hermína14
komentáře u knih
Smrtholka
Lucie Faulerová
Příběh se odkrývá pomalu a na pozadí se odehrává temně pitoreskní ezoterickonihilistický souboj. Ta chvilka, kdy dokonale zapadly do děje názvy kapitol i fotka autorky, byla k nezaplacení. Smrtholka je přímá, rázná...a živá.
"Nejsem svoje. Musím lnout. Jsem závislá. Necelá... Nedokončená vě"
"Těma očima mě opatrně drží jako nějakou skleničku, jako bych se mohla najednou polámat a rozpadnout na hromádku střepů."
Žena v polární noci: Rok na Špicberkách
Christiane Ritter
Čistá touha po radosti a klidu je stejná...na prostorech a časech nezávislá. Čtení i přestávky mezi ním si tady říkají o ticho v hlavě a za poslední kapitolou se vynoří odpovědi na otázky, které jsme si snad ani nikdy nepoložili. Nebo nebyly v hluku slyšet?
"Rozhodně ale v Arktidě nezažijete nic jiného než to, co jste si do ní sami přinesli."
"Lidstvo se utápí v nepřirozenosti a spekulacích...Všichni pořád čtou noviny. Zprávy jsou plné senzací! Vlastně dohromady nic nesdělují, ale jsou pěkně napsané a napínavé."
Bizarní povídky
Olga Tokarczuk
I na té neznámé sci-fi ploše jsou naše obvyklé strachy, touhy a panika z nepochopení slov a činů. Takto ječí hlasitěji a my pak máme pocit, že cítíme odstup, ale je to jen klam jemného tajemna. Pořád umí přinášet nová a čistá slovní spojení a já je ukládám ráda ve svých "poloninách paměti".
"Nejhorší je to, co se opakuje, co je rytmické, neměnné, předvídatelné, nevyhnutelné a bezmocné, to, co není možné ovlivnit a co člověka chytá do svých spárů a táhne s sebou pryč."
Ztracená duše
Olga Tokarczuk
Zjeví se, těším se na ni, očekávám, otvírám a nalézám (sobě se smějíc) úplně něco jiného...mnohem lepšího. Tak si představuju knihy osobního rozvoje:). Do společnosti Racka, Muže, který sázel stromy a Školy Malého stromu s ní!
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Pokud se dá téměř telegrafický styl bez emocí osázet na milimetr přesně padnoucími slovy, pohnutí necloumá příběhem, ale námi. Hořké události obalené v cukru. Ten styl mě uchvátil.
" Hanuš se pro ni vydělil z okolního světa..."
"...neměnnost znamená bezpečí.."
Dávné proso
Jan Skácel
Mají v sobě slzu; jako některé přátelské hlasy, které nás kdykoli slovem pohladí, přestože o nás vědí i to zlé...
"Na zimu všichni unavení andělé do sněhu mezi hroby ukládají křídla..."
Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
Zdálo se, že už to z řádků křičelo dříve a mockrát...ale najednou jsem s nimi byla v domě v Kábulu a nevím, zda tlouklo mi srdce více zděšeně tam nebo v ulicích. Jsou příběhy, kdy našim hrdinům přejeme, aby už konečně přišel jejich konec, neb obrat k lepšímu je nemožný...a tehdy nás třeba z beznaděje vytrhnou a zahřejí 3 šálky spikleneckého čaje v zahradě...na chvilku
My proti vám
Fredrik Backman
Zase nás nechá nahlédnout klíčovou dírkou a pak odvleče do úplně jiné místnosti...a tam se neubráníme několikerému ahá..a do toho se pořád o někoho bojíme. Motivy k činům jsou tak přehledné, až zamrazí...ale to nikdo nevidí. Snad kromě Ramony:).
"...je jedno, co se děje. Důležité je, jak se to podá lidem."
"Na dobrých a zlých lidech je složité, že jsou to většinou tytéž osoby."
Norské dřevo
Haruki Murakami
Samota, upřímnost a setkávání s několika blízkými; tak blízkými, že naprostá otevřenost (někdy šokující, jindy konejšivá) je samozřejmá. Tak blízkými, že se bez nich už pak nedá obejít...tak blízkými, že je potřeba občas utéct před nimi na chvíli zase k té samotě (nebo před sebou?)... aby nakonec ti, co zbyli a vydrželi to, mohli jít bez výčitek dál.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Mezi dřinou, chudobou, nemocemi a katastrofami se táhne nitka laskavosti, pochopení i okouzlení. Osudy jsou protkané vírou, pokorou, vtipným hašteřením a moudrou neústupnou silou. Proto je konečným "verdiktem" místo hrubosti půvab.
"... slova by měla mít stejný význam bez ohledu na to, kdo je pronáší."
"Čím prostší jsou slova, tím větší mají význam."
Prázdniny v Česku
Ladislav Zibura
Světoběžník a lidumil přistoupil ke své otčině se stejnou úctou a zvědavostí jako k zemím orientu. Nepředjímal a s čistou hlavou nasával...a bystře a vtipně předal. Vypadá to tu jako nádherné místo k životu plné dobromyslných a přejících lidí.
"Pak už mi zbyl jen poslední krok, který sice není uvedený v žádném manuálu, přesto ale řeší většinu technických problémů po celém světě. Zavolal jsem otci."
Rozhodni se být zdráv
Jan Vojáček
Místy velmi odvážné, chvílemi příliš hluboké a někdy neurvale intimní. Ale přesně toto jsem teď potřebovala číst. Některé kapitoly bych velmi ráda vnutila:) svému okolí, ale u takových informací síla úmysl boří; musí přicházet lehce... až tanečním krokem.
"Pokud se něčeho nevzdáme, často nemůže přijít nic nového."
"Nepříjetím svého rodiče zůstává člověk nedospělým a nezralým."
Odlévání do ztraceného vosku
Jan Skácel
Od té chvíle co vím, že voda má rozpuštěné vlasy, můžu se k nim vracet kdykoli. A ony znásobí mou radost, prohloubí dumání a stesk utlumí...a plynou, jako když mi někdo fouká do řas...
"Posléze je tu ještě něco
a povědět to neumíme
potichu jsme to zapomněli
hlasitě o tom nevíme."
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Každý kousek mozaiky je zajímavý a hluboký i sám, ale když pohlédneme na ten celkový obrázek, rozměr příběhu se znásobí a celé to nejprve křičí, pak zasténá a nakonec nám chlácholivě obejme zápěstí...protože láska:).
"Já na tohle nemám srdce."
Co by můj syn měl vědět o světě
Fredrik Backman
Nejvíc z toho ční, jak miluje svou ženu...a co by člověk dětem měl ukázat důležitějšího?
"Ona je chytřejší než já, to víme všichni. Ale já jsem ji získal za ženu."
"...že opravdoví chlapi si taky uměj sednout, držet hubu a poslouchat. A přiznat omyl."
Přitažlivost pádu
Noel O' Regan
Jak přestoupit na jiný vlak, když důvody naší jízdy nejsou v souladu s naším srdcem a my o tom nemáme tušení? Lidi by spolu asi měli mluvit dřív, než je pozdě...a se sebou samými taky:). Další O´Reganovu knížku budu zvědavě vyhlížet.
"Je člověk starý, jenom když prožil dlouhý život, nebo může být starý, když cítí, že mu už prostě docházejí síly?"
"Měli ve zvyku kupovat dva výtisky jedné knížky, aby ji mohli číst oba zároveň a probírat spolu její přednosti i nedostatky, sdílet myšlenky."
Děti nade vše
Delphine de Vigan
Vstoupit do příběhu, hltat každé slovo, sázet se o průběh, střídavě vítězit a prohrávat...chtít v knize zůstat...debatovat, vracet se k ní, uchovat si nějaké slovní spojení jako terminus technicus. Paní Vigan se nechávám ráda vláčet přes terénní nerovnosti kolem výkladních skříní, v jejichž odrazech vidíme svoje hlubiny. Téma i způsob jsou dokonalé.
"Neměla chuť splynout s okolím, a ještě méně s jakoukoli skupinou."
"TO NEJLEPŠÍ JE NEPŘÍTELEM DOBRÉHO."
Sentimentální román
Bianca Bellová
Syrovost ječící z oken upravených domů. Špinavý kapesník vykukující z kapes uhlazených gentlemanů. Takovou směs ve mně nechává ten příběh. Ona umí pojmenovat pocit, který do této chvíle byl jen závanem, zatrnutím nebo mžikem. Vtáhla mě mezi svou trojici a seznámila s nimi (i s námi). Pokud se dá najít hrubá křehkost (křehká hrubost?), pak je to tady.
"...právě to je příčina krize moderního umění - že chce být srozumitelné a patřit všem blábolícím debilům."
"Stačilo, aby stála vedle mě, abych věděl, co je dobré."
Před povodní
Anna Bolavá (p)
Jen touha po respektu, svobodě a lásce. A děsuplný rám přidává kupodivu ruce píšící více lehkosti a sdělení vykřičníky...
"Obyvatelky města vás nedokázaly rozšifrovat, takže teď počítejte s tím, že na vás budou zlé."
Anežka
Viktorie Hanišová
Líto je mi každé nevyslovené nadějné věty a nedokončeného laskavého pohybu. Z Roku kohouta se kdysi vyvalila dlouho tepající nespravedlnost, bolest a soucit...z Anežky zadumání, vztek, smutek a pochopení (i díky krásně uháčkovaným slovním spojením).
"Na světě neexistuje místo, kde by bylo vysloveno tolik povelů, zákazů, výhrůžek a uštědřeno více ran a facek než na hřišti pro děti od dvou do deseti let."
"Z některých žen žádné dítě matku neudělá."