Dandy87
komentáře u knih
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Po přečtení takových knih se vždy divím, jak moc mě bolí osudy neexistujících lidí. Nejspíš to bude tím, že někde hluboko uvnitř sebe samé tuším, že přesně takové příběhy píše sám Život. Tak proč by se něco podobného opravdu nemohlo přihodit? Někteří lidé jsou jako bouře, přeženou se, zničí, co jim stojí v cestě, a nakonec se za sebou ani neohlédnou. Přála bych si, abychom se snažili vidět dál, za práh našich domovů. Třeba by si pak někteří lidé přece jenom rozmysleli tvrzení, že za komunismu se měli líp.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Na stránkách Norského dřeva jsem našla svoji minulost. A ať byla jakkoli skličující, přežila jsem ji, stejně jako Tóru. Někdy je děj našich příběhů navenek slabý, ale o to může být silnější a bouřlivější uvnitř nás. Nemusíme být nutně účastníky války, abychom poznali, jaké to je válčit. Nejhorší boje jsou totiž ty, které musíme vyhrát sami nad sebou.
Žena v bílém
Wilkie Collins
Je dobré mít v rodině přinejmenším jednoho spojence, který se s Vámi ochotně dělí o knihy. A díky jednomu takovému spojenci (mojí mámě) jsem měla možnost setkat se s Ženou v bílém. Mámina domácí knihovna je malý rodinný poklad, který v sobě skrývá nejrůznější druhy klenotů. A i když si myslím, že už mě nemůže žádný klenot překvapit, přece se občas stane, že sáhnu po něčem, co jsem doposud přehlížela z prostého důvodu - jeho vzácnost zastínil jas jiných skvostů. A proto je důležitý právě onen spojenec, který mi pomohl odhalit cenu takového díla. Žena v bílém rozhodně patří k velmi vzácným klenotům v naší rodinné šperkovnici.
Čarodějův učeň
Otfried Preussler
Čarodějův učeň mi připomněl, jak krásné je být dítětem, a jak důležité je nezapomínat věřit v sílu lásky a přátelství. To jsou ta největší kouzla, pomocí nichž lidé opravdu čarují a nemusí kvůli nim navštěvovat žádnou Černou školu. Děkuji, pane Preusslere, a doufám, že jednou budu mít tu čest předat Vaši knihu svým potomkům, stejně jako my jsme ji dostali darem od našich rodičů.
Černobílý svět
Kathryn Stockett
Někdy mě napadá, že člověk je ten nejubožejší tvor, který se na Zemi objevil a jsou chvíle, kdy se stydím, že patřím k tomuto druhu. Ale zároveň jsem hrdá, protože z naší nedokonalosti a malosti dokážou někteří z nás vykřesat jiskru, která může změnit svět. Černý nebo bílý, křesťan nebo žid, nakonec stejně nezáleží na obalu, ale na tom, co je ukryté pod ním. Nádherná kniha o ženách, které bojují za lepší zítřky.
Netrpělivost srdce
Stefan Zweig
Velká škoda, že tak kvalitní kniha se v knihovně nachází ve skladu. Myslím, že si zaslouží čestnější místo a větší zájem čtenářů, než jakého se jí dostává. Stefan Zweig vystřelil šíp, který na 100% zasáhl svůj cíl - mé srdce a způsobil dočasné zatmění rozumu.
Píseň krve
Anthony Ryan
Anthony Ryan mě ohromil svým zpěvem. Jeho Píseň se zmocnila mé duše a odnesla ji daleko a ještě dál do světa, ve kterém ve skutečnosti nechceme žít, ale toužíme o něm snít. V našem světě není prostor pro hrdiny a ideály. Ty jsme pohřbili pod hromadu materiálního smetí, které ovládá naši mysl. A proto si zaslouží velké díky takoví Zpěváci jako je Anthony Ryan, neboť připomínají skutečnou moc fantazie a přibližují nás k sobě samým. Každý z nás je obdařen nějakou skrytou Písní, jen je třeba ji v sobě objevit a naučit se ji Zpívat.
To prší moře
Radka Třeštíková
Co jsem si uvědomila při četbě této knihy? Dvě věci!
Nikdy nezapomeň, že se musíš vždycky odrazit ode dna nebo Ti hrozí utopení v moři sebelítosti!
Nikdy se nepokoušej jakkoli soudit jednání druhých, když neznáš celý příběh!
