Hanin komentáře u knih

Je to už pár dní, co jsem zaklapla knížku a Hanu absolutně nedokážu dostat z hlavy. Myslím na ní jako na dívku, kterou byla, se svými sny a krásnou budoucností. Ale více na ní myslím, jako na ženu, kterou se stala... se vzpomínkami na prožitou hrůzu. Moc bych si přála, aby si dokázala svou "vinu" odpustit.

Administrátory DK prosím o možnost udělení "zlaté" hvězdy, HANA by si ji právem zasloužila.
Nádherná kniha, A. Mornštajnové se podařilo napsat román, jehož čtení občas opravdu bolí.

30 11.05.2017

Věděli jsme, že Rumunsko je chudá země. Pamatuji si na žebrající děti na vlakových nádražích při cestě na pionýrský tábor do BLR v roce 87...
Ale, že situace tam byla tak krutá, to nám nikdo nikdy neřekl.
Hrůzy totalit, nesvobody, komunismu asi nejde vůbec pochopit, porozumět jim.
Díky, že žijeme ve svobodné zemi. Važme si toho, co jsme ještě před pár desetiletími neměli.

22 09.04.2023

Kolik je kolem nás asi takových Štěpánů a jejich maminek.
SOBĚSTAČNÝ je příběh, který se může odehrávat kdekoliv kolem nás... Příběh, který mi tolikrát vehnal slzy do očí...
Přečtěte si ho, pro mě je to jednoznačně nejlepší kniha letošního roku.

22 27.09.2020

Mně se příběh líbil.
Jsem ve věku hlavní postavy a její myšlenky a chování mi byly blízké.
Těším se na další knížky pana Hájíčka.

21 27.09.2020

Doposud jsem tvorbě F. Backmana odolávala, a byla ta to tedy chyba :-)
Spisovatel má můj velký obdiv, nestává se mi totiž moc často, aby mi třeba jen jedna jediná věta vehnala slzy do očí.

V dospělosti prožíváme dny, kdy máme pocit, že meleme z posledního. Najednou nevíme, za co vlastně tak dlouho úporně bojujeme, jsme pohřbeni ve skutečnosti a všednosti a ptáme se, jak dlouho to ještě vydržíme. Skvělé je, že všichni takových dnů ustojíme víc, než si myslíme. Děsivé je, že nikdo neví, kolik přesně.

Je těžké, být dospívající a je setsakra těžké, být rodičem....
Skvělá kniha !

21 12.04.2018

Hrůzné svědectví o "životě" v Osvětimi.

Neustále mi běží hlavou otázky...Kdy člověk přestává být lidskou bytostí? Pokud mu seberou důstojnost, vidinu v budoucnost, dětem dětství, domov...víru v život?
Knížku doporučuji, obzvlášť pokud máte pocit, že vám v životě "něco" chybí...
Na minulost, ač je krutá, by se zapomenout nemělo.

19 07.10.2014

Doufám, že Eleanor už se bude mít vždycky jen skvěle. Že už nikdy nebude tak moc sama.
Posledních pár desítek stran jsem četla s knedlíkem v krku, i když už v polovině jsem tušila, co má Eleanor za sebou.
Úžasná knížka.

18 13.07.2019

Usadíte se v knihovně do křesla, že si prohlédnete krásné ilustrace v knížce...po pár minutkách sedíte s pohledem do prázdna, slzy v očích....a je mi smutno.
Textu je v knížce maličko, ale i tak z něj jde poznat, jaký kontrast je v životech uprchlíků a nás...těch, co mají úplně všechno...

Ráda čtu autorovy knihy, a i když Mořská modlitba je jiná, zanechala ve mně stejné pocity jako jeho předchozí díla.

16 21.03.2019

Pohádkově poetický, dojemný příběh, ve kterém se sny zdají skutečností a skutečnost vysněným snem.
Můj zážitek je umocněný čtením v zasněžených horách a já přemýšlím, jaký je asi život v promrzlé přírodě Aljašky.
Krásné.

14 10.02.2019

Bravurně vykreslený pohled na každičkou postavu příběhu.
Autorka jemně nastínila život jednotlivých protagonistů a je jen na nás, čtenářích, ke kterému z nich se přikloníme a držíme mu palce a koho "odsoudíme".
Já osobně si myslím, že daleko rozumnější je hledět si svého a svým jednáním neměnit životy druhých, jakkoliv " dobře" to myslíme.
Úžasná knížka. Snad se brzy dočkáme dalšího díla této mladé autorky.

14 17.06.2018

Moc hezká, čtivá kniha popisující osudy tří generací žen. Nejvíc mě zaujala část o Anně, zřejmě proto, že o životě lidí z této doby už mi nemá kdo vyprávět.
Styl psaní se mi líbil, lehce si dovedu představit, jaké by bylo sedět s každou z žen u stolu a povídat. Skvělé!

14 22.02.2014

Skvělé..
Některé myšlenky mi vyloudily úsměv na tváři, některé vehnaly slzy do očí . Několik jsem si jich vypsala a některé dokonce poslala dál.
Jsem nadšená :-) i z ilustrací, opravdu povedená knížečka.

13 04.01.2016

Při čtení jsem úplně cítila ten klid a samotu horského prostředí. Na chviličku tak umět úplně opustit civilizaci a jen tak být....
Při poslední kapitole jsem měla slzy v očích.

12 29.11.2019

Příběh o přátelství, horách, přírodě a lidských vztazích. O životě, na který my už jsme dávno zapomněli. O životě bez moderních vymožeností...přemíry všeho, bez čeho už si ani život představit neumíme. Úžasné čtení.

12 06.04.2019

Útlá knížečka, která je svědectvím, že válka má největší dopad na obyčejné, nevinné lidi....Ať patří ke kterékoliv straně.
Velmi čtivá, doporučuji

12 13.07.2017

Co víc napsat k Vypravěčce, než tu bylo řečeno...
Prolínání minulosti se současností vám skoro nedovolí knížku odložit. Líbil se mi příběh Sage a s obtížemi se mi četl příběk Minky a jejich blízkých.
Pokud jste Osvětim navštívili, nejde, aby se vám všechna ta hrozná místa nevybavila před očima, a vy skoro viděli život tam.

Vlastně bych na knížce něco změnila.Ten smyšlený příběh ze současnosti bych vyměnila za skutečnost. A příběh procházející válkou, Osvětimí, bych vyprávěla jen jako fikci.
Ale to není spisovatelčina vina, to už bohužel "vymyslel" někdo jiný. I když my to nechápeme....

12 15.04.2015

Tak zvláštně smutné...a také plné krásných myšlenek a mouder.
Nad některými se pousmějete a nad některými vám poskočí srdce.

11 18.10.2018

"Rány se zacelí. Láska přetrvá. My přežijeme"
a mně to nedá, než připsat
....a doufáme, že se nám podaří naučit se znovu normálně ŽÍT

Nádherná, i když v slzách dočítaná kniha. ČTĚTE....

11 18.10.2016

Roztomilé, úsměvné příběhy díky kterým se vrátíte zpět do dětství.
Pokud jste trávili prázdniny u babičky a dědy na vsi, budete tam dřív, než dočtete první stránku...tak, jako já.

10 04.09.2016

Nádherný, poetický příběh. Kéž by každý, komu nezůstane zhola nic, našel svého pana Barka...

10 06.01.2015