iluliacross komentáře u knih

Za mě geniální dílo. Moc ráda bych ho viděla i v divadelním podání, jinak čtení jsem si náležitě užila. Vrhlo mě to do zvláštního kouta plného existenciálních otázek, deziluze, zmatenosti, šedé prázdnoty... Pokud se člověk po přečtení Godota alespoň malinko zamyslí nad svým životem a řekne si: "A sakra..." tak dílo podle mě splnilo účel. Každý jsme buď týraným Luckym, otrokářským Pozzem, Vladimírem, nebo Estragonem. Stačí si vybrat čí prázdnota je Vám bližší.
Jak říkám, geniální.

4 13.03.2016

Tak já se přidávám ke straně NADŠENCI. Ano, kniha není pro ženské oči, ale o to větší chuť jsem na knihu měla, že... Musím říct, že Miloš Urban má velice zvláštní myšlenky, které dokáže hodit na papír až neskutečným způsobem. Občas se zamyslím, co se mi na jeho knihách tak líbí a zjistím, že to nedokáži pojmenovat. Ale zřejmě to bude ta atmosféra, kterou dokáže úžasně vykreslit (zde jsem vyloženě cítila ten chlad kamenných zdí a vůni klášterních chodeb, kadidlo, viděla jsem před očima tu hru světel na desce stolu). Nevím jak to dělá.
Celý příběh mi přišel takový samozřejmý, jasný. A konec je samozřejmě úžasnou třešničkou na celém tom prapodivně krvavě oslizlém příběhu.
Co celou tou knihou chtěl vlastně autor říct... to si nejsem jistá, ale závěr si můžeme udělat každý po svém.

4 15.12.2015

Nemůžu říct, že bych si čtení vyloženě užívala. Rozhovory mezi hlavními postavami mi neskutečně drásaly nervy, žádná hloubka, žádný smyml, jen tlachání psané v hovorové podobě našeho jazyka. Na druhou stranu to bylo skvělé vystihnutí mluvy mladých lidí, takové lehkíé flirtování, které má takové jemné zamlžené hranice, jež se občas překroří letmým dotykem či zakázanou pusou. Vlastnosti hlavního hrdiny mně drásaly nervy taky, takový nepoučitelný záletník a milovník všeho, co má sukni. Na druhou stranu, je v tom určitá syrovost mladých lidí. Do dalších dílů od Škvoreckého se pouštět nebudu, nicméně kniha to není špatná, každý si v ní jistě najde to své.

4 14.12.2015

Naprosto mě uchvátilo, jak Miloš dokázal perfektně vykreslit atmosféru a to hned na první stránce. Povídky byly natolik zvláštní, až jsem se přistihla, že mě neskutečně přitahují. Příběhy mě chytily za srdce, z každé povídky mi zůstal v paměti živý obraz a k němu dokonce i vůně. Tajemné lesy, strašidelná Praha, děsivé klenotnictví, smrduté putyky. A do toho mužské a ženské postavy, krásné i odporné. Živé i mrtvé. Rozhodně plánuji ochutnat i jiné jeho knížky. Ano, ochutnat. :-)

4 02.12.2015

Tohle je podle mě vůbec jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla. Je v ní tolik citu, až přetéká přes stránky. Je v ní tolik lidskosti, tolik emocí, tolik statečnosti, bojující proti tyranii a zvěrstvu.
Kniha na mě velice silně zapůsobila, není to příběh, který by se četl dokola a dokola, je to příběh, který Vás chytne za srdce. Jednou a navždy.

4 05.11.2015

Spousta lidí tvrdí, že je to nejslabší díl ze všech sedmi, podle mě je srovnatelní s Vězně z Azkabanu, možná o něco lepší. Při čtení jsem tajila dech a nevěřícně kroutila hlavou nad tím, jak to tak úžasně mohla J. K. R. napsat. Podle mě se v tomto díle trošku změní postavy, třeba Harry je takový průbojnější, možná více vztahovačný (a to ve filmu třeba vůbec nevyzní), ale je to v pořádku. Knížka je úžasná i v tom, jak hezky sedí na minulé díly, jak je s nimi propojena a minulé příběhy nejsou opomenuty. Možná Vám přijde Harryho schopnost přežít i ty nejdivočejší souboje přitažená za vlasy, ale popsané je to všechno do jediného detajlu a krásně vyvedené, že jsem po dočtení byla smutná, že už to končí.
Pokud u knížky přestanete vnímat realitu a i dokonce onen fakt, že právě čtete, ale naprosto se ponoříte do příběhu, až Vám před očima běhají obrázky, jedná se o sakra dobrou knížku...