Hustej nářez
František Kotleta (p)
Příjemné překvapení. Knihu jsem si půjčila z čiré čtenářské zvědavosti a z touhy ochutnat něco odlišného. Nic jsem nečekala, ale nakonec jsem Hustej nářez zhltla do posledního písmenka a už teď se těším na nášup!
Na hraně temnoty
David Morrell
Na této knize jde krásně vidět, jak náročné je spisovatelské umění a kolik obdivu si právem zaslouží. Těžko postavíme bytelný dům, když nám chybí dobrý materiál. A stejně tak lze přistupovat k příběhům ukrytým v knihách. Morrell žil celý jeden rok v Londýně roku 1854. Díky jeho ročnímu úsilí si můžeme my čtenáři vychutnat Londýn roku 1854 v mnohem kratším časovém úseku. Je to takový malý soukromý stroj času, který nás přenese na jedno místo do předem dané doby.
Opojení z proměny
Stefan Zweig
...a když nás opustí to prosté opojení ze samotného života, co nám zbyde, když máme kapsy prázdné, naše srdce jsou vyprahlá a v hlavě se nám usadila beznaděj? Co nám zbyde, když jsme složili zbraně a otevřeli všechny brány dokořán? Nechť vstoupí Ona, černá nebo bílá, je vítaná...
V jedné osobě
John Irving
Dávám pět zasloužených hvězd. Irving mě mile překvapil. "Adagio" směřující k dokonalosti.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Rozpačité pocity. Asi nedokáži dostatečně ocenit to "cool" chování, pro které ve většině případů neexistuje zpáteční jízdenka. Už na začátku knihy jsem se těšila, až bude to utrpení za mnou. Ani ne tak kvůli drogové tématice, ale slabému zpracování. Příběhu chybí srdce.
Plavovláska
Mika Waltari
Někdy ani krása a peníze nepomůžou překonat marnost našich životů. Plavovláska a Už nikdy nebude zítra jsou ve světě literatury označovány za tzv. "malé romány", ale jejich cena je vysoká. Alespoň pro mě.
Navěky duší slon
Monika Fousková
Upřímně a z hloubky mého často nevyzpytatelného srdce posílám Monice Fouskové velké DĚKUJI. Slova, která pohladí dětskou duši každého z nás a magické obrázky, které vás přenesou do světa Krásy, Laskavosti a Něžnosti. Opravdová a čistá poezie Života ukrytá ve sloním příběhu.
Stopy mizí v mlze
David Morrell
Původně jsem měla v úmyslu knihu ocejchovat jako čtyřhvězdičkovou. Během čtení jsem měla pocit, že příběh nesplňuje TO velké očekávání, které samozřejmě souviselo s nadšením z prvního dílu této vydařené série. Ovšem opět se ukázalo, že má smysl knihy číst až do jejich konce, neboť právě tam na nás může čekat to velké NĚCO, po čem toužíme ještě předtím, než se začteme do první stránky, a co nesmí v knize chybět, aby dosáhla na vrchol. A proto dávám pět hvězd za konec, který rozbouřil mé nitro.
Erik / Pohyblivé obrázky
Terry Pratchett
Pokud se člověk chce zasmát a odpočinout si od příběhů točících se kolem masových vrahů a nesmrtelných detektivů, je Pratchett to pravé. Erik je slabší odvar typických Pratchettovek, ale v Pohyblivých obrázcích se autor opět vrací ke svému geniálnímu stylu, který vás chytne a nepustí, dokud nezjistíte, že jste se ocitli na poslední stránce.
O smrti a životě
Irvin D. Yalom
Yaloma mam rada. A prijde mi nevhodne jakkoli negativne hodnotit tuto knihu vzhledem k situaci, ve ktere vznikala. Presto hluboce doufam, i pres Yalomovu neviru v cokoli dalsiho po Smrti, ze Irv jednou opet najde svoji Marylin v nekonecnych a nadhernych hloubkach vesmiru. Protoze Vsechno je mozne. Diky Yalomovi jsem si taktez uvedomila, jak nesmyslne je lpeni na vsem, vcetne nasich vzpominek. My jsme prece vic, nez jen nadoba na ukladani informaci a zazitku. Nas potencial je ohromny a presahuje nas rozum. Jako deti prece prichazime na Zem a nic nevime, pokud jsme neco vedeli, tak jsme to zapomneli a vse se ucime od zacatku. Dava mi smysl, ze na stari vse zapominame, protoze se zase vracime zpet do luna Vesmiru. Rozum nekdy potrebuje spat, aby duse mohla konecne zpivat.