Čarodějův učeň
Otfried Preussler
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21234/bmid_carodejuv-ucen-uor-21234.jpg
5
547
132
Na tomto příběhu pracoval Otfried Preussler deset let. Tento někdy temný a strašidelný příběh je určen spíš větším dětem. Inspirací mu byla stará lužickosrbská pověst o chlapci Krabatovi. Čarodějův učeň, který poznává temné stránky černé magie a bojuje proti svému mistrovi, je přiběhem, který stojí za přečtení.
Přidat komentář
Za mě krásný příběh (který jsem viděla i zfilmovaný) ... od filmu se lehce liší... ale to nevadí... spíš se mi to dost líbilo (hlavně vyprosení Krabata Kantorkou byl jiný než ve filmu)... Krabat na Blatech strávil celkem 3 roky ... prostě jsem z této knihy nadšená...
Nakonec se mi to líbilo víc, než jsem čekala. Přiznám se, že film jsem sice viděla, ale jako malá, takže ve výsledku, jako bych ho neviděla. Mám matný pocit, jestli některé věci, které se Krabatovi ve filmu děly, nebyly v knize jen jako sen. Ale fakt nevím. Každopádně v knížce to celé nepůsobilo ani moc strašidelně, jen to bylo takové zlověstné. Ale děj se spíš soustřeďoval na běžný život ve mlýně, jak tam žili, co dělali, šli na trh... Kouzlení bylo tak na okraj. A nakonec šlo tedy hlavně o to, aby se Krabat vyvázal ze služby, což se povedlo. A to bylo svým způsobem docela vtipné, protože kdyby to psal někdo dnes, tak by z toho udělal přepálené dobrodružné kulervoucí finále, a v knize – holka prostě přijde, ukáže na toho pravého a je to, konec. Nejdřív jsem nevěřícně koukala na další stranu, jestli je to fakt už jen doslov, ale pak mi to přišlo vlastně docela osvěžující. Spisovatel měl evidentně priority co se týče příběhu někde úplně jinde než současní akcechtiví tvůrci i konzumenti literatury.
Z dětství si pamatuji tento příběh jako skoro hororovou story. Při přečtení zjišťuji, že to zase až tak děsivé není. No jo, ale byl jsem dítě, že jo. Konec jsem si nepamatoval vůbec a ten mne hodně překvapil. Ric pic a hotovo. Až moc jednoduše.
Patří k mým nejoblíbenějším. Síla lásky proti černé magii. Mocný mistr a každoroční boj o život. Předčítám, děti uhranutě poslouchají.
Čarodějův učeň - Krabat, neboli Chorvat..., je pro "většinu z nás", proslule známou pohádkou - hororovou pohádkou, příběhem.
Je to vyprávění o chlapci, který se na prahu dospělosti přiblíží k temným silám a je jimi neskutečně fascinován - uhranut..., dokud nepozná, že ho mohou zcela zničit a ne jenom jeho...
Co a kdo může zastavit tajemného mlynáře, který si s chlapcem a dalšími tovaryši tak nepěkně v mlýně zahrává..., je v závěru jasné. A protože to je přeci jen "pohádka", tak to i klapne. ; )
Tenhle příběh mám ráda, četla jsem jej opakovaně. Nicméně animovanou verzi v režii od Karla Zemana, přímo miluju! Viděla jsem nesčetněkrát. Karel Zeman - jeden z našich velikánů, po kterém by chňapli, i tenkrát v Hollywoodu...
Příběh o chlapci KRABATOVI, který pracuje v jenom mlýně a jeho učitelem je mlynář Mistr. Krabat se seznamuje s dalšími učni. Tvrdě pracuje a jejich Mistr je učí černé magii. Tento příběh se opírá o starou lužickosrbskou legendu. V knize se dočteme o obsluze mlýna a životě na mlýně na přelomu 17. a 18. století. Je zajímavé, že autor pracoval na knize s přestávkami 10 let.
Příběh o pevné vůli, přátelství a lásce. Kniha má 3 části. Líbila se mi kouzla, líbila se mi minulost Mistra, rovněž se mi líbilo vyprávění o Pumphutovi. Závěr knihy jsem očekával více napínavější, ale kniha se mi celkově líbila.
Kniha má pěkný přebal a je pěkně graficky zpracovaná.
Autor se vyjadřuje k této knize: Jistě existují síly, které si nedokážeme vlastním rozumem vysvětlit. Každý s nimi v životě přijde do styku. Jsou síly srdce a síly duše, které nelze změřit a které se vzpírají poučkám moderní vědy. To však neznamená, že by neexistovaly. Lidská duše je schopná vyvinout energii, která je těžko pochopitelná: vezměme třeba nenávist a lásku, závist či sdílenou radost. Je možné je využívat k dobrému či zlému, k bílé nebo černé magii, jak se dříve říkávalo. Černá magie má původ v nenávisti, bílá magie se opírá o síly lásky. Také v mém příběhu je to doufám jasné.
