbila. Přesto si myslím, že je lehce přeceňována. Systém je zde vykreslen více než výstižně a vzhledem k roku vydání určitě palec nahoru. Přesto mě hned napadá srovnání s 1984, což je veskrze komplexnější a vydařenější dílo. Farmě zvířat určitě škodí menší počet stran, díky čemuž se nepodaří vzbudit ve čtenáři takovou emoci, jako tomu je u výše zmíněného 1984. Přesto před Orwellem klobouk dolů, byl to Pan Spisovatel.
Kniha neměla takový wow efekt, jako první díl, ale i nadále se jedná o originální sci-fi, které rozhodně doporučuji. Je pravda, že některé plány mediátorů byly možná až příliš fantasmagorické, ale to tak trochu k tomuto žánru patří. Kdybych měl něco vytknout, tak snad jen to, že jsem měl občas guláš v čínských jménech.
Další výborná kniha, pod kterou je podepsán pan profesor Skřivan. Máte-li rádi období zámořských objevů, určitě doporučuji.
Kniha mě nedonutila jí pořádně ani dočíst, natož udělat něco s prokrastinací či životem jako takovým. Někomu možná pomůže, za mě ztráta času.
Leckdo možná namítne, že psát memoáry v tomhle věku je, řekněme, odvážné, ale kniha se povedla. Četl jsem Score, sledoval Game Page i Re-play, zasměju se u Blate Night Show a Football Fanatics je asi nejzábavnější fotbalová stránka českého FB. Tukan je totální legenda českého internetu a nesmírně vtipný člověk a ukazuje, že ohlédnutí za životem může napsat i "normální" člověk, který rád hraje hry, čte knížky, pije pivo a kouká na fotbal a ne jen politik, herec nebo slavný sportovec. Kdybych měl přeci jen něco vytknout, tak asi to, že fandí Liverpoolu, ale už jsem se s tím nějak smířil a FF sleduji dál :)
Antiutopie mám rád, přesto se nemůžu bránit dojmu, že Bradburyho dílo je značně nadhodnocené. Kromě závěrečného útěku mě kniha docela nudila a v rámci žánru nesahá ani po kotníky konkurenčnímu Orwellovi. A co se týče vizí, že lidé nečtou knihy, neviděl bych to tak černě :)
Sex, drogy a rock'n'roll... mě Bukowski baví :)
Skvělá kniha o jedné vývojové etapě v Jižní Africe. Pak profesor Budil umí své posluchače zaujmout nejen na přednáškách, ale také v knihách.
Geniální dílo geniální autora. Není to jednoduché čtení a bez mapek a rodokmenů to napoprvé asi těžko dočtete. Pokud se Vám to však povede, nebudete litovat.
Nebýt této knihy, nedostudoval bych historii. S trochou nadsázky lze říct, že pokud ji vlastníte, můžete Skřivanovy přednášky vypustit. Vřele doporučuji.
Počáteční 3/4 knihy jsem byl vážně unešen jak námětem, tak dějem, závěrečná část byla ale tak rozvleklá, nepřehledná a neuvěřitelná, že trochu kazí dojem z knihy. Přesto v rámci žánru poctivě odvedená práce.
To, co původně byla nenáročná četba do MHD, se brzy proměnilo v neskutečnou jízdu, od které čtenář nemůže odtrhnout oči. Pro Knaakova fanouška nezbytnost.
Zlom v sérii, kdy se z roztomilé pohádky pro děti stává velice poutavé dílo, které osloví snad každou generaci.
Poutavý příběh, který přivedl nejedno dítě ke čtení.
Epické vyvrcholení jedné nezapomenutelné ságy.
Již od útlého věku jsem fascinován prací Nikoly Tesly. Po přečtení jsem měl ústa dokořán. Zajímavý pohled na život a dílo podceňovaného génia.
Fotbalová literatura je moje guilty pleasure a rukama mi prošlo téměř vše, co v ČR vyšlo. I proto vím, že za kvalitní fotbalovou literaturou je potřeba se vydat do zahraničí (zejména do Anglie). Fotbalové devadesátky jsou ale výjimka. Štěpánu Filípkovi a spol. se podařilo dát dohromady nesmírně poutavé čtení o extrémně divokém období našich novodobých dějin. Vše je proloženo zajímavými rozhovory s hlavními hybateli fotbalového dění v 90. letech a okořeněné o dnes už těžko uvěřitelné historky ze soukromí fotbalistů a jejich šéfů. 10/10
Postapokalyptické vize světa mám rád. Téma mě fakt zajímá, sám nad tím dost často přemýšlím a Glukhovsky mi nabídl nový směr uvažování. Kniha mě od první stránky bavila, dlouho se mi nestalo, abych hlavnímu hrdinovi tak "fandil". Za mě však sráží trochu dojem závěr, kdy mi chvílemi přišlo, že autor neměl pořádný nápad a jen se snažil nějak vyplnit prostor, aby mohlo dojít k velkému finále. To ovšem stálo za to, protože ačkoliv mi chodilo v hlavě spoustu scénářů, jak vše může dopadnou, tohle mě nenapadlo.
Hrobka je mou první zkušeností s Lovecraftem a mohu říct, že určitě ne poslední. Nikdy jsem si na horory nepotrpěl (i proto jsem nečetl nic od Kinga), ale Lovecraft mě ohromil od první stránky. Podobný styl psaní jsem nikde neviděl. A musím se přiznat, že po přečtení první povídky mi běhal mráz po zádech a dokonce i na nějakou tu noční můru došlo. Už teď se těším na další knihy.
Má první zkušenost se Zaklínačem. Musím říct, že mě to od první stránky pohltilo. Nyní nejenže se chystám na další knihy, ale také úspěšně pokračuji v druhém dílu hry na Xboxu :)