helena8550 helena8550 komentáře u knih

☰ menu

Muž, který sázel stromy Muž, který sázel stromy Jean Giono

Krásná kniha. Pohladí na duši. A motivuje člověka taky něco udělat. Se sebou. Ale ne pro sebe. Moc příjemné čtení. Určitě se k této knize vrátím.

10.08.2018 5 z 5


Pád titánů Pád titánů Ken Follett

Napsat knihu, která je TAKHLE dlouhá a přesto jí člověk přečte během pár dní a snaží se vyšetřit na čtení každou minutku dne, to JE umění. Místy byly pro mě určité popisy (hlavně válečných strategií, zbraní a bitev) přeci jen trochu zdlouhavé, protože to není zrovna "můj obor", ale vzhledem k celkovému objemu knihy to bylo opravdu minimálně.
Ráda se seznamuji s historií "nenásilně" prostřednictvím fiktivních příběhů konkrétních osob na pozadí skutečné historie. Nesouhlasím v žádném případě s tím, že by šlo o oslavu "levičáků" a odsouzení konzervativců! Vždyť i sami chudí hrdinové z dělnické třídy vidí problémy a nedotažené idee levice, respektive zděsí se směru, kam se jejich původní idealistický záměr ubírá (viz například Gregorij). A ani bohatí aristokrati nejsou zobrazením jedné negativní šablony (například Fitz vs Walter či Gus).
Líbí se mi styl, kdy je vyprávěno na střídačku z pohledu různých osob a ještě lépe jak se jejich osudy prolínají. Těším se, až se dozvím, co se s každým z nich stalo dál. Už mám otevřenou Zimu světa.

10.08.2018 5 z 5


Ostrov Entry Ostrov Entry Peter May

Trochu váhám, jestli jsem tu pátou hvězdičku neměla dát. Kniha se četla velmi dobře a příběh zajímavý. Jen to není klasická detektivka, vyšetřování případu tady vlastně žádné nenajdeme. Spíš román, než detektivka. Ale přečíst doporučuji. Hezky napsané, zajímavé prostředí i příběh.

22.05.2017 4 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Oddechovka k uvolnění a vyčištění hlavy. Většina situací je dost přehnaná a často je tam komický motiv až skoro na sílu. Ale když od toho člověk nečeká více, chce opravdu jen lehké čtení bez přemýšlení, je tahle knížka ideální.

20.03.2017 5 z 5


Prvok, Šampón, Tečka a Karel Prvok, Šampón, Tečka a Karel Patrik Hartl

Dávám pět hvězdiček, což může vzhledem k typu knihy a spisovateli (omlouvám se panu Hartlovi) vypadat jako hodně, ale hodnotím právě podle typu knihy a co od ní očekávám. A splnila přesně moje očekávání. Lehká odechovka. Příjemně se četlo. Jen ten konec teda...

28.06.2019 5 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Co to sakra mělo být? Ne, nezaujal mě příběh ani záhada. Ptám se, co sakra tohle mělo být za knihu? POZOR bude následovat prozrazení pár detailů děje...
Hned od začátku mi byl nesympatický hlavní hrdina (vulgární loser) a jeho styl vyjadřování a tím i styl, jakým je kniha napsána. Byla bych to ochotná skousnout, kdyby příběh za to stál, ale... Prvních 60% knihy tvoří vyprávění, jak loser čte články (které mají tak tři věty a více méně obsahují stejnou informaci), píše o tom blog a emailuje si s dalšími lidmi? 60% absolutně bez děje? To jako vážně? Šlo to VÝZNAMNĚ zkrátit, klidně i shrnout pár větami. Ale čím by se naplnily zbylé strany knihy, co... Když už se konečně začne dít něco řekněme zajímavého/strašidelného/napínavého (komora, společná fotka), tak to jen po pár dalších stránkách zabije psychedelickými výjevy, které pak tvoří zbytek knihy? Tady otevřený závěr fakt nefungoval. Je mi jedno, jestli byl zfetovaný, jestli se zbláznil strachem nebo jestli v nějakém pitomém slovenském lesíku žije strašidlo a určitě mě to nevyděsilo ani nedonutilo k zamyšlení. Takhle kniha je prostě odpad.

01.11.2018 odpad!


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Stejně jako první kniha - oddechovka, čtení, když se člověk chce lehce pobavit a nechce se mu chvíli přemýšlet. Nic víc, nic míň.

20.03.2017 5 z 5


Cesta Cesta Cormac McCarthy

Knihu jsem dočetla jen kvůli knižní výzvě a zároveň jí nemůžu dát méně než 4 hvězdy. Je to paradox, ale to proto, že se mi kniha líbila - stylem, jakým je psaná, odosobněním postav (táta a chlapec, muž a žena aj.), prostorem k zamyšlení... Ale zároveň tam nebylo moc děje a situace se více méně opakovaly, tak mi kniha přišla zbytečně roztahaná. Nemůžu najít lepší slovo. Zkrátka kdyby skončila v polovině, asi by to pro mě ničemu nevadilo a zanechalo by stejnou stopu.