Moc hezka kniha! Krasny pribeh, i kdyz konec mi najednou prisel hrozne rychle vyresenej. Ale jinak pri cteni teto knihy clovek citi jak jej ten pribeh oslovuje az tam kdesi v hlubinach. Jak se dotyka neceho ne zcela vyrceneho. Ta antiteze Krista a jeho ucedniku, mleti kosti pro kmotricka a jak se vsichni stejne vzdy nekoho bojime, kdo cni nad nami. A v posledku, jak moc by se mistr chtel stat svobodnym clovekem.
Poprvé jsem četla až jako dospělá osoba. Musím říct, že dítěti bych to raději číst nedávala. I když se jedná o příběh v podstatě pohádkový, je to dost drsné. Místy si to nezadá s hororem určeným pro dospělé a jindy je to dost smutné.
Jedná se příběh o Krabatovi, potulném sirotkovi, kterého sny dovedou do mlýna na samotě, jemuž se vesničané úzkostně vyhýbají. Mlýnský mistr dá chlapci nabídku, že se může stát jeho učedníkem. Krabat souhlasí, jelikož se zdá, že našel trvalé dobré bydlo - a když se mu tam už nebude líbit, prostě uteče. Nicméně mlýnská chasa se chová tajnůstkářsky a podivnosti se kupí. Krabatovi pomalu dochází, že se ocitl v pasti, z které tak jednoduše utéct nelze.
Líbilo se mi, jak autor budoval atmosféru a postupně odhaloval, že v mlýně je něco v nepořádku. Nejlepší jsou ty pasáže, když Krabat ještě neví, ale v koutku mysli už něco tuší, a také ty, kde už vlastně ví, ale skutečnost nevysloví. Jeho vztahy s ostatními učedníky a práce ve mlýně byly také čtivě popsané a poměrně detailně vykreslené na to, že se jedná o pohádku. Konec oproti tomu přišel dost rychle, čekala jsem větší a delší showdown a nějaké to vysvětlení. Nicméně jsem stejně byla velmi spokojená.
Moje nejoblíbenější knížka z dětství, kterou mi tehdy doporučil brácha. Za to jsem mu nesmírně vděčná. Je to sice dětská četba, ale celkem mrazivá, temná, strašidelná a také trochu krutá. Ala jako v pohádce - i zde dobro vítězí nad zlem. Četla jsem několikrát, ale až teď po x letech se mi zdál závěr dost rychlý (mozek si pamatoval jinak). S touto knihou mám spojenu modrou obálku. Film znám taky a je podařený. Přátelské vztahy jsou moc pěkně procítěné. A opravdu by mne zajímalo Kantorčino jméno :o)
Klasická pohádka, která mě jako dítě minula.
Naštěstí.
Myslím, že bych z ní měla pořádný noční můry.
Jedná se o až hororový příběh, na kterém autor pracoval deset let. Inspiroval se starou lužickosrbskou pověstí o chlapci Krabatovi, který jako čarodějův učeň poznává temné stránky černé magie a bojuje proti svému mistrovi z jehož moci se snaží vymanit.
Bylo to zajímavé čtení, ale dost věcí se tam neustále opakovalo a Krabat se určitě nezařadí mezi mé oblíbence.
Nicméně audio podání Lukáše Hlavici bylo kouzelné a můj zážitek z knihy dost pozvedlo.
Samotný příběh je dobrý. Rozhodně bych jej neoznačila jako žánr pro děti. Místy to bylo těžké a brutální.
Nicméně ten příběh tak nějak plynuj a já si říkala, kde je to kouzlo. Proč to má tolik čtenářů v oblibě. Pak přišel konec a ten mě dostal. Byl citlivý, jednoduchý. A zanechal ve mě silnou stopu.
Moje nejoblíbenější fantasy , jako malá jsem filmovou animovanou verzi hltala. Knížka má ještě lepší atmosféru.
Krabat je velice zvláštní postava. Oceňuji cykličnost událostí, díky nimž se čtenář dozvídá odpovědi na původní otázky. Zajímavý je i psychologický vývoj hlavního hrdiny. Mrzí mě, že nebylo rozpracovanější zakončení, ale je to stále dětská literatura, takže ve své podstatě není co vytknout, ba naopak. Kdo váhá se čtením, jděte do toho!
Neskutečně atmosferická krásná kniha, která dala vzniknout mj. neméně krásnému animovanému filmu a rovněž baletu v ND, na kterém jsem byla už dvakrát a klidně bych si to střihla znovu. Až tak působivý příběh to pro mě osobně je...asi nejvíc se mi vryly do duše pasáže s Tondou, opravdu moc hezky popsané nezištné a hluboké přátelství.
