jamesek007 komentáře u knih
je-li co ve mně vděčím zato medvědovi. rozhodně mně naučil se nebát ptát.
( alenka a malý princ mně minuli, protože jsem byl plně zaujat medvíkem. vykňučel sem ho na mámě v deseti letech před půl stoletím. jako člen klubu mladých čtenářů jsem dostal slevu ze třiceti na dvacetsedm, i tak to byl skoro celodenní matčin výdělek. myslím, že tátovi jsme to snad raději ani neřekli. zatím posledního sem koupil minulý týden. podařilo se mi sehnat II. vydání z roku 1949. teď mám tedy medvídků osm pro sebe, včetně toho prvního v dost salátovém vydání )
kde je to těžké čtení? léto se čte samo a dvakrát do roka. je to jako lehký vánek v klidných uličkách polozapomenutých Lázní.
nelze nepřipomenout filmové zpracování z rukou pana M. a zhmotnění v hrotech herecké špičky - důkaz o možnosti nemožného ).
původní přebal Čapkův - rozmarným zdá se ).
geniální počin. ignáciova postava vstřebala většinu vlastností mého nejbližšího příbuzenstva.
"...mohla bys mě vozit autem a já bych noviny vyhazoval zadním oknem" silně připomíná přístup mého prvorozeného k pracovnímu procesu ))
panu kořánovi se hluboce klaním za připomenutí slov z hloubky minulého století ).
ohavnost, naprostá ohavnost pomlouvat takovýhle klenot a všem co tu knihu nepochopili doporučuji neházet kamení do jiných dimenzí !
v deseti- dvanácti letech letech mne pan Petiška uvedl do říše nevídané - kouzelným způsobem. vztah k antice, starověkému řecku trvá.
a v Prométhea věřím dodnes.)
- Dá se říci, že Staré řecké báje a pověsti jsou úhelným kamenem jeho tvorby. Z titulu, o který jiní autoři neprojevili zájem, protože se jim zdál příliš pracný a bezvýznamný, se stal základní bod, z něhož vyšel na svou literární dráhu, na které se stal oblíbeným vypravěčem. Jak pro děti, tak pro dospělé, vyprávěl o tísni i radosti, věrnosti i zradách, o marnosti i možném naplnění času, jaký je člověku na jeho životní pouti (zdánlivě krátké, ve skutečnosti plné možností) přisouzen. (wiki)
jedním druhým dechem. polknul jsem to jak rybu. nadčasové komorní pouštní drama z umístěné do dvacáteho století. nijak sadistické jak se píše v popisku. calvinovo svérázné pojetí spravedlnosti se dá pochopit. dík rychlému konci má čtenář prostor k přemýšlení typu - "co by se tak asi stalo" kdyby by nám nějaký dobračisko vypnulo na měsíc elekřinu, středověk je tady cobydupaupad
jsem rád, že jsem si tu perlu nechal na 50+ . to není nic pro maturanty jen jim tu knihu vezmou.
chcete-li si přečíst jonassonovu trojkombinaci, analfabetku čtěte jako první. po staříkovi je to slabší odvar a začít zabijákem, riskujete že se dál nedostanete. stařík mě nadchnul, ale zbylé dvě do dvou třetin a navíc jsem neměl sílu. snad příště.
tesat do mramoru. jediné co Karlu Schulzovi lze vyčíst, je předčasný odchod. samozřejmě ze sobeckých důvodů, neboť ze zamýšlené trilogie zůstalo jen tertium. ((
to není výzva, to je odměna. i když můj Tracyho Tygr je Milneho Pú a to už půl sta let.
jak napsat reálnej životopis o někom kdo je na hlavu, vy ho máte rádi a nechcete mu ublížit.
myslím, že ho irving dost šetřil.
poklad, žízeň i agonie bych doporučil, tohle mně nevzalo.
Jakmile jsem si přečetl, že hlavní postavou je Karlsson a je ze Švédska, osypal jsem se. Vzpomněl jsem si totiž na jiného Karlssona (Karkulína) z pera pachatelky Astrid Lindgren. Vylekalo mně, že Karkulín dospěl a s ním i děti z Bullerbynu. Po zjištění, že to není od Astrid, ale Jonase - autora Zabijáka Anderse - osyp zmizel.
Kniha výborná - film slabý - audiokniha výborná - kniha na přeskáčku vynikající. Plný počet - a jdu do Analfabetky !!
když mi bylo dvacet, četl jsem plný elánu egypťana sinuheta a byl jsem nadšený, teď když mi je třikrát tolik, při vší úctě, mi stačí řeka bohů jako audio při práci na zahradě. knihu bych nedal. dospěl jsem přes celý svět zpět do kolébky civilizace - řecka a jeho stoicismu a renesaci v itálii ). dám 75% i když bych klidně deset ubral za klikaře egyptského brouka pytlíka. klobouk dolů za propracovanost.
tak dobrá kniha, že snadno snese srovnání s tajemným cizincem od marka twaina
nadmíru krásný překlad nedoceněného rudolfa janíčka, včetně skvělé předmluvy, která by dnes již jistě neprošla.
děkuji Vznešenému, za vlastnictví prvního vydání s věnováním překladatele v.r.
všichni vidí millera, ale cítí a slyší eduarda petišku. nevím jak to bylo, ale doufám v symbiosu. snad se radoval v povzdálí, že jeho představa dostala tvar a těší toho kdo ji vidí )
zcela zaslouženě knižní top 10, vynikající film se špičkovým pacinem a de nirem a neméně dobrý audio. klobouk dolů a klaním se.
kam se hrabe pennywise!
když mně před padesáti lety v neděli dopoledne trestali tím, že nesmím ven, ani na kolo, ale že se smím dívat na televizor, dosáhli vrcholu tak, že zrovna dávali tuhle zrzavou obludu. ze zježených chlupů na zádech se mi dělalo fyzicky zle.
kuře s rýží, švestková povidla na suchou skývu, polívku s peřím ale ne TOTO!
kvalita, která ani po čtyřiceti letech nevyvětrala. skvělý příklad toho, že systémy ani lidi se nemění. mění se jen móda a ta se cyklicky vrací )). co se mění zcela nevratně je naše vlastní paměť. po padesátce jedeme s kopce.