Jezinkabezinka komentáře u knih
Obsáhlý komiks, kde za stejně za chvíli ztratíte v hromadě jmen. Velká snaha vytáhnout na světlo 2 masakry ze Sinajského tažení. Pod název je velmi výstižný, protože je to jen kapka v moři. V moři krutosti dějin. Protože co se přesně stálo a proč, se stejně už nedozvíme, ale všem bude jasné, že oficiální vládní přihlášení je hnus. Velmi oceňuji přidané prameny.
V tomto případě je výtvarná stránka výrazně nadřazena příběhu, který mne spíše nudil.
Oceňuji různorodost sociálních tříd ze kterých zpovídaní pocházeli (ti nejchduší však nemají šanci). Rozhovory z kterých mrazí, takový Orwell v praxi. Kniha se čte velmi dobře, po jednotlivých rozhovorech jsem si dávala pauzy. Osobně jsem si tvrdý kastovní systém vždy spojovala jen s Indií, takže krom jiného i toto byla novinka.
Četla jsem na základě upoutávky na humoristickou knížku, takže jsem byla trochu zklamaná. Zasmála jsem se, ale rozhodně méně než jsem čekala. Navíc opakující se fráze mne moc nebavily. Celé mi to přišlo trochu natahované, aby to vydalo na knihu.
Tak to mně vůbec nechytlo. Přežiji modernu, ale chvíli mi to přišlo zmatené a musela jsem se vracet.
Po dvou slabších dílech je Hraničářův učeň zpět ve formě. Uvítala bych je méně opakování informací, jak se umí hraničáři neslyšně plížit, dobře střílet z luku a jak mají vycvičené koně.
Bohužel hlavní dojemem z celé knihy bylo na jaké výzkumy se vyhazují peníze. Druhým, že je smutné, že i v 21 . století je problém trochu korigovat Darwina. Kniha je zaměřená na biologii, evoluci etc., já přitom mnohem větší váhu připisuji kultuře dané společnosti a rodině. Tedy věřím, že někomu tato kniha víc pomůže (například upozorňování na testování léčiv převážně na mužích etc., zde by doktoři třeba měli krom pohlaví přihlédnou i k váze), ale mne to moc neoslovilo. Asi proto, že moje praprababička měla za císaře pána koncesi na knihtiskárnu a vyrostla jsem ve vědomí, že když Bůh stvořila může v podstatě žertovala:-)
Skvělá komiksová reportáž ze vzdálené Kanady. Ale na otázky, které přináší není jednoduchá odpověď. Je to hodně o zamyšlení se o kořistnickém stylu života a provázanosti světa. A taky o tom, že je těžké vrátit se v čase.
Vyváženost a i určitá poetika mne nadchla.
Nejdříve jsem byla nadšená, protože jsem se několikrát vydatně zasmála. Ale pak to začalo být takové rozbředlé a nastavováné a získala jsem dojem, že autor publikoval vše co měl v šuplíku.
Námět dobrý, ale děj mi přišel takový neukončený. Jakoby už chyběli síly na pár dalších stran.
Kresba se mi moc nelíbila, dokonce jsem se v některých momentech ztrácela, ale příběh to vynahradil. Popis konzumní společnosti, lidské snahy o ovládání druhých a vědomí, že žádná cesta není dokonalá.
Nemám ráda nadpřirozené jevy v "romantických" příbězích. Přijde mi to, že autorka neví jak ukončit příběh.
Poněkud rozvleklá detektivka, kterou jsem tedy jedním dechem nečetla. Nejvíce oceňuji přidané historky z Hollywoodu.
Po delší době komiks, který jsem musela přečíst naráz spánkovému režimu navzdory, tak mne to chytlo. Připouštím, že někde bych více textu pro lepší a rychlejší pochopení uvítala.
Ač předchozí autorčiny knihy, které jsem četla, splňovaly takový průměr lehké oddechové romantické literatury s trochou humoru, toto bylo až moc. Z každé stránky ukapávaly šťastné zítřky a blbost. Zápletka s bigamií fajn, ale vše ostatní v roce 1815? Jediný efekt této knihy je, že je čas si najít odbornou knihu o každodennosti v době regenství.
Stručně a vtipně shrnuté vazby (hlavně peněžní), které hýbaly světem. U střední Evropy, sem tam chybka - Rakousko nebylo království.
Nepropracované ilustrace, které se snažily natáhnout nedostatečně propracované příběhy. Spíš Zaklínačovo putování slouží jen k předvedení japonských příšerek. Tj. nejlepší je vysvětlující přehled jednotlivých potvor na konci.
Ze začátku cítíte naštvanost, pak si na tento styl zvyknete. Kniha mne příliš neoslovila, svět není spravedlivý a rovnostářský. Například můžu plakat, že to veselí extroverti mají v životě jednodušší, než zamlklí introverti. Změny ve vnímání žen jsou běh na dlouhou trať a vždy se budou týkat jen určité sociální třídy, kterou asi tato kniha nejvíce osloví tj. vystudované vysokoškolačky a to ještě ne všechny. Kde bude ekonomická závislost, bude nerovnost a s blížící se krizí budou šance žen na změnu přístupu společnosti (zvláště lokální) horší.
Co mne zarazilo je přístup k nadváze, rozhodně není správné kvůli tomu někoho urážet, ale jedna věc je mít rád své tělo a druhá popírání zdravotních problémů ( díky covidu jsem se k ní také projedla). Ty jsou a budou se zvětšovat.
Další co mne zaskočilo je zmiňovaní sociálních sítí, dají se vypnout nebo minimalizovat. Asi jsem si z knihy měla odnést jiné závěry, ale bohužel ne.
Tak proč se tato knížka nestane ozdobou mé knihovničky středověké poezie:
a) musela bych ji obalit, byť z 5 básní bych jen 2 označila za lehce sprosté, tak téma autory fascinovalo natolik, že to museli zdůraznit na obalu.
b) po delší době jsem se při čtení musela dívat do slovníku cizích slov a ani tak jsem nepochopila, co v úvodu občas chtěli říci, netuším, co vyjadřuje "dvorský diskurz"
c) přirovnat prohlášení ženy, která ač převlečená za muže, řekne, že miluje jen muže, za coming out mi přijde dost mimo
d) v básní Růžový keř volí překladatel nejvulgárnější výraz pro ženské pohlaví a sám připouští, že ten výraz není neutrální (samozřejmě, někomu kdo pochází z Ostravska to může přijít v pohodě), což celou báseň krapet snižuje
e) páni autoři by si měli mezi sebou vyjasnit, co je vagína a co je vulva, aby věděli, co pochoduje světem (srov. s. 48 a s. 169).