Cleo De Nile komentáře u knih

Jsem docela smutná z toho hodnocení tady. Nevím, co vám na ní najednou všem tak vadí. Vlastně vím - že píše to, co si myslela, a jak to doopravdy cítila, a že není s každým kamarádka. Já jsem Gábi vždycky fandila, protože patřila do našeho týmu, ale jako člověk mi moc sympatická nebyla, byla vždycky přehnaně veselá, na nic si nestěžovala a působila na mě spíš jako loutka.. Vážím si jí teď daleko víc, protože vím, co ji biatlon všechno stál, a co si kvůli němu musela vytrpět.
A nikoho tam neshazuje, i o Šikolovi píše, že mu vděčí za to, kde je, a biatlonu zjevně rozmí.
Petr Koukal, to je ovšem jiná, stále pořádně nevím, co si o něm myslet - vždyť i to, jak ho tam Gabriela sama líčí, není zrovna lichotivé.

20 30.04.2018

Všemi zbožňovaná romantická klasika z pera Jane Austenové... O její kvalitě a proslulosti svědčí i to, že se pan Darcy stal synonymem ideálního muže, cosi jako Pan Božský. Je to skutečně velice krásné vyprávění o jedné rodině, které nám dává krásně nahlédnout do tehdejší doby. Upřímně jsem byla dost skeptická a říkala jsem si, co na takové beztak přeslazené a tuctové knížce tolik lidí vidí. Nemusím snad dodávat, jak hluboce svých slov lituji.

17 07.06.2019

Jedna z mých nejoblíbenějších knih z povinné četby. Ze začátku se to tváří jako veselý příběh o statečných zvířátkách, která si chtěla žít po svém, a vytvořit tak lepší společnost, než jaká je ta lidská. Jenomže ono to dopadne úplně stejně. A ta zvířatka vlastně nemusí být nutně jen zvířátka.
Já to nevnímám jenom jako kritiku komunistického režimu, ale jako kritiku společnosti celkově. A v hlavně mi utkvělo jedno z upravených přikázání, která byla na stěně stodoly - "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."

17 06.06.2019

Erich Maria Remarque patří mezi mé nejoblíbenější autory, a tohle dílo by si podle mě měl přečíst každý. Jedná se o mimořádně silný protiválečný román, u kterého zažijete emoční jízdu, a nebudete se moct odtrhnout. Jen těžko se dá uvěřit, že je to Remarquova první knížka, jeho styl psaní je vytříbený, postavy propracované, dialogy přirozené a příběh mistrně vystavěný. Na západní frontě klid se může pyšnit i osobitým, posmutnělým koncem, který tomu dodává tu pravou váhu.

15 07.06.2019

Nejzbytečnější plýtvání papírem od dob série "Já, Jůtuber"

Během čtení první kapitoly jsem si překvapeně říkala, co na té knize všichni vidí, Ove mi lezl na nervy a nechápala jsem, jak zrovna tohle dílo mohlo někoho rozbrečet. Velice brzy jsem ale změnila názor a Oveho s jeho mrzoutskou, upřímnou a pedantskou povahou jsem si zamilovala, rovněž i jeho novou sousedku Parvaneh, které říká Těhotná. Autor nám na několika seti stránkách odkrývá hluboký příběh o starém muži, který by zůstal na světě docela sám, nebýt kocoura, s nímž zprvu nevychází, a několika nových, nečekaných přátel. A víte co? Na konci jsem brečela taky.

Tento příběh mě chytil za srdce a už se ho nepustil. Troufám si označit paní Alenu Mornštajnovou za královnu současné české literatury - co kniha, to naprostý skvost. Podobně jako Hana i Slepá mapa skrývá dech beroucí příběh, který vás nepustí, dokud ho celý nepřečtete, a i potom vám na hodně dlouhou dobu zůstane v hlavě. Osudy tří generací mě zasáhly a zaujaly natolik, že bych klidně snesla, kdyby byla kniha o sto - dvě stě stránek tlustší.

