knihovna22 komentáře u knih
Je to překvapivě čtivá knížka, za to ty tři hvězdičky. Jinak taková naivní jednoduchá pohádka, určitě nebudu vyhledávat další autorčina díla.
Tak to je moje teprve druhá kniha, kterou jsem, jako notorický dočítač, prostě nedala. Utla jsem to konečně na straně 132 . Nepovedená napodobenina Jonase Jonassona. Až do strany 60 jsem nechápala v komentářích to přirovnávání ke Kameňáku - ale pak se ty vtipy začaly valit :-(
Přes dosavadní vysoké hodnocení - mě to nebavilo. Nevím proč, námět určitě dobrý, ale zpracování nepoutavé.
Nechápu to vysoké hodnocení. Je to naivní harlequinka okořeněná docela vtipnými erotickými scénkami se zvláštními dialogy. Nejvíc mě dostalo, když Stone použil v monologu se psem slůvko "avšak" - ale to je spíš vina překladu.
To je bezesporu literární umělecké dílo. Taková tenká knížka - a já se v ní brodila skoro 14 dní. Náročné čtení pro intelektuály, s radostí se zase vrhnu na něco čtivějšího.
Po Beru to na sebe mě tohle zas až tak nebavilo. Občas mi přišlo, že autorka píše jen proto, aby splnila nějaký vytyčený plán.
Nebyla to taková ta kniha, která vás nutí stále číst dál a dál, takové lážo - plážo čtení, chyběla tomu prostě šťáva. Chvílemi jsem měla pocit, že mě z toho věčného dřepění v autě už bolí celé tělo a měla jsem potřebu odložit knihu a jít se radši protáhnout . A musela jsem se pousmát, když jsem se konečně dopracovala k tomu, že Miškovi je 16 let, poměrně dlouho jsem žila v tom, že mu bude tak 6 - 8 let :-)
Nejslabší, co jsem od S. Lapeny četla. Taková napodobenina Deseti malých černoušků - skupinka lidí odříznutých od civilizace a mezi nimi vrah ... Nevybavenost takového hogo-fogo hotelu pro případ sněhové kalamity je těžko uvěřitelná a chování některých postav prostě postrádá logiku.
Nedočteno - a to je co říct ... Nenecháván knihy nedočtené, ale tady jsem se trápila asi 130 stran - a pak si řekla "Proč?" Budu k sobě upřímná - nejsem asi takový intelektuál, abych tohle dala :-)
Lehké oddechové čtení. Pokus napsat humornou knížku často končívá spíš trapností, ale tady jsem ten pocit neměla. Až budu mít splín, klidně se pustím i do další autorčiny knihy :-)
Moje první od Tima Weavera. Zklamání. Přiznávám - měla jsem velká očekávání. Postavy se chovají nelogicky, autor se až trapně snaží jejich chování vysvětlovat. Zbytečně moc překombinováno. A hlavně ten hlavní zlosyn - největší padouch v celém vesmíru - alespoň tak je nám neustále prezentován :-) Takové čenobílé ....
DriftBooks -moc pěkně napsáno a popsáno dětství na h....
Tak jsem z toho v rozpacích... Začátek byl jeden velký zmatek přesycený spoustou metafor. Sice krásných, výstižných, ale bylo jich moooc. Ještě na straně 50 jsem váhala, jestli to nevzdám, ale jelikož jsem dočítač, tak jsem to dala :-). Přeci jen se pak naštěstí začaly objevovat nějaké záblesky děje a rozuzlení hrdinčina naprosto šíleného chování. Nicméně ani traumatizující dětství, nešťastné manželství, na kterém hrdinka tak urputně lpěla, a nemoc její dcery mi nedokázaly její "magoření" zcela odůvodnit / či omluvit? /.
Trochu mne zklamalo, že hrdiny jsou vlastně "mladiství" - ale to je můj problém :-) . Takže dávám za pět :-)
Po knížce jsem sáhla, protože se mi kdysi dost líbil Dokonalý cizinec. Ale byla jsem zklamaná - nebavilo mě to.
Jedním slovem - sladkobolné. A Graham na Zemi nejspíš přiletěl z Venuše :-)
Pokud to takhle v některých domovech důchodců chodí, tak super :-) Ale já znám jinou realitu, bohužel. Pro mě moc naivní.
Příjemná oddechovka - taková moderní červená knihovna napsaná chlapem, tudíž psána s nadhledem a humorem. Přečteno za 3 dny, žádné úmorné trápení :-)