4 27.08.2015

Pomalu ale jistě cítím, jak moc mi leze Harry Potter pod kůži, jak moc přestávám vnímat realitu a nechávám se stáhnout do příběhu, jak moc se mi to líbí. Konec tohoto dílu bylo něco tak neskutečně úžasného, to tempo, ta energie mezi řádky, genialita příběhu a velice silné postavy. A já jsem přesvědčená více a více o tom, že Rowlingová je prostě geniální. Musíte zbožňovat Hermionu s Ronem, Brumbála ve své pracovně a všechna ta kouzla a prapodivné tvory, obklopující ty úžasně vykreslené postavy. A litujete, že je celý ten úžasný svět jen smyšlený. Není to jenom pohádka pro malé děti. Jsou to i velice čtivé romány pro dospělé. Knížky mají skryté poslání, myšlenkou, kterou jakmile odkryjete, padnete na znak a už se nemůžete dočkat dalšího dílu. Šup na něj!

4 18.08.2015

Mě naprosto pohltila ta negativita, pesimistické zbarvení povídky. Byla jsem z této knížky docela špatná. Jestliže si někdy někdo v životě uvědomil, že je využíván druhými a v podstatě pro ně nic neznamená, je to velice bolestivé zjištění, ke kterému bych já osobně nechtěla nikdy dospět. Nejde o brouka, jde o vztahy, schopnost obětování se a víra, že nás někdo miluje (v tomto případě bohužel trochu slepá víra).

4 09.04.2015

Velice milá knížka. Musím říct, že mám Jojo ráda více a více. Je úžasnou vypravěčkou, téměř jsem cítila tu vůni moře, vítr na tváři, slyšela jsem kejhání racků, šplouchání vln a sůl ve vzduchu. Velice uklidňující příběh, kterému nechybí pěkná zápletka, zajímavé postavy a nelehké lidské osudy. Zase jsem se nad nějakou knížkou mile potěšila a nechala se vtáhnout do děje.
Ještě nikdy jsem nečetla o velrybách, tak jestli Vás to zajímá a máte rádi nějakou tu uklidňující oddechovku, rozhodně doporučuji.
A rozhodně nemíním srovnávat Stříbrnou zátoku s jejími ostatními knihami. Všechny jsou bezvadné. Tato sice ne tolik, ale její spisovatelský talent je ohromující.

4 27.02.2015

Přiznávám bez mučí, bavilo mě číst o sexu. Samozřejmě že čtu i jinou literaturu, od historických románů po divadelní hry, ale občas má člověk náladu přečíst si nějakou tu sprosťárničku, něco s erotickým nábojem, trochu zvrhlého, ale hlavně pěkně popsaného, no ne?
Neskutečně mi drásá nervy ta nepravděpodobnost příběhu. Lezla mi na nervy naivita hlavní hrdinky. Ale je to tak neskutečně ČTIVÁ KNIHA, že se od ní prostě nemůžete odtrhnout. Nebaví mě neustále číst srovnávání s filmem, s ostatními díly, je to zkrátka trilogie, záměrem autorky bylo napsat 3 knihy, ne točit film. A tak tedy ještě naposledy opakuji, kniha mě bavila, nemusela jsem přemýšlet nad složitými metaforami a jinými literárními ozdobami a nechala jsem unést tou erotičností.
(Takže klid, Julie, vracíme se k povinné četbě do školy...)