13 06.06.2019

Nádherná knížka, na zamyšlení. Po opětovném přečtení jsem si uvědomila, že nejde ani tak o proměnu hlavní postavy Řehoře, ale spíše o proměnu jeho rodiny. Tak to alespoň vnímám já. Franz Kafka poukazuje na sobeckost, pokrytectví a zbabělost lidí, na to, jak jednoduše přehodí přes palubu někoho, kdo je na obtíž. Samotná hlavní postava je zde vykreslena jako klasický hrdina, který se zajímá hlavně o pomoc ostatním, a ne o sebe.

13 06.06.2019

Tak tohle byla láska na první pohled. Často jsem se u knížky smála nahlas, což se mi poslední dobou moc nestává. Helenčina dětská naivita je kouzelná (třeba jak si myslela, že umírají jen staří lidé - kéž by tomu tak bylo). A prostředí divadla, ve kterém pracovali její rodiče, se mi moc líbilo. Moc ráda se ke knížce budu vracet.
A samozřejmě i divadelní hra s Bárou Hrzánovou je vynikající, možná ještě o chloupek lepší, než kniha, ale to jen kvůli Báře.

13 06.06.2019

Kniha se nečte zrovna nejjednodušeji. Novinových článků a různých vědeckých popisů a rozřazení mloků na mě bylo moc. Samotný děj mě však velmi zaujal. Pozoruhodné je především to, že za všechno očividně můžou lidé. To oni vložili mlokům do rukou zbraně, oni je všechno naučili. Je hrozné, že toto dílo je a pravděpodobně ještě dlouho bude aktuální, protože člověk si s přírodou zahrává více a více, a neuvědomuje si, jaké škody může napáchat. Celou knihu jsem byla na straně mloků.

12 06.06.2019

Naprosto kouzelná knížka o pihaté, zrzavé a bezstarostné holčičce, kterou jsem jako malá přečetla snad dvacekrát, a pokaždé se mi líbila o kousek víc, než předtím. Pipi je zkrátka a dobře taková správně "praštěná" holka, se kterou se člověk nenudí. Dobrodružství, která se svými kamarády prožila, jsem si moc užila, a pamatuju si, že nejvíc se mi líbila ta část s jejím tatínkem a černošským ostrovem. Je to zábavné čtení jak pro děti, tak pro dospělé (a ne nutně pouze rodiče). Astrid Lindgrenová zkrátka umí.

12 06.06.2019

Starý známý Pennywise... Některé pasáže se četly o něco hůř, to je pravda, avšak většina byla vynikající. TO je označováno jako horor, ale najdeme zde také příběh o dlouholetém kamarádství, které můžeme sledovat z první řady. Jakmile se totiž začtete, knížka vás vtáhne a vy se ocitáte v Derry spolu s našimi hrdiny. Celé dílo je promyšlené a propracované, nic z textu neslouží jako nedůležitá vata a každá z postav je svým způsobem velmi důležitá. Počet stran není problém, naopak jsem si přála, aby jich bylo víc.

Moje první setkání s Rutou Sepetys dopadlo na výbornou. Jde sice o další válečnou knihu, kterých už byly napsány stovky, avšak tahle je zcela výjimečná tím, na jaké státy se zaměřuje. Alespoň já jsem tedy o pobaltských státech za druhé světové války ještě nečetla. Příběh je sice psán převážně pro mladší čtenáře, ale to rozhodně neznamená, že by nebyl temný a ponurý. A přes to si hlavní hrdinka zachovává zdravý rozum, a v mnoha ohledech se jeví jako silná a statečná osobnost.

11 06.06.2019

Budu naprosto upřímná - trvalo mi asi půl roku, než jsem tuhle knihu dočetla. V žádném případě to nebylo tím, že by mě nudila. Ba naopak, jakmile jsem se do ní začetla a ponořila se do příběhu, stránky mi pod rukama doslova utíkaly. Jenže jsem přečetla třeba třicet stránek, pak jsem knihu odložila, a tři týdny na ni nesáhla :D
Každopádně, co se příběhu týče, nemohu jinak, než chválit. Ve většině případů jsou knihy o hlubokých tématech, které jsou vyprávěny z dětského pohledu, naprostými skvosty. Čipera byla naprosto fantastickou vypravěčkou, u mě však vedla postava Kalpurnie. Několik jejích mouder jsem si z knihy vypsala. Mrzí mě, že není kniha v České republice součástí povinné četby na školách, alespoň pokud vím, protože by si to zasloužila.

