Ivadus komentáře u knih
Skvělá kniha! Poklona Paní Autorce! Víc nenapíšu, nemám čas, musím ještě pro pár pytlů listu ořešáku.
Velmi čtivé, přečetla jsem za dva večery, nemohla jsem se odtrhnout. I po přečtení o knize pořád přemýšlím - hlavně o tom, že život obyčejných žen v době světových válek i v totalitním režimu byl často dost drsný. Líbil se mi styl psaní - přímý, bez zbytečných kudrlinek a zatáček.
Hodně těžká kniha, ale určitě by si jí měl každý jednou přečíst, aby se nemohlo zapomenout. Pro mě je Lustigův styl psaní dost náročný, trvalo mi, než jsem si na něj zvykla, ale potom už to bylo snadné. Tragický příběh, šílená doba, pocit tíhy a bezmoci. Přesto doporučuji k přečtení.
Audiokniha Čarodějův učeň s Lukášem Hlavicou je prostě skvělá!!!!!
Dojemný příběh o přátelství v těžkých dobách. Dokonale vystižená atmosféra s řadou tragických postav, s každou další stranou se zvyšuje napětí, srdcervoucí závěr. Pro mě brilantně napsáno, doporučuji všem.
Přesně tak. Člověk má chuť okamžitě hodit boty do popelnice a rozběhnout se naboso nedotčenou drsnou krajinou, potkávat cestou úžasné spoluběžce, a hlavně se už nikdy nevrátit do té naší šílené civilizace... To je sen! Je to krásně napsané, přečetla jsem to jedním dechem. Můžu jen doporučit.
Krutost, beznaděj, bolest, smutek, utrpení, násilí, týrání, sobectví, surovost, bezcitnost, lhostejnost, nenávist... koncentrované zlo, kterému má vzdorovat slabé týrané dítě, které touží po lásce. A jediným přítelem se mu stane stejně slabé a nepřijímané kuře. Psáno zastaralým jazykem, což podtrhuje atmosféru příběhu. Stoprocentní naturalismus. Krásně napsané a dojemné.
Na zadní straně obálky se píše, že přiznivcům klidného a přemýšlivého života po přečtení této knihy spadne kámen ze srdce. Asi trochu ano. Každopádně první polovina se četla skvěle, druhá se už poněkud vlekla. Ale určitě doporučuji přečíst nejen introvertům...
Knihu jsem začala číst s tím, že to bude náramná taškařice. Ale můj dojem po přečtení je úplně jiný - je to hodně smutné. Stáří není pěkná věc. I když jsou tam vtipné momenty, pořád je to pochmurné. Netěším se.
Ruta Sepetys to prostě umí skvěle napsat - knihu nelze odložit, dokud ji nepřečtete až do konce... Snad už píše něco nového.
Za sebe mohu s čistým svědomím napsat - skvělá kniha, krásný styl, poetický - přestože autor píše o takových věcech, jako je rozbombardování Drážďan. Našla jsem tu řadu myšlenek, které mě oslovují. Asi se mnou spousta čtenářů nebude souhlasit, ale "u mě dobrý"!
I mě se kniha líbila, snad proto, že jsem taky matkou. Rozhodně bych neřekla, že to je kýč.
Velmi vtipně napsaná kniha, opravdu mi zvedla náladu.
Téměř nikdo z mého okolí si o smrti, bolesti, utrpení a umírání číst nechce, naše kultura se tak nějak tváří, že nic takového neexistuje. Smrt však čeká každého z nás, ať se nám to líbí, nebo ne. Doporučuji přečíst všem, ať jsme připraveni... Kniha je napsaná citlivě, není potřeba se toho bát.
Příjemné oddychové prázdninové čtení, takový kvalitní román pro ženy. Spousta romantiky, ale i pár věcí k zamyšlení.
Moje druhá kniha od tohoto autora, jako první jsem četla Spasitele a ten se mi líbil mnohem víc. Zdálo se mi, že Netopýři muž má trochu kostrbatý překlad, v knize bylo taky hodně hrubých chyb.
Emila Zátopka moc obdivuji pro to, co dokázal, ovšem kniha je psána tak, jak se v padesátých letech žádalo - je to oslava komunismu... Trochu zklamání, ale Emil Zátopek bude i nadále mým oblíbencem.
Jelikož jsem předchozí autorův román ještě nečetla, nemám srovnání. Čas od času mám chuť si přečíst něco napínavého, od čeho se nemůžu odtrhnout, odpočinu si tak od toho každodenního blázince. A tohle se mi u této knihy podařilo.