Kouzelný příběh o Krabatovi určitě zná každý, já sama zbožňuju animovanou verzi od Karla Zemana. Vždycky jsem se tohoto příběhu tak hezky bála. A teď jsem si ho chtěla i přečíst a mít ho ve své knihovně, nejen proto, že krásné ilustrace jsou dílem Ludmily Zemanové.
Fascinující vyprávění o lužickosrbském dospívajícím chlapci, který se dostane do styku s mocí a jen díky silné vůli, přátelství a lásce se vymaní temným silám, určitě doporučuji všem čtenářům, malým i velkým, protože poselství příběhu určitě pochopí všechny generace.
Tata nám tuto knížku četl a ještě teď si pamatuji jak se mi ježily chupy na rukou. Dost mě to bavilo a mám chuť se k tomu zase vrátit. I jako audiokniha/CD na cesty do auta je to super volba !
Nádherná kniha, jedna z těch, které budu moci číst pořád dokola a které se vyplatí mít v knihovničce. Kdysi jsem viděla i film, ten zanechal tísnivý dojem, ale bude potřeba se na něj podívat znovu. Jako pohádku bych příběh rozhodně nebrala. Možná jsou dnešní děti odolnější, ale já měla i teď husí kůži a těžko se mi vstřebávaly některé části... Prostě opravdu silný příběh. Jen škoda, že ten konec byl tak rychlý. Klidně bych s Krabatem a ostatními zažila i kousek šťastnějších časů :-).
Štítky knihy
mýty a legendy zfilmováno čarodějové rozhlasové zpracování pro děti od 9 let černá magie lužicko-srbská literatura
Autorovy další knížky
| 2003 |  Čarodějův učeň |
| 1964 | Malá čarodějnice |
| 1968 | Tajemství oranžové kočky |
| 2008 | Útěk do Egypta přes království České |
| 2009 | Anděl v kulichu |
Kniha Čarodějův učeň je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 729x |
| Čtenářské výzvě | 75x |
| Doporučených | 82x |
| Knihotéce | 175x |
| Chystám se číst | 174x |
| Chci si koupit | 62x |
| dalších seznamech | 13x |
(SPOILER) Máme tu několik momentů, kterým možná nechceme věnovat tolik pozornosti, protože mlynář je přeci jasná záporná postava. No jo, ale nemá zbytí - chce-li se zachovat při životě, musí obětovat jednoho z chlapců. Je to hnus, můžeme přemýšlet, proč se do takové situace dostal. Kdovíjaký příběh by nám o tom vyprávěl on sám?! Dokonce i na to, že v nečekané situaci zabil svého přítele, se taky dá nahlížet jinak. Pak se mi docela zamlouval jeho postoj při výuce - co se kdo naučí, je jedině žákova věc. Možná by někdy mohl vyprávět i o tom, jak přišel o jedno oko. A jak se vůbec stal mlynářem. Určitě to není jeho původní práce.
Dnešní děti by bylo nutno vzít někam do mlýna a všechno, o čem se tu píše, jim ukázat, aby měly alespoň nějakou představu, co ta práce obnášela. Je tu spousta nových slov, s kterými nepřicházejí do styku, slovo mlýn znají jen z vyjmenovaných slov po L.
Také jsem pozorovala vztahy mezi chlapci, jak opatrně a postupně se objevuje, jak je to vlastně s Jurovou hloupostí. A jak nám i v našem životě může někdo připadat tak trochu přihlouple, ale kdybychom si dali práci a poznali ho blíž, mohlo by nás ledacos překvapit.
Osobně přiznávám, že na mě působil velmi tísnivě a hrůzyplně jak Zemanův film, který jsem viděla před mnoha lety, tak i samotné čtení. Zažívala jsem to, jako bych byla malá holka. Četla jsem před spaním, vždy jen dvě kapitoly a někdy jsem pak měla potíž s usnutím. Při čtení jsem však neustále obdivovala autorův způsob, kterým příběh pro nás sestavil, líbilo se mi, jak docela podrobně popisuje práci, která se ve mlýně musela zastat, a že Pumphuta zmínil podruhé ve chvíli, kdy jsem si na něj už nevzpomněla. Také dávná velikonoční tradice půlnočního znění zvonů a dívčího zpěvu na mne příjemně působila. Našla bych tam ještě mnohé další věci, které mě nějak poutaly. Přečetla jsem si ten příběh až teď, i když knihu mám koupenou už dávno! Takže se mi hodí i do letošní čtenářské výzvy, kterou jsem ještě ani nezačala. Děkuji za cenný čtenářský zážitek.