Tahle kniha není jen o nemoci, jak si většina mých bývalých spolužáků naivně myslela. Což je s podivem, tady v tom případě člověk ani nemusí moc číst mezi řádky, aby mu to docvaklo.
Mě osobně nejvíc "bavil" ten spor člověk versus společnost - bezmoc jednoho člověka (Galén) s opačným názorem než má společnost je zde vykreslena na výbornou. Jedinec nemá proti davu šanci, zvlášť, když je dav zfanatizovaný, což je stále aktuální.

Darcy Coates umí mistrně vykreslit atmosféru, a opět přichází s nečekanými (i když pro někoho, kdo četl její ostatní knihy, už to až tak horké není) zvraty. Postavy mi byly vesměs sympatické všechny, ale Bernard to vyhrál na plné čáře. :)
I tentokrát ale nemohu dát plný počet hvězdiček kvůli překombinovanému a na mě až moc sluníčkovému konci.

10 21.12.2020

Naprosto brilantní detektivka, za mě snad dokonce o level výše, než série o Erice. Ta je totiž taková ledová královna (ne že by na to neměla nárok, po tom všem, čím si prošla), a její kolegové mi k srdci moc nepřirostli, za to do Kate a Tristana jsem se hned zamilovala. Navíc mi tu nepřekážely ani části z hrdinčina osobního života. Moc se mi líbilo, jak to měl autor propracované, nápad s karamelkami je dobrý, snad se jím nikdo neinspiruje :D Také je nutno dodat, že všechny vyprávěcí roviny byly zajímavé, žádná tam nebyla navíc. Možná jen ta část s Caitlyn mě úplně nebrala, ale chápu, proč se jim tam autor rozhodl zařadit. Moc se těším na další díly - tedy, doufám, že jich bude víc.
Jenom jediná věc - to fakt Kate se všemi svými zkušenostmi, znalostí původního případu a selským rozumem nedocvaklo, co asi fanoušek udělá po čtvrté oběti? A v klidu si domů pozve syna, když se v oblasti potuluje šílený vrah, který s nimi má hodně společného?

10 09.01.2020

Tohle je moje nejneoblíbenější dětská knížka na světě. Už jako malá jsem z toho chytala úzkosti, a vůbec se mi tenhle pochmurný příběh nelíbil, zvlášť ten konec. Navíc je to neskutečně moralizující - nezlobte se na mě, ale když se mi přihodí něco špatného, mám zůstat sedět se založenýma rukama, protože to tak bůh chtěl? To teda ani omylem. Broučci navíc vyplýtvají celý život tím, že svítí lidem, kteří to vůbec nepotřebují.

10 06.06.2019

Já bych řekla, že kdyby se změnilo několik málo drobností, tak by to vůbec nemusela být špatná kniha. Mám na mysli kupříkladu obálku, dotazovaného prezidenta a obsah :) Ne, vážně, pokud by to byla satira, tak je to celkem dobrý, ale tento "výkvět" politické literatury je myšlen smrtelně vážně. Knížka se nese v čistokrevném narcistickém stylu, není objektivní a nedovoluje vám utvářet si vlastní názory, jenom vám vnucuje ty své.

Srdcovka! Stejně skvělá jako seriál. Kdo by neznal Péťu, Zilvara nebo třeba Otakárka... Úsměvné vylomeniny Petra Bajzy a jeho kamarádů mě vždycky dokážou spolehlivě pobavit. Zejména Péťův jazyk, kterým se snaží napodobovat řeč dospělých (někdy úspěšně, ale většinu spíš ne), je brilantní a dodává knize na zajímavosti. Pasáž s Indií se mi v seriálu moc nelíbila, ale tady mě bavila skoro nejvíc. Jsem ráda, že mám knihu doma.

10 06.06.2019