4 23.02.2015

Jednoduše, tenhle surový, hrubě opracovaný kus amerického špalku v podobě knížky, nesoucí název O myších a lidech prostě miluji. Je to asi jediná knížka (kromě mojí srdcovky Malý princ, toho totiž čtu neustál dokola), kterou jsem byla ochotná číst znovu. A neručím za sebe, nesáhnu-li po ní ještě někdy. Protože hned na první stránce na Vás dýchnou ranče, pot, tvrdá práce. A příběh George a Lennieho, jako by tam byl omylem. O to více Vás zasáhne.
Tuhle knížku můžou číst holky i kluci, mladí i staří. Je to taková "kultovka".Rozhodně doporučuji!!!

4 18.01.2015

Co se příběhu týče, za mě jeden z nejslabších. Nejsem si jistá, jestli byl dobrý nápad vydávat "Předehru" jako poslední díl celé té famózní série.. Spousta lidí to podle mě bude brát jako první díl a při tom tohle není první díl v žádném případě. Spíše takový spojník mezi všemi Sandmany. Kdybych si Předehru přečetla jako první, byla bych asi úplně zmatená. Ale protože jsem velký fanoušek, který už postavu pána snů a jeho sourozenců zná, brala jsem to jako takové nostalgické ukončení něčeho krásného. Pět hvězdiček dává hlavně kvůli ilustracím, které byly snad nejkrásnější ze všech Sandmanů dohromady. Úžasná barevnost, propracovanost, veliký přesah a nádherná precizní práce. Předehru doporučuji číst jako úplně poslední. Pro mě to bylo takové menší rozloučení, zároveň i impulz k tomu přečíst si tenhle geniální komiks znovu.

3 23.12.2016

Na podobné knihy se cítím být velká a po celou dobu čtení jsem se za knihu tak trošku styděla. Protože literárně se rozhodně nepohybujeme vysoko. Předvídatelné, trapné, průhledné,... ALE! velmi čtivé. To této sérii prostě nemůžete odpárat. A víte co? Chtěla jsem si číst o princeznách a o princích a o královně a prostě jsem na to měla chuť. A protože jsem holka a protože mě to bavilo, hodnotím velkým počtem hvězdiček. Při čtení jsem si odpočinula. Neřešila jsem nic hlubokého, zabavila jsem se.
Oddechovka pro holky, co se chtějí zase číst o princeznách.

3 17.11.2016

Hodnocena jako nejslabší, dle mého srovnatelná s prvním dílem. Líbilo se mi to politické pozadí, dynamický závěr, akce. Bylo tam pár slabších momentů, ale mě čtení bavilo, to je důvod, proč hodnotíme 5 *. Líbily se mi ty drobné narážky na politické extrémy. První díl byl nepřekonatelný, ale ten poslední byl skvělým závěrem pro celou sérii.

3 18.08.2016

Šílené, absurdní, stejně jako všechny jeho knihy. Sice musím Palahniuka číst s jistým rozestupem, ale jeho díla mám prostě ráda. Ta schovaná kritika, ten skrytý výsměch, ta prostá radost z hloupých omezených lidí, kterým stačí vidět jen fasádu a co je hlouběji je nezajímá. Líbilo se mi to číslování pozadu, líbila se mi ta myšlenka člověka jako figurky, líbilo se mi konzumní náboženství - podepisování biblí obzvlášť :D. Sice za mě budou prostě Strašidla na vrcholu mého palahniukovského žebříčku, ale Program pro přeživší můžu také směle doporučit. Já jsem se nenudila :-).

3 30.07.2016

Není to úplně můj styl. Největším plusem pro mě byla originalita. Nic podobného jsem v životě ještě nečetla. Kniha je plná šíleností, bláznivých paradoxů a úsměvných scének, které dokazují autorovu představivost. Nevím, jestli mám jiný smysl pro humor nebo jsem nebyla v tom správném rozpoložení, ale kniha mi nepřišla bůhví jak vtipná. Ano, byla takový svěží a svižná, ale rozhodně jsem se u čtení nechytala smíchy za břicho, jak popisuje spousta nadšených čtenářů. Pár úsměvných momentů tam bylo, to nepopírám, ale to je z mé strany asi tak vše. Přes to všechno to byla velice čtivá kniha, kterou jsem přelouskala s chutí za pár dní a nad jejím příběhem jsem se zabavila. Nebudu nejspíš horlivý nadšenec Jonassových knih, ale rozhodně nebudu odpůrce.

3 28.07.2016

Přiznávám, není to lehké čtení. V celé knize najde snad jednu jedinou přímou řeč, jinak jsou to litanie a litanie, nekonečné odstavce nepřímé řeči a sáhodlouhých popisů. Přes to všechno jsem knihu přečetla. Brala jsem to jako výzvu, cítila bych se jako slaboch, co nedá šanci knize, která má docela zajímavou zápletku. Dala jsem jí šanci. A nelituji. Ten jazyk byl velice autentický, žádné kafíčko, žádné lážo plážo, naopak. Jazyk ostrý jako žiletky a ledový jak prosincová vánice, těžká přirovnání, chvílemi smrště plné zvláštních obrazů a výjevů. Čpěl z toho chladný odstup. Chvílemi jsem příběh neměla za co uchopit, ale vždycky se vynořil nějaký ledovec, který ukázal směr, a tak jsem se knihou nakonec prokousala. Už ji asi nebudu nikdy číst, stačilo mi to jednou, ale jsem ráda, že jsem dala nejprve šanci knize a až poté se chystám na film. Byl to velice zajímavý příběh, který nastavoval zrcadlo. Je otázkou, jestli lidé, kterým bylo zrcadlo nastavováno pochopí, že se do něj mají podívat.

3 02.07.2016

Na mě až příliš brutální, až příliš nechutné a temné. Netvrdím, že by kniha nebyla zajímavá, to ne, je plná originálních a zajímavých myšlenek, které stály za to je objevit, ale příběh jako takový byl pro mě dosti náročný. Jednak jsem se musela oprostit od všech těch hrůzných výjevů, kterými je kniha doslova nabušená, a jednak se distancovat od celkového ladění příběhu, abych se z toho dočista nezbláznila. Hlavní hrdina mi byl odporný. Příběh jako takový byl zajímavý, ale mně dělalo problém knihu vůbec dočíst.

3 18.06.2016

Při čtení Palahniuka cítíte lidské pachy, moč, pot, smrad sýrových chipsů a česnekových pomazánek, cítíte šplouchání při vyměšování. Palahniuk vždycky vytvoří jakousi mozaiku, která se skládá z bizarních postaviček, jejichž osudy jsou absurdnější, než sám život. Za zdánlivě odporným příběhem, který je plný vulgarit a nechutností, je vždycky schováno něco víc. A to na něm prostě děsně moc zbožňuju. Píše mezi řádky a je na čtenáři, jestli na to přistoupí a bude se těšit z těch schovaných narážek, nebo si znechuceně odplivne a řekne: "Tfuj, sprosťák, prase jedno!"
Ty knihy jsou nechutné, bizarní, odporné. Ale svým způsobem jsou geniální, jsou to mozaiky prazvláštních osudů ještě zvláštnějších postav.
Je to originalita. Jsou to kontrasty.
Fakt fakt.
:-)

4 hvězdičky dávám proto, že Strašidla za mě byla o trochu lepší...

3 26.05.2016

Za mě velice čtivá kniha, u které jsem se pobavila a doslova ji zhltla jako jednohubku. Tři příběhy jsou provázány neviditelnou nitkou, o které čtenář moc dobře ví. Nové téma mě přivedlo na nové myšlenky a umožnilo mi vytvořit si zcela nový pohled. Kniha je jakousi mozaikou, postavy jsou plastické, vidíte je před sebou, cítíte vůně, struktury. Pokud nemáte rádi moc popisného stylu, zřejmě Vám kniha moc nesedne, Iva Pekárková šetří přímou řečí, ale já se v těch krásných barvitých popisech docela vyžívala. Je to kniha, která je napsaná moc milým způsobem, není zde nouze o nějakou tu trefně užitou vulgárnost, není zde nouze o akci, psychologii ani o nějaké ty vztahy. Za mě skvěle zpracovaná kniha.

3 24.05.2016