01.12.2017 4 z 5


Tajuplný ostrov Tajuplný ostrov Jules Verne

Zbožňuju tématiky opuštěných ostrovů a jejich osídlení. A v Tajuplném ostrově jsou v tomhle absolutně nepřekonatelní.
Trochu jsem nejdříve bojovala s tím, jak jsou všichni čestní a nepředpokládají od nikoho nic zlého. Trochu jako od Foglara. Ale na druhou stranu proč ne - proč by se museli bát otočit ke spolutrosečníkům zády, aby je do nich nebodli a proč by nemohli spoléhat na jejich pomoc v jakékoliv situaci? O vraždících psychopatech nebo jen sobcích už toho bylo napsáno dost. Nakonec mě právě tohle (stejně jako právě u toho Foglara) naprosto okouzlilo.
Trochu mě mrzí, jak kniha dopadla. Jak odhalení tajemných sil, tak osud trosečníků. Ale to už je subjektivní věc...

20.03.2017 5 z 5


Říjnový seznam Říjnový seznam Jeffery Deaver

Hvězdičky dávám pouze za pointu. Ale zpracování (psaní od konce) za mě NE. Bylo to hrozně matoucí. Za účelem, aby postavy nic neprozradily, používaly stále věty jako “víš, ta věc, co se stala včera večer” nebo “víš, tamten člověk, jak jsme ho potkali” apod. Takže jsem často nevěděla na koho/co odkazují ani když jsem se k tomu dostala zpátky v čase. Strašně se to vleklo - minimálně tak 80% knihy jenom pobíhají po městě a pak se to najednou vše pár větami rozplete. Spousta postav, které neměly prakticky žádný účel. Snad jen pro zmatení. A zdůvodnit vše “metodickým herectvím”, to byla teprv ubohost/ulehčení pro autora. Pro mě zklamání...

14.03.2019 3 z 5


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Knihu jsem přečetla za víkend. Mám ráda střídání vyprávění příběhu z pohledu různých postav. Četlo se velmi dobře, děj ubíhal. Kniha mi připomněla Dárce (L. Lowry). Ne příběhem. Ne stylem. Ale jak vás donutí přemýšlet, zamýšlet se nad životem a dnešním světem. Ne po skončení, ale při čtení. Ale právě kvůli srovnání s Dárcem nemůžu dát 5 hvězd. Tady něco chybělo. Hlavně mi nesedl asi ten konec. Není tam žádný závěr, ale zároveň ani takový ten otevřený konec. Asi si nechává otevřené dveře k dalšímu dílu. Šanci mu určitě dám, ale osobně se trošku bojím, že téma je vyčerpané a už půjde jen o "útěkovou" a "bojovnou" dobrodružnou knihu pro náctileté. Uvidíme.

02.05.2017 4 z 5


Cesta kolem světa za osmdesát dní Cesta kolem světa za osmdesát dní Jules Verne

Na začátku mi "překáželo", že jsem si pod postavami stále představovala kreslená zvířátka ze seriálu (a vůbec mi to k nim nesedělo), ale naštěstí jsem se od toho brzy odprostila. Kniha je, stejně jako většina verneovek skvělá, hezky a svižně se čte, postavy jsou sympatické... Ale pár problémů jsem s ní přeci jen měla.
Měrné jednotky. Měla jsem trochu problém představovat si vzdálenosti a rychlosti v mílích/mílích za hodinu. Ještě navíc když se do toho zamotaly námořní míle. Byla bych spíš pro převedení na náš metrický systém. Obdobný problém jsem měla s librami. Měla jsem problém si představit, o jakých částkách se vůbec bavíme a kolik peněz za co pan Fogg vlastně dává. Informace v závorce, kolika frankům to odpovídá, ta byla úplně zbytečná a ještě víc matoucí. A když pak najednou platil v dolarech, tak jsem vůbec nechápala, proč jsou ty částky najednou tak horentní, než jsem si uvědomila, že už zas nejsme u liber a navíc že kurz byl tehdy očividně úplně jiný než dnes. Samozřejmě kniha byla psaná v jiné době, takže ani "převod na koruny" by nebyl odpovídající dnešku, ale mohl se alespoň držet jedné měny a na začátku dát nějaké příklady, čemu v dané době daná částka odpovídá. Protože pak mě nijak neohromovalo, kolik peněz za co dával, respektive neuměla jsem si představit, co se tam vlastně děje...

28.04.2019


Příběh služebnice Příběh služebnice Margaret Atwood

Velké zklamání. Nejdříve jsem narazila na seriál, kde mě velmi zaujala myšlenka, ale zpracování bylo k uzoufání nudné a tak jsem raději otevřela knihu. Ale zpracování knihy na tom není o moc lépe. Zdlouhavé popisy pocitů, představ. Výkřiky do tmy. Žádný úvod, co koho k tomuhle uspořádání vedlo a žádný závěr. Hvězdičky dávám opravdu jen za neotřelé téma.

30.12.2018 2 z 5


Divergence Divergence Veronica Roth

Ale jo, dám těch pět. Na nic si to nehraje a splňuje to, co od tohohle žánru čekám. Přečtu časem i další díly.

01.11.2018 5 z 5


Dva roky prázdnin Dva roky prázdnin Jules Verne

Takový trochu Foglar. Přesto milá kniha, hezky vykreslené různorodé povahy kluků ovlivňující jejich život na ostrově bez zbytečného kýče nebo patosu. Jediný důvod, proč dávám 4 hvězdy a ne 5 je ten, že jsem předtím přečetla Tajuplný ostrov a ten je holt o stupeň výš.

10.08.2018 4 z 5


Hrob v horách Hrob v horách Hans Rosenfeldt (p)

Chtěla jsem dát ze sentimentu čtyři hvězdy, protože ostatní díly se mi líbilo MOC. Ale vzhledem k tomu, že knihu pozitivně hodnotit nemůžu, počet hvězd by tomu protiřečil.Tohle se nějak nepovedlo. Kniha se případu věnuje podivně neurčitě a skoro až okrajově. A vlastně ani není nakonec vyřešen. Jen neurčité náznaky. Líbí se mi styl spisovatelů a je mi sympatický tým. Ale tenhle případ byl zkrátka propadák.

24.04.2017 3 z 5


Aristokratka na koni Aristokratka na koni Evžen Boček

Situace už se dost opakují. Rozptýlením je tetička Nora, ale ani ta tam moc prostoru nedostane. Chápu, že je těžké vymýšlet něco nového, autor má omezený prostor. Ale ani to mě nijak neodradilo. Od této knížky (stejně jako od těch předchozích) jsem čekala jen lehké čtení pro pousmání, oddech. A to to splňuje. Takže za mě OK.

20.03.2017 5 z 5


Skleněný pokoj Skleněný pokoj Simon Mawer

Knihu jsem dostala jako dárek, sama bych si jí podle popisu asi nekoupila, ale nakonec jsem byla velmi příjemně překvapena. Zajímavý příběh. Erotický podtext a další kontroverzní témata mi tam nevadila, naopak příběh zlidšťovala. V historii jsem si nikdy nebyla "pevná v kramflecích", ale možná právě proto mám ráda knihy, kde se historie popisuje právě pomocí příběhů konkrétních lidí. Lépe pak chápu, co se opravdu dělo.
Mimochodem, když se mě dárce ptal, jaká kniha by mě zajímala, respektive, co jsem zajímavého četla naposledy, napadl mě jako první Kvítek karmínový a bílý. Nevím, zda to byl záměr, ale pousmála jsem se nad tím, že ač jsou knihy úplně jiné a stejně tak jejich příběh se zaměřuje a ubírá jiným směrem, připomněla mi Kata trochu Sugar.

20.03.2017 5 z 5


Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii Ladislav Zibura

Na knihu jsem se hodně těšila a (možná právě proto) mě i hodně zklamala. Každý den cesty je prakticky ten samý. Romantické vzdychání nad krásnou krajinou (ptáčkové, motýlci, louky, lesy... celou cestu) se střídá s pitím litrů alkoholu, kterým by udělal dojem na lecjakého teenagera, ale na mě teda ne. Za cestopis se to taky úplně považovat nedá, protože o zmíněných zemích (krom toho vzdychání nad přírodou) se objeví pouze sem tam nějaká kusá informace jako výstřel do tmy ve formě poznámky pod čarou. Ano, je tam i mnoho vtipných momentů, ale ty si asi raději přečtu jako příspěvky na sociálních sítích a předchozí (a následující) knihy už asi číst nebudu. Omlouvám se, pane Ziburo.

13.02.2019 3 z 5


Norské dřevo Norské dřevo Haruki Murakami

Kniha se dobře čte a vcelku mě i držela v napětí po celou dobu čtení, ale po přečtení nějak vůbec nevím, co tím chtěl autor říci, děj i postavy ve mně zanechali spíše negativní stopu a určitě to není kniha, kterou bych svým známým doporučila číst. Kolem jediného člověka tolik psychických nemocí, problémů, sebevražd a sebepoškozování? Bez sebemenšího náznaku PROČ? Navíc to množství sexuálních scén až zbytečně přehnaně detailně popisovaných mi tam spíš působilo rušivě, než že by nějak dokreslovalo děj. Od autora spíš taková laciná snaha o kontroverzi.

28.01.2019 3 z 5