janik6969 komentáře u knih
tento díl jsem nedočetla, nezvládla jsem ani prvních sto stran rozjezdu, vnímala jsem Alana jako mermomocí vtipného světáka, co všechno umí, všechno mu projde, všichni mu všechno uvěří... v prvním díle to bylo podáno jako náhoda, já nic, já muzikant, ve druhém to už byl "frajer"... a to mi nesedlo. A na můj vkus moc politiky, vlastně jen politika
mám ráda knihy s historickou tématikou, tajemnem, dobrodružstvím... tato kniha je dobře napsaná, napínavá od první do poslední stránky. Sice zatím nevím, proč série nese souhrnný název Katova dcera, když hlavní postavou je její otec - kat, ale věřím, že to byl autorův záměr a v dalších dílech dostane výraznější úlohu. Přidávám si celou sérii do plánu přečtení a velmi se na ni těším. Všem vřele doporučuji
Doporučuji číst celou sérii v rychlém sledu po sobě, v každém díle je místy odkaz na některou nejasnost z předešlého dílu, vysvětlení něčeho, co jsem si v předešlých dílech ani nevšimla, že jsou nedořešené a naťuknutí nějaké další záhady. Takže je třeba sledovat kromě "současných" případů i zdánlivě bezvýznamné informace. Docela náročné na "bednu" :)) Jinak: téma tohoto dílu - velmi zajímavé = krádež identity / stupňující brutalita ve jménu zábavy. V každém díle je jeden případ z Dánska a jeden ze Švédska, oba lehce provázány.
Tento díl dějově předcházel dílu prvnímu (to jen tak na okraj). Téma dobré, některé situace neuvěřitelné a nevím co Fabian Risk autorovi udělal, že se mu tak pomstil: "děj graduje, samou nervozitou si okusuju nehty a najednou z Fabiana udělal takového, nevím jak to říct slušně ....., že jsem propukla v tak hlasitý smích a nemohla uvěřit písmenkům. Za toto srážím hvězdičku a doufám, že už se to nebude opakovat. Pane Ahnheme, bylo to třeba? Ještě, že mají Dánsko se Švédskem schopné policistky.
první polovinou knihy jsem se prosmála (a to není komedie), druhá polovina už je vážné téma, přesto se ho autor snažil "kanadou" odlehčit. Pan Green se zařadil k autorům, které si chci přečíst celé, jeho styl se mi líbí.
klasická červená knihovna, takový průměr této kategorie, nic co by vzalo za srdce.
Není to příběh o klasickém, surovém, beznadějném, vše zničujícím domácím násilí. Na toto téma (násilí, romantika, strach, dobrý konec) je lepší Bezpečný přístav od Nicholase Sparkse. Je to spíše pohodový, romantický příběh, lehce okořeněný "problémem", kde nám autorka spíše nabízí Liliino dilema, logiku jejího uvažování nad tím jak se rozhodla. To asi bylo cílem knihy. Přesto se mi příběh líbil a doporučuji.
ze začátku se mi taky příběh moc nelíbil, vadilo mi TEĎ, ta urputná touha mít dítě, vlastně jediná touha, která ničí vše co krásného by mohlo být, chtěla jsem Quinn přizabít za to jak se chovala, ale pak jsem chtěla Colleen přizabít za to, jak mi emočně rozervala duši, nebýt kapitol Předtím, nevím nevím, jak bych příběh vydýchávala. Moc se mi to líbilo, těším se na další knihu, ale MUSÍM si dát chvíli pauzu, ať mě přemíra emocí nepukne srdíčko :)
kdybych četla jen tento díl, bez toho prvního, byl by chudý. První díl, sám o sobě, by mohl být, ale druhý bez toho prvního ne. V mnoha okamžicích bych nevěděla o co jde. A nebyl to špatný nápad, doplnit pohled dívky o pohled chlapce. Těším se na další spisovatelčiny příběhy.
Pokud bych chtěla číst příběh popisující teroristický útok, jeho přípravu, vyvrcholení, emoce kolem toho všeho... bylo by to přesně to pravé, ale bohužel jsem na to nebyla připravená. Chtěla jsem číst další pátrání v dlouho nevyřešených případech, o práci oddělení Q, příběh plný humorných hlášek, díky čemuž jsem si tuto sérii oblíbila... kam se to všechno podělo, už předešlý díl byl jiný, temnější, než ty před nimi. Příběhu, jako takovému, dávám plný počet hvězd, ale lituji toho, že hlavní hrdinové, i sám spisovatel, zestárli, zvážněli, potemněli.
po stodvaceti stránkách zjišťuji, že mě už ani vlastně nezajímá, kam zmizel manžel... odkládám
nebylo to špatný, jen mi příběh silně připomínal Osobního strážce. Ale bavilo mě to, bylo to čtivé.
Není to ani tak příběh Summer, co se jí stalo, kam zmizela, proč zmizela (to se dozvíme až na konci), jsou to hlavně pocity jejího bratra, jeho plácání životem, vzpomínkami, živoření... a proč? protože se nedovedl vyrovnat s tím, že neví, co se stalo s jeho sestrou. V životě každý především mluví o Summer, ale málokdo mluví o těch ostatních, i to je třeba, ale mě se tento styl podání skutečností nelíbil, nebavil mě. Mohlo to být podáno čtivěji, zajímavěji, je to také zajímavé téma, ale bohužel... za mně nemohu dát ani jednu hvězdu, snad za téma, ale... ne
v hodně detailech dávám za pravdu "Metle" pode mnou, takovýto "špičkový tým policistů" nemůže fungovat, v tomto to spisovatel přepískl. Nicméně příběh je lépe propracovaný, ucelenější, víc se mi líbil.
dlouho mi trvalo oprostit se od stylu Brynzova vyjadřování a vklouznout do děje. První polovina knihy mi připadala jako slohová práce žáka střední školy (způsobem vyjadřování, popis postav, líčení situace atp.), zato druhou polovinu jako by psal někdo jiný = vyzrálejší spisovatel, který to dokáže rozjet. V konečném důsledku to nebylo špatné, ale mezi mé top spisovatele ho zatím nemohu zařadit.
přečetla jsem a musím zhluboka dýchat... čtivé od začátku až dokonce, za samotný závěr, tj. cca 60 stran, bych dala 7 hvězdiček, skoro každou stránku, každý odstavec jsem musela číst dvakrát a pomalu, abych to vše pochopila a neztratila se, kdo je kdo... četla jsem všechny tři autorovy knihy a Ta přede mnou a Dokonalá manželka se "perou" o první místo.. .ne žánrem, ale napínavostí a to je pro mne to nejdůležitější
naprosto fantastické, krátkými kapitolami a dialogy vtáhne do děje a nepustí, úplně zbytečně šla souběžně druhá příběhová linka, a možná že ne, ale já nepochopila proč? možná měla čtenáře jen zmást
v prvních sto stranách jsem nemohla autora najít, knihu řadila k jeho slabším kouskům... a najednou tam byl, najednou do mě udeřila smršť emotivních písmenek, pro která jeho dílo tak miluju... knihu bych zařadila někam lehce pod průměr jeho knih... má lepší a samozřejmě i horší, přesto se